vzniká mechanickou činností větru, který rozrušuje půdní povrch, odnáší uvolněné půdní částice a ukládá je na jiných místech (při poklesu energie vzdušného proudu)
typický jev v semi/aridních zemích (též v sušších oblastech humidních zemí na půdě s nepříznivými fyzikálními vlastnostmi)
větrná eroze v Evropě - výskyt ve východní a jižní Evropy (podmínky provznik), ale i v mírném podnebí severozápadní Evropy (primárně ovlivňuje lehké půdy)
eolizace = působení mechanické síly větru na zemský povrch
podmínky vzniku:
suché půdy s průměrným ročním srážkovým úhrnem 250 až 300 mm
převládající stálé větry
roziřující podmínky:
uvolněné, suché a přiměřeně jemné půdy - náchylnost k erozi
hladký půdní povrch bez ochranného vegetačního porostu (kryt je částečně nebo zcela zničen)
dostatečně silný vítr u povrchu země pro zahájení pohybu půdy
dostatečně dlouhá pole, zejména ve směru převládajících větrů
riziko větrné eroze v ČR
četné větry, srážky <500 mm, lesnatost <20 %, lehké písčité a hlinitopisčité půdy, jemnozrné jílovité půdy
faktory ovlivňující vznik a průbeh větrné eroze
klimatické
vítr
ovzdušné srážky (množství a rovnoměrné rozdělení = snížení eroze (zajištění vláhy a tím soudržnosti půdních zrn)
teplota ovzduší (spolu se srážkami určuje klimatický ráz oblasti → vliv na vlhkost vzduchu, výpar z půdy a transpiraci z vegetace a tím na vlhkost půdy a kvalitu a vývoj plodin
evapotranspirace
půdní
půdní struktura (vyjadřuje odolnost půdy proti rozpadu vlivem orby, větru, abrazní činnosti saltujících částic, apod. (mechanické síly); snižuje erodibilitu půdního povrchu touto odolností)
velikost a tvar částic (erodovatelné půdní částice, neerodovatelné půdní částice - ČR 2 mm)
vlhkost půdy
půdní vlhkost má vliv na erodibilitu půdy (působením kohezních sil absorbovaného vodního filmu na povrchu částic a podporou tvorby půdních agregátů a škraloupu na povrchu půdy)
voda zvyšuje vlivem svého povrchového napětí vzáj. soudržnost částic; ve vodě jsou rozpuštěny anorg. a org. látky stmelování částic půdy do shluků (agregátů) a hrud nebo tvorba povrchové krusty - škraloup (kůra).
drsnost půdního povrchu
závisí na půdním agregátu, vegetačním krytu a mikroreliéfu půdy
územní
délka pozemku ve směru převládajících větrů
odnos půdy: nulový na počátku pozemku, roste exponenciálně s jeho délkou (čím delší erodovaná plocha, tím větší množství částic se uvolní); po určité vzdálenosti - závislé na drsnosti povrchu - je odnos konstantní (rovná se transportní síle větru)
sklonitost pozemků
erodibilita sklonitých pozemků je obecně vyšší než u pozemků vodorovných (rychlost větru se nad terénními vlnami zvyšuje a tím i odnosná síla větru) – omezeno délkou svahu, např. pro sklon 3% je to 100 m → delší pozemek než limit = sklonitost pozemku nemá vliv na zvýšení erozní činnosti větru
porostní
plošný vegetační kryt
nejúčinnější ochrana půdy před větrnou erozí = udržovaný vegetační kryt (max. efekt = hustě vysévané plodiny X menší účinnost = řádkové plodiny); vhodná ochrana také strniště (posklizňové zbytky plodin bez zaorání)
chrání před přímým nárazem větrného proudu, absorbuje značnou část jeho síly → sníží jeho rychlost
vegetační bariéry
překážky ze stromů, keřů nebo pásů plodin, které snižují rychlost větru na povrchu půdy a zachycují nesené půdní částice
husté nepropustné / propustnější bariéry které mají větší účinek na snížení větru ve větší vzdálenosti od překážky a pásy plodin, které mají nejnižší účinnost
ale: malý počet adabtabilních druhů stromů a keřů, dlouhá doba vzrůstu, rozdrobení pozemků /bariéry lze i kolem cest a toků/ a poměrně vysoké náklady na zřízení bariéry
odhad hrozby větrné eroze
E = ( T + R + S + O + B ) * P * V * U
T = faktor polohy
R = faktor relativní výšky a hloubky
S = faktor sklonu
O = faktor orientace reliéfu vůči převládajícím erozním větrům
B = faktor bariérního efektu překážek
P = faktor erodovatelnosti půdy
V = faktor nadměrné vlhkosti
U = faktor využití země (orná půda, ostatní je nula)
záporná suma prvních 5 faktorů → ne eroze ale AKUMULACE
určení ohrožení pozemků větrnou erozí
na základě posouzení erodovatelnosti
stanoven měřením v aerodynamickém tunelu (Pasák, 1967)
EV = 22,02 - 0,72Vv - 1,69Wv + 2,64Rv
EV = erodovatelnost půdy větrem (g/m2)
Vv - obsah neerodovatelných půdních agregátů > 0,8 mm (%)
Rv - očekávaná rychlost větru při povrchu půdy (m/s)
Wv - poměrná vlhkost půdy v hmotnostních procentech
potenciální intenzita větrné eroze
ztrátou půdy z jednotky plochy (t.ha‐1) za určitou dobu (rok)
na intenzitě se podílejí klimatické faktory, půdní poměry, územní poměry a vegetační poměry
WEQ (Wind Erosion Equation)
E = I . K . C . ha . L . V
E = potenciální ztráta půdy větrnou erozí (t . ha-1. rok -1)
I = faktor erodibility půdy - pot. ztráta půdy z hladkého, rovného a nechráněného pozemku v t . ha-1. rok -1
K = faktor drsnosti půdního povrchu
C = klimatický faktor odvozen na základě hodnot rychlosti větru a vlhkosti území
L = faktor délky pozemku ve směru převládajícího větru
V = faktor vegetačního krytu půdy
saturace
póry v půdě jsou zaplněny vodou, minimum nebo žádný vzduch —> rostliny nemohou přijímat vodu (trvání saturace max 2 – 5 dnů)
zmáčknu půdu → vyteče voda
polní kapacita
po skončení drenáže
vetší póry vzduch, menší voda
bod vadnutí
půda není suchá, ale nedostupná pro rostliny
adheze vody v minerálních zrnech
vlhkost půdy
objemová vlhkost
čidla decagon
čidla VIRRIB
instalace - porušení půdy a vzduchové kapsy
odporová měření
permitivita (voda x půda)
teplota, salinita
měří se:
tenzometr
odporové metody (elektrický odpor pórovitého prostředí se mění s vlhkostí) - sádrové bločky
gravimetricky
vzorek se zváží v momentálním stavu a ve stavu po vysušení a počítá se rozdíl
kapacitní
DPZ
protierozní opatření
organizační
pásové střídání plodin
šířka pozemků do 50m
výběr plodin
setí kolmo k větru
agrotechnická
bezorebné setí
mulčování
jarní orba
podmítky
závlahy
strukturované látky
podsevy
technická
zábrany
větrolamy
European Soil Portal (ESP)
pro Eu a švajc
Založený na aktuálním družicovém snímkování (poslední data z roku 2008)
obsahuje 4 modely:
PESERA (model zpracovávající erozi půdy vodou – pro celé území EU)
regionální diagnostický nástroj, který by měl nahradit USLE (se kterým částečně spolupracuje)
Při velmi dobrých vstupních datech má vynikající výsledky
Výstupem jak data, tak i mapový server
vstupní data: typ půdy, landuse, DEM, klimatické faktory
MESALES (zahrnuje i další faktory: sklon, klima, reliéf, landuse, …)
SMIP (jen pro Itálii, spíše testovací projekt)
ClimChAlp (erozní model pro Alpy)
Permalink eroze_gfyz.txt · Last modified: 2017/08/02 17:12 by efox