User Tools
Site Tools
Sidebar
zdrojova_data
This is an old revision of the document!
Table of Contents
způsoby jejich vzniku a aplikace digitální modelů reliéfu, povrchu, terénu - sběr dat, vzorkování, využití DMR
faktory ovlivňující kvalitu dat DMR
- datové zdroje
- přesnost výškové složky dat
- rozmístění dat (vzorkování)
- věrnost reliéfu
- metoda sběru
primární zdroje dat
- zemský povrch
- ale pozor, v horách to asi přímým měřením nepůjde, takže lepší fotogrammetrie
- pozemní měření → geodetická měření, GPS (RTK), data přímo použitelná pro generování DMR
- letecké snímkování
- tvorba vysoce kvalitních DMR velkých měřítek
- použití pro tvorbu a aktualizaci topografických map
- družiové snímky
- skeny na družicích
- SPOT – pro tvorbu DMR malých měřítek, ale rozsáhlých oblastí
- IKONOS – pixel 1 m
- radary - zdroj po tvorbu DMR středního a malého měřítka
sekundární zdroje dat
- existující topografické mapy (digitální data - ZABAGED, DMU,analogová data)
- obecně je očekávána přesnost jakéhokoli interpolovaného bodu okolo 1/2 nebo 1/3 intervalu původních vrstevnic
metody sběru dat
fotogrammetrie
- Využívá dvou vhodně pořízených fotografií, pomocí nichž je schopna zpětně rekonstruovat tvar a rozměr trojrozměrných objektů
- dvojice leteckých nebo družicových snímků se stereoskopickým překryvem 60-80 %
- vlícování = určení prvků vnitřní a vnější orientace snímku
- přesnost závisí na měřítku, prostorovém rozlišení snímku, přesnosti souřadnic vlícovacích bodů
- umozňuje plošný sběr dat i zaměřování specifických geoprvků
- z leteckých snímků je DMR kvalitní
- u družicových v metrech
- data relativně levná
geodetická měření
- jedna z nejpřesnějších, ale i nejpracnějších metod
- data jsou přímo použitelná pro generování velice kvalitních DMR
- je důležité, aby byly (v závislosti na měřítku) zaměřeny body vystihující charakteristické prvky reliéfu (zejména singularity)
radarová interferometrie
- principem je zaznamenávání radarového echa stejného místa z různých poloh, z nichž lze získat rozdíl (interferenci) fází radarového signálu, který je nositelem informace o výšce
- měření výšek je založeno na rozdílech ve fázi dvou radarových signálů získaných
- z odlišné pozice jednoho nosiče (tj. ze dvou sousedních drah)
- dvěma radarovými systémy zároveň (dříve např. ERS1 - ERS2)
- pomocí jednoho nosiče, který má jeden radar a dvě přijímací antény umístěné ve známé vzdálenosti od sebe (př. SRTM)
- zpracováním hodnot korespondujících obrazových prvků z obou radarových snímků se vytváří tzv. interferogram → z něj lze zjistit relativní výškové rozdíly bodů na snímcích
- využitím vlícovacích bodů lze relativní hodnoty převést na absolutní
- Diferenční interferometrie
- založena na rozdílu dvou interferogramů
- na cm
- aplikace: detekce sesuvů, výška vodní hladiny, DMT
radarová altimetrie
- využívá toho, že radarová měření jsou ve své podstatě také měření vzdálenosti
- radarové echo je zaznamenáváno jako
- časový interval mezi vysláním a přijetím signálu
- signál modifikovaný povrchem
- mikrovlnné záření se šíří konstantní rychlostí, je tedy možné z rozdílu času zjistit vzdálenost (tj. výšku nosiče nad odrážejícím se povrchem) a pomocí parametrů orbity ji přepočítat na absolutní výšku povrchu
laserové snímání
- viz DPZ
vzorkování
- cílem vzorkování (angl. sampling) tedy je popsat spojitý jev, jakým je povrch terénu, pomocí konečného počtu vzorků (bodů) a určit jejich optimální rozmístění
- pozor - data můžu podvzorkovat i převzorkovat (undersampling, oversampling)
selektivní vzorkování
- vyberu VIP body → další body vyberu aby bylo dosaženo požadované hustoty
- k věrnému vystižení povrchu terénu využívá mnohem méně bodů než jiné metody
- prakticky nelze využít automatizace
vzorkování s jednou fixovanou dimenzí
- fixovaná je dimenze ve směru osy Z –> vzorkování se vztahuje na výběr bodů podél vrstevnic
- fixovaná je dimenze ve směru osy X –> vzorkování pak probíhá v rovině vymezené osami YZ a výsledkem je profil v této rovině
vzorkování se dvěma fixními dimenzemi
pravidelné vzorkování
- nastavením fixního intervalu ve směru X i Y je zajištěno, že data budou vytvářet pravidelnou síť
- kvůli potřebě zaznamenat všechny nespojitosti svahů a změny v topografii dochází k nadměrnému získávání dat (redundanci dat)
progresivní vzorkování
- modifikace předchozí metody řešící redundanci dat
- velikost intervalu se postupně mění –> nejprve je zaměřena hrubá síť bodů –> ta je analyzována (zpravidla je vypočítána 2. derivace nadmořské výšky) a jsou určeny nové body pro získávání hodnot (vzorků) (může se i několikrát opakovat)
- nevýhody:
- velká redundance dat v místech, kde dochází k náhlým změnám v průběhu terénu
- některé významné prvky mohou být při prvotním hrubém vzorkování nezasaženy a v dalších krocích již s nimi není počítáno
- může být zdlouhavé, čímž metoda ztrácí na účinnosti
kombinované vzorkování
kombinace pravidelného a selektivního vzorkování
- účinné + efektivní
- pravidelná síť bodů + VIP body
kombinace progresivního a selektivního vzorkování
- z praxe je ověřeno, že společným použitím těchto dvou strategií jsou z velké části eliminovány jejich nevýhody
nepravidelné vzorkování
náhodné vzorkování
- může tvořit nežádoucí shluky
shlukové vzorkování
- časté v případě geologických mapování
proudové vzorkování
- sleduje skutečné liniové prvky v terénu (zlomy, řeky); často v kombinaci s pravidelným vzorkováním
Permalink zdrojova_data.1463667302.txt.gz · Last modified: by efox
oeffentlich
