User Tools

Site Tools

analyza_nalezovych_dat_a_biodiverzity
  • biodiversita = druhová rozmanitost
  • genová – záležitost molekulární biologie a genetiky
  • druhová – zachování jednotlivých druhů, záchranné programy, WWF, telemetrie, mezinárodní úmluvy
  • ochrana:
    • in-site: ochrana druhů v jejich přirozeném prostředí.
    • ex-site: ochrana druhů za využití uměle vytvořeného prostředí, např. pěstování v živném roztoku.
  • nejlepší ochranou druhové diversity je ochrana celých ekosystémů, kde druh žije
  • ekosystémová – ochrana biotopů, USES, N2, UNEP-GRID - neschopnost racionálně využívat ekosystémy
  • kulturní – týká se člověka – kultury, kulturní plodiny
  • odhad bioty 3-50 mil. druhů
  • dodnes popsáno 1,7 mil (40 000 obratlovců, 250 000 vyšších rostlin)
  • asi 1/10 rostlinných druhů je bezprostředně ohroženo vyhubením
  • musí se ctít a chtít celosvětově (Agenda21, mez. smlouvy)– absurdní případ se žábami

Hodnocení vegetace

  • Aktuální vegetace
    • aktuální vegetace (současná reálná vegetace) - skutečný stav vegetace k datu jejího mapování.
    • historicky reálná (aktuální) vegetace - přibližný stav aktuální vegetace v různých historických obdobích.
  • Rekonstrukční mapy - mapy extrapolují vegetaci přirozenou nebo přírodní, tvořenou primárními společenstvy, vycházejíce z jejich dosud zachovalých zbytků a jejich vztahů s prostředím
  • mapy potenciální přirozené vegetace
    • vegetace, která by se vytvořila v daném místě a čase za předpokladu absence vlivu člověka
    • PPV - odráží vlastnosti stanoviště = souhrn všech faktorů, působících v daném místě na vývoj vegetačního krytu
    • mapovací vegetační jednotky = přirozená, stabilizovaná rostlinná společenstva na nejvyšším stupni vývoje, odrážející současný charakter přirozeného, případně i člověkem ireverzibilně změněného prostředí
    • na základě analýz zachovalých zbytků přirozené vegetace (nebo vegetace blízké přirozené) a jejího vztahu k prostředí – extrapolace údajů na analogické polohy s obdobnými stanovištními podmínkami
    • MPPV - vyjadřují soubory stanovišť s relativně podobnými charakteristikami - v rámci téže jednotky - lze očekávat obdobné reakce na různé antropické zásahy (např. odvodnění, zalesnění, intenzifikace hospodaření apod.)
    • srovnáním s mapou aktuální vegetace → stupeň synantropizace – míra přírodního charakteru krajiny
  • mapy rekonstruované přirozené vegetace
    • RPV = vegetace, která by za současného klimatu pokrývala zemský povrch, kdyby člověk v historii nezasahoval do přírody.
    • nejsou zohledněny antropické zásahy (odvodňování, skrývek omice, zakládání výsypek, výstavby rybníků apod).
    • mapa prezentuje původní stanovištní poměry vymezením v současnosti zachovaných území přirozené vegetace a její rekonstrukcí tam, kde se již nevyskytuje.
    • významný podklad při zjišťování stupně synantropizace vegetace.
    • mapy přirozené vegetace odpovídající stavu prostředí
  • Složení rostlinného společenstva (=floristické složení) = jmenovitý výčet druhů (popř. i nižších taxonů), z jejichž populací je společenstvo složeno
  • zahrnuty kvalitativní charakteristiky - taxonomická specifikace kvantitativní charakteristiky - biomasa, pokryvnost, druhová diverzita
  • Struktura rostlinného společenstva = prostorové uspořádání jedinců jednotlivých druhových populací
    • závisí na druhovém složení společenstva - není jím však jednoznačně determinována
    • vertikální stavbu společenstva - vegetační patra
    • horizontální uspořádání - mozaikovitost
    • časovou proměnlivost rostlinných společenstev
  • Stratifikace (=patrovitost)
    • charakteristická vertikální stavby společenstva - charakterizuje nadzemní i podzemní biomasu rostlin
    • Nadzemní patrp - přízemní, bylinné, keřové, stromové

Fytocenologický snímek

  • = informační obraz studovaného společenstva, jakožto objektu výzkumu a jednotlivý porost, resp. jeho část, kde byl snímek zapsán, * představuje logické individuum syntaxonomie a odpovídající snímek element syntaxonomického zpracování
  • základ analýzy a popisu rostlinného společenstva
  • obsahuje souhrn znaků vyplývajících ze struktury a druhového složení společenstva
  • druhy se řadí po patrech počínaje stromovým patrem.
  • každý zaznamenaný druh je charakterizován kvantitativním zastoupením.
  • u každého patra se vyhodnotí pokryvnost - různé stupnice
  • další doprovodné údaje: lokalizaci, souřadnice, sklon svahu, expozice svahu, datum aj.
  • významný faktor vegetačního snímkování - výběr studijní plochy - získání reprezentativních výsledků - pro určitou krajinnou jednotku
  • grafické znázornění typizace aktuální vegetace
  • mapy aktuální (reálné) vegetace

Typy sítí

  • KFME (Kartierung der Flora Mitteleuropas)
    • mapové pole je lichoběžník
    • měří 10 minut zeměpisné délky a 6 minut zeměpisné šířky, tj. na naší úrovni přibližně 11,2 x 12,0 km
    • pole se označuje čtyřmístným číselným kódem
    • první dvě čísla označují řadu (číslováno od severu k jihu)
    • druhá dvě čísla označují sloupec (číslováno od západu k východu) 7170
    • pole se dá dělit na čtyři stejné díly, označené malými písmeny a,b,c,d.
    • ve střední Evropě mnohem používanější
  • Universal Transverse Mercator
    • základní čtverec je 100 x 100 km
    • jemnější dělení je na 50 x 50 km a 10 x 10 km
    • vychází z příčného Mercatorova zobrazení

  • metody sběru: Pomocí terénního záznamníku bez lokalizace na mapu, Pomocí škrtacího seznamu s kopií mapy, Síťové mapování s mapou a škrtacím seznamem, Terénní záznamník a „turistická“ GPS, biolog
Permalink analyza_nalezovych_dat_a_biodiverzity.txt · Last modified: 2018/01/14 19:17 by efox

oeffentlich