• hospodářské
  • průmyslové země, vyspělé země, outsorsing, globalizace, je to zlé
• společenské
  • industrializace = přeměna agrární země na průmyslovou, zprůmyslnění
  • deindustrializace = pokles zaměstnanosti v průmysl, přesun do služeb
  • reindustrializace = oživení průmyslu
• prostorové
  • urbanizace, koncentrační areály
• environmentální
  • pozor na životní prostředí :)
  • trvale udržitelný rozvoj
  • vyspělé státy už mají zákony k povolení průmyslové činnosti
• technické a technologické
  • věda a inovace
• politicko-geografické
  • ekonomická vyspělost
  • G7, G20

• pravidelně se opakuje ekonomický fůst a pokles
• máme expanzi - velký hospodářský růst a rozvoj → dosáhneme vrcholu → dojde k nasycení trhu, snížení poptávky, snížení výroby, firmy krachují → recese, deprese → krize
• taková očista ekonomiky

• krátkodobý cyklus
• způsoben výkyvy v zásobách
• 18–40 měsíců
• představují krátkodobé kolísání reálného produktu

• 8–10 let
• spojovány s investicemi do fixního kapitálu, střídá se v nich období zvýšeného opotřebení a zvýšeného investování, může jít také o střídání generací komodit, zemědělské výkyvy apod.

• 20–50 let
• války, vědecké objevy
• 24. říjen 1929 - černý pátek, krachla burza, krachlo všechno
• Roosevelt a de facto i Hitler pak přišli s New Deal

1. RTE
   • rozvinuté tržní ekonomiky
   • triáda světové ekonomiky - USA, EU, JAP
   • průmyslově nejvyspělejší státy světa - 80 % HDP
   • 25 zemí, 2/3 světového obchodu
   • podle sektorů - I - 3 %, II - 33 %, III - 64 %
2. rozvojové země
   • vzniká rozvojový třetí svět
   • po WWII
3. tranzitní ekonomiky
   • bývalé socialistické státy

průmysl paliv, energetický, hutnictví železa, chemický a strojírenský průmysl, dřevozpracující průmysl

průmysl papíru a celulózy, oděvní průmysl, obuvnický průmysl, průmysl skla, keramiky a porcelánu, textilní průmysl, kožedělný průmysl, průmysl potravin a pochutin

• mám dva zdroje surovin a jeden trh
• nejlepší umístění nového podniku
• nejdražší je doprava, pak pracovní síla
• aglomerační výhoda (trh spotřeby)
• lokalizační trojúhelník (to je to s těma surovinama a trhem)

• Weber + teorie centrálních míst
• mám firmu, čím dál od firmy bude spotřebitel, tím porostou náklady na dopravu, tím bude produkt dražší a tím víc bude klesat poptávka
• bod maximální vzdálenosti (kde je nulová poptávka)
• podle množství a vzdálenosti udělám Loschův poptávkový kužel (kolečko kolem firmy)- kdy rotací okolo místa lokalizace firmy určíme okruh spotřebitelů (zákazníků), které je výrobce schopen obsloužit.
• Jelikož se na trhu nachází více producentů se stejně odvozenými tržními okruhy, bude prostorové uspořádání ekonomiky dáno vzájemnou interakcí těchto firem.

• ti prodavači na pláži
• finálně to vyjde tak, že musí být otočení zády k sobě

• ve 20. století už to začíná být složité a komplikované a komplexní a ach…. prostě tak
• trh spotřeby a pracovní síly začínají hrát větší roli než kdysi
• a zdrojů surovin začíná být taky mnohem víc, navíc doprava už se taky tak moc neřeší, už není tak drahá

• lokalizační předpoklady - ale přenesené na regiony
• teorie pólů rozvoje
• Principem teorie polarizovaného rozvoje je předpoklad, že hospodářský růst se neprojevuje všude najednou, ale v bodech (pólech) růstu. Dle polarizační teorie je pólem rozvoje hnací ekonomická jednotka (hnací firma) nebo soubor vytvořený z takových jednotek. Na rozdíl od hnacího podniku či odvětví se potom ostatní podniky či odvětví nazývají hnanými. Podle tohoto pojetí je pak hospodářský rozvoj výslednicí působení hnacích jednotek na jednotky hnané.
• polarizace technologická, důchodová (mají dostatečné příjmy → rozšiřují se služby, psychologická (ty důchody v tém oblasti se jenom očekávají, ještě tam nejsou), geografická (koncentrace aktivity v určitém geografickém území)
• centrální místa (malá a střední města, která se orientují zejména na rozvoj odvětví terciální sféry), póly rozvoje (velké městské aglomerace s diverzifikovanou strukturou ekonomiky a s přítomností propulzních odvětví, což způsobuje autonomnost jejich růstu), póly růstu ( průmyslová města s diverzifikovanou strukturou ekonomiky, jejich růst je však generovaný exogenními vlivy), póly integrace (zóny růstu, zaujímají dva nebo více městských systémů a vyvolávají evoluci prostorové struktury země)
• hnací oblast, kterou představuje region, v němž dochází k soustředění více pólů rozvoje, a hnaná oblast, kterou představuje region, v němž se soustřeďuje více vedlejších, bočních pólů, resp. kde se rozvíjejí ekonomické aktivity závislé svými výstupy na poptávce podniků hnací oblasti, nebo odkud přicházejí do hnacích podniků a odvětví pracovní síly
• Vliv regionů jádrových na periferní je odlišný v krátkém a dlouhém období. Z hlediska krátkodobého je negativní. Jádrový region díky koncentraci firem odčerpává perifernímu zdroje (kapacity) a to jak lidské (pracovní síla), tak finanční, kdy investice v jádru využívají úspory regionů periferních. Periferní region proto v blízkosti centra nemá možnost přílišného rozvoje a dále zaostává.
• Z dlouhodobého hlediska se však jádro rozšiřuje až k periferii, poptávka po surovinách a pracovní síle z periferních regionů roste (podmínkou je dobré dopravní spojení). Při překročení absorpční schopnosti regionu jádrového dochází k umísťování nových ekonomických kapacit do periferních regionů. Periferie se tak může stát součástí jádra, nebo zajišťuje pro firmy koncentrované zde obslužné činnosti, čímž z rozvoje jádra přímo profituje.

• faktory: dělí se na tvrdé (měřitelné) a měkké (neměřitelné)
  • tvrdé: nabídka a kvalifikace pracovní síly, ceny pozemků a nemovitostí, komunikační spojení, daně, nabídka ploch pro kanceláře a výrobu
  • měkké: preference k určité lokalitě, tradice, patriotismus, nacionalismusss
• úspory z rozsahu: snižování výrobních nákladů zboží zvyšováním objemu výroby daného výrobku a následného zvětšení podílu výrobku na trhu. Např. velká továrna na výrobu cukrovinek dokáže vyrábět sušenky levněji než malý výrobce cukrovinek či třeba cukrář podnikatel v Horních Kotěhůlkách.