katastrální mapa v souřadnicovém systému S-JTSK vyhotovená při obnově katastrálního operátu novým mapováním, na podkladě výsledků pozemkových úprav, přepracováním souboru geodetických informací nebo převedením jejího číselného vyjádření do digitální formy

v měřítku 1 : 1 000

Podmínkou, aby mapa mohla být přepracována na DKM, je mapování provedené měřením a se záznamem měřených veličin (délek, úhlů…), které lze přepočítat do systému S-JTSK. Takováto měření využívající ortogonální metodu se prováděla již od začátku 20.století ještě v rámci mapování pro Pozemkový katastr. Po vydání Instrukce A (1927) pak pokračovala od 20.let až po začátek 50.let. Poté byly hledány metody, které měly mapování zrychlit a zlevnit, ale ukázaly se jako nedostatečně přesné. V rámci Technicko-hospodářského mapování (THM) se v 60. a 70. letech hojně využívala fotogrammetrie. V 70.let, kdy začala vznikat Základní mapa velkého měřítka (ZMVZ), tak došlo k návratu k pozemnímu měření a začala se používat polární metoda. Na ZMVM pak technologicky navazuje i současné katastrální mapování, ale již s využitím družicových metod (GNSS). Všechna výše jmenovaná mapování jsou od roku 1994 přepracovávána po jednotlivých katastrálních územích na DKM.

tvorbu a údržbu DKM provádí ČÚZK průběžně

mapa ve tvaru vektorové grafiky

mapa je v souladu se souborem popisných informací (SPI)

DKM spolu s KM-D pokrývají cca 33.8% území ČR

katastrální mapa v souřadnicovém systému S-JTSK vyhotovená přepracováním analogové mapy v souřadnicovém systému Gusterberském nebo Svatoštěpánském do digitální formy nebo digitální forma katastrální mapy vyhotovená podle dřívějších předpisů

mapa ve tvaru vektorové grafiky