• přímé odměření vzdálenosti

• Úhloměrná metoda: azimuty ke dvěma známým bodům → přímky → průsečík, teodolit, kompas nebo směrová anténa
• Dálkoměrná: vysílač o známé poloze → přijímač určí svoji vzdálenost od něho → kružnice → dva přijímače a průsečík (neurčitost určení bodu protože se kružnice protínají ve dvou bodech)
• Kombinace metod: měří se azimut a vzdálenost z bodu o známých souřadnicích

k neznámému bodu nebo i naopak

• Kódové měření: dálkoměrné kódy s přesnými časovými značkami (přijímač určí, kdy byla odvysílána kterákoliv část signálu družicí) → časová značka + známá poloha vysílačů (efemeridy) → poloha a čas v místě přijímače
  • Přijímač nemá přesné hodiny → určení zdánlivé vzdálenosti
  • PRN je generován přijímačem i vysílačem
  • 4 neznámé (X, Y, Z, T (čas uživatele)) → 4 družice na 4 rovnice o 4 neznámých
• Fázová měření:
  • vysoká nepřesnost a nejednoznačnost (ambiguity)
  • časově náročné, drahé aparatury
  • nezbytné okamžité korekce z jiného přijímače nebo postprocesní vyhodnocení
  • hlavně pro geodety a vědce
  • Zpracování vlastních nosných vln → přijímač počítá počet vlnových délek (celočíselná a desetinná část) → když zjistí celočíselnou část je schopen to pak už průběžně sledovat
  • Přesnost až na milimetry
  • Metody:
    • statická (hodiny až dny a více referenčních přijímačů)
    • rychlá statická (dva referenční dvoufrekvenční přijímače, jeden o známých souřadnicích a vyhodnocení postprocesních korekcí)
    • polokinematická (jeden referenční a jeden terénní přijímač)
    • RTK („real time kinematic“, jeden přijímač v terénu co zpracovává diferenciální korekce referenčních stanic ← z geostacionární družice, rádia nebo Internetu)

• Dopplerovské měření: časové značky + poloha družic + změna frekvence → 2D poloha nebo rychlost
• Úhloměrná měření: směrové antény a úhly vzhledem k vodorovné hladině, více družic nebo jedna v různém čase, nepoužívá se

• podle orientačních bodů
• inerciální
• astronomická (pro daný čas je známá poloha hvězd z Hvězdného katalogu → měření na hvězdu → výpočet polohy stanoviště), výpočtem, radiová, podle druhu dopravy, podle ptáků, proudů

• všechno na moři a astronomicky
• Magnetický kompas, olovnice (plujte až do hloubky 100 m s bahnitým dnem), Portolánové mapy, astroláb, chip log (rychlost uzly), námořní almanachy (parametry oběžných drah astronomických objektů), hamal, jakubova hůl
• 3500 př. n. l. jezdili podél pobřeží a rychlost měřili tak, že si sledovali mořské rasy a směr víceméně odhadovali
• 13.st. magnetický kompas
• olovnice - hloubka a bahno, haha :D
• portolánové mapy, astroláb (= měřil úhel Slunce)
• chip log = to lano s uzlíkama
• námořní almanach = tabulky obsahující informace o parametrech oběžných drah astronomických objektů
• potřebovali přesné hodiny → 1764 vynalezl John Harrison chronometr, který potom James Cook vyzkoušel
• 1884 - Greenwich nultým poledníkem
• 1940 - LORAN - long range navigation
  • vysílá pulzní rádiový signál z hlavních a řídících stanic
  • měření časového rozdílu
• 1960 - Transit
  • první družicový systém vytvořený US Army
  • navigační signály na dvou frekvencích (150,400 MHz)
  • poloha na základě měření Dopplerova posunu na obou nosných frekvencích (nejspíš jedna družice)
  • časově omezeně dostupný ale
  • obdobný sysém udělal i SS: Cikad-M
• 1973 USA dělá novej systém
  • bude měřit trojrozměrně(protože měří vzdálenost přijímače k minimálně 4 družicím → měří třírozměrnou polohu přijímače)
  • systém dostupný kdykoliv, kdekoliv
• Čas: nultý poledník Greenwich (stop nejednotnosti), Gyroskopický kompas (vždy ukazuje k zeměpisnému severu)
• Navigace: radiomajáky, radionavigační LORAN
  • Transit (USA, Dopplerův posun, hlavně pro námořníky), Cyklon (SSSR), Cikáda-M, Parus (vojenský)

• Navstar: 32 družic, pozemní stanice po celém světe, hlavní řídící v Colorado Springs, AUTONAV na půl roku, oběh 11 hod a 58 minut, 20 180 km vysoko, 55 °, vztažený k WGS
  • GPS čas se řídí hlavními kontrolními hodinami, uváděn v týdnech a sekundách, synchronizace s UTC / Družicový čas – každá družice má 4 atomové hodiny, navigační zpráva
• GLONASS: 24 družic URAGAN, 65°, 11 hodin a 15 minut, všechny stanice v Rusku, používá FDMA
• Galileo: skoro půlka družic už je nahoře, pro 30 družic, 23 222 km, centrum v Praze
  • Základní a komerční služba, safety of life, vyhledávací a záchranná služba,veřejně regulovaná služba
• BEIDOU-2 (compass): od číňanů, 3 typy družic na 3 oběžných drahách, od 2020 pro celou zemi, pro veřejnost a pro vojáky
• QZSS: Japonsko, pro 4 družice
• IRNSS: Indie, 7 družic a funkční
• EGNOS: 3 geostacionární družice, vylepšuje vlastnosti GPS po Evropě, provozuje ESA, pod Evropskou komisí, 4 kontrolní centra a 34 pozemních vysílačů