• spotřební (spotřebitelské)
  • orientovány na koncového zákazníka
• tržní
  • výrobní služby, dopravní služby, komunikační služby
• výrobní
  • intermediální výstupy
• veřejné
  • pomáhá je financovat veřejný sektor
  • obrana, zájmové spolky, politické strany

• ISIC = international standard classification (má to OSN)
• EU-NACE = od EU
  • předtím to končilo u Q, teď už u U (přidali tam kulturní činnosti a činnost orgánů a tak??)
  • A - zemědělství
  • B-E - průmysl
  • F-U (asi) - služby

• zabývají se toky mezi různými místy (lidi tečou, peníze tečou, zboží a informace taky teče)
• komplementarita
  • jeden region produkuje (nebo by produkovat mohl – tak proč neprodukuje?) výrobek, který v druhém regionu není
  • tak že vzájemně doplňují
  • průmyslová zóna je komplementární k obytné zóně

• intervenující příležitost
  • existence alternativ
  • alternativní příležitost pro místo určení, které mají podobnou komplementaritu ale lepší transferabilitu
  • intenzita pohybu je přímo úměrná počtu příležitostí v koncových bodech
    • čím vím příležitostí tam bude, tím větší intenzita pohybu!!
  • a taky míň intervenujících příležitostí v daném úseku
  • počet osob, které se pohybují v určitém úseku bude přímo úměrný k procentuálnímu nárustu příležitostí v této vzdálenosti

• převoditelnost
  • interakce se vyskytují pouze jsou li efektivní z hlediska nákladů
  • cenné kovy mají vyšší převoditelnost, je to efektivní i na dlouhé vzdálenosti!!!

Základní podoba modelu vychází z Newtonovských zákonů. (F = G(m1xm2)/r na druhou). Jak na sebe působí dvě a více mas (počet obyvatel, velikost nákupní plochy, průměrné výdělky obchodních center). Tyto dvě masy se mezi sebou na základě atributu snaží vyčlenit sféry zájmu podle toho, jak má daný bod sílu. Také v tom hraje roli to, jak moc jsou od sebe centra vzdálená.

• region = masa
• meziregionální vztahy jako interakce mezi masami
• interakce jsou ovlivňovány vzdáleností mezi masami
• definice masy
  • populace, nezaměstnanost, plocha, počet lůžek, velikost HDP, prostě cokoliiiv
• definice vzdálenost
  • vzdušná čára, euklidovská vzdálenost, silniční dostupnost, časová vzdálenost, nákladová vzdálenost, politická, psychologická

I_ij = kM_iM_jd_ij^-β
I_ij … interakce mezi dvěma lokacemi i a j
k a ^-β … konstanty
M_iM_j … masy měřící sílu i
d_ij … vzdálenost mezi i a j
β obvykle 0–3, ovlivňuje tvar křivky v poklesu významnosti vzdálenosti (distance decay curve)

• distance decay function
  • vliv vzdálenosti na velikost interakce
  • nikdy neprotne y
  • to je ten logaritmus a exponenciální funkce a lineární funkce

F_ij = kP_ijd_ij^-β

• změřím populaci (P64, P20, P4, P1)
• pak vzdálenost (asi určím podle minimální co pro mě bude 1) a tak
• pak to vypočítám buď jako P64 krát P20 děleno vzdálenost nnebo děleno vzdálenost na druhou. To je vše…

• najdu indeferentní bod
  • jakože v tom místě mi je jedno jestli pojedu nakupovat tam nebo tam
  • spočítám indeferentní vzdálenost
    • odmocnina z podílu mezi populací
    • pak k tomu přičtu jedničku
    • pak do nechám poděl vzdáleností mezi tím

• Tento model je možné aplikovat i na více lokalit a nepracuje pouze s trasou mezi danými městy. Výsledkem výpočtu je pravděpodobnost, s jakou bude spotřebitel cestovat do města A, B, C,…atd. pokud je lokalizován na určitém daném místě (libovolně v prostoru).
• P je zase významnost lokality (třeba počet obyvatel)
• vzdálenost mezi lokalitami je d
• Pcij - pravděpodobnost, s jakou bude spotřebitel z lokality i nakupovat statky z lokality j
• P Brna děleno vzdálenost spotřebitele od Brna
• to celé děleno zase tím ale plus to samé pro Jihlavu (prostě suma)
• Brno má 380 000 a Jihlava 50 000 a jsou 120 km od sebe