Představuje společnou vizi budoucnosti. Definuje priority, řeší SWOT analýzy (příležitosti a hrozby, silné a slabé stránky) pro dané území nebo oblast a výsledkem jsou reálné strategické cíle. Je to nejvyšší úroveň plánování, spadá pod to oborové a prostorové plánování. Prostorové je lepší, protože není tak moc vázané zákonem. První zjistim přírodní podmínky území, hodnocení ekonomických (socio) podmínek, cíle rozvoje, kde jsou konflikty (stačí jakýkoliv překryv linií) → vizualizace → zhodnocení, řešení, diskuze. „Komplexní zhodnocení všech vlivů v a na daném území (+ limity, příležitosti apod).

Dává dohromady zájmy samosprávy (obec, kraj), zájmy orgánů, kterých se bude změna týkat a taky zájmy jednotlivých občanů, vlastníků – všech, kterých se to může dotknout. Slazuje ekonomický, ekologický a sociální aspekt. Dělá předpoklady pro výstavbu, přestavbu. Zákon 183/2006 – stavební zákon. Soustavné a komplexní řešení fčního využití území, stanovení zásad jeho organizace (věcná i časová). Vede k soulau všech tří pilířů, hlavně v péči o životní prostředí. Stará se o to hlavně MMR.

Trvale udržitelný rozvoj je rozvoj, který zabezpečuje uspokojení současných potřeb, aniž by ohrozil uspokojení potřeb generací budoucích. Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů.

Převratem ve výrobě bylo zavedení parního stroje, který se stal základem tovární výroby. rozvoj dopravy (rostoucí železniční síť v Z Evropě) – zdokonalování dopravních cest, zpevňování silnic (použití asfaltu), nejlevnější doprava po velkých řekách ⇒ stavba vodních průplavů, splavňování řek, vznik říční a námořní dopravy . ozvoj obchodu – vytváření jednotného národního trhu (s rozvojem zemědělstvím, poptávka po výrobcích), odstraňování celních přehrad; masová výroba umožnila i vzdálenější trhy – 1. obchodní domy, politika volného svobodného obchodu, kolonie jako odbytiště zboží , potřeba kapitálu = > rozvoj bank. přesun mnoha venkovských obyvatel do měst

Industriální město - znaky Prudký populační růst v důsledku technologických (pracovních příleţitosti) a sociálních (zrušení nevolnictví) změn – vznikají miliónová města . Bourání opevnění a s ním souvisící rozvolňování měst – úpadek center, rozvoj příměstských částí . Monofunkční zónování – obytné, dělnické, průmyslové části . Posilování středních vrstev na předměstí, centrální hierarchie se mění v sektorovou . Průmysl (vznikala nová města okolo center průmyslu), strojírenství, doprava . Vniká regionální aţ národní úroveň z hlediska významu

Velkým problém je tzv. nekontrolovaná suburbanizace, pro niž se vžil anglický termín „urban sprawl“. Toto „rozlézání“ zástavby do volné krajiny je charakteristické neřízeným a nepromyšleným umístěním rezidenčních nebo komerčních areálů do krajiny, přičemž výsledkem je většinou mozaikovitá struktura nově rozvíjených ploch v zázemí města.

• proces koncentrace sociálních a ekonomických aktivit i obyvatelstva do měst a

městských aglomerací

• v různých částech světa začala v jiném období a měla odlišný průběh
• roste počet obyvatel měst, zvyšuje se koncentrace obyvatel do měst, města se

rozšiřují do všech oblastí světa, roste hospodářský a politický význam měst, města se plošně rozšiřují, probíhá vnitřní diferenciace měst, šíří se městský způsob života, vznikají složité městské sídelní útvary

• má několik fází, které stále probíhají (suburbanizace, desurbanizace, reurbanizace)

města jsou centrálními místy pro své zázemí, jejich vliv je odstupňován podle jejich řádu – centrální místa vyššího řádu mají větší zázemí a větší vliv; centrální místa stejného řádu jsou umístěna v trojúhelníkové síti, mají přibližně stejnou velikost a obsluhují přibližně stejně velké oblasti, které mají tvar rovnostranného šestiúhelníka; centra nižšího řádu leží vždy uprostřed mezi třemi sousedními centry vyššího řádu; každé centrum vyššího řádu je zároveň centem všech nižších řádů)