Přírodní podmínky vytvářejí svým komplexním působením určité hranice zemědělství (limity) – např. nadmořská výška, zeměpisná šířka, sucho, mrazivé dny aj.

• skutečná hranice zemědělství
  • chybí tam jeden nepostradatelný faktor pro obdělávání půdy. V cestě jim stojí ledovec nebo tak, žejo.
• hranice možná
  • člověk svojí činností ty limity může do jisté míry posunovat. Posuňme i ledovec!
• hranice rentability
  • bude to smysluplné posunovat ledovec? Bude to ekonomické? Kde jsou ekonomické hranice?

• fg: klima, podnebí, nadmořská výška, typ půdy, georeliéf, fenologie
• sg: vlastnické poměry, ekonomické poměry, technické a organizační podmínky

• v roce 8.000 př.n.l. bylo klima již ustálené a odpovídalo současným klimatickým podmínkám
• lidé žili v tlupách lovců a sběračů a jejich život se nikterak nelišil od jejich předků, kteří žili před mnoha tisíci lety
• s rostoucí populací lidí však začaly vznikat první vesnice, později města (5-6 tis.let př.n.l.)
• vesnické osídlení bylo podpořeno zaváděním zemědělských postupů pro obživu, zemědělství bylo promyšlené využívání přírody, kdy se sázelo a následně sklízelo, probíhalo též domestikování zvířat
• na Blízkém východě se začalo pěstovat obilí (pšenice, ječmen), v Číně a jihovýchodní Asii proso a rýže, ve střední Americe kukuřice, na jih od Sahary ovoce a kořenové hlízy (vodní meloun, jamy, čirok)
• zvláštního významu dosáhl chov koní v suchých stepních oblastech střední Eurasie, který vedl ke vzniku kočovného pastevectví
• tento velmi produktivní způsob života lidí vedl k tomu, že se populace v období let 8.000 - 4.000 př.n.l. z několikanásobila, usedlý způsob života měl dále rozhodující význam na vznik nových organizací jednotlivých společností, lidé zemědělci postupně vytlačili původní lovce a sběrače pouze do neúrodných oblastí a brzy tento způsob obživy zcela převládl v celé tehdejší populaci