popis, výhody a nevýhody (TIN, grid, lattice, plátový model, vrstevnice)

• nepravidelná trojúhelníková síť
• vytváří polyedr
• body na povrchu je potřeba umístit tak, aby co nejvíce vystihovaly polyedr → na rovině nebudou tak husté
• nutné zahrnout body ležící na všech důležitých singularitách
• v případě nepravidelného rozmístění bodů (a navíc i s různou singularitou) je TIN efektivnější než grid
• topologický vektorový datový model: body, linie, plochy (lze pro ně spočítat skoln, orientaci)
• konstrukce:
  1. určení vrcholů troj. sítě (vrcholů troj.)
     • optimalizační kritéria
       • Delaunay kritérium
       • co největší rovnostrannost
       • minimální obvod
  2. tvorba polyedrického modelu
• schopnost lokálního přizpůsobení prostorového rozlišení, které přímo závisí na hustotě a rozmístění původních dat, členitosti terénu, atd.
• je schopen reprezentovat téměř jakýkoliv povrch
• pracuje přímo se vstupními daty
• má menší nároky na paměť
• při generování DMR využívá všech typů geoprvků
• špatně reprezentuje plochý terén

• triangulace
  • pro jakýkoliv bod uvnitř plochy lze odvodit nadmořskou výšku lineární interpolací
  • povrch vytvořený triangulací je spojitý, avšak jeho další derivace nejsou
  • pokud se bude jeden z bodů v plochém reliéfu výrazně lišit, výrazně ovlivní průběh svého okolí

• čtvercová matice bodů
• 1 bod = čtvercová ploška s konstatní nadmořskou výškou
• reliéf je reprezentován hranoly s horizontální horní plochou
• problém při vykreslování řek a údolí
• zvýšením rozlišení se může zvýšit přesnost, ale nestává problém redundance dat
• hustota a rozmístění vnitřních bodů:
  • pravidelný grid = definování parametrů sítě gridu a pro každý bod gridu se pomocí interpolace odvodí nadm. výška
  • nepravidelný grid = použití Voronoi polygonů
• neumí se přizpůsobit různé hustotě dat
• výhody:
  • snadné výpočty (morfometrických) analýz nad tímto typem DMR
  • dobrá integrita s rastrovými daty v GIS
• nevýhody:
  • velký objem nebo redundance dat
  • špatně reprezentuje členitý terén
  • pracuje pouze s bodovými geoprvky
  • nespojitost na hranách plošek

• základem je bod, který reprezentuje výšku pouze v daném bodě
• reliéf je ve vybraném počtu bodů nahrazen pláty (čtyřuhelníkové pláty, trojuhelníkové pláty, obecné pláty)
• v rámci plátu je reliéf reprezentován nelineární plochou, jejíž průběh není jednoznačný (rovinný)
  • Beziérův čtvercový plát
    • čtyři rohové body, celkem 16 řídících bodů
    • ostrý nebo hladký povrch
• vhodný pro vizualizaci

• jejich přesnost závisí na přesnosti jejich získání (fotogrammetricky, odvozením z bodových dat,…)
• lineární a nelineární interpolační algoritmy
• analýzy až po převedení na TIN nebo grid