povrch, u kterého se předpokládá, že možnost pohybu je ve všech směrech stejná a stejně nákladná, takže u něj nelze určit preferenční směry

např. silniční síť v oblasti nížin nebo plavba po jezeře

povrch, u kterého je možnost pohybu závislá na směru

zohledňuje nejen náklady na překonání buňky s určitou hodnotou frikce dané frikčním povrchem, ale také náklady na překonání buňky v určitém směru

Euklidovská vzdálenost

Manhattanská vzdálenost

vyjadřuje vzdálenost každé buňky od zdroje v jednotkách nákladů

nejlevnější trasa ze zdroje do daného místa

vzdálenost se při pohybu přes každou buňku násobí frikční hodnotou

podobný jako povrch s euklidovskou vzdáleností, akorát tady hodnoty vzdáleností od výchozího bodu nenarůstají ve všech směrech stejně, ale respektují strukturu frikčního povrchu

pro jeho vytvoření je klíčovým krokem definice frikcí, které vyjadřují prostorové rozmístění hodnot náročnosti přechodu přes jednotlivé lokality

hodnota každé buňky reprezentuje součet celkových nákladů pro její dosažení od počátečního bodu

rastr

hodnota uložená v každé buňce vyjadřuje úroveň obtížnosti nebo nákladovosti, potřebné pro pohyb přes ni

např. přiřazení frikčních hodnot do obrazu využití krajiny reklasifikací

neobsahují žádné kumulativní hodnoty, ale obsahují hodnoty potřebné pro vytvoření akumulačních povrchů

nutnost normalizovat (nebo standardizovat?) do rozsahu 0–255 třebas

např. plocha odporu krajinného pokryvu

konvertuje rovinnou vzdálenost mezi buňkami na vzdálenost terénní (potřeba mít DMR žejo)

není anizotropický (nezáleží na směru pohybu)

bere v úvahu vliv hodnotového gradientu mezi dvěma sousedními buňkami na jejich nákladovou impedanci

je anizotropický (záleží na směru)

počítá se ze sklonu svahů

sklon, teplotní pole

to je to když jedu autem a fouká vítr třeba zleva!

tvoří nákladový povrch (výchozí frikční povrch + vertikální a horizontální parametry posunu + skutečná vzdálenost po zemském povrchu)

je možné zadat jak izotropní frikční povrch, skutečný povrch terénu i horizontální a vertikální faktory

požaduje vstupní frikční povrch

na základě nákladového povrchu generuje nejlevnější trasu

nebo trasu z vybraných lokalit k nejbližší zdrojové buňce definované v akumulačním nákladovém povrchu v rámci nákladové vzdálenosti

musím už mít udělané Cost Distance nebo Cost BackLink nebo Cost Allocation !!) ← tady se totiž vytvoří Cost distance rastr a Cost Backlink rastr

povrch nákladů

každá buňka ví, jak drahé je její překonání

sem se skládají ty faktory (frikční povrch + faktor terénního reliéfu, vertikální a horizontální faktor)