sledování látkových toků a energomateriálových bilancí a jejich změn v krajině v důsledku činnosti člověka a narušeni životního prostředí
založen na odebírání vzorků, analýze obsahu prvků a látek a měření látkových toků v jednotlivých složkách prostředí - povrchové a podzemní vodě, půdě, …
ideální územní pro sledování energomateriálových toků - povodí
mezinárodní projekt GEOMON - dlouhodobé měření látkových toků a sledování jejich změn v malých modelových povodích (např. Lesní potok u Jevan)
cíl: dlouhodobé řady dat, umožňujících stanovení případných změn a trendů ve vývoji biogeochemického metabolismu krajiny.
Biologický monitoring (biomonitoring)
založen na sledování změn prostředí pomocí monitorování výskytu a početnosti rostlinných a živočišných druhů v krajině.
prováděny na úrovni buněčného výzkumu, tkání, ústrojí, organismů, populaci a
společenstev
stav, patologické, fyziologické a etologické změny jsou často interpretovány pomocí metod matematické statistiky (diagnostika odchylek od normálního stavu)
HODNOCENÍ VÝVOJE KRAJINY
vývoj krajiny či její formování - výsledkem 3 základních mechanizmů
disturbance ⇒ lze definovat klíčové faktory, které krajinu spoluutvářejí
Hodnocení krajiny - proces, v rámci něhož je krajina popisována, klasifikována a analyzována s následnou formulací výsledků.
» mezioborová činnost zahrnující různé vědní disciplíny a jejich aplikace v plánování a managementu
» základním aplikačním rysem v současnosti je antropocentrická orientace
» rozhodující faktor pro zvolení nejvhodnějšího přístupu k rozvoji určitého území
» princip hodnocení změn= porovnání a kvantifikace dat ze dvou či více časových období
» vyhodnocení vývoje struktury krajiny by mělo odpovědět na čtyři základní otázky
Dílčí kroky procesu hodnocení krajiny
I. Přípravná fáze
shromažďování podkladů,příprava kapacit (lidských, materiálních,…),volba metody a techniky hodnocení,zpracování podkladu (digitalizace,…)
II. Analýza území
literární rešerše,analýza charakteristik území,“overlay“ analýza
III. Terénní průzkum
terénní šetření,dokumentace území,odběry vzorků
IV. Prezentace výsledků
vyhodnocení výsledků,projednání s odborníky a veřejností,závěry a doporučení
přípravné mapování - shromažďování podkladů, interpretace map, leteckých a družicových snímků, diferenciace krajiny
základní mapování a průzkum biotopů - celoplošný terénní průzkum, korekce diferenciace krajiny
speciální mapování a podrobný průzkum biotopů - selektivní činnost v ekologicky hodnotných územích, součinnost týmu specialistů
úrovně hodnocení
stanovení základních identifikačních znaků krajinných charakteristik (struktura, funkce, změna)
hodnocení stavu zastoupených prvků
Měřítko hodnocení
úroveň či měřítko hodnocení rozhodují o reprezentativnosti získaných výsledků
hodnocení může být prováděno na několika úrovních, resp. v různých měřítkách
na tvar většinou nejsou kladeny příliš striktní požadavky na velikost ano
nutné stanovit s ohledem na plánované formy hodnocení a využití, zvolené měřítko a podrobnost analýzy.
přísnější požadavky na stanovení krajinné jednotky jsou v případech, kdy v rámci těchto jednotkových ploch budou dále probíhat analýzy, jejichž výsledky pak mají mít reprezentativní charakter vždy pro celou krajinnou jednotku.
Současnost - Rutina I (G)IT v OŽP
GIS a správa území
zákres entit zachycující děje a činnosti v krajině
extrahování doplňujících informací z GIS (rozloha, parcely, souřadnice) a export do RTF
plánování a realizace nákupu drobného HW a jeho servis
aktualizace, reinstalace customizace SW
tvorba dat, zálohování
základní práce síťových požadavků
GIS a státní správa
vyhledání parcel & zjišťování zóny, stavu (OF)
tisk situačních map
zjišťování vlastníků, export do RTF
Poskytování informací
požadavky z MŽP, AOPK
požadavky studentů a ext. spolupracovníků*
požadavky jiných organizací (projektanti)*
Ochrana ŽP v ČR
zákon 17 / 1991Sb. - definuje právo člověka na kvalitní ŽP
zákon 114/1992 Sb. (vyhl. 395/1992 Sb.) ⇒ zákon 218/2004 Sb. O ochraně přírody a krajiny
účelem zákona je přispět
k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině
k ochraně rozmanitosti forem života, přírodních hodnot a krás
k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji (§ 1).
Ochrana přírody (§2) = vymezená péče státu a fyzických osob o volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny a jejich společenstva, o nerosty, horniny, paleontologické nálezy a geologické celky, péče o ekologické , systémy a krajinné celky, péče o vzhled a přístupnost krajiny
Orgány ochrany přírody
mají výkon státní správy,obecní úřady,pověřené obecní úřady,obecní úřady obcí s rozšířenou působností (OŘP),krajské úřady,Správy národních parků a AOPK - Správy CHKO,Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP),Ministerstvo životního prostředí (MŽP),újezdní úřady, Ministerstvo obrany
Zvláštní ochrana přírody a krajiny
velkoplošná ZCHÚ – NP, CHKO,maloplošná ZCHÚ – NPR, NPP, PR, PP,ochrana druhů – zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů (seznam ve vyhl. 395/1992 Sb. - (kriticky ohrožené, silně ohrožené, ohrožené)),památné stromy
Obecná ochrana přírody a krajiny
významné krajinné prvky (VKP),přechodně chráněné plochy,přírodní park,Územní systém ekologické stability (ÚSES),obecná ochrana organismů,,ochrana dřevin - povolení ke kácení dřevin, náhradní výsadba,ochrana a využití jeskyní,ochrana paleontologických nálezů,ochrana krajinného rázu,
Ochrana přírody a krajiny s mezinárodním statusem
Biosferické rezervace (MAB – UNESCO),EECONET - cíl vytvořit společnou územně propojenou síť, zabezpečující ochranu, obnovu a nerušený vývoj ekosystémů a krajin nesporného evropského významu, integrovanou s ostatními způsoby využití,ÚSES národní ekologickou síť; klíčová území EECONET jsou části krajiny se soustředěnými přírodními hodnotami celonárodního a celoevropského významu,Biogenetické rezervace,Mokřady mezinárodního významu (RAMSAR),NATURA 2000 – ptačí oblasti, evropsky významné lokality
připomínkování ÚPD, posuzování a odborné stanoviska k ÚSES,
závazná a doporučená pravidla pro architekturu dle krajinného rázu
posuzovaní a odborná spolupráce na programech podpory mimo-produkčních funkcí krajiny - protierozní ochrany, výsadby prvků USES,
evidence zásahů
data a mapové podklady Terplanu - ÚTP, ISÚ, Biogegrafické členění ČR, síť EECONET
zonace, mapy přírodních poměrů
Pozemkový fond
nutno aktualizovat rozsahy ZCHU, I.zón, …
katastrální mapy + SPI
Demografie & Rekreace
osídlení, počty obyvatel
evidence aktivit
správní rozhodnutí
vedení NS
katastrální mapy + SPI
zonace, mapy přírodních poměrů
data ČSU
nálezové databáze
Průmyslové aktivity
evidence středisek průmyslu a zón jejich vlivu (REZZO 1-3,…)
dobývací prostory
katastrální mapy + SPI
zonace, mapy přírodních poměrů
data Geofondu, ČGS
Specifická odborná činnost
» Analýza rizikových míst krajiny (např. eroze)
informace pro prioritu krajinných úprav, výsadby, přednostní řešení ÚSES…
Vygenerování informační vrstvy STG + tabulka dřevin x zásahů dle jednotlivých typů
podpora ÚSES, krajinného plánování, výzkumu…
Vygenerování informační vrstvy geosystémů (=ekotopů)
využití pro potřebu botaniků, managementu, zoologů, výzkumných projektů
pro srovnání ploch a extrapolaci závěrů pro MGM
Predikce reakce vegetace na stress
Porovnání obdobných preferencí u zájmových populací v prostředí jiných GSM jednotek
Vyhledání vhodných stanovišť pro migrující jedince
Stanovení faktoru, který nejvíce rozhodl o směru a délce cesty
Závislost počtu mláďat na faktorech stanoviště
Lokalizace TVO (turisticky významných objektů)
NS, turistické cesty, MZCHU při rozhodovací činnosti
vytipování míst největší koncentrace návštěvníků v krajině.
Analýzy biodiverzity (=archivace monitoringu)
v interakci s přírodními poměry
antropogenními zásahy (jednotlivě x GSM).
Vylišení KES a ekologicky nestabilních ploch
pro rozvoj území, MGM krajiny,
Makroekologické studie druhového rozložení, stanovišť a biodiverzity za využití GIS a kanonické korespondenční analýzy.
modelování rozptylu organismů na podkladu komplexního modelu krajiny
GIT a krajinotvorné programy v ČR
Krajinotvorné programy jsou programy, které mají za cíl financovat rozvoj nebo obnovu krajiny (venkovské i městské) s ohledem na zachování přírodního nebo kulturního specifika české krajiny.
Jednotlivé programy jsou nejčastěji rozděleny do více dotačních titulů a jsou vyhlašovány Ministerstvem životního prostředí
, Ministerstvem zemědělství,Ministerstvem pro místní rozvoj.
Většina dotací je přidělována podle různého klíče s podílem spolufinancování žadatele (obec, firma, příspěvková organizace apod.).
Programy MŽP
dotované z národních zdrojů: Program péče o krajinu,Program revitalizace říčních systémů,Program péče o přírodní prostředí – SFŽP,Program stabilizace lesa v Jizerských horách a na Ještědu,Správa nescizitelného státního majetku v zvláště chráněných územích (MAS),Program drobné vodohospodářské ekologické akce (dotace na výstavby, rekonstrukce kanalizace nebo ČOV v obcích do 3000 obyvatel)
GIT & Ekologické sítě - ÚSES
územní systém ekologické stability (USES)
tvořen sítí ekologicky stabilnějších formací i druhově bohatších segmentů krajiny, které jsou na základě funkčních a prostorových kritérií účelově rozmístěny v krajině.
uchování a podpora přirozeného genofondu krajiny
příznivé působení na okolní méně stabilní krajinu a jejich prostorové oddělení
podpora polyfunkčního využívání krajiny
uchování významných krajinných fenoménů
skladebné části: biocentrum,biokoridor,interakční prvky,lokální, regionální a nadregionální úroveň
ÚSES je součástí ekologických sítí (společně se soustavou chráněných území NATURA 2000 a nadstavbou Evropské ekologické sítě EECONET).
Biocentra - umožňují trvalou existenci druhů i společenstev, přirozeného genofondu krajiny
Biokoridory - umožňují migraci šíření a vzájemné kontakty organismů
Interakční prvky - EVKP , EVLS
vytvářejí existenční podmínky rostlinám a živočichům významně
ovlivňujícím fungování ekosystémů krajiny (ekotonová společenstva
okrajů lesů, remízky, solitérní dřeviny v krajině
EVKP - ekologicky významný krajinný prvek (do 10 ha)
EVLS - ekologicky významné liniové společenstvo
Úrovně
Provinciální a biosferické
reprezentují bohatství naší bioty v rámci biogeografických provincií a celé planety
( > 10 000 ha )
Nadregionální ekologicky významné krajinné celky s charakteristickými společenstvy
( > 1 000 ha )
Regionální
plošně rozlehlejší EVSK (10 - 50 ha )
Místní (lokální)
plošně méně rozlehlé EVSK ( 5 - 10 ha )
Formy:
Generel ÚSES - teoretická úroveň, pouze zpracování na základě metodických pokynů a přírodovědných hledisek
Plán ÚSES - právně závazný, Generel ÚSES se stává plánem, pokud jeschválen v rámci územně plánovací dokumentace (ÚPD),v případě územního plánu (ÚP) obce zastupitelstvem obce,nebo Ministerstvem pro místní rozvoj v případě územního plánu velkého územního celku
Projekt ÚSES - již konkrétní projekt vyhotovený pro účely realizaceprvků ÚSES v krajině
IS ÚSES
jednoznačně definované přístupové místo se všemi údaji o ÚSES
rychlý přístup k údajům o ÚSES
zajištění (garance) aktuální (nejnovější) podoby a věcné správnosti ÚSES
existence jednotné srovnávací báze údajů o ÚSES
možnost využívání ÚSES jako koncepčního nástroje ochrany a tvorby krajiny
jednoznačné stanovení závaznosti konkrétních vymezení skladebných částí ÚSES
možnost nápravy věcných i formálních nedostatků vymezení ÚSES
možnost rychlého ověření věcné i formální správnosti nových návrhů, změn a upřesnění skladebných částí ÚSES
historie lokalizace a vymezení skladebných částí ÚSES
Kritéria, která rozhodují o výsledném rozmístění ÚSES v krajině