přírodní nebo člověkem podmíněný proces, který představuje možné ohrožení
přírodní hazard
geomorfologické jevy s velkou intenzitou, které se střetávají s lidskou společností
zcela přírodní hazardy vůbec neexistují -většina hazardů má hybridní povahu
rozsah povodně je sice podmíněn klimatickými podmínkami, na jeho velikost má ale vliv i charakter využívání krajiny, odlesňování apod.
technologický hazard
čistě antropogenně generovaný hazard
riziko různých průmyslových nehod (únik toxických látek, požáry rafinerií…)
environmentální hazard
zastřešující pojem či co
všechny typy hazardů od přírodních, přes technologické až po sociální (od rizika zemětřesení, přes průmyslové nehody až po kriminalitu)
rychlé i dlouhodobé procesy
přírodní hrozba
Fyzikální projev přírodního procesu, který má potenciál ohrozit lidskou společnost
Můžeme ji vyjádřit ve fyzikálních jednotkách
Příklad –Větrná eroze –množství odnesené půdy za čas
přírodní riziko
Bezprostřední vliv hrozby na zájmy společnosti, které se dá vyjádřit v sociálních nebo ekonomických kategoriích
Příklad –snížení výnosu z hektaru v důsledku větrné eroze
klasifikace environmentálních hazardů
atmosférické
hydrologické
geologické
biologické
technologické
všeobecné dělení:
doby, která uplyne od zjištění jevu nebo od jeho zaručené předpovědi k dostavení se jeho účinku
doba trvání
rozsah zasaženého území
četnosti opakování
riziko
pravděpodobnost, že nastane událost, kterou hazard představuje
pravděpodobnost negativních účinků katastrofy
Riziko = f (PA, PB, PCB, C)
f = faktor, který je různý u různých katastrof
PA = pravděpodobnost katastrofy, která se spočítá podle četnosti katastrof předchozích
PB = pravděpodobnost vzniku jisté kvality ničivého procesu při katastrofě (např. výška vlny tsunami, rychlost větru u cyklónu, amplituda zemětřesných vln, apod.)
PCB = vnější podmínky, jako hustota osídlení, charakter staveb, sociální a politické poměry
C = následky katastrofy
lodě -parník a člun -je hazard (vysoké vlny a velká hloubka) na oceánu shodný. riziko, kterému čelí člun (možnost potopení) je ale mnohonásobně vyšší než u parníku
hazard vzniku zemětřesení se může vyskytovat v neobydlených oblastech riziku zemětřesení jsou vystavena pouze území obývaná lidmi
katastrofa
událost v přírodě, která změní dosavadní způsob vývoje a umožní prosazení jiného způsobu (revoluční změna)
vlastní uskutečnění rizika, při kterém je usmrcena, zraněna nebo negativně ovlivněna velká část obyvatelstva
rychlý pohyb hmot, uvolnění hlubinné zemské energie a její uvolnění na povrch, zvýšení vodní hladiny, mimořádně silný vítr
dle místa vzniku:
pod zemským povrchem
na zemském povrchu
nad zemským povrchem
následky:
přímé a nepřímé efekty (ihned a po určité době)
přímé a nepřímé ztráty
přímé zisky
ekologické katastrofy
Většina přírodních systémů má poměrně vysokou stabilitu a narušení způsobená menšími přírodními katastrofami (povodně, požáry, období sucha) , nenarušují jejich rovnováhu
Někdy stačí nepatrný zásah do přírodního systému a rovnováha se poruší
Z teorie dynamických systémů ⇒ systém lze do určité míry z jeho rovnováhy vychýlit bez průchodu kritickým bodem. Při určité velikosti této výchylky systém projde kritickým bodem a zaujme nový stabilní stav
Důsledkem narušení rovnováhy může být nejen bezprostřední reakce přírodního systému, ale reakce se může objevit až za velmi dlouhou dobu
Koncept zranitelnosti vůči hazardu (vulnerability to hazard)
socio a eko tolerance vůči hazardům
odolnost = schopnost společnosti čelit vzniklé katastrofě a následnou schopnost obnovy (např. rychlost obnovy dodávek pitné vody po zemětřesení)
spolehlivost = míra, s jakou selhávají riziková opatření v případě katastrofy
proměnlivost jevu se může měnit, může růst, nebo se může menit tolerance společnosti
velikost a frekvence událostí
u extrémních hodnot můžeme určit dvě základní charakteristiky hazardu - velikost a dobu trvání
přirozený proces
antropogenně zrychlený
interval opakování: průměrná doba, která uplyne mezi výskytem dvou událostí o stejné velikosti
modelování hazardů
anti-hazard measures
response and recovery planning
emergency warnings
land use management
Matematické modelování a jeho využití vhodnocení přírodních hrozeb
koncepční analýza problému (rozhodnutí o vstupu relevantních veličin)
sestavení modelu z vybraných veličin (podoba matematické rovnice)
verifikace modelu (ověření modelu aplikací na vybraném území a porovnání s laboratorními měřeními]
stanovení míry a oboru platnosti (míra přesnosti –procentní úspěšnost předpovědi; obor platnosti –podmínky, kdy je možno model použít)
prostorová data: orgány veřejného sektoru / soukromé osoby / vědci
3 časy: před, během, po
obecná struktura popisu hazardu
typ
příčina
výskyt
monitoring
sanace
opatření
předpověď
typický zástupce
ochrana: pasivní (evakuace obyvatelstva nebo využití ochranných krytů), aktivní (stavba protipovodňových hrází, zpevňování svahů proti sesuvům apod.)
prognóza:
ze historických statistickýh dat která se analyzují
výsledek je pravděpodobnost výskytu určitého hazardu
má relativně dlouhou platnost
předpověď:
udává specifikaci času a prostoru výskytu hazardu stejně jako velikost možné katastrofy
kratky časový hoizont
z aktuálních údajů
tektonické hazardy je těžké předpovědět
varování
nejkratší časová platnost
i s pokyny pro překonání krize
Permalink modelovani_hazardu.txt · Last modified: 2017/08/02 19:07 by efox