• vývoj měst
• změna fyzické a sociální struktury
• migrace obyvatel (ve městě, mimo město)
• teorie popisující rozvoj měst (ven den berg)

• Urbanizace jako první stádium vývoje je vyvolána přebytkem pracovní síly v zemědělských oblastech, poklesem mezd v zemědělství a rozvojem průmyslu ve městech. Tyto skutečnosti podněcují postupně přesun obyvatelstva z venkova do měst (ze sektoru zemědělství do průmyslu). Obyvatelstvo se usazuje především v centrálních oblastech měst, poblíž průmyslových továren, což je podmíněno prozatím nízkou dopravní mobilitou lidí odkázaných většinou na pěší docházku do zaměstnání. V prostorovém průmětu vede tento proces ke koncentraci obyvatelstva a k expanzi průmyslových a obytných částí města.

V dalším vývoji dochází k nebývalému územnímu rozvoji města formou výstavby nových průmyslových a obytných čtvrtí, zlepšuje se technická infrastruktura a především dopravní propojenost centra a předměstí. K tomu slouží především kolejová doprava. Do města přicházejí další generace přistěhovalců a v centrálních částech měst se tvoří příjmové zóny často s velmi špatnými životními podmínkami. Životní úroveň první generace přistěhovalců se postupně vylepšuje především díky vyšším příjmům, dostupnosti vzdělání a zvyšování kvalifikace. Dochází k procesu sukcese (Burgess 1925) - postupnému stěhování původního obyvatelstva do oblastí s lepším bydlením (většinou směrem k okraji města) a jeho nahrazování novými přistěhovalci s nižším sociálním statusem. V nejprůmyslovějších oblastech města narůstají slamy. V tomto stádiu vývoje měst dochází k růstu celého regionu, přičemž výrazně roste především jádrové město, zatímco v zázemí většinou obyvatelstvo ubývá (absolutní centralizace) nebo přibývá méně než v jádru (relativní centralizace).

• Suburbanizace je pokračováním vývoje města v průmyslové éře. Začínají se projevovat kvalitativní změny především v oblasti bydlení a dopravy. Objevují se automobily a autobusy, budují se nové trasy veřejné dopravy (tramvaje) roste propojenost se zázemím města prostřednictvím vlakových spojení. Následkem zlepšených dopravních možností dochází k přesunu obyvatelstva směrem na okraj města, za zdravějším bydlením - uplatňují se první projekty zahradních měst. Přesouvá se zároveň i průmyslová výroba do míst, kde nejsou továrny na obtíž a mají stále dobrou dopravní dostupnost. Dochází k oddělení bydliště a pracoviště a nárůstu dojížďky do zaměstnání. Formují se městské aglomerace, často hvězdicového tvaru s obyvatelstvem koncentrovaným podél hlavních dopravních tahů v okolí města. “Město se rozkládá na doposud nevídané rozloze a je pro něj vhodnější spíše označení městská oblast nebo městský distrikt” (van den Berg a kol. 1982: 34). Obyvatelstvo v socialistických zemích je v této fázi vývoje obvykle odkázáno na veřejnou dopravu, narozdíl od situace v západních zemích, kde se stále více prosazuje individuální automobilová doprava (Herman, Regulski 1977).
  • relativní = roste jak jádro, tak zázemí
  • absolutní = roste zázemí, jádro je v mínusu
  • celý FUR je ziskový
  • rezidenční = osídlení periferních oblastí města, realizované výstavbou rodinných domů a nízkopodlažní zástavbou (vznik satelitních městeček)
  • komerční - vznik nových obchodních, výrobních, skladovacích a logistických aktivit
• Třetí stádium vývoje je nazýváno desurbanizací. Kromě výše popsaných výhod suburbanizace se ve zvětšené míře začínají projevovat i nevýhody související především s neúnosným zatížením dopravního systému města. Centrum jako pracoviště se stává stále méně dostupným, snižuje se propustnost dopravní sítě a zvyšují se nároky na parkovací místa. Zároveň roste tlak terciérního sektoru na obytnou funkci v centrálních částech měst. Kanceláře a obchodní plochy nahrazují bydlení, některé služby se stěhují za obyvatelstvem do oblastí za hranicemi města. Pokles počtu obyvatelstva zaznamenává nejen jádrové město, ale rovněž většina předměstí, zatímco původně venkovské oblasti v širším zázemí města se transformují na městská sídla, většinou na úkor přírodního prostředí a zemědělské půdy. Pokles počtu obyvatelstva v centrálním městě je natolik razantní, že dochází v součtu k populačnímu úbytku celého funkčního regionu. Přitom rostou především menší centra za hranicí dojížďkové vzdálenosti dominantního města.
• Jako odlišnou alternativu k procesu desurbanizace nabízí van den Berg a kol. koncept reurbanizace, který je spojen především se snahou politické reprezentace o znovuoživení center velkých měst. K tomu slouží “programy na zlepšení image města, rehabilitace obytného prostředí, zlepšení dopravní situace, vytváření pěších zón a vylepšení sociální infrastruktury”(van den Berg a kol. 1982: 40). Jako východisko, které může odvrátit úpadek měst (urban decline), vidí autoři aktivní městskou politiku orientovanou především na řešení dopravních problémů. K tomu může přispět například opětovné přiblížení místa bydliště a pracoviště (suburbanizace pracovních příležitostí) a podpora reurbanizačních tendencí obyvatelstva.

• charakterizovány změnami podílu obyvatel žijících ve městech a v jejich zázemí (FUR)
• ke změnám dochází různými směry pohybu obyvatel

• obec či malý uměle vytvořený sídelní celek ležící poblíž velkých měst nebo industriálních oblastí (továrna, závod) a sdílející ekonomický a demografický systém
• v ČR od 90 let 20. století
• Typy satelitních měst: Industriální, Rekreační, Obytné, Finanční, Vojenské, Historické, Rasové a etnické

• nárust dopravy, bytová výstavba, nárust zastavěných ploch, nové údp, změna struktury obyvatel
• monitoring: sege metody, dpz

• staré, nevyužívané nebo ekonomicky nedostatečně efektivně využívané průmyslové (někdy také logistické, komerční nebo obytné) objekty v kompaktně zastavěných územích a zemědělské nebo vojenské plochy ve volné krajině
• značný problém mnoha měst: :nevzhlednost, zchátralost, problematické vlastnictví, ekologická zátěž, řešeno pomocí sanací a regenerací (revitalizací), V ČR 2355 brownfieldů, rozloha cca 11 000 ha

• výstavba na zelené louce
• zemědělské, lesnické nebo rekreační plochy mimo kompaktně zastavěná území měst, které byly definovány jako rozvojové lokality určené k rezidenční, komerční nebo průmyslové zástavbě
• obvykle vybaveno dopravní a technickou infrastrukturou
• nejčastěji výstavba skladovacích areálů, obchodních nebo logistických center
  • automobilky (Hyundai v Nošovicích u Ostravy)
  • souvislost s investičními pobídkami

• neřízený (neregulovaný) nebo nedostatečně regulovaný (chaotický) růst měst
• velmi nízká hustota zástavby
• nízká prostorová separace jednotlivých lidských aktivit (bydlení, pracovní příležitosti, nakupování)
• vysoké nároky na zábor půd
• vysoké náklady na budování dopravní a technické infrastruktury
• roste mobilita obyvatelstva
• vlivem ztrát v rozvodných sítích roste také spotřeba energií
• v ČR v podobě rozvolněné zástavby
• výstavba:
  • mimo existující kompaktní zastavěná území
  • v oblastech vlivu rozvoje metropolitních měst
  • v pásech okolo hlavních dopravních tahů
  • na křižovatkách hlavních dopravních tahů
  • usměrnění pomocí nástrojů územního plánování
  • důsledné vymezení zastavěného a zastavitelného území

• Geospatial Indices of Urban Sprawl
• za účelem zhodnocení tří nově zastavěných oblastí bytovými a domovními jednotkami na území města New Jersey
• 12 geoprostorových indexů
  • napomáhají rozeznat urban sprawl (sídelní kaše) od smart growth (inteligentní růst) městských částí
• indexy:
  • Density - intenzita zastavěné plochy
  • Leap-fog - „žabí skok“
  • Segregated land use - oddělená užitná plocha
  • Regional planning inconsistency - proměnlivost regionálního plánování
  • Highway strip - silniční pruh
  • Road infrastructure inefficiency - neefektivnost hlavní silniční infrastruktury
  • Transit inaccessibility - režim alternativní dopravní dostupnosti
  • Community node inaccessibility - dostupnost do hlavních společenských uzlů
  • Consumption of important land resources – ztráta významných půdních zdrojů (mokřady, primární zemědělské půdy)
  • Sensitive open space encroachment -
  • citlivý zásah do otevřeného prostoru
  • Impervious surface coverage - nepřístupnost pokrytého povrchu
  • Growth trajectory - růstová trajektorie

• Přírůstek počtu obyvatel
• Podíl rodinných domů na trvale obydlených domech
• Podíl rodinných domů postavených v letech 1991 až 2001
• Oddělenost od kompaktní zástavby.

• struktura definovaná: rozmístěním, velikostí, členěním a vzájemnými prostorovými i funkčními vztahy sídelních útvarů (základních sídelních jednotek) a ostatních prvků osídlení (dopravní síť, lineární infrastruktura, výrobní, průmyslové a rekreační zóny, prvky krajiny, atd.)

• sídelní struktura organizována do sídelní sítě
• obsahuje sídelní útvary různé velikosti a různého sociálně-ekonomického profilu a významu plní výrazněji specializované funkce
• součásti jsou navzájem spjaty ekonomickými, sociálními a technickými vztahy a tvoří funkčně integrovaný organismus

• monocentrický
  • výrazné centrum v území založené na průmyslovém potenciálu a jeho obslužné funkci
  • většina obyvatelstva dojíždí za prací a službami
  • typická je také hustá dopravní síť a výrazná nadřazenost centra nad ostatními sídelními útvary
• polycentrický
  • vzniká integrací několika sídelních útvarů
  • spojeno silnými vzájemnými funkčními vazbami, energetickými a dopravními systémy, občanskou vybaveností atd.
  • vazby v území jsou více rozprostřeny do celé oblasti

• makroregiony
  • Přirozené geografické členění: polabský (Čechy), podunajský (Morava), pooderský (České Slezsko)
  • Dle socioekonomických a historických vlivů: Česká republika = makroregion vyššího stupně, Čechy a Morava s českým Slezskem = makroregiony nižšího stupně
  • Čechy jsou mononodální (Praha), Moravsko-slezský makroregion je polynodální (Praha, Brno, Ostrava)
• mezoregiony
  • rozsáhlé územní oblasti, charakteristické např. migrací obyvatelstva
  • dojížďka do hierarchicky vyšších center služeb
  • 7 mezoregionů v ČR nebo jednotlivé kraje
• mikroregiony
  • účelové, akční svazky, účelem je prosazení společných zájmů obcí
  • v ČR v podobě MAS (Místní akční skupiny)
  • společná propagace, turistické stezky, hipostezky, projekty, dotace
  • zásadní vztahy mezi bydlištěm, pracovištěm a koncentrací služeb

• poprvé rozpracoval a použil J. KORČÁK (1966)
• území, které má rozlohu minimálně 50 km² a hustotu zalidnění právě 1000 obyv./km²
• má odpovídat hustotě zalidnění středoevropských velkoměst s jejich okolím
• využíváno pro vymezování sídelních aglomerací
• nevychází pouze z admin. vymezených územních jednotek
• největší nevýhodou je obtížnost realizace
• obce se připojují do značné míry subjektivně, což znesnadňuje rozhodnutí o správnosti vymezení
• subjektivní zásada uzavřenosti areálu
• rozpor, zda upřednostnit uzavřenost na úkor jeho velikosti
• nezohledňuje žádné vazby jádra aglomerace s okolím

• 1.Vyhledání měst s alespoň 30 až 40 tisíci obyvateli
• 2.Stanovení kritické hustoty zalidnění
• –obvykle se provádí jako x-násobek prům. hustoty v daném státě
• –počítají se areály na 20x, 10x nebo 5x prům. hustoty, nejpoužívanější je ale 5x nebo 10x průměrná hustota zalidnění ČR
• 3.Vyhledání potenciálních AMZ
• –vyhledání všech obcí s hustotou zalidnění vyšší než minimální kritická hranice
• 4.Připojování sousedních obcí s vysokou lidnatostí
• –tak, aby obecná hustota zalidnění neklesla pod stanovenou hodnotu
• –nejdříve se připojují obce největší a nejbližší, avšak dále od centrální obce může existovat více směrů dalšího postupu
• –při připojování obcí je vhodné sledovat např. směry hlavních komunikací
• –zároveň by však měla být alespoň částečně zachovávána zásada, aby tvar získaného areálu byl pokud možno uzavřený
• 4. Připojování sousedních obcí s vysokou lidnatostí
• –sledování, zda může potenciální AMZ po připojení sousedních obcí splnit jak minimální kritickou hustotu zalidnění, tak i minimální počet obyvatel a jejich případné rozšiřování na úroveň kritických hodnot
• –snaha o přesné dosažení kritické hodnota hustoty zalidnění
• vzhledem k hranicím obcí obtížně splnitelné
• možnost dělení obcí (rozloha i počet obyvatel)

• vyjadřuje podíl plochy celkového území, na kterém žije právě polovina počtu obyvatel
• Postup při definování indexu:
• 1.zjištění poloviny počtu obyvatel v daném území
• 2.postupným načítáním počtu obyvatel v souvislém území dojit k této hodnotě (počátek od populačně největší obce)
• 3.sečtení výměry vybraných obcí
• 4.určení procentuální části těchto obcí z celku
• 5.index heterogenity je doplňkem do 100% této výměry jakožto podílu na výměře celého území

• neexistuje přesné a jednoznačné vymezení urbanizovaného nebo městského území nebo města samotného
• není možné stanovit univerzální postup nebo metodiku
• sídelní útvar, který charakterizuje:
  • vysoká hustota a koncentrace obyvatelstva
  • relativní velikost (v porovnání s jinými sídly)
  • vysoká koncentrace a kompaktnost zástavby
  • specifická demografická, profesní a sociální skladba obyv.
  • koncentrace správních, řídících a obslužných funkcí
  • vysoká vnitřní různorodost (funkční diferenciace) a komplexnost (funkční integrita rozmanitých dílčích prvků)
  • specifický městský způsob života

• popisná kritéria (populace, poloha, půdorys, vzdálenost od centra)
• vývojová kritéria (rostoucí, tagnující nebo upadající dynamika města)
• Kulturně-civilizační kritéria (předindustriální, industriální, postindustriální…)
• Ekonomicko-demografická kritéria (např. podle převažujícího sektoru ekonomiky)
• Image, kvalita životního prostředí (mezinárodní otevřenost)…
• kombinace

• stabilizovaný, geograficky vymezený sídelní útvar s výraznou výrobní, správní a obslužnou funkcí
• obyvatelstvo pracuje většinou mimo zemědělství, má specifickou sociální strukturu a specifický způsob života, čemuž odpovídá i způsob zastavění
• způsoby:
  • administrativně
    • nejpoužívanější přístup
    • vymezeno administrativními hranicemi obcí nebo případně pomocí podrobnějších vzájemně skladebných celků
    • katastrální území, základní sídelní jednotky, sčítací okrsky nebo volební obvody
    • je možné zařadit obec do určité kategorie (např. městský, přechodný a venkovský prostor), ale nelze měnit samotné hranice
    • jako město vymezeno celé k. úz. (včetně lesů, luk, polí, které městem ve skutečnosti nejsou)
    • nejčastěji používaným kritériem pro vymezení města jeho populační velikost měst
    • v ČR stanoveno zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích
    • 3000 obyvatel
    • z historických důvodů existují v ČR i menší města
    • rozdílné přístupy v rámci světa
    • pro město využíván nejen pojem „city“ ale také „town“ (malé město)
    • např. city v Anglii - minimálně 300 000 obyv.
  • morfologicky
    • kompaktně zastavěné území (hranice zastavěného území, souvislá zástavba)
    • lépe odpovídá reálnému rozložení obyvatelstva a jeho aktivit
    • snadné aplikovat pomocí využití leteckých či družicových snímků
    • rozdílné hranice města při administrativním a morfologickém vymezení
    • zastavěné vymezení
      • z pohledu územního plánování: Pozemky uvnitř obce bez vinic, chmelnic a zemědělských pozemků / Zahrnuje i stavební proluky, vjezdy, zahrádky v těsné blízkosti domů
      • z pohledu geografie: pouze zastavěné plochy, velká potenciál DPZ
  • funkční vymezení
    • na základě integrity vztahů uvnitř městského systému (např. dojížďkou za prací nebo do škol)
    • tímto způsobem se obvykle vymezují aglomerace, metropolitní regiony nebo tzv. „funkční městské regiony“
  • Alternativní přístupy k vymezení města: hustota komunikací, c služeb, síť MHD, chodníky, kočky, vymysli si co chceš

• dichotomie (protiklad)
  • Historicky starší teorie dichotomie
  • Území je rozděleno mezi dvě oblasti
    • město (moderní region) - velké fyzikální celky a vysokou fyzickou hustotou
    • venkov (tradiční region) - silná sociální hustota (sociální sítě)
• kontinuum
  • roztažení měst do prostoru a vznik kontinua město-venkov
  • město a venkov tvoří jednotný, neoddělitelný systém
  • vztah není možné pojímat v dichotomii, ale jako závislost venkova na městu

• odlehlá osídlení a oblasti volné nezastavěné krajiny tvořící mozaiku drobnějších sídel, zemědělských a vodních ploch, lesů, ploch místních komunikací a ostatních ploch
• Charakteristika venkova
• nízká hustota zalidnění, menší sídla
• vyšší zaměstnanost v zemědělství
• pozitivní vztah místních obyvatel k okolní krajině
• specifický architektonický ráz a charakter zástavby
• Různý typ venkova - samoty, malé osady, rozlehlé vesnice

• založeno na podílu obyvatelstva žijícího na území s hustotou zalidnění menší než 150 obyvatel na km2 regiony
• 3 typy regionů
  • 1.převážně venkovské, kde ve venkovských obcích žije více než 50 % obyvatel regionu
  • 2.významně venkovské, kde ve venkovských obcích žije 15 až 50 % obyvatel regionu
  • 3.výrazně městské, kde ve venkovských obcích žije méně než 15 % obyvatel regionu
• metodika OECD:
  • ke kritériu hustoty zalidnění přidána také absolutní hodnota počtu obyvatel v daném území
  • 3 kategorie:
    • 1.hustě obydlené zóny s hustotou zalidnění vyšší než 500 obyvatel na km2 a počtem obyvatel alespoň 50 000
    • 2.přechodné zóny s hustotou zalidnění 100 až 500 obyvatel na km2 a počtem obyvatel alespoň 50 000
    • 3.řídce obydlené zóny jsou všechny ostatní regiony

• 1) jádrová oblast je tvořena významnými, hustě obydlenými a na sebe navazujícími obcemi
• 2) významné integrované obce reprezentují významná sídla silně funkčně spjatá s jádrovou oblastí prostřednictvím dojížďky do zaměstnání a do škol
• 3) zázemí (ostatní obce) tvoří další obce metropolitního areálu se silnými pracovními vazbami na jádrovou oblast a na významné integrované obce

• vymezování na základě denní dojížďky za prací
• Funkční městský region (Functional urban region - FUR)
• Funkční městská oblast (Functional urban area - FUA)
• Místní pracovištní systémy – pracovní regiony (Local labour system – LLS, Local labour market area - LLMA)
• Denní urbánní systém (Daily urban system - DUS)

• Dojížďka do centrálního města
• Časová dostupnost centra
• Podíl ekonomicky aktivních obyvatel vyjíždějících z dané obce za prací
• Saldo migrace
• Počet dokončených bytů

• prostorově souvislé území, které je vnitřně koherentní a navenek relativně uzavřené vzhledem k dennímu pohybu obyvatelstva
• Nejčastěji vymezováno na základě dojížďky za prací
• Funkční městská oblast (FUA) a pracovní regiony (LSS)
  • funkční pracovištní systémy (LSS) - pracovní regiony
    • území, která spádují z hlediska dojížďky za prací k místním pracovištním centrům
  • funkční urbanizovaná (městská) území (FUA)
    • vymezeno v rámci LLS
    • xistuje zvláště silná vazba na pracoviště v centru
    • oblast dojížďky za prací, aglomerace pracovních míst, přitahující pracovní sílu z okolí
    • skládá se z centrální obce (města) a obcí, které toto centrum obklopují

• oblast charakterizovaná denní dojížďkou za prací
• dvě základní podmínky
  • interakce musí být založena na principu denní dojížďky
  • musí překročit určitou hladinu významnosti
• kromě dojížďky za prací možné posuzovat také dojížďku do škol, za službami nebo rekreací, atd.
• podle velikosti pracovního trhu vymezeny:
  • lokální, regionální, nadregionální a evropská pracovištní centra

• hlavní město státu
• obecně jakékoli velké město (velkoměsto) s jeho metropolitní oblastí
• kulturní a ekonomické centrum s velkým množstvím státních institucí a soukromých firem
• silné koncentrické vazby
• např. brněnská metropole – Brno, hanácká metropole – Olomouc

• výrazně urbanizované území zahrnující větší město a jeho zázemí
• intenzivní, dopravní, ekonomické, sociálními a technické vazby
• monocentrické, bicentrické, polycentrické aglomerace (konurbace)
• vysoká hustota zalidnění, denní mobilita obyvatelstva,
• např. většina hlavních měst států, v ČR např. Praha, Ostrava

• polycentrická forma aglomerace
• obvykle nemá jedno centrum a nemusí mít ani společné zázemí
• několik měst, velkoměst nebo aglomerací srostlých v jednu souvisle zastavěnou plochu
• např. Zlín-Otrokovice nebo tzv. Trojměstí (Gdaňsk-Gdyně-Sopoty)
• spojením několika konurbací vzniká megalopolis

• rozsáhlá oblast souvislého (případně těsně navazujícího) osídlení městského charakteru
• vzniká spojením dvou nebo více městských oblastí (aglomerací)
• extrémní případ rozrůstání měst (forma urban sprawl)
• poč. obyvatel většinou přesahuje 10 mil. např. oblast mezi Bostonem a Washingtonem
• –Tokio – Osaka - Nagoja

• pokles počtu obyvatel v některých městech a s ním související jevy
• oslabení politického, ekonomického či jiného významu v rámci hierarchie sídelního systému
• vede k nerovnoměrnému rozvoji evropských městských regionů
• často v oblastech s utlumenou těžbou
• příčiny:
  • 1.Deindustrializace - regionální ekonomiky a ekonomický pokles v národním či globálním kontextu vedou k meziregionální migraci z průmyslových regionů, motivované primárně nedostatkem pracovních příležitostí
  • 2.Demografické změny - snížení porodnosti a dlouhodobé procesy stárnutí populace jsou hlavním důvodem klesajícího počtu obyvatel a změny věkové struktury
  • 3.Suburbanizace a urban sprawl - výstavba zejména nízkopodlažních a rodinných domů mimo vnitřní města, vystěhovalectví z vnitřních měst a nárůst počtu obyvatel v zázemí měst

• Prostorová struktura města z hlediska
  • 1. Administrativního
  • 2. Fyzického – (morfologie, morfogeneze) fyzický stav objektu, přírodní prostředí nebo prostředí vytvořené člověkem
  • 3. Sociálního - na základě charakteru lidských aktivit nebo samotných lidí (demografický, sociální, etnický nebo jiný statut)
  • 4. Funkčního – na základě funkčního využití území – bydlení, průmysl, atd.
• Morfologická struktura města – v rámci fyzické
  • utvářena odlišným způsobem zastavění jednotlivých částí města
  • základními prvky jsou ulice, pozemky a budovy
  • složitějšími systémy jsou potom tvořeny uliční sítí, bloky zástavby nebo urbanistickými celky
  • morfologie zástavby má jako horizontální tak i vertikální dimenzi

• městské obvody,urbanistické obvody,městské čtvrtě,komise místních částí,katastrální území,základní sídelní jednotky,volební obvody,volební okrsky

• městské obvody
• urbanistické obvody
• městské čtvrtě
• komise místních částí
• katastrální území
• základní sídelní jednotky
• volební obvody
• volební okrsky

• nejvíce se projevuje v typu uliční sítě, a charakteru zástavby
• Typ sítě (půdorys města):
  • –nepravidelný
  • –šachovnicovitý
  • –radiálně koncentrický
  • –lineární
  • –pro různá časová období ve vývoji města převažují různé půdorysné typy
• Charakter zástavby
  • –Bloková
  • –Řádková
  • –Rozvolněná
  • –Rozptýlená
• Výška zástavby
  • –Nízkopodlažní
  • –Vysokopodlažní
• Hustota zástavby

• Matlovič (2001) :
  • –A centrum (staré město) – zpravidla středověké jádro města s nejbližším okolím
  • –B vnitřní město - kompaktní zástavba z období industrializace, většinou z konce 19. a počátku 20. století
  • –C vilové čtvrtě - části města vzniklé v průběhu 20. Století, jejich morfologickým znakem je převaha rodinných domů a vil
  • –D sídliště - rozsáhlé obytné soubory, které byly budovány na okrajích měst v druhé polovině 20. století
  • –E periferní zóna - za hranicí kompaktního města, reprezentována méně kompaktní zástavbou: typické je prolínání původní venkovské zástavby se stavbami typickými pro suburbanizaci (továrny, sklady, rekreace, zemědělství, technická infrastruktura)
• Ouředníček (2008)
  • historické centrum
  • vnitřní město
  • vnější město
• Sýkora (1999)
  • 1) historické centrum
  • 2) vnitřní město
  • 3) pás zahradních měst
  • 4) pás panelových sídlišť
  • 5) venkovskou zónu

• okrsek města s nejintenzivnějším komerčním využitím plochy, kde jsou soustředěny obchody, finanční a kulturní instituce a zastoupení velkých firem
• obvykle nejdražší pozemky, většina plochy je využita jako kancelářské a obchodní prostory, obytná funkce je potlačena
• central business district (CBD)
  • –srdce města, často umístěné v místě, kam směřuje městská doprava, které obsahuje nejvyšší procento obchodů a kancelářských prostor
  • –ceny pozemků jsou kvůli dostupnosti vysoké, a proto je země využívána co nejintenzivněji
• vymezení:
  • jádrový okrsek města s nejintenzivnějším komerčním využitím plochy, kde jsou soustředěny obchody, finanční a kulturní instituce a zastoupení velkých firem
  • v centru jsou nejdražší pozemky, většina plochy je využita jako kancelářské a obchodní prostory, obytná funkce je potlačena
  • central business district (CBD) - srdce města, často umístěné v místě, kam směřuje městská doprava, které obsahuje nejvyšší procento obchodů a kancelářských prostor, ceny pozemků jsou kvůli dostupnosti vysoké, a proto je země využívána co nejintenzivněji

• rodinný dům, řadovka, sídliště
  • sídliště:
    • výstavba od 50. let 20. století (do 90. let)
    • jen za období 1970-1980 cca 800 tis. bytů
    • přidělování bytů, pořadníky
    • nevhodná demografická struktura (pouze některé věkové kategorie – mladí lidé+děti, zaměstnanci jednoho „podniku“)
    • výstavba zejména v socialistických zemích, ale také v západní Evropě (Francie, Švédsko)
    • vyhovovala socialistické koncepci bytové výstavby a cílům řešit poválečný narůstající nedostatek bytů
    • nejprve symbol vyššího životního standardu
    • od 80. let kritika, od 90. let ukončeno, dokonce diskuse o odstranění jako v západních zemích (v ČR nereálné, proto pouze regenerace – v ČR zde bydlí cca 1/3 obyvatel)
    • v západních zemích ukončeno již v 70. letech, odstranění
• paneláky
  • dům vybudovaný z prefabrikovaných panelů (Prefab v angličtině)
  • „konstrukční stěnový systém z prefabrikovaných panelů“
  • první panelové domy se objevily v Nizozemsku po 1. světové válce
  • vznik na zelených loukách jako „nové, idylické, socialistické bydlení“
  • radikální změny struktury měst
  • uniformní, standardizované a šablonizované

• na základě charakteristik vázaných na obyvatelstvo trvale nebo přechodně žijící ve městě
• zjistitelné z terénních nebo výběrových šetření a dále potom z dat SLDB (Sčítání lidu, domů a bytů)
• Nejčastější data-témata
  • demografický status (např. věková struktura, velikost domácností, počet dětí)
  • sociálně-ekonomický status (např. profesní struktura, kvalita bytového fondu, struktura příjmů a výdajů, vzdálenost a doba dojíždění)
  • etnický status (např. národnostní složení, etnickou homogenitu, náboženství, rozvodovost, potratovost, kriminalita)
• Murdie (1969): modely se navzájem doplňují, každý zachycuje odlišnou stránku
• Dimenze sociální prostorové diferenciace a jejich prostorové uspořádání:
  • Etnický – mozaikové
  • Demografický – koncentrické
  • Sociálně-ekonomický – sektorové
• Doplněno fyzickou strukt

• na základě dělení města dle funkčního využití
• sledováno pro jednotlivé stavby a pozemky
• zjistitelné např. z dat z katastru nemovitostí nebo z územních plánů (ÚP a ÚAP)

• Burghessův model (model koncentrických zón)
  • vytvořeno na základě města Chicago
  • pojetí města v podobě soustředných kruhů – koncentrických zón
  • využití se odvíjí od dopravní dostupnosti a souvisí se socioekonomickým statutem obyvatelstva, který roste se vzrůstající vzdáleností od centra
  • dopravní cesty v modelu směřují do centra města
  • –1) central business district - CBD
  • –2) zóna velkoobchodu a průmyslová zóna
  • –3) zóna přechodu (obydlí nejchudších vrstev městského obyvatelstva)
  • –4) zóna bydlení pracujících (starší zástavba, nižší nároky na bydlení)
  • –5) obytná zóna (vyšší standard bydlení pro střední třídu)
  • –6) zóna dojížďky (obydlí vyšší třídy s vysokými nároky na kvalitu bydlení)
• Hoytův sektorový model
  • na základě analýzy více než 140 amerických měst
  • klade větší důraz na vliv komunikačních os a dopravní dostupnosti na prostorové uspořádání města
  • město uspořádáno do určitých oblastí – sektorů vykazující různé druhy aktivit, které mají specifické lokalizační požadavky
  • –1) CBD
  • –2) průmyslové zóny (v okolí významných dopravních tahů pro zajištění dobré dopravní dostupnosti pro průmyslovou výrobu)
  • –3) obytné zóny (bydlení pro domácnosti s nižšími příjmy, lemují průmyslové zóny)
  • –4), 5) obytné zóny (bydlení pro střední a vysokopříjmové domácnosti, vzdálenějších od hluku a znečištění, v blízkosti významnějších dopravních komunikací)
• Harris-Ullmanův model mnoha jader
  • vychází z předpokladu rozvoje několika oddělených, specializovaných a diferencovaných jader na základě rozdílné dopravní dostupnosti jednotlivých aktivit
  • výskyt více jader, z nichž každé má svojí specifickou funkci (průmysl, obchod, služby, sport, rekreace)
  • –1) CBD
  • –2) lehký průmysl a obchody (situovány v okolí hlavních komunikací)
  • –3) bydlení pro domácnosti s nižšími příjmy (lemují těžký průmysl)
  • –4), 5) předměstí (obytné oblasti pro střední a vyšší vrstvy obyvatel, kteří za prací dojíždějí)
  • –6) těžký průmysl na okraji města
  • –7) menší centra služeb
  • –8) rezidenční předměstí (suburbia)
  • –9) komerčně-průmyslová předměstí
• Hybridní land-use model
  • Kombinace předchozích modelů
  • snaží se zahrnout z každého modelu jeho silné a pozitivní vlastnosti
  • W. Isard (1956)
  • některé aktivity ve městě jsou orientovány podél hlavních dopravních os (sektorový model)
  • průmyslové a komerční aktivity, se nachází v jádrech v koncentrické podobě (koncentrický model, model mnoha jader)
  • výsledkem je tedy překryv všech tří modelů, který kombinuje jejich základní vlastnosti

• ITS (Inteligent Transportation Systems
• IVHS (Inteligent Vehicle Higway Systems)
  • systémy využívající moderní počítačové, komunikační a senzorové technologie k zlepšení výkonnosti přepravních systémů cestujících a nákladů
• součinnost řidiče, vozidla a cesty, čímž se vytváří jednotný integrovaný systém pro bezpečnější a účinnější provoz
• typy ITS
  • 1. systémy informací pro cestující (ATIS -Advanced Traveller Information Systems)
    • poskytují cestujícím informace, které se požadují proto, aby přeprava byla účinná, bezpečná, pohodlná a příjemná
    • poskytují se před nebo v průběhu přepravy, umožňují cestujícím ve zvýšené míře předpovídat a volit trasu i různé druhy povrchové přepravy
    • důležitou funkcí ATIS je informací přímo řidičům ve vozidlech, což umožňuje účinněji využít silniční síť
  • 2. systémy řízení vozidlového parku (AFMS -Advanced Fleet Manamegent Systems)
    • využívají škálu technologií ke zlepšení bezpečnosti, účinnosti, ale i kontrolu operací v rámci vozidlového parku, taktéž i pro vozidla v případě tísňových situací jako i pro poskytování služeb
    • Obsahují automatické monitorovací systémy pro
      • 2.1 automatické určování polohy vozidla (AVL-AutomaticVehicleLocation)
        • a) pozemní systémy
          • autonomní(nepotřebují další zařízení kromě palubního vybavení)
            • a) systémy výpočtové navigace
              • sledování vozidla od známé počáteční polohy
              • poloha je daná souřadnicemi
            • b) systémy výpočtové navigace porovnávající mapu
              • pohyb vozidel je přesně definovaný na silniční síť
              • pohyb vozidla je porovnáván s matematicky přesně vyjádřenou trasou
            • c) inerční systémy
              • měření zrychlení vozidla vzhledem k inerčnímu prostoru
              • měřeno akcelerometry
          • neautonomní (kromě palubního vybavení potřebují další externí zařízení, například radiomaják)
            • a) Polohové systémy využívající při komunikaci majáky
              • majáky v blízkosti komunikací umožňují určovat polohu vozidla pomocí kódovaných signálů
              • systém přijímá a ukládá kód polohy ve chvíli, kdy vozidlo míjí maják
              • polohau posledního majáku a ujetá vzdálenost, se automaticky vysílají radiem do centrálního počítače
            • b) Hyperbolické polohové systémy
              • vletecké a námořní navigaci
              • impulzovéa fázové
              • LORAN-C a OMEGA
        • b) satelitní systémy
          • nejvyužívanější systémy měřící vzdálenosti mezi satelity a vozidly
          • NAVSTAR/GPS, GLONASS, Galileo
          • tři segmenty: kosmický, řídící a uživatelský
          • různorodá přesnost
      • automatické sledování vozidel
        • používá se zejména ve firmách s větším vozovým parkem
        • Hlavní důvod je zabezpečení vozidel
        • Základní princip
          • GPS lokátor, zabudovaný ve vozidle, snímá v pravidelných intervalech polohu auta pomocí GPS přijímače
          • Poloha je odesílána přes GPRS modem na určitý server, který tato data zpracuje
          • Na serveru je možné data stahovat a vizualizovat
        • Základní typy
          • monitorovací GPS systémy
          • zabezpečovací (střežící) GPS systémy
          • hybridní GPS systémy (monitorovací i zabezpečovací)
        • Monitorovací systémy
          • zaměřeny na sledování polohy, rychlosti a úzce specifikovaných parametrů provozu vozidel (např. teplota, typ jízdy soukromá/služební, identifikace přihlášeného řidiče vozidla)
        • Zabezpečovací systémy
          • jsou schopné připojit k jednotce GPS i bezpečnostní prvky jako autoalarm, čidla pro detekci pohybu, spínače pro signalizaci otevření nákladového prostoru, zapojení imobilizačních prvků (vypnutí startéru, palivového čerpadla apod.)
        • pokročilé zabezpečovací GPS jednotky jsou vybaveny i rádiovým vysokofrekvenčním dohledáváním vozidla
        • eCALL
          • Celoevropský systém
          • Od r. 2018 bude povinně montován do nových vozidel
          • Využití linky 112
            • Manuální odeslání signálu (následně automatická komunikace)
            • Automatické odeslání signálu při nehodě (aktivace airbagu) –do 17 s (následně zpětné volání do vozidla)
            • Následuje vyslání příslušných záchranných jednotek
            • Předání infodo systému JSDI (Jednotný systém dopravních informací)
            • Odesílání MSD (Minimum set ofData) -standardizováno
            • Souřadnice, VIN vozidla, směr jízdy před nehodou
            • https://www.youtube.com/watch?v=A3c4--CFsA0
      • 2.2 automatické monitorováno vozidel (AVM)
        • kombinací ucelených systémů s různými zařízeními, které jsou na vozidle
        • Elektronické tachografy
          • určený k identifikaci času řidiče, rychlosti jízdy, vzdálenosti a provozu vozidla
          • informace je zaznamenaná na speciálním schematu
        • Taxametry
          • vyvinuty na výpočet kilometrovného v taxících
          • jsou schopné monitorovat vzdálenost, čas, rychlost, spotřebu paliva, otáčky motoru a jiné provozní parametry
        • Palubní počítače
          • shromažďování vnitřních údajů o vozidle, které zaznamenávají do paměti pro následnou analýzu a přehled
          • kilometrové a rychlostní údaje, teploty oleje, motoru, vody atd.
          • přetočení motoru, nadměrná rychlost, nežádoucí zásahy do vozidla atd
          • Nejznámější současně používané elektronické systémy jsou:
        • antiblokovací systémy, regulace prokluzování kol, ovládání retardérů, řazení rychlostních stupňů, řízení palivových systémů, regulace pérování a tlumení pérování, řízení
      • 2.3 identifikaci(AVI -AutomaticVehicleIdentification)
      • 2.4 klasifikaci(AVC -AutomaticVehicleClassification)
        • i 2.3 !!!
        • technika, která identifikuje a klasifikuje vozidla procházející specifickými body např. na dálnici
        • nevyžaduje součinnost ze strany řidiče nebo pozorovatele
        • nízká cena, snadná instalace a především spolehlivost
        • např. automatizované čtení poznávacích značek slouží pro jednoznačnou identifikaci vozidel
      • 2.5 vážení za pohybu (WIM -Weigh-In-Motion)
        • a) Systémy s ohýbající se deskou
          • plech vysoké odolnosti, který je možno použít pro dynamické vážení při vysoké rychlosti, pokud se umístí do prohlubně
        • b) Hluboké váhy
          • systémy hluboké prohlubně se dvěmi pravoúhlými vážícími plošinami uloženými na společných betonových základech
  • 3. systémy řízení dopravy (ATMS -Advanced Traffic Manamegent Systems)
    • např. kontrolní systémy k optimalizaci dopravního proudu na městských okruzích, na dálnicích, v síti MHD
    • integrace všech podsystémů dopravní kontroly (např. signalizační, dálniční a tranzitní kontrolní systémy) a poskytnutí dynamické kontroly v reálném čase tak, aby odpovídala měnícím se dopravním podmínkám
    • monitorování pohybu vozidel, automatické inkasování mýtného a parkovného
    • Preference MHD & inteligentní zastávky
      • činnost směřující ke zvýšení rychlosti, plynulosti a tím i atraktivity hromadné osobní dopravy oproti dopravě individuální, zejména automobilové
      • Způsoby preference
        • zřizování úseků tramvajových drah nebo autobusových pásů
        • oddělování pásů od vozovky zvýšením (obrubníkem)
        • upřednostnění tramvají legislativní úpravou
        • upřednostnění pomocí světelných signalizačních zařízení
      • absolutní preferencí
      • částečnou preferencí
      • OLOMOUC:
        • spuštěna počátkem roku 2006
        • financováno z velké části z fondů Evropské unie
        • 51 označníků na 21 zastávkách MHD
        • 35 křižovatek vybaveno systémem dynamického řízení
        • křižovatky dokáží upřednostnit zpožděná vozidla MHD před ostatními účastníky silničního provozu
        • ve vozovce jsou navíc položeny tzv. indukční smyčky, které registrují čekající vozidla
        • pokud indukční smyčka žádné vozidlo nezaznamená, ve většině případů řídící systém v tomto směru nespustí signál “volno” a upřednostní jiné směry
        • inteligentní zastávky
          • všechny vozy jsou vybaveny radiomodemem, který při zavření dveří vyšle signál o odbavení zastávky označníku na této zastávce
          • po přijetí signálu o odbavení zastávky se na displeji právě odbavené zastávky vymaže daný spoj
          • označník následně předá informaci dalším inteligentním zastávkám na trase linky, kde se případně aktualizuje čas odjezdu
        • “neinteligentní” zastávky
          • radiomodempo odbavení zastávky vydá signál na tzv. centrální bod, který je umístěn na Svatém Kopečku
          • centrální bod pak odešle informaci o odbavení zastávky dalším inteligentním zastávkám na trase linky
    • Mýtný systém v ČR
      • mikrovlnný systém je založen na detekci průjezdu vozidla spalubní jednotkou (OBU)pod mýtnou bránou
      • cca 200 kontrolních mýtných brán
      • automatické porovnání a vyhodnocení skutečných parametrů vozidla súdaji vjeho palubní jednotce
      • využití také pro sledování dopravního proudu a detekci kolon
      • jednotný systém dopravních informací pro ČRa systém elektronického mýta jsou úzce propojeny
      • Vybudováno a spravováno fimouKapsch
  • 4. systémy kontroly vozidel (AVCS -Advanced Vehicle Control Systems)
    • pomůcky řidiče jako adaptivní kontrolu, varování před překážkou a smykem
    • výkonné monitorování vozidlo-řidič
    • přínose pro bezpečné vedení vozidla
    • např. automatické brždění, adaptivní tempomat, kontrola jízdních pruhů -vibrace do volantu
    • rozpoznání únavy řidiče, sledování dopravních značek, parkovací asistent
  • 5. systémy pojízdných cestovních zařízení (AMSS -Advanced Mobile Support Systems)
    • pomocné systémy jako například pojízdný úřad nebo systémy zábavy a vzdělávání při setrvání ve vozidle
    • systémy pro speciální účely, které vyžadují starší a zdravotně postižení cestující
    • NDIC
      • Národní dopravní informační centrum
      • centrální operační pracoviště s nepřetržitým provozem pro správu Jednotného systému dopravních informací pro ČR (JSDI)
      • Cílem je sledovat vývoj dopravní situace a aktualizovat a ověřovat data a distribuovat dopravní informace
      • Činnost
        • sběr, třídění a ověřování dopravních informací týkajících se silniční dopravy
        • zpracování a šíření informace z desítek různých zdrojů
        • dopravní zpravodajství rádií a televizí, online mapové aplikace, systém RDS-TMC
      • zdroje:
        • Složky (IZS): Policie ČR, Hasičský záchranný sbor, zdravotnická záchranná služba
        • Správci komunikací všech kategorií, střediska technické údržby
        • Silniční správní úřady všech úrovní
        • Obecní a městské policie
        • Celní správa
        • Český hydrometeorologický ústav
        • Vlastníci, správci a provozovatelé inženýrských sítí
        • Přepravci nadměrných a nebezpečných nákladů
      • Využity elematické systémy
        • Dohledový kamerový systém -více než 230 kamer
        • Detekce intenzity dopravy -cca 200 detektorů
        • Systém sčítání dopravy, detekce kolon a sledování dopravního proudu
        • Detekce jízdy vozidel v protisměru
        • Silniční meteorologický systém -cca 275 meteohlásek
        • Systém elektronického mýta
        • Systém liniového řízení provozu SOKP
        • Řídicí systémy tunelů, Dopravních informační centra měst
  • JSDI
    • projekt MDČR, MVČR, ŘSD ČR a řady dalších organizací
    • prostředí pro sběr, zpracování, sdílení, distribuci a publikaci dopravních informací a dopravních dat o aktuální dopravní situaci a informací o pozemních komunikacích
    • Hlavním cílem je informační podpora procesů pro
    • zajištění průjezdnosti a sjízdnosti sítě pozemních komunikací
    • zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu prostřednictvím vytvoření spolehlivého, funkčního, efektivního a bezpečného systému v silniční dopravě
    • Vedlejší cíle
      • Zajistit průběžný, nepřetržitý sběr dopravních informací a dopravních dat o aktuální dopravní situaci
      • Zabezpečit, vzájemnou koordinaci postupů a procesů při bezprostředním řešení a odstraňování následků omezujících jevů nebo událostí (např. dopravní nehody, opravy a údržba, atd.)
      • Řízení dopravy v místě nebo úseku prostřednictvím instalovaných telematických aplikací
      • Zajištění podpory procesů při řešení omezujících událostí (např. optimalizace plánů zimní údržby)
  • RDS-TMC
    • Radiodata system-TrafficMessageChanel
    • zobrazuje aktuální dopravní informace v mapě navigačního přístroje přímo ve vozidle v průběhu cesty
    • řidič je tak prakticky okamžitě informován o všech závažných událostech, které se na jeho trase momentálně vyskytují
    • předáváno v zakódované podobě (TMC) prostřednictvím neslyšitelného datového kanálu (RDS), který je přenášen v rámci modulace FM vysílání konkrétní rozhlasové stanice (v ČR je to ČRo3)
    • informace jsou kódovány v mezinárodním protokolu Alert-C, který je jazykově nezávislý
    • provozováno ve většině zemí Evropy
    • Informace o vzniku dopravní nehody se prostřednictvím tísňového volání na linky IZS (Policie ČR –158, HZS ČR –150, zdravotnická záchranka –155) nebo prostřednictvím linky řidičů ŘSD ČRdostává bezodkladně naNárodní dopravní informační centrum
    • informace je zpracována a ihned zařazena do vysílání služby RDS-TMC společně sostatními vysílanýmidopravními informacemi

• alert-c
  • Mezinárodní protokolu pro přenos kódovaných dopravních informací
  • poloha vzhledem k silniční síti
  • poloha vzhledem k Lokalizační Databázi
  • událost podle číselníku Alert-C
  • doba trvání události
  • obsahuje seznam 2048 předdefinovaných frází, které mohou být přijímačem přeloženy do různých jazyků
  • národní lokalizační tabulky spravovány na celostátní úrovni
  • integrováno do map v navigačních přístrojích
  • V ČR řeší CEDA

• Cílem je určit přímou lokalizaci objektů (souřadnice), které jsou lokalizovány pouze nepřímo (adresou), něco jako nepřímé georeferencování
• Nutně potřebuju data z daného území kde je přímá i nepřímá lokalizace
• Databázovým záznamům se přiřadí souřadnice, pomocí kterých se záznam umístí do mapy Geotag = přiřadí obrázku informaci o poloze a čase, telefon to má
• Georeferencování = proces, při kterém je známa absolutně poloha alespoň jednoho bodu (prej 4) Dopředné / Zpětné (reverzní): ze souřadnic chci neprostorové souřadnice → lokalitě je přiřazen nejbližší adresní bod, číslo popisné, město, stát, …
• Proces geokódování: vstup původních adres → parsování adres → tvorba vícenásobné reprezentace adres → výběr (tvorba) adresního lokátoru → ohodnocení každé z potenciálních shod → filtrování
• seznamu kandidátů → nalezení kandidáta s největší shodou → propojení kandidáta s grafikou Např. proces generování vstupních dat pro síťové analýzy
• Pokročilá analýza volného textu → parsování
• Dříve to byla pouze situace, kdy není k dispozici bodová vrstva, ale pouze liniová vrstva ulic s rozsahy domovních čísel v jednotlivých částech ulice a dovolují připojit zadané adresy → poloha se
• pak určuje interpolací mezi krajními adresami
• Porovnávání hledaných a referenčních adres: potenciální kandidáti → je jim přiřazeno skóre o tom, jak jsou si podobní → pak se to uloží do „souboru všech případů pro porovnání“
• Parametry ArcGis: hlásková citlivost, minimální skóre pro určení kandidátů, minimální

• porovnávací skóre pro výběr správného protějšku
• API MAPY.CZ: služba vrací XML se z.š. a z.d. + vrací seznam firem které se na adrese nacházejí (placená reklama), žádná schopnost aproximace (neberou překlepy), bezplatné i pro komerční účely GOOGLE MAPS GEOCODING API: vrací JSON nebo XML se souřadnicemi ve WGS84 + identifikovatelné segmenty ulice, administrativní jednotky, ZIP code, bere adresy dle národní poštovní služby, dá se to implementovat do R, možné použití jenom ve spojení s Google Map a bez zobrazení výsledků v mapě je to zakázáno
• Nominatim od OpenStreet Map, Excel Geocoding Tool (je nutný klíč Bing Maps Key, princip makra v excelu)

• kilometráž vypovídá více o poloze než znalost souřadnic (dopravní nehody, staničení vodních toků, inženýrských sítí, …)
• pracuje s informace o tom jak je daný liniový prvek dlouhý, v jaké části linie se nacházíme
• pro vytvoření takovýchto liniových prvků se používá metoda lineárního referencování, která ukládá geografickou polohu nepřímým způsobem
• součástí je dynamická segmentace -přiřazuje danému úseku linie určité vlastnosti
• pracuje s liniovými daty -upravuje tak, aby bylo možno pracovat s vytvořenou kilometráží –staničení
• edílnou součástí lineárního referencování je dynamická segmentace
  • do základních liniových dat vnáší atributovou složku (povrch komunikace, nehody, počet jízdních pruhů, atd.).
• Hlavním principem je vytvoření nové datové vrstvy –trasy–do které je přidána informace o vzdálenosti (M –measure)
  • Může být také čas nebo jiné jednotky
• Trasa je linie, která je v každém bodě, určená zeměpisnými souřadnicemi X, Y -zároveň obsahuje informaci o vzdálenosti M
• Každá linie musí být jednoznačná, 1 linie = 1 trasa
• souběžné vedení linií (např. sinice č.35 a 13, souběh tras MHD)
• nutné vytvořit síť, ve které na sobě může ležet i několik probíhajících linií -každá je však atributově jednoznačně určena
• Geometrielinie -jednolitá ale i složena z více částí
  • může být modelována smyčkami, větvením nebo 180°otočkami
• Do výpočtu trasy ve většině případech vstupují známé hodnoty –staničení
• automatické propočítání trasyod zadaného počátku –bez znalosti staničení
• vychází se z nulových hodnot M na linii (označení NaN)
• vzdálenosti mohou narůstat lineárněnebo umělenebo mohou být hodnoty vynechány
• Díky vypočítaným hodnotám lze lokalizovatna trase jakýkoli bod(nehoda na x-tém kilometru) nebo část linie
• počáteční priorita:
  • Při vzniku bez jakékoli znalosti staničení je nutné zvolit počátek –počáteční priorita(Levý horní, levý dolní, pravý horní, pravý dolní roh)
  • Pokud máme naměřené body, staničení, např. pomocí GPS, lze využít tzv. kalibraci trasy
    • lze využít i na již automaticky vypočtené trasy, dochází ke zpřesnění
  • body použité pro zpřesnění výpočtu nemusí na linii ležet
• dynamická segmentace
  • Přináší rozšířené možnostivyužití lineárního referencování
  • Rozšiřujetrasu o události, které se k ní vztahují
  • Události
    • bodové (dopravní nehody)
    • liniové (rychlost na silnicích)
  • Výhoda dynamické segmentace
  • možnost využití více událostí, které se vztahují k jednomu místu, relace 1:N
  • Události jsou vždy určeny staničením (kilometráží, časem…)
  • možnost využívat velké databáze –atributy
  • Výsledkemdynamického procesu segmentace je dynamická vlastnost třídy
  • proces výpočtu polohy událostí pomocí systému lineárního referencování
  • Linie nemusí být rozdělena ale geometrie i atributy jsou je dle potřeby dynamicky segmentovány
  • může být spojeno více atributů nezávisle na tom, kde segment končí a začíná
  • nutné znát základní údaje, které jsou uloženy v tabulce spolu s ostatními daty
  • Potřebujeme znát unikátní identifikátor trasy(číslo silnice, železnice,…) a staničení, kterého se daná událost týká)
  • Tabulka událostí
    • obsahuje informace o kvalitě a základních vlastnostech linie (typ dlažby, stav chodníku, šířka,…
  • Dynamická funkce vrstvy se chová stejně jako všechny ostatní vrstvy
  • Atributové indexy-indexy zvyšující rychlost načítání a vyhledávání ve velkém počtu záznamů.
  • využití:
    • Pasportizace technických objektů z oblasti komunikací (chodníky, povrchy vozovek…)
    • Reprezentace nehody na komunikační síti
      • Záchranáři, policie, železnice
    • Pasportizace objektů na říčních tocích
    • Modelování distribučních sítí
  • analýzy:
    • překryvné události
      • dochází k logickému sjednocení nebo průniku dvou tabulek událostí
      • vytvoří se nová tabulka se všemi možnostmi propojení
      • Jedná se o negeometrické zpracování
      • Lze kombinovat jak liniová tak i bodová témata
      • Na takto vzniklé vrstvy lze aplikovat poměrně složité dotazy
      • takto vytvořené tabulky je možné připojit pomocí dynamické
    • sloučení události na trasách
      • odstraní redundantní informace z tabulky, tím že je sloučí –pokud to je možné
      • rozdělení tabulky která obsahuje více informací
    • transformaci události
      • transformace hodnot M události z jedné třídy trasy do druhé
      • Třídy tras mohou mít různé jednotky souřadnice M (např. čas, délku)
      • Vytvoří se nová tabulka a vypočítají se nové hodnoty
    • umístění prvků podél tras
      • vytvoří tabulku bodových (liniových) událostí z bodových prvků (z průsečíků trasy s hranicemi polygonů)
      • Zachovává atributy bodů (polygonů)
      • U bodu lze přidat pole se vzdáleností bodu od trasy
    • jsou vhodné pro zobrazování více prvků –atributů v jednom místě
    • Pracuje se převážně s tabulkami -atributy, které se následně prováží s trasou

• http://po.licka.cz/teorie_grafu
• Síť = soubor liniových objektů, přes které proudí zdroje, 2D nebo 3D
  • Konečný, souvislý, orientovaný, acyklický, hranově nebo uzlově ohodnocený graf
• Charakteristiky linie: délka, směr, konektivita (spojuje dva body)
• Sítě: nezorientované (se smyčkami nebo bez), orientované (se smyčkami nebo bez)
• Uzel (vrchol), hrana, smyčka, otevřený a uzavřený graf

• Komponenty síťových analýz: soubor zdrojů (materiály, které se mají v síti přesunovat), jedna nebo více lokalit (kde se zdroje nachází), jedna nebo více cílových lokalit, soustava podmínek (definují propojení sítě mezi uzly)
• Multimodální síť: skládá se z více liniových vrstev (linky MHD a metra)
• Uzlová pravidla: jestli můžu odbočit, otáčení v daném uzlu, cena průchodu uzlu (odbočení trvá dýl)
• Hranová pravidla: ohodnocení hrany (třeba ve směru/proti směru linie)
• Impedance (odpor proti pohybu hranou nebo uzlem)
• Mimoúrovňové křížení (neplanární uzel), planární uzel (topologické pravidlo konektivity)
• Topologicky čistá síť: linie se protínaj pouze ve svých koncových bodech, křížení linií mimo tyto body není dovoleno, určení směru pohybu po linii

• Rozbor dopravní situace v případě uzavření některé komunikace, pohyb plynu na základě vlastností (průřez, sklon, kvalita povrchu)
• Vyžaduje identifikaci = sledování proudění přes propojení sítě
• Např. všechny odběratele vody ovlivněné přerušením rozvodné sítě
• Po směru i proti směru

• Od počátečního ke koncovému uživateli
• Optimální trasa (nejkratší trasa přesunu, pro ISZS, trasa přesunu s minimálním oceněním – Dijkstrův algoritmus) / Optimální okružní trasa (problém obchodního cestujícího, čínského listonoše)

• Síť která vyhovuje třem kritériím: spojuje všechny uzly minimálním počtem spojů, kořen každého stromu je umístěn v jednom z uzlů v síti, vzdálenost mezi každým uzlem a kořenem je minimální
• Kruskalův algoritmus: začnu tou nejmenší a postupně jedu → pokud vznikne kružnice, tak hranu nechci
• Mám odběrná místa na elektřinu a chci je propojit s použitím nejmenšího počtu drátů

• Definice center v síti které mají kapacity (děti ve škole, kapacita nemocnic), záchranky ČR
• Modeluje, jak lidi přecházejí přes síť, aby se k tomu dostali
• Výsledek = plochy obslužné každým zařízením / určí polohu spotřebitele a současně k nim přidělí i spotřebitele
• Lokační: jak optimálně objekty rozmístit (lokalizace – určení polohy objektů) / Alokační (přiřazení spotřebitelů k jednotlivým zdrojům – zásobování)

• obchod = prodej
• marketing = rozhodnutí
  • podporující prodej, využívá GIS jako podporu
• geomarketing = integrace geografické inteligence do všech marketingových aspektů, včetně prodeje a distribuce.
• segmentace
  • Proces rozdělení zákazníků do jednotlivých skupin na základě demografických ukazatelů a geografické polohy
  • Data
    • adresy objektů, určené s různou přesností (adresný bod, sídlo typu obec, město nebo jiná část územního celku).
  • shluková analýza
    • pro určení skupin, které mají uvnitř skupiny co největší homogennost, přičemž mezi skupinami existuje co největší heterogennost
• targeting (cílení)
  • Navazující krok po segmentaci
  • výběr nejvhodnějších segmentů při zohlednění strategických záměrů organizace a výsledků procesu hodnocení dalších faktorů trhu, které určují přitažlivost každého segmentu:
    • působení konkurence v segmentu
    • potenciál segmentu,
    • vyjednávací síla segmentu, případně dodavatelů segmentu
    • existence substitutů daného produktu v segmentu
    • dostupnost segmentu
  • Využití multikriteriální analýzy, doplněné o řešení úloh lokačního charakteru
• market intelligence (MI)
  • standardizovaný systém sběru dat a jejich komplexní analýza zaměřená primárně na budoucnost
  • rozčlenění trhu do 5 C:
    • Company(společnost)
    • Competitors(konkurenti)
    • Clients(klienti)
    • Customers(zákazníci)
    • Context(kontext)
  • výstupem je implementace získaných poznatků do praxe
  • parametry produktu je pak možné nastavit tak, aby bylo dosaženo optimálního poměru mezi náklady na produkt, cenou produktu pro konečné uživatele a objemem prodeje
• direct mail
  • součástí direct marketingu (přímého marketingu)
  • jedná se o jakýkoliv propagační materiál zaslaný prostřednictvím pošty nebo jiné distribuční sítě přímo osobě, které chce prodejce nabídnout svůj produkt
  • Doručováno pomocí letáku, dopisu, pohlednice, katalogu, ceníku, atd.
  • Distribuce
    • Adresná distribuce -určeno přímo adresátovi a materiál obsahuje adresu adresáta a většinou i oslovení v dopise bývá přímo personifikováno
    • Neadresná distribuce -určen širokému spektru zákazníků, neoslovuje se napřímo (např. leták)
• geomarketing
  • plánování, koordinacea kontrolazákazníkovy orientované marketingové aktivity pomocí GISs použitím metod, které pracují s prostorovými souvislostmi zkoumaných údajů a které je analyzují a znázorňují
  • má vliv na rozvoj obchodu, vzbuzení poptávky, zasahuje do výrobku, jeho ceny, propagace i distribuce
  • 4P–marketingovýmix
    • Výrobek:uspokojuje potřeby zákazníka
    • Cena:hodnota výrobku pro zákazníka
    • Propagace:nejviditelnější částmarketingového mixu
    • Distribuce:přemístění výrobku od výrobce k zákazníkovi
• Teorie centrálních míst
  • základní předpoklady:
    • prostor, ve kterém se nachází osídlení, je homogenní se stejnou mírou dopravní dostupnosti v každém bodě
    • populace je v prostoru rozmístěná rovnoměrně
    • centrální místa poskytují zboží, služby a administrativní funkce jejich zázemí
    • spotřebitelé minimalizují svoji cestovní vzdálenost, mají stejný příjem a stejné požadavky na služby
    • poskytovatelé služeb se snaží pokrýt co největší možnou oblast trhu
• Ekonomický práh efektivnosti
  • každé město má své zázemí a je tedy střediskem určitéh prostoru (centrálním místem)
  • centrum by mělo být lokalizováno přibližně v geometrickém

středu oblasti

• malá sídla (centra nižšího řádu) produkují pouze omezený sortiment zboží a mají menší zázemí (spádovou oblast)
• pro získání chybějícího zboží musí obyvatelé využívat mnohem vzdálenější centra (centra vyššího řádu)
• význam centra se hodnotí podle tzv. centrality, tedy dle rozsahu poskytovaných služeb nebo zboží, podle kterého se určí hierarchie centrálních míst
• čím častější je potřeba daného zboží, tím bližší je centrum jeho poskytování a tím nižšího řádu město je
• Sféry vlivu (obslužné zóny)
• kolem každého centra
• ovlivněno časovou dostupností a dopravními náklady
• souvisí stzv. dosahem služby a s ekonomickým prahem efektivnosti
• Prah efektivnosti
  • počet obsloužených obyvatel, který určuje, zda je dané centrum ziskové nebo naopak ztrátové
• Dosah (horní hranice dosahu)
  • označuje maximální vzdálenost, kterou jsou lidé ochotni cestovat za danou službou a za kterou již nebude výhodné nakupovat
• Izotropní x anizotropní prostředí
• ideální homogenní (izotropního) prostředí prakticky neexistuje
• vliv celé řady faktorů na tvar obslužných zón
• snaha zachovat výhodný hexagonální tvar
• v GIS obvykle označeno jako „Thiessenovy polygony“
• •mnoho dalších způsobů vymezování spádových zón
• Tržní princip (K-3 hierarchie)
• centrální místa stejného řádu jsou stejně vzdálena od šesti dalších centrálních míst sousedních zón, mají přibližně stejnou velikost a obsluhují přibližně stejně velké oblasti, které mají tvar hexagonu
• centra nižšího řádu leží uprostřed mezi třemi sousedními centry vyššího řádu v bodech, kde se stýkají jejich zázemí
• každé centrum vyššího řádu zahrnuje všechny funkce center nižších úrovní
• každé centrum vyšší velikosti obsluhuje 3xvětší území než centrum o řád nižší
• Dopravní princip
  • při umisťování center nižšího řádu bude upřednostňována poloha na dopravních spojnicích stávajících center, a proto vzniknou centra nižšího řádu vždy uprostřed mezi dvěma sousedními centry (K -4 síť)
• Administrativní princip
  • centra nižšího stupně budou vytvářena tak, aby celé jejich zázemí leželo v zázemí centra vyššího řádu (K -7 síť)
• Löschova teorie
• zachoval hexagonální síť, postupoval od sídel s nejnižší hierarchií k sídlům na nejvyšší úrovni
• pro různé druhy zboží a služeb model využívá různě velké sítě, sítě jsou přes sebe překládány do uspořádané podoby
• každé centrální místo vyšší hierarchienemusí nabízet všechny služby jako místo na nižším stupni
• dochází tedy ke specializaci a rozdílu ve struktuře produkce a nabídky
• výsledkem je struktura s jedním společným dominantním centrem, z něhož vychází prostorové výseče s různým počtem center nižších řádů
• Generování spádových obvodů v ArcGIS
• Buffer –vzdálenostní zóny
  • kružnice o daném poloměru
  • pro volné prostory bez komunikací a vodních toků
• Zóny vyrovnané konkurence (Thiessen/Voronoi polygony)
  • plochy vlivu kolem každého ze stupních bodů
  • všechna místa vpolygonu mají blíže ke vstupnímu bodu uvnitř polygonu než ke kterémukoliv jinému vstupnímu bodu
• Síťové analýzy vsilniční síti
  • obslužné plochy na základě skutečné dostupnosti vsilniční síti
• Data pro geomarketing
• Geografická data –podkladová data
• Geomarketingová –statistická, tematická data
• databáze: Relevantní a kvalitní data,Dotazníková šetření,Klientské databáze,ČSÚ–data ze SLDBAdresní body –ÚIR-ADR,Hranice administrativních jednotek –ZSJ, katastry, obce, ORP, …
• Geomarketingová data
  • PRŮZKUM TRHU
    • Agenturní –pravidelné, průběžné informace o prodeji, nákupu, distribuci.
    • Kvantitativní –osobní rozhovory, dotazníky.
    • Kvalitativní –skupinové rozhovory, projekční techniky.
  • KLIENTSKÉ DATABÁZE
    • Účetní software
    • Pokladnovýsystém –zaznamenání PSČ zákazníka
    • Věrnostní systém –automatický, plynulý sběr dat
  • KOMERČNÍ DATABÁZE
    • Databáze firem
    • Údaje Statistického úřadu ČR
    • Jiné specializované databáze –UIR-ADR
• využití geomarketingu
  • operativní využití pro každodenní uplatnění ve firmě
  • taktické využití a podpora managamentu při rozhodování, vyhodnocování a plánování střednědobých projektů
  • strategické využití pro sledování trhu, kontrola strategických oblastí
  • analýza konkurence, analýza potenciálních zákazníků
  • predikce potřeb zákazníků
  • rozmístění reklamních billboardů na základě statistických dat
  • vyhodnocování prodeje produktů na daném teritoriu
  • plánování direct marketingové a marketingové akce
  • efektivní řízení obchodních zástupců
  • vyhodnocování spádovosti zákazníků
  • plánování a vyhodnocování plošné distribuce letáků apod
  • analýzy trhu: Analýzy trhuDemografické analýzy,Socioekonomické analýzy,Analýzy zákazníků,Analýzy konkurence,Plánování rozšíření obchodních aktivit,Analýzy ekonomického potenciálu území,Analýzy obchodní sítě,Analýzy logistiky a rozvozů zboží,Lokalizace nových pobočekAnalýza a lokalizace spádových oblastí,Analýza distribučních zón
  • analýza trhu: porozuměním trhu a potenciálním zákazníkům vdané oblasti pro správné využití svých produktů, řeší otázky nabídky bank,(finanční produkty, služby,zákaznické služby n,pobočkách či pomocí ATM) a poptávky –zákazníka, využití geo-demografických analýz
  • analýza zákazníků: hlavním úkolem je lokalizace zákazníků a zjištění jejich charakteristik (rozdělení trhu, klasifikace obytných zón), využití socio-demografických informací, využití lokační/alokační analýzy
  • analýza konkurence: lokalizace konkurence a vyhodnocení jejich obslužných zóny, vyhodnocení typu zákazníků, zjištění potenciálních slabých místa (ve smyslu slabé obslužnosti vprostoru)
  • Podpora rozhodování při plánování: testování různých scénářů možného vývoje trhu po zavedení pobočky (tzv. „whatifscenario“), modelování uzavření nebo otevření poboček, sledování interakce mezi land use, možnostech infrastruktury a vzdáleností (např. od železnice, zdrojů vody, hlavní silnice, apod.) a ekonomického růstu
  • Sledování majetku (asset & facility management): real-time mapování (sledování aktuálního stavu bankomatů, řízení doplňování bankomatů nebo jejich oprava vpřípadě závady), odhadování pohybu peněz, predikce logistiky, sledování posádky, která převáží peníze zpobočky či kbankomatu, plánování tras -síťové analýzy
  • Analýza obchodních dat: Analýza pomocí jednoduché vizualizace nebo pomocí statistických metod, Analýzy:prodeje, obratu, hustoty obyvatel, kupní síly apod)
  • Zobrazení potenciálu území/ míry výtěžnosti území: Zjištění potenciálu řešeného území ve vztahu k obchodním datům, “Portfolio analysis”-porovnání dat v regionálním kontextu, odhalování slabých míst, Penetrace x potenciál

• Mozaika
  • Geodemografickáklasifikace domácností
  • poskytuje komplexní marketingový obraz domácností –stávajících a potenciálních zákazníků
    • kdo a čím jsou, jak a kde žijí, kolik jich je
    • pomocí statistických metod rozděluje a popisuje české domácnosti do 11 skupin a 38 typů domácností
  • rozděleno do úrovně mikroregionů –sčítacích okrsků
  • požadavky a přání obyvatel uvnitř každého takového segmentu a z toho plynoucí následné nákupní a spotřební chování jsou podobné a rozlišitelné od potřeb a požadavků obyvatel v jiných segmentech

• firmy:
  • tnt post, t-plan, t-mapy

• Územní plánování je často založeno na zkušenostech a odhadech a nikoliv na výsledcích prostorových analýzy, modelování či simulací
  • Identifikace vhodných x nevhodných lokalit pro územní rozvoj
  • Zacílení rozvoje měst do nejoptimálnějších lokalit
  • Celulární automata, multikriteriální hodnocení, fuzzy logika, …
  • Modelování, simulace, prognózy vývoje, scénáře vývoje
  • využití:
    • zastavěné plochy
    • černá zástavba, neřízené rozrůstání města - urban sprawl
    • brownfields
    • sledování tepelných ztrát
    • sledování změn land-use/land cover
    • časová analýza rozvoje měst
    • tvorba 3D modelů zástavby
    • mapování dopravních a inženýrských sítí
    • vyhodnocení a predikce vývoje a funkčního využití okolní krajiny
    • monitoring urbanizačních procesů
    • monitoring a odhad rozložení obyvatelstva
    • vymezování prostorových struktur měst
    • průzkum zaniklých sídel
  • lidar
  • Pohyb obyvatelstva
    • Vizualizace Říma v reálném čase
    • Real Time Rome
    • data z mobilních telefonů, data z přístrojů GPS v autobusech a taxi
    • lepší a přesnější porozumění pohybu obyvatelstva v čase
    • informace o dynamice města, o propojenosti jednotlivých oblastí a pohybu obyvatelstva v různých denních dobách
    • strategické plánování, trvale udržitelný rozvoj měst
    • propojenost mezi lidmi, místy a městskou infrastrukturou
    • Informace o:
      • jak jsou obydlené jednotlivé čtvrtě během dne
      • jak odpovídá rozložení vozů taxi a autobusů hustotě obyvatelstva
      • jak jsou ve městě rozmístěné nejrůznější služby
      • v jakých lokalitách se nachází zahraniční turisté

• LUCIS
  • Land use Conflict Identification Strategy
  • ArcGIS – Model Builder
  • Optimální využití krajiny
    • zemědělská
    • Přírodní
    • urbanizovaná
  • Identifikace lokalit potenciálního konfliktu
• What if?
  • Nástroj který využívá prostorová data k podpoře plánování urbanistických procesů a ke kolektivnímun rozhodování
  • Obsahuje nástroje pro hodnocení krajinného potenciálu, pro projektování požadavků na budoucí využití území a na umisťování plánovaných funkcí do nejvhodnějších lokalit
  • Systém umožňuje vytvořit alternativní rozvojové scénáře a určit možné dopady různých rozhodnutí společnosti
  • Skládá se ze 3 hlavních komponent – Suitability (vhodnost), Growth (růst) a
  • Allocation (přidělení)
• LADSS
  • Land Allocation Decision Support System
  • Zaměřeno na zemědělskou půdu
  • Rozděleno do několika modulů
  • výsledek : plochy navržené pro změnu využití nebo pro přesun
• Geogracom 5W
  • Zaměřen na rozvoj dopravních systémů
  • Založen na datech o aktuální dopravní situaci
  • Výsledek: jak rozvíjet dopravní sítě, doporučení k jejich změnám
  • Doprava je jedním z nejdůležitějších faktorů rozvoje území
• Urban SIM
  • Urban Simulation
  • University of Washington
  • Softwarově založený simulační model pro analýzu urbánního rozvoje
  • GNU General Public License
  • Tvorba možných scénářů vývoje krajiny a srovnání mezi nimi
  • Softwarově založený simulační model pro analýzu urbánního rozvoje
  • GNU General Public

License

• vorba možných scénářů vývoje krajiny a srovnání mezi nimi
• GeoPlanner for ArcGIS
• Webová aplikace od Esri
• Umožňuje provádět scénářové modelování pomocí multikriteriální analýzy
• Omezené možnosti vstupních dat, analýz a počtu vážených vrstev
• Provázanost s ArcGIS Online
• MUSE
• Method of Urban Safety Analysis and Environmental Design
• Metodu analýzy, návrhu a simulace města v prostředí GIS, ve kterém jsou městské fyzikální elementy definovány jako součásti organického systému
• Postaveno nad ArcView 3.x a na 3D and Spatial Analystu
• Simulace města
• Město složeno z částí organického systému převedeného do GIS (cesty, hrany, oblasti, uzly, orientační body)
• SUDSS
• Spatial Understanding and Decision Support System
• Internetově založený software
• Nástroj pro zónování využití území, management zdrojů a rozvoj veřejné správy
• Založeno na ESRI Map Objects
• Možnosti multiuživatelského hodnocení
• Možnosti multikriteriálního hodnocení
• DUEM
• Cellular Automata modelování
• simulování růstu měst a výzkum rozvoje urbánních ploch
• definována kritéria, na základě kterých dochází ke změnám využití půdy a určitým životním cyklům pro jednotlivé kategorie využití
• 3 prostorové úrovně
• horší propojenost s GIS
• Urban Network Analyst
• City Form Research Group – výzkumná skupina z Massachusetts Institute of Technology (MIT)
• toolbox pro ArcGIS sloužící pro analýzu urbánních sítí, nutný Network Analyst
• Analýza prostorového rozložení města a vztahů uvnitř sociálních, ekonomických a environmentálních procesů
  • Analýza geometrie a vzdálenosti ve vstupní síti
  • Začlenění budov podél sítí do výpočtu
  • Přiřazování vah budovám (např. podle počtu obyvatel)
  • analýzy: Dosažitelnost (Reach), Přitažlivost (Gravity), Spojitost (Betweenness), Blízkost (Closeness), Přímost (Straightness)

• maximální využití moderních technologií, především informačních, pro ovlivňování kvality života v daném městě takovým způsobem, aby docházelo k synergickým efektům mezi různými odvětvími (doprava, logistika, bezpečnost, energetika, správa budov, atd.) s ohledem na energetickou náročnost a kvalitu života občanů v daném městě

• Moderní technologie – čidla, sensory, sítě, internet, smart grids, inteligentní budovy, cloud computing, big data, internet věcí, atd..

• úrovně:
  • organizace a plánování, pro něž informační technologie umožňují získat a zpracovat potřebná data
  • komunitní život, v němž pomocí elektronických informačních systémů může vedení města s občany bezprostředně komunikovat, a získávat tak od nich potřebné informace i odezvu na své řízení města
  • infrastruktura, především energetika, doprava, městské služby a budovy a jejich „inteligentní“ řízení pomocí informačních a komunikačních technologií
  • výsledná kvalita života a atraktivita města, která je konečným cílem zavádění konceptu smart city, je v mnoha ohledech subjektivní, a tudíž obtížně měřitelná
• Inteligentní mobilita
  • řízení a regulace dopravy ve městě (včetně cyklistiky a dopravy v klidu) pomocí dopravní telematiky, administrativních opatření i plánovitého rozvoje městské dopravní infrastruktury
  • podpora uživatelsky příjemné hromadné dopravy jako plnohodnotné alternativy k dopravě individuální
  • podpora zavádění ekologicky čistých pohonů v dopravě hromadné i individuální (např. rozvoj elektrické MHD, dobíjecí infrastruktura pro elektromobily nebo systémy car sharingu)
• Inteligentní energetika a služby
  • podpora využívání obnovitelných zdrojů energie nebo kombinované výroby elektřiny a tepla a jejich bezpečná integrace do městské energetické sítě
  • inteligentní řízení spotřeby energie, včetně energetického hospodářství budov a podpory jejich energeticky úsporných řešení
  • inteligentní řízení městských služeb směrem k efektivnímu využívání energie a přírodních zdrojů – především energeticky úsporné veřejné osvětlení, efektivní odpadové hospodářství a efektivní hospodaření s vodou
• Informační a komunikační technologie
  • systémy inteligentního řízení veřejného osvětlení a dalších městských služeb
  • systém inteligentního řízení spotřeby energií a vody
  • monitorovací a bezpečnostní systémy pro ochranu majetku a občanů ve městě, včetně požární signalizace a monitoringu životního prostředí
  • monitorovací a diagnostické systémy pro včasnou detekci poruch v městské infrastruktuře
  • inteligentní platební systémy v městských službách (například veřejná doprava nebo parkování)
  • informační systémy pro ochranu a monitoring vážně nemocných a zdravotně postižených občanů, aj.

• počáteční vývoj na Univerzitě Palackého v Olomouci
• nástroj určený pro vyhodnocení územního potenciálu a k detekci optimálních ploch vhodných pro územní rozvoj
• výpočet územního potenciálu ve variantním řešení
• nastavení hodnot a vah ve třech úrovních
  • pilíře (ekologický, sociální a ekonomický), faktory, jevy
• identifikace ploch pro územní rozvoj převod do katastrální mapy nebo vlastních alokačních jednotek
• Add-In ArcGIS for Desktop 10.x
• vstupní data:
  • Podporované formáty vstupních dat
    • File Geodatabase - *.gdb
    • Personal Geodatabase - *.mdb
    • ESRI Shapefile - *.shp
  • Podporované datové modely ÚAP:
    • DMG ÚAP 4.2 (Hydrosoft Veleslavín)
    • ÚAP 3.3, 3.2, 3.12, 3.0, 2.0 (T-MAPY)
    • Datový model Olomouckého kraje
    • Data v libovolném datovém modelu (bez možnosti automatického načítání dat)
  • Podporované formáty výstupních dat
    • File Geodatabase
  • typy využití ploch: bydlení, rekrease, komerční vybavenost, těžký průmysl, lehký průmysl a skladování, zemědělstká výroba
• ekologický pilíř:
  • Ochrana vodního režimu, Ochrana přírody a krajiny, Ochrana nerostného bohatství, Ochrana zemědělské půdy a lesa
• Ekonomický pilíř
  • Hustota zalidnění, Radonové riziko, Zásobování elektrickou energií, Zásobování pitnou vodou, Zásobování plynem, Odvádění odpadních vod, Zásobování teplem, Optické kabely, Vzdálenost od komunikace, Vzdálenost železnice, Riziko záplav, Geologická rizika
• sociální pilíř
  • Dostupnost mateřské školy, Dostupnost základní školy, Dostupnost prodejny potravin, Dostupnost přirozených a historických center, Dostupnost zastávek autobusů a MHD, Dostupnost vlakových stanic a zastávek, Vzdálenost významných vodních tokůZnečištění ovzduší, Vzdálenost producentů hluků a vibrací, Hustota zalidnění, Radonové riziko, Ochrana kulturních a sociálních prvků

• Váhy faktorů
  • Metoda podpory rozhodování AHP (Analytický hierarchický proces)
    • multikriteriální analýza - výčet prvků (faktorů), a vazby mezi nimi a intenzitu
    • strukturovaná technika pro organizaci a analýzu rozhodování
    • založena na matematice a psychologii - sestavena Thomasem L. Saatym
    • pomáhá zjednodušit a zrychlit přirozený proces rozhodování.
    • metodou rozkladu složité nestrukturované situace na jednodušší komponenty
    • vytváří hierarchický systém problému
  • Saatyho metoda
    • nevyžaduje se přímé zadávání hodnot intenzit
    • požadavek na zadání relativních poměrových údajů
    • zadává pouze informace o vzájemném vztahu všech dvojic kritérií
    • potom jsou váhy kritérií vypočteny
    • na každé úrovni hierarchické struktury se použije tzv. Saatyho metoda
    • pomocí subjektivních hodnocení párového porovnání - přiřazuje důležitost
    • syntéza – zaměření se na komponentu s nejvyšší prioritou
    • ohodnocení - 9 bodová stupnice nebo jen mezistupně (hodnoty 2, 4, 6, 8)

• datový správce:
  • t-mapy, hydrosoft
• Praktické nasazení
  • analýza a interpretace územního potenciálu
  • alokace ploch vhodných pro rozvoj
  • variantní - scénářové výpočty
  • rozbor udržitelného rozvoje území v několika možných scénářích rozvoje
  • detekce a ověřování vhodnosti rozvojových ploch
  • SWOT analýzy
• Zpracování analýz pro
  • územní studie
  • územní plány
  • zásady územního rozvoje
  • územně analytické podklady
  • geografické studie
• Hlavní výhody
  • automatické načítání dat dle zvoleného datového modelu ÚAP
  • tvorba uživatelských profilů a jejich přenositelnost
  • ukládání uživatelských profilů a parametrů výpočtů do databáze
  • tvorba vlastních kategorií využití území úprava nastavení vah
  • uživatelské zařazování faktorů do jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje