Přírodní podmínky vytvářejí svým komplexním působením určité hranice zemědělství (limity) – např. nadmořská výška, zeměpisná šířka, sucho, mrazivé dny aj.

• skutečná hranice zemědělství
  • chybí tam jeden nepostradatelný faktor pro obdělávání půdy. V cestě jim stojí ledovec nebo tak, žejo.
• hranice možná
  • člověk svojí činností ty limity může do jisté míry posunovat. Posuňme i ledovec!
• hranice rentability
  • bude to smysluplné posunovat ledovec? Bude to ekonomické? Kde jsou ekonomické hranice?

• fg: klima, podnebí, nadmořská výška, typ půdy, georeliéf, fenologie
• sg: vlastnické poměry, ekonomické poměry, technické a organizační podmínky

• v roce 8.000 př.n.l. bylo klima již ustálené a odpovídalo současným klimatickým podmínkám
• lidé žili v tlupách lovců a sběračů a jejich život se nikterak nelišil od jejich předků, kteří žili před mnoha tisíci lety
• s rostoucí populací lidí však začaly vznikat první vesnice, později města (5-6 tis.let př.n.l.)
• vesnické osídlení bylo podpořeno zaváděním zemědělských postupů pro obživu, zemědělství bylo promyšlené využívání přírody, kdy se sázelo a následně sklízelo, probíhalo též domestikování zvířat
• na Blízkém východě se začalo pěstovat obilí (pšenice, ječmen), v Číně a jihovýchodní Asii proso a rýže, ve střední Americe kukuřice, na jih od Sahary ovoce a kořenové hlízy (vodní meloun, jamy, čirok)
• zvláštního významu dosáhl chov koní v suchých stepních oblastech střední Eurasie, který vedl ke vzniku kočovného pastevectví
• tento velmi produktivní způsob života lidí vedl k tomu, že se populace v období let 8.000 - 4.000 př.n.l. z několikanásobila, usedlý způsob života měl dále rozhodující význam na vznik nových organizací jednotlivých společností, lidé zemědělci postupně vytlačili původní lovce a sběrače pouze do neúrodných oblastí a brzy tento způsob obživy zcela převládl v celé tehdejší populaci

• ohniska domestikace domácích zvířat jsou v místech jejich přirozené velké diferenciace – je tu dostatek genetických předpokladů k přirozené variabilitě, jsou tu i variabilní přírodní podmínky (hlavně klimatické a reliéfové)
• nejstarší zemědělství vznikalo na pahorkatinách a při malých tocích, ne v širokých údolích zaplavovaných velkými řekami (člověk se neuměl bránit před povodněmi a využívat jejich zúrodňovací schopnosti)
• původní plochy pro pěstování kulturních rostlin byly zalesněné (vykácení nebo vypálení lesa bylo jednodušší než odstranění nadbytku vody)
• zemědělství nemohlo vzniknout z lovu a sběru v důsledku nedostatku potravin (lidé žijící v nedostatku nemají zpravidla čas a myšlenky na experimentování)
• první zemědělci museli být usazeni (alespoň část roku), vyžadovala si to délka vegetační doby (setba, úprava, ochrana před zvěří, sběr)

půda se využívala do vyčerpání, pak ji opustili

obráběná půda a průloh (dlouhodobě neobráběná půda)

orná půda a půda ležící úhorem, ta se střídá každé dva roky

půda se rozdělila na tři díly, dva se osely (na jaře a na podzim) a třetí se nechala ležet - a další rok se to pak posunulo

střídají se plodiny - obiloviny, okopaniny, krmoviny. Má to větší výnosy. Obiloviny to obohatí o dusíkaté látky a tak.