meteorologické sucho, agronomické a hydrologické sucho, socioekonomické sucho
příčiny: vysoké teploty, málo srážek, rychlý odtok, vegetace, povětrnostní situce
OBS Doksany
je to meteo stanice
měří půdní vlhkost (od 1970)
od 1991 automatizace pomocí snímačů VIRRIB
od 1998 VIRRIB na dalších 34 stanic
VIRRIB je elektromagnetický snímač pracující na principu TDT (time domain transmitionary) . Napájí se pouze v době měření.
klimatické indexy sucha
určení začítku a konce = doba trvání sucha
určení intenzity sucha
proměnné
srážky, teplota, evapotranspirace, půdní vláha, odtok,zásoby sněhu a vody v řekách a nádržích, vítr, využitelná vodní kapacita, vodní bilance, sluneční svit, …
další charakteristiky:
PRN (precipitation needed for retur to normal conditions)
N-leté indexy (průměrná doba opakování určité intenzity sucha)
křivky překročení
IHS (index hydrometeorologického sucha)
vychází z vodní bilance
vstup: denní teploty a srážky
začátek, konec a délka trvání sucha je vymezena denním indexem IHS pod -30
PDSI (palmer drough severity index)
palmerův index závažnosti sucha
doplnění (spotřeba) vláhy ve spodním horizontu nastává až tehdy, je-li nasycen (vyčerpán) horizont svrchní
Palmerův Z-index
SPI (standartized precipitation index)
Koncept standardizovaných srážkových úhrnů – podíl diferencí úhrnu srážek za dané období od průměru a směrodatné odchylky srážkových úhrnů
EDI (effective drough index)
Standardizovaný (eliminace vlivu ročního chodu srážek), umožňuje srovnání různých míst (nezávisle na klimatických charakteristikách)
Vstup: srážky, teplota, zásoby sněhu, voda v řekách (průtok), voda v rezervoárech
Langův dešťový faktor
Index meteorologicky možného sucha
zrnitostní křivka
udává hmotnostní zastoupení jednotlivých funkcí
bod (x,y) vyjadřuje hmotnostní podíl vzorku půdy se zrny menší než x
metody stanovení
frakce do 0,01 = sítování
frakce pod 0,01 mm = např. hustoměrná metoda (→ v určitých intervalech se měří hustota suspenze; na základě Stokesova zákona, kde rychlost sedimentace částic je přímo úměrná čtverci velikosti zrna)
potenciál půdní vody
pohyb je způsoben: gravitací, vlhkostí, osmózou
celkový potenciál = gravitační + vlhkostní (kapilární)
nulový vlhkostní potenciál = hladina podzemní vody
nad hladinu podzemní vody - záporný vlhkostní potenciál (bylo vynaloženo úsilí k vyzdvižení vody)
kapilární model
předpokládá idealizovanou strukturu pórů půdy jako sady kapilár různých průměrů
póry tvoří dokonale propojené sítě
při zvlhčování se póry plní od nejmenších po největší
každé vlhkosti náleží určity kapilární tlak (určité zakřivené menisků)
retenční čára
vztah mezi tlakovou výškou (výškovým potenciálem) a objemovou rychlostí
závisí na zrnitostním a minearologickém složení, obsahu humusu
měření půdní vlhkosti
přímá (gravimetrická) metoda → měří se přímo objem vody ve vzorku
měření potenciálu → odporová a tenzometrická metoda
elektromagnetické metody → kapacitní metody, reflektometrické metody