průmysl paliv, energetický, hutnictví železa, chemický a strojírenský průmysl, dřevozpracující průmysl
průmysl papíru a celulózy, oděvní průmysl, obuvnický průmysl, průmysl skla, keramiky a porcelánu, textilní průmysl, kožedělný průmysl, průmysl potravin a pochutin
Východiskem k tomuto závěru jsou výsledky řady amerických a evropských výzkumů dokazujících, že průmysl (včetně nových oborů) je často geograficky koncentrován a že existuje kritické množství až nápadné konkurenční úspěšnosti určitých oborů typických pro konkrétní zemi, region nebo metropoli. Klastr totiž umožňuje, na rozdíl od firmy nebo průmyslového odvětví, tento fakt analyzovat, nahléd- nout do podstaty - do mikroekonomiky soutěže a významu geografického umístění pro konkurenční výhodu. Jestliže klastr někde existuje, znamená to, že velká část konkurenční výhody nespočívá přímo v dané firmě nebo v daném odvětví, ale v místě, kde se podnikatelské jednotky nacházejí. Zcela okatým příměrem může být mizivá šance na vybudování světově konkurenceschopných firem v oboru vinařství v Norsku nebo námořnictví v Ostravě.
typologie podle etapy vývoje