User Tools
Site Tools
gsoc
Differences
This shows you the differences between two versions of the page.
| Next revision | Previous revision | ||
|
gsoc [2018/01/07 00:14] efox created |
gsoc [2018/01/07 17:15] (current) efox |
||
|---|---|---|---|
| Line 145: | Line 145: | ||
| * možnost dělení obcí (rozloha i počet obyvatel) | * možnost dělení obcí (rozloha i počet obyvatel) | ||
| - | ===== index heterogienity | + | ===== index heterogenity |
| * vyjadřuje podíl plochy celkového území, na kterém žije právě polovina počtu obyvatel | * vyjadřuje podíl plochy celkového území, na kterém žije právě polovina počtu obyvatel | ||
| * Postup při definování indexu: | * Postup při definování indexu: | ||
| Line 155: | Line 155: | ||
| ====== prostorové struktury ====== | ====== prostorové struktury ====== | ||
| + | ==== definice města ==== | ||
| + | * neexistuje přesné a jednoznačné vymezení urbanizovaného nebo městského území nebo města samotného | ||
| + | * není možné stanovit univerzální postup nebo metodiku | ||
| + | * sídelní útvar, který charakterizuje: | ||
| + | * vysoká hustota a koncentrace obyvatelstva | ||
| + | * relativní velikost (v porovnání s jinými sídly) | ||
| + | * vysoká koncentrace a kompaktnost zástavby | ||
| + | * specifická demografická, | ||
| + | * koncentrace správních, | ||
| + | * vysoká vnitřní různorodost (funkční diferenciace) a komplexnost (funkční integrita rozmanitých dílčích prvků) | ||
| + | * specifický městský způsob života | ||
| + | |||
| + | ==== klasifikace měst ==== | ||
| + | * popisná kritéria (populace, poloha, půdorys, vzdálenost od centra) | ||
| + | * vývojová kritéria (rostoucí, tagnující nebo upadající dynamika města) | ||
| + | * Kulturně-civilizační kritéria (předindustriální, | ||
| + | * Ekonomicko-demografická kritéria (např. podle převažujícího sektoru ekonomiky) | ||
| + | * Image, kvalita životního prostředí (mezinárodní otevřenost)... | ||
| + | * kombinace | ||
| + | |||
| + | ==== vymezování města ==== | ||
| + | * stabilizovaný, | ||
| + | * obyvatelstvo pracuje většinou mimo zemědělství, | ||
| + | * způsoby: | ||
| + | * **administrativně** | ||
| + | * nejpoužívanější přístup | ||
| + | * vymezeno administrativními hranicemi obcí nebo případně pomocí podrobnějších vzájemně skladebných celků | ||
| + | * katastrální území, základní sídelní jednotky, sčítací okrsky nebo volební obvody | ||
| + | * je možné zařadit obec do určité kategorie (např. městský, přechodný a venkovský prostor), ale nelze měnit samotné hranice | ||
| + | * jako město vymezeno celé k. úz. (včetně lesů, luk, polí, které městem ve skutečnosti nejsou) | ||
| + | * nejčastěji používaným kritériem pro vymezení města jeho populační velikost měst | ||
| + | * v ČR stanoveno zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích | ||
| + | * 3000 obyvatel | ||
| + | * z historických důvodů existují v ČR i menší města | ||
| + | * rozdílné přístupy v rámci světa | ||
| + | * pro město využíván nejen pojem „city“ ale také „town“ (malé město) | ||
| + | * např. city v Anglii - minimálně 300 000 obyv. | ||
| + | * **morfologicky** | ||
| + | * kompaktně zastavěné území (hranice zastavěného území, souvislá zástavba) | ||
| + | * lépe odpovídá reálnému rozložení obyvatelstva a jeho aktivit | ||
| + | * snadné aplikovat pomocí využití leteckých či družicových snímků | ||
| + | * rozdílné hranice města při administrativním a morfologickém vymezení | ||
| + | * **zastavěné vymezení** | ||
| + | * z pohledu územního plánování: | ||
| + | * z pohledu geografie: pouze zastavěné plochy, velká potenciál DPZ | ||
| + | * funkční vymezení | ||
| + | * na základě integrity vztahů uvnitř městského systému (např. dojížďkou za prací nebo do škol) | ||
| + | * tímto způsobem se obvykle vymezují aglomerace, metropolitní regiony nebo tzv. „funkční městské regiony“ | ||
| + | * Alternativní přístupy k vymezení města: hustota komunikací, | ||
| + | ===== dichotomie / kontinuum ===== | ||
| + | * dichotomie (protiklad) | ||
| + | * Historicky starší teorie dichotomie | ||
| + | * Území je rozděleno mezi dvě oblasti | ||
| + | * město (moderní region) - velké fyzikální celky a vysokou fyzickou hustotou | ||
| + | * venkov (tradiční region) - silná sociální hustota (sociální sítě) | ||
| + | * kontinuum | ||
| + | * roztažení měst do prostoru a vznik kontinua město-venkov | ||
| + | * město a venkov tvoří jednotný, neoddělitelný systém | ||
| + | * vztah není možné pojímat v dichotomii, ale jako závislost venkova na městu | ||
| + | |||
| + | ===== venkov ===== | ||
| + | * odlehlá osídlení a oblasti volné nezastavěné krajiny tvořící mozaiku drobnějších sídel, zemědělských a vodních ploch, lesů, ploch místních komunikací a ostatních ploch | ||
| + | * Charakteristika venkova | ||
| + | * nízká hustota zalidnění, | ||
| + | * vyšší zaměstnanost v zemědělství | ||
| + | * pozitivní vztah místních obyvatel k okolní krajině | ||
| + | * specifický architektonický ráz a charakter zástavby | ||
| + | * Různý typ venkova - samoty, malé osady, rozlehlé vesnice | ||
| + | |||
| + | ==== OECD vymezení ==== | ||
| + | * založeno na podílu obyvatelstva žijícího na území s hustotou zalidnění menší než 150 obyvatel na km2 regiony | ||
| + | * 3 typy regionů | ||
| + | * 1.převážně venkovské, kde ve venkovských obcích žije více než 50 % obyvatel regionu | ||
| + | * 2.významně venkovské, kde ve venkovských obcích žije 15 až 50 % obyvatel regionu | ||
| + | * 3.výrazně městské, kde ve venkovských obcích žije méně než 15 % obyvatel regionu | ||
| + | * metodika OECD: | ||
| + | * ke kritériu hustoty zalidnění přidána také absolutní hodnota počtu obyvatel v daném území | ||
| + | * 3 kategorie: | ||
| + | * 1.hustě obydlené zóny s hustotou zalidnění vyšší než 500 obyvatel na km2 a počtem obyvatel alespoň 50 000 | ||
| + | * 2.přechodné zóny s hustotou zalidnění 100 až 500 obyvatel na km2 a počtem obyvatel alespoň 50 000 | ||
| + | * 3.řídce obydlené zóny jsou všechny ostatní regiony | ||
| + | ===== vymezování zázemí města ===== | ||
| + | ==== metropolitní areály ==== | ||
| + | * 1) jádrová oblast je tvořena významnými, | ||
| + | * 2) významné integrované obce reprezentují významná sídla silně funkčně spjatá s jádrovou oblastí prostřednictvím dojížďky do zaměstnání a do škol | ||
| + | * 3) zázemí (ostatní obce) tvoří další obce metropolitního areálu se silnými pracovními vazbami na jádrovou oblast a na významné integrované obce | ||
| + | |||
| + | ==== vymezování zázemí ==== | ||
| + | * vymezování na základě denní dojížďky za prací | ||
| + | * Funkční městský region (Functional urban region - FUR) | ||
| + | * Funkční městská oblast (Functional urban area - FUA) | ||
| + | * Místní pracovištní systémy – pracovní regiony (Local labour system – LLS, Local labour market area - LLMA) | ||
| + | * Denní urbánní systém (Daily urban system - DUS) | ||
| + | |||
| + | ==== kritéria ==== | ||
| + | * Dojížďka do centrálního města | ||
| + | * Časová dostupnost centra | ||
| + | * Podíl ekonomicky aktivních obyvatel vyjíždějících z dané obce za prací | ||
| + | * Saldo migrace | ||
| + | * Počet dokončených bytů | ||
| + | |||
| + | ==== FUR ==== | ||
| + | * prostorově souvislé území, které je vnitřně koherentní a navenek relativně uzavřené vzhledem k dennímu pohybu obyvatelstva | ||
| + | * Nejčastěji vymezováno na základě dojížďky za prací | ||
| + | * Funkční městská oblast (FUA) a pracovní regiony (LSS) | ||
| + | * funkční pracovištní systémy (LSS) - pracovní regiony | ||
| + | * území, která spádují z hlediska dojížďky za prací k místním pracovištním centrům | ||
| + | * funkční urbanizovaná (městská) území (FUA) | ||
| + | * vymezeno v rámci LLS | ||
| + | * xistuje zvláště silná vazba na pracoviště v centru | ||
| + | * oblast dojížďky za prací, aglomerace pracovních míst, přitahující pracovní sílu z okolí | ||
| + | * skládá se z centrální obce (města) a obcí, které toto centrum obklopují | ||
| + | |||
| + | ==== DUS ==== | ||
| + | * oblast charakterizovaná denní dojížďkou za prací | ||
| + | * dvě základní podmínky | ||
| + | * interakce musí být založena na principu denní dojížďky | ||
| + | * musí překročit určitou hladinu významnosti | ||
| + | * kromě dojížďky za prací možné posuzovat také dojížďku do škol, za službami nebo rekreací, atd. | ||
| + | * podle velikosti pracovního trhu vymezeny: | ||
| + | * lokální, regionální, | ||
| + | |||
| + | ==== metropole ==== | ||
| + | * hlavní město státu | ||
| + | * obecně jakékoli velké město (velkoměsto) s jeho metropolitní oblastí | ||
| + | * kulturní a ekonomické centrum s velkým množstvím státních institucí a soukromých firem | ||
| + | * silné koncentrické vazby | ||
| + | * např. brněnská metropole – Brno, hanácká metropole – Olomouc | ||
| + | |||
| + | ==== aglomerace ==== | ||
| + | * výrazně urbanizované území zahrnující větší město a jeho zázemí | ||
| + | * intenzivní, | ||
| + | * monocentrické, | ||
| + | * vysoká hustota zalidnění, | ||
| + | * např. většina hlavních měst států, v ČR např. Praha, Ostrava | ||
| + | |||
| + | ==== Konurbace (souměstí) ==== | ||
| + | * polycentrická forma aglomerace | ||
| + | * obvykle nemá jedno centrum a nemusí mít ani společné zázemí | ||
| + | * několik měst, velkoměst nebo aglomerací srostlých v jednu souvisle zastavěnou plochu | ||
| + | * např. Zlín-Otrokovice nebo tzv. Trojměstí (Gdaňsk-Gdyně-Sopoty) | ||
| + | * spojením několika konurbací vzniká megalopolis | ||
| + | |||
| + | ==== Megalopolis (megalopole) ==== | ||
| + | * rozsáhlá oblast souvislého (případně těsně navazujícího) osídlení městského charakteru | ||
| + | * vzniká spojením dvou nebo více městských oblastí (aglomerací) | ||
| + | * extrémní případ rozrůstání měst (forma urban sprawl) | ||
| + | * poč. obyvatel většinou přesahuje 10 mil. např. oblast mezi Bostonem a Washingtonem | ||
| + | * –Tokio – Osaka - Nagoja | ||
| + | |||
| + | ==== Shrinking cities (smršťování měst) ==== | ||
| + | * pokles počtu obyvatel v některých městech a s ním související jevy | ||
| + | * oslabení politického, | ||
| + | * vede k nerovnoměrnému rozvoji evropských městských regionů | ||
| + | * často v oblastech s utlumenou těžbou | ||
| + | * příčiny: | ||
| + | * 1.Deindustrializace - regionální ekonomiky a ekonomický pokles v národním či globálním kontextu vedou k meziregionální migraci z průmyslových regionů, motivované primárně nedostatkem pracovních příležitostí | ||
| + | * 2.Demografické změny - snížení porodnosti a dlouhodobé procesy stárnutí populace jsou hlavním důvodem klesajícího počtu obyvatel a změny věkové struktury | ||
| + | * 3.Suburbanizace a urban sprawl - výstavba zejména nízkopodlažních a rodinných domů mimo vnitřní města, vystěhovalectví z vnitřních měst a nárůst počtu obyvatel v zázemí měst | ||
| + | |||
| + | ===== prostorové struktury měst ===== | ||
| + | * Prostorová struktura města z hlediska | ||
| + | * 1. Administrativního | ||
| + | * 2. Fyzického – (morfologie, | ||
| + | * 3. Sociálního - na základě charakteru lidských aktivit nebo samotných lidí (demografický, | ||
| + | * 4. Funkčního – na základě funkčního využití území – bydlení, průmysl, atd. | ||
| + | * Morfologická struktura města – v rámci fyzické | ||
| + | * utvářena odlišným způsobem zastavění jednotlivých částí města | ||
| + | * základními prvky jsou ulice, pozemky a budovy | ||
| + | * složitějšími systémy jsou potom tvořeny uliční sítí, bloky zástavby nebo urbanistickými celky | ||
| + | * morfologie zástavby má jako horizontální tak i vertikální dimenzi | ||
| + | |||
| + | === administrativní hledisko === | ||
| + | * městské obvody, | ||
| + | |||
| + | === fyzivcké hledisko === | ||
| + | * městské obvody | ||
| + | * urbanistické obvody | ||
| + | * městské čtvrtě | ||
| + | * komise místních částí | ||
| + | * katastrální území | ||
| + | * základní sídelní jednotky | ||
| + | * volební obvody | ||
| + | * volební okrsky | ||
| + | |||
| + | ===== morfologie města ===== | ||
| + | * nejvíce se projevuje v typu uliční sítě, a charakteru zástavby | ||
| + | * Typ sítě (půdorys města): | ||
| + | * –nepravidelný | ||
| + | * –šachovnicovitý | ||
| + | * –radiálně koncentrický | ||
| + | * –lineární | ||
| + | * –pro různá časová období ve vývoji města převažují různé půdorysné typy | ||
| + | * Charakter zástavby | ||
| + | * –Bloková | ||
| + | * –Řádková | ||
| + | * –Rozvolněná | ||
| + | * –Rozptýlená | ||
| + | * Výška zástavby | ||
| + | * –Nízkopodlažní | ||
| + | * –Vysokopodlažní | ||
| + | * Hustota zástavby | ||
| + | === město z hlediska morfologie === | ||
| + | * Matlovič (2001) : | ||
| + | * –A centrum (staré město) – zpravidla středověké jádro města s nejbližším okolím | ||
| + | * –B vnitřní město - kompaktní zástavba z období industrializace, | ||
| + | * –C vilové čtvrtě - části města vzniklé v průběhu 20. Století, jejich morfologickým znakem je převaha rodinných domů a vil | ||
| + | * –D sídliště - rozsáhlé obytné soubory, které byly budovány na okrajích měst v druhé polovině 20. století | ||
| + | * –E periferní zóna - za hranicí kompaktního města, reprezentována méně kompaktní zástavbou: typické je prolínání původní venkovské zástavby se stavbami typickými pro suburbanizaci (továrny, sklady, rekreace, zemědělství, | ||
| + | * Ouředníček (2008) | ||
| + | * historické centrum | ||
| + | * vnitřní město | ||
| + | * vnější město | ||
| + | * Sýkora (1999) | ||
| + | * 1) historické centrum | ||
| + | * 2) vnitřní město | ||
| + | * 3) pás zahradních měst | ||
| + | * 4) pás panelových sídlišť | ||
| + | * 5) venkovskou zónu | ||
| + | |||
| + | ===== centrum města ===== | ||
| + | * okrsek města s nejintenzivnějším komerčním využitím plochy, kde jsou soustředěny obchody, finanční a kulturní instituce a zastoupení velkých firem | ||
| + | * obvykle nejdražší pozemky, většina plochy je využita jako kancelářské a obchodní prostory, obytná funkce je potlačena | ||
| + | * central business district (CBD) | ||
| + | * –srdce města, často umístěné v místě, kam směřuje městská doprava, které obsahuje nejvyšší procento obchodů a kancelářských prostor | ||
| + | * –ceny pozemků jsou kvůli dostupnosti vysoké, a proto je země využívána co nejintenzivněji | ||
| + | * vymezení: | ||
| + | * jádrový okrsek města s nejintenzivnějším komerčním využitím plochy, kde jsou soustředěny obchody, finanční a kulturní instituce a zastoupení velkých firem | ||
| + | * v centru jsou nejdražší pozemky, většina plochy je využita jako kancelářské a obchodní prostory, obytná funkce je potlačena | ||
| + | * central business district (CBD) - srdce města, často umístěné v místě, kam směřuje městská doprava, které obsahuje nejvyšší procento obchodů a kancelářských prostor, ceny pozemků jsou kvůli dostupnosti vysoké, a proto je země využívána co nejintenzivněji | ||
| + | |||
| + | |||
| + | ---- | ||
| + | * rodinný dům, řadovka, sídliště | ||
| + | * sídliště: | ||
| + | * výstavba od 50. let 20. století (do 90. let) | ||
| + | * jen za období 1970-1980 cca 800 tis. bytů | ||
| + | * přidělování bytů, pořadníky | ||
| + | * nevhodná demografická struktura (pouze některé věkové kategorie – mladí lidé+děti, | ||
| + | * výstavba zejména v socialistických zemích, ale také v západní Evropě (Francie, Švédsko) | ||
| + | * vyhovovala socialistické koncepci bytové výstavby a cílům řešit poválečný narůstající nedostatek bytů | ||
| + | * nejprve symbol vyššího životního standardu | ||
| + | * od 80. let kritika, od 90. let ukončeno, dokonce diskuse o odstranění jako v západních zemích (v ČR nereálné, proto pouze regenerace – v ČR zde bydlí cca 1/3 obyvatel) | ||
| + | * v západních zemích ukončeno již v 70. letech, odstranění | ||
| + | * paneláky | ||
| + | * dům vybudovaný z prefabrikovaných panelů (Prefab v angličtině) | ||
| + | * „konstrukční stěnový systém z prefabrikovaných panelů“ | ||
| + | * první panelové domy se objevily v Nizozemsku po 1. světové válce | ||
| + | * vznik na zelených loukách jako „nové, idylické, socialistické bydlení“ | ||
| + | * radikální změny struktury měst | ||
| + | * uniformní, standardizované a šablonizované | ||
| + | |||
| + | ===== sociální hledisko ===== | ||
| + | * na základě charakteristik vázaných na obyvatelstvo trvale nebo přechodně žijící ve městě | ||
| + | * zjistitelné z terénních nebo výběrových šetření a dále potom z dat SLDB (Sčítání lidu, domů a bytů) | ||
| + | * Nejčastější data-témata | ||
| + | * demografický status (např. věková struktura, velikost domácností, | ||
| + | * sociálně-ekonomický status (např. profesní struktura, kvalita bytového fondu, struktura příjmů a výdajů, vzdálenost a doba dojíždění) | ||
| + | * etnický status (např. národnostní složení, etnickou homogenitu, náboženství, | ||
| + | * Murdie (1969): modely se navzájem doplňují, každý zachycuje odlišnou stránku | ||
| + | * Dimenze sociální prostorové diferenciace a jejich prostorové uspořádání: | ||
| + | * Etnický – mozaikové | ||
| + | * Demografický – koncentrické | ||
| + | * Sociálně-ekonomický – sektorové | ||
| + | * Doplněno fyzickou strukt | ||
| + | |||
| + | ===== funkční hledisko ===== | ||
| + | * na základě dělení města dle funkčního využití | ||
| + | * sledováno pro jednotlivé stavby a pozemky | ||
| + | * zjistitelné např. z dat z katastru nemovitostí nebo z územních plánů (ÚP a ÚAP) | ||
| + | |||
| + | ===== Základní modely zónování měst ===== | ||
| + | * Burghessův model (model koncentrických zón) | ||
| + | * vytvořeno na základě města Chicago | ||
| + | * pojetí města v podobě soustředných kruhů – koncentrických zón | ||
| + | * využití se odvíjí od dopravní dostupnosti a souvisí se socioekonomickým statutem obyvatelstva, | ||
| + | * dopravní cesty v modelu směřují do centra města | ||
| + | * –1) central business district - CBD | ||
| + | * –2) zóna velkoobchodu a průmyslová zóna | ||
| + | * –3) zóna přechodu (obydlí nejchudších vrstev městského obyvatelstva) | ||
| + | * –4) zóna bydlení pracujících (starší zástavba, nižší nároky na bydlení) | ||
| + | * –5) obytná zóna (vyšší standard bydlení pro střední třídu) | ||
| + | * –6) zóna dojížďky (obydlí vyšší třídy s vysokými nároky na kvalitu bydlení) | ||
| + | * Hoytův sektorový model | ||
| + | * na základě analýzy více než 140 amerických měst | ||
| + | * klade větší důraz na vliv komunikačních os a dopravní dostupnosti na prostorové uspořádání města | ||
| + | * město uspořádáno do určitých oblastí – sektorů vykazující různé druhy aktivit, které mají specifické lokalizační požadavky | ||
| + | * –1) CBD | ||
| + | * –2) průmyslové zóny (v okolí významných dopravních tahů pro zajištění dobré dopravní dostupnosti pro průmyslovou výrobu) | ||
| + | * –3) obytné zóny (bydlení pro domácnosti s nižšími příjmy, lemují průmyslové zóny) | ||
| + | * –4), 5) obytné zóny (bydlení pro střední a vysokopříjmové domácnosti, | ||
| + | * Harris-Ullmanův model mnoha jader | ||
| + | * vychází z předpokladu rozvoje několika oddělených, | ||
| + | * výskyt více jader, z nichž každé má svojí specifickou funkci (průmysl, obchod, služby, sport, rekreace) | ||
| + | * –1) CBD | ||
| + | * –2) lehký průmysl a obchody (situovány v okolí hlavních komunikací) | ||
| + | * –3) bydlení pro domácnosti s nižšími příjmy (lemují těžký průmysl) | ||
| + | * –4), 5) předměstí (obytné oblasti pro střední a vyšší vrstvy obyvatel, kteří za prací dojíždějí) | ||
| + | * –6) těžký průmysl na okraji města | ||
| + | * –7) menší centra služeb | ||
| + | * –8) rezidenční předměstí (suburbia) | ||
| + | * –9) komerčně-průmyslová předměstí | ||
| + | * Hybridní land-use model | ||
| + | * Kombinace předchozích modelů | ||
| + | * snaží se zahrnout z každého modelu jeho silné a pozitivní vlastnosti | ||
| + | * W. Isard (1956) | ||
| + | * některé aktivity ve městě jsou orientovány podél hlavních dopravních os (sektorový model) | ||
| + | * průmyslové a komerční aktivity, se nachází v jádrech v koncentrické podobě (koncentrický model, model mnoha jader) | ||
| + | * výsledkem je tedy překryv všech tří modelů, který kombinuje jejich základní vlastnosti | ||
| + | |||
| + | |||
| ====== AVL systémy ====== | ====== AVL systémy ====== | ||
| + | * ITS (Inteligent Transportation Systems | ||
| + | * IVHS (Inteligent Vehicle Higway Systems) | ||
| + | * systémy využívající moderní počítačové, | ||
| + | * součinnost řidiče, vozidla a cesty, čímž se vytváří jednotný integrovaný systém pro bezpečnější a účinnější provoz | ||
| + | * **typy ITS** | ||
| + | * 1. systémy informací pro cestující (ATIS -Advanced Traveller Information Systems) | ||
| + | * poskytují cestujícím informace, které se požadují proto, aby přeprava byla účinná, bezpečná, pohodlná a příjemná | ||
| + | * poskytují se před nebo v průběhu přepravy, umožňují cestujícím ve zvýšené míře předpovídat a volit trasu i různé druhy povrchové přepravy | ||
| + | * důležitou funkcí ATIS je informací přímo řidičům ve vozidlech, což umožňuje účinněji využít silniční síť | ||
| + | * 2. systémy řízení vozidlového parku (AFMS -Advanced Fleet Manamegent Systems) | ||
| + | * využívají škálu technologií ke zlepšení bezpečnosti, | ||
| + | * Obsahují automatické monitorovací systémy pro | ||
| + | * 2.1 automatické určování polohy vozidla (AVL-AutomaticVehicleLocation) | ||
| + | * a) pozemní systémy | ||
| + | * autonomní(nepotřebují další zařízení kromě palubního vybavení) | ||
| + | * a) systémy výpočtové navigace | ||
| + | * sledování vozidla od známé počáteční polohy | ||
| + | * poloha je daná souřadnicemi | ||
| + | * b) systémy výpočtové navigace porovnávající mapu | ||
| + | * pohyb vozidel je přesně definovaný na silniční síť | ||
| + | * pohyb vozidla je porovnáván s matematicky přesně vyjádřenou trasou | ||
| + | * c) inerční systémy | ||
| + | * měření zrychlení vozidla vzhledem k inerčnímu prostoru | ||
| + | * měřeno akcelerometry | ||
| + | * neautonomní (kromě palubního vybavení potřebují další externí zařízení, | ||
| + | * a) Polohové systémy využívající při komunikaci majáky | ||
| + | * majáky v blízkosti komunikací umožňují určovat polohu vozidla pomocí kódovaných signálů | ||
| + | * systém přijímá a ukládá kód polohy ve chvíli, kdy vozidlo míjí maják | ||
| + | * polohau posledního majáku a ujetá vzdálenost, | ||
| + | * b) Hyperbolické polohové systémy | ||
| + | * vletecké a námořní navigaci | ||
| + | * impulzovéa fázové | ||
| + | * LORAN-C a OMEGA | ||
| + | * b) satelitní systémy | ||
| + | * nejvyužívanější systémy měřící vzdálenosti mezi satelity a vozidly | ||
| + | * NAVSTAR/ | ||
| + | * tři segmenty: kosmický, řídící a uživatelský | ||
| + | * různorodá přesnost | ||
| + | * **automatické sledování vozidel** | ||
| + | * používá se zejména ve firmách s větším vozovým parkem | ||
| + | * Hlavní důvod je zabezpečení vozidel | ||
| + | * Základní princip | ||
| + | * GPS lokátor, zabudovaný ve vozidle, snímá v pravidelných intervalech polohu auta pomocí GPS přijímače | ||
| + | * Poloha je odesílána přes GPRS modem na určitý server, který tato data zpracuje | ||
| + | * Na serveru je možné data stahovat a vizualizovat | ||
| + | * Základní typy | ||
| + | * monitorovací GPS systémy | ||
| + | * zabezpečovací (střežící) GPS systémy | ||
| + | * hybridní GPS systémy (monitorovací i zabezpečovací) | ||
| + | * Monitorovací systémy | ||
| + | * zaměřeny na sledování polohy, rychlosti a úzce specifikovaných parametrů provozu vozidel (např. teplota, typ jízdy soukromá/ | ||
| + | * Zabezpečovací systémy | ||
| + | * jsou schopné připojit k jednotce GPS i bezpečnostní prvky jako autoalarm, čidla pro detekci pohybu, spínače pro signalizaci otevření nákladového prostoru, zapojení imobilizačních prvků (vypnutí startéru, palivového čerpadla apod.) | ||
| + | * pokročilé zabezpečovací GPS jednotky jsou vybaveny i rádiovým vysokofrekvenčním dohledáváním vozidla | ||
| + | * eCALL | ||
| + | * Celoevropský systém | ||
| + | * Od r. 2018 bude povinně montován do nových vozidel | ||
| + | * Využití linky 112 | ||
| + | * Manuální odeslání signálu (následně automatická komunikace) | ||
| + | * Automatické odeslání signálu při nehodě (aktivace airbagu) –do 17 s (následně zpětné volání do vozidla) | ||
| + | * Následuje vyslání příslušných záchranných jednotek | ||
| + | * Předání infodo systému JSDI (Jednotný systém dopravních informací) | ||
| + | * Odesílání MSD (Minimum set ofData) -standardizováno | ||
| + | * Souřadnice, | ||
| + | * https:// | ||
| + | * 2.2 automatické monitorováno vozidel (AVM) | ||
| + | * kombinací ucelených systémů s různými zařízeními, | ||
| + | * Elektronické tachografy | ||
| + | * určený k identifikaci času řidiče, rychlosti jízdy, vzdálenosti a provozu vozidla | ||
| + | * informace je zaznamenaná na speciálním schematu | ||
| + | * Taxametry | ||
| + | * vyvinuty na výpočet kilometrovného v taxících | ||
| + | * jsou schopné monitorovat vzdálenost, | ||
| + | * Palubní počítače | ||
| + | * shromažďování vnitřních údajů o vozidle, které zaznamenávají do paměti pro následnou analýzu a přehled | ||
| + | * kilometrové a rychlostní údaje, teploty oleje, motoru, vody atd. | ||
| + | * přetočení motoru, nadměrná rychlost, nežádoucí zásahy do vozidla atd | ||
| + | * Nejznámější současně používané elektronické systémy jsou: | ||
| + | * antiblokovací systémy, regulace prokluzování kol, ovládání retardérů, | ||
| + | * 2.3 identifikaci(AVI -AutomaticVehicleIdentification) | ||
| + | * 2.4 klasifikaci(AVC -AutomaticVehicleClassification) | ||
| + | * i 2.3 !!! | ||
| + | * technika, která identifikuje a klasifikuje vozidla procházející specifickými body např. na dálnici | ||
| + | * nevyžaduje součinnost ze strany řidiče nebo pozorovatele | ||
| + | * nízká cena, snadná instalace a především spolehlivost | ||
| + | * např. automatizované čtení poznávacích značek slouží pro jednoznačnou identifikaci vozidel | ||
| + | * 2.5 vážení za pohybu (WIM -Weigh-In-Motion) | ||
| + | * a) Systémy s ohýbající se deskou | ||
| + | * plech vysoké odolnosti, který je možno použít pro dynamické vážení při vysoké rychlosti, pokud se umístí do prohlubně | ||
| + | * b) Hluboké váhy | ||
| + | * systémy hluboké prohlubně se dvěmi pravoúhlými vážícími plošinami uloženými na společných betonových základech | ||
| + | * 3. systémy řízení dopravy (ATMS -Advanced Traffic Manamegent Systems) | ||
| + | * např. kontrolní systémy k optimalizaci dopravního proudu na městských okruzích, na dálnicích, | ||
| + | * integrace všech podsystémů dopravní kontroly (např. signalizační, | ||
| + | * monitorování pohybu vozidel, automatické inkasování mýtného a parkovného | ||
| + | * **Preference MHD & inteligentní zastávky** | ||
| + | * činnost směřující ke zvýšení rychlosti, plynulosti a tím i atraktivity hromadné osobní dopravy oproti dopravě individuální, | ||
| + | * Způsoby preference | ||
| + | * zřizování úseků tramvajových drah nebo autobusových pásů | ||
| + | * oddělování pásů od vozovky zvýšením (obrubníkem) | ||
| + | * upřednostnění tramvají legislativní úpravou | ||
| + | * upřednostnění pomocí světelných signalizačních zařízení | ||
| + | * absolutní preferencí | ||
| + | * částečnou preferencí | ||
| + | * OLOMOUC: | ||
| + | * spuštěna počátkem roku 2006 | ||
| + | * financováno z velké části z fondů Evropské unie | ||
| + | * 51 označníků na 21 zastávkách MHD | ||
| + | * 35 křižovatek vybaveno systémem dynamického řízení | ||
| + | * křižovatky dokáží upřednostnit zpožděná vozidla MHD před ostatními účastníky silničního provozu | ||
| + | * ve vozovce jsou navíc položeny tzv. indukční smyčky, které registrují čekající vozidla | ||
| + | * pokud indukční smyčka žádné vozidlo nezaznamená, | ||
| + | * inteligentní zastávky | ||
| + | * všechny vozy jsou vybaveny radiomodemem, | ||
| + | * po přijetí signálu o odbavení zastávky se na displeji právě odbavené zastávky vymaže daný spoj | ||
| + | * označník následně předá informaci dalším inteligentním zastávkám na trase linky, kde se případně aktualizuje čas odjezdu | ||
| + | * " | ||
| + | * radiomodempo odbavení zastávky vydá signál na tzv. centrální bod, který je umístěn na Svatém Kopečku | ||
| + | * centrální bod pak odešle informaci o odbavení zastávky dalším inteligentním zastávkám na trase linky | ||
| + | * **Mýtný systém v ČR** | ||
| + | * mikrovlnný systém je založen na detekci průjezdu vozidla spalubní jednotkou (OBU)pod mýtnou bránou | ||
| + | * cca 200 kontrolních mýtných brán | ||
| + | * automatické porovnání a vyhodnocení skutečných parametrů vozidla súdaji vjeho palubní jednotce | ||
| + | * využití také pro sledování dopravního proudu a detekci kolon | ||
| + | * jednotný systém dopravních informací pro ČRa systém elektronického mýta jsou úzce propojeny | ||
| + | * Vybudováno a spravováno fimouKapsch | ||
| + | * 4. systémy kontroly vozidel (AVCS -Advanced Vehicle Control Systems) | ||
| + | * pomůcky řidiče jako adaptivní kontrolu, varování před překážkou a smykem | ||
| + | * výkonné monitorování vozidlo-řidič | ||
| + | * přínose pro bezpečné vedení vozidla | ||
| + | * např. automatické brždění, adaptivní tempomat, kontrola jízdních pruhů -vibrace do volantu | ||
| + | * rozpoznání únavy řidiče, sledování dopravních značek, parkovací asistent | ||
| + | * 5. systémy pojízdných cestovních zařízení (AMSS -Advanced Mobile Support Systems) | ||
| + | * pomocné systémy jako například pojízdný úřad nebo systémy zábavy a vzdělávání při setrvání ve vozidle | ||
| + | * systémy pro speciální účely, které vyžadují starší a zdravotně postižení cestující | ||
| + | * **NDIC** | ||
| + | * Národní dopravní informační centrum | ||
| + | * centrální operační pracoviště s nepřetržitým provozem pro správu Jednotného systému dopravních informací pro ČR (JSDI) | ||
| + | * Cílem je sledovat vývoj dopravní situace a aktualizovat a ověřovat data a distribuovat dopravní informace | ||
| + | * Činnost | ||
| + | * sběr, třídění a ověřování dopravních informací týkajících se silniční dopravy | ||
| + | * zpracování a šíření informace z desítek různých zdrojů | ||
| + | * dopravní zpravodajství rádií a televizí, online mapové aplikace, systém RDS-TMC | ||
| + | * zdroje: | ||
| + | * Složky (IZS): Policie ČR, Hasičský záchranný sbor, zdravotnická záchranná služba | ||
| + | * Správci komunikací všech kategorií, střediska technické údržby | ||
| + | * Silniční správní úřady všech úrovní | ||
| + | * Obecní a městské policie | ||
| + | * Celní správa | ||
| + | * Český hydrometeorologický ústav | ||
| + | * Vlastníci, správci a provozovatelé inženýrských sítí | ||
| + | * Přepravci nadměrných a nebezpečných nákladů | ||
| + | * Využity elematické systémy | ||
| + | * Dohledový kamerový systém -více než 230 kamer | ||
| + | * Detekce intenzity dopravy -cca 200 detektorů | ||
| + | * Systém sčítání dopravy, detekce kolon a sledování dopravního proudu | ||
| + | * Detekce jízdy vozidel v protisměru | ||
| + | * Silniční meteorologický systém -cca 275 meteohlásek | ||
| + | * Systém elektronického mýta | ||
| + | * Systém liniového řízení provozu SOKP | ||
| + | * Řídicí systémy tunelů, Dopravních informační centra měst | ||
| + | * **JSDI** | ||
| + | * projekt MDČR, MVČR, ŘSD ČR a řady dalších organizací | ||
| + | * prostředí pro sběr, zpracování, | ||
| + | * Hlavním cílem je informační podpora procesů pro | ||
| + | * zajištění průjezdnosti a sjízdnosti sítě pozemních komunikací | ||
| + | * zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu prostřednictvím vytvoření spolehlivého, | ||
| + | * Vedlejší cíle | ||
| + | * Zajistit průběžný, | ||
| + | * Zabezpečit, | ||
| + | * Řízení dopravy v místě nebo úseku prostřednictvím instalovaných telematických aplikací | ||
| + | * Zajištění podpory procesů při řešení omezujících událostí (např. optimalizace plánů zimní údržby) | ||
| + | * **RDS-TMC** | ||
| + | * Radiodata system-TrafficMessageChanel | ||
| + | * zobrazuje aktuální dopravní informace v mapě navigačního přístroje přímo ve vozidle v průběhu cesty | ||
| + | * řidič je tak prakticky okamžitě informován o všech závažných událostech, | ||
| + | * předáváno v zakódované podobě (TMC) prostřednictvím neslyšitelného datového kanálu (RDS), který je přenášen v rámci modulace FM vysílání konkrétní rozhlasové stanice (v ČR je to ČRo3) | ||
| + | * informace jsou kódovány v mezinárodním protokolu Alert-C, který je jazykově nezávislý | ||
| + | * provozováno ve většině zemí Evropy | ||
| + | * Informace o vzniku dopravní nehody se prostřednictvím tísňového volání na linky IZS (Policie ČR –158, HZS ČR –150, zdravotnická záchranka –155) nebo prostřednictvím linky řidičů ŘSD ČRdostává bezodkladně naNárodní dopravní informační centrum | ||
| + | * informace je zpracována a ihned zařazena do vysílání služby RDS-TMC společně sostatními vysílanýmidopravními informacemi | ||
| + | |||
| + | * **alert-c** | ||
| + | * Mezinárodní protokolu pro přenos kódovaných dopravních informací | ||
| + | * poloha vzhledem k silniční síti | ||
| + | * poloha vzhledem k Lokalizační Databázi | ||
| + | * událost podle číselníku Alert-C | ||
| + | * doba trvání události | ||
| + | * obsahuje seznam 2048 předdefinovaných frází, které mohou být přijímačem přeloženy do různých jazyků | ||
| + | * národní lokalizační tabulky spravovány na celostátní úrovni | ||
| + | * integrováno do map v navigačních přístrojích | ||
| + | * V ČR řeší CEDA | ||
| ====== geokódování, | ====== geokódování, | ||
| + | * Cílem je určit přímou lokalizaci objektů (souřadnice), | ||
| + | * Nutně potřebuju data z daného území kde je přímá i nepřímá lokalizace | ||
| + | * Databázovým záznamům se přiřadí souřadnice, | ||
| + | * Georeferencování = proces, při kterém je známa absolutně poloha alespoň jednoho bodu (prej 4) Dopředné / Zpětné (reverzní): | ||
| + | * Proces geokódování: | ||
| + | * seznamu kandidátů -> nalezení kandidáta s největší shodou -> propojení kandidáta s grafikou Např. proces generování vstupních dat pro síťové analýzy | ||
| + | * Pokročilá analýza volného textu -> parsování | ||
| + | * Dříve to byla pouze situace, kdy není k dispozici bodová vrstva, ale pouze liniová vrstva ulic s rozsahy domovních čísel v jednotlivých částech ulice a dovolují připojit zadané adresy -> poloha se | ||
| + | * pak určuje interpolací mezi krajními adresami | ||
| + | * Porovnávání hledaných a referenčních adres: potenciální kandidáti -> je jim přiřazeno skóre o tom, jak jsou si podobní -> pak se to uloží do „souboru všech případů pro porovnání“ | ||
| + | * Parametry ArcGis: hlásková citlivost, minimální skóre pro určení kandidátů, | ||
| + | |||
| + | * porovnávací skóre pro výběr správného protějšku | ||
| + | * API MAPY.CZ: služba vrací XML se z.š. a z.d. + vrací seznam firem které se na adrese nacházejí (placená reklama), žádná schopnost aproximace (neberou překlepy), bezplatné i pro komerční účely GOOGLE MAPS GEOCODING API: vrací JSON nebo XML se souřadnicemi ve WGS84 + identifikovatelné segmenty ulice, administrativní jednotky, ZIP code, bere adresy dle národní poštovní služby, dá se to implementovat do R, možné použití jenom ve spojení s Google Map a bez zobrazení výsledků v mapě je to zakázáno | ||
| + | * Nominatim od OpenStreet Map, Excel Geocoding Tool (je nutný klíč Bing Maps Key, princip makra v excelu) | ||
| + | ==== Lineární referencování ==== | ||
| + | * kilometráž vypovídá více o poloze než znalost souřadnic (dopravní nehody, staničení vodních toků, inženýrských sítí, …) | ||
| + | * pracuje s informace o tom jak je daný liniový prvek dlouhý, v jaké části linie se nacházíme | ||
| + | * pro vytvoření takovýchto liniových prvků se používá metoda lineárního referencování, | ||
| + | * součástí je dynamická segmentace -přiřazuje danému úseku linie určité vlastnosti | ||
| + | * pracuje s liniovými daty -upravuje tak, aby bylo možno pracovat s vytvořenou kilometráží –staničení | ||
| + | * edílnou součástí lineárního referencování je dynamická segmentace | ||
| + | * do základních liniových dat vnáší atributovou složku (povrch komunikace, nehody, počet jízdních pruhů, atd.). | ||
| + | * Hlavním principem je vytvoření nové datové vrstvy –trasy–do které je přidána informace o vzdálenosti (M –measure) | ||
| + | * Může být také čas nebo jiné jednotky | ||
| + | * Trasa je linie, která je v každém bodě, určená zeměpisnými souřadnicemi X, Y -zároveň obsahuje informaci o vzdálenosti M | ||
| + | * Každá linie musí být jednoznačná, | ||
| + | * souběžné vedení linií (např. sinice č.35 a 13, souběh tras MHD) | ||
| + | * nutné vytvořit síť, ve které na sobě může ležet i několik probíhajících linií -každá je však atributově jednoznačně určena | ||
| + | * Geometrielinie -jednolitá ale i složena z více částí | ||
| + | * může být modelována smyčkami, větvením nebo 180°otočkami | ||
| + | * Do výpočtu trasy ve většině případech vstupují známé hodnoty –staničení | ||
| + | * automatické propočítání trasyod zadaného počátku –bez znalosti staničení | ||
| + | * vychází se z nulových hodnot M na linii (označení NaN) | ||
| + | * vzdálenosti mohou narůstat lineárněnebo umělenebo mohou být hodnoty vynechány | ||
| + | * Díky vypočítaným hodnotám lze lokalizovatna trase jakýkoli bod(nehoda na x-tém kilometru) nebo část linie | ||
| + | * **počáteční priorita**: | ||
| + | * Při vzniku bez jakékoli znalosti staničení je nutné zvolit počátek –počáteční priorita(Levý horní, levý dolní, pravý horní, pravý dolní roh) | ||
| + | * Pokud máme naměřené body, staničení, | ||
| + | * lze využít i na již automaticky vypočtené trasy, dochází ke zpřesnění | ||
| + | * body použité pro zpřesnění výpočtu nemusí na linii ležet | ||
| + | * **dynamická segmentace** | ||
| + | * Přináší rozšířené možnostivyužití lineárního referencování | ||
| + | * Rozšiřujetrasu o události, které se k ní vztahují | ||
| + | * Události | ||
| + | * bodové (dopravní nehody) | ||
| + | * liniové (rychlost na silnicích) | ||
| + | * Výhoda dynamické segmentace | ||
| + | * možnost využití více událostí, které se vztahují k jednomu místu, relace 1:N | ||
| + | * Události jsou vždy určeny staničením (kilometráží, | ||
| + | * možnost využívat velké databáze –atributy | ||
| + | * Výsledkemdynamického procesu segmentace je dynamická vlastnost třídy | ||
| + | * proces výpočtu polohy událostí pomocí systému lineárního referencování | ||
| + | * Linie nemusí být rozdělena ale geometrie i atributy jsou je dle potřeby dynamicky segmentovány | ||
| + | * může být spojeno více atributů nezávisle na tom, kde segment končí a začíná | ||
| + | * nutné znát základní údaje, které jsou uloženy v tabulce spolu s ostatními daty | ||
| + | * Potřebujeme znát unikátní identifikátor trasy(číslo silnice, železnice, | ||
| + | * Tabulka událostí | ||
| + | * obsahuje informace o kvalitě a základních vlastnostech linie (typ dlažby, stav chodníku, šířka, | ||
| + | * Dynamická funkce vrstvy se chová stejně jako všechny ostatní vrstvy | ||
| + | * Atributové indexy-indexy zvyšující rychlost načítání a vyhledávání ve velkém počtu záznamů. | ||
| + | * využití: | ||
| + | * Pasportizace technických objektů z oblasti komunikací (chodníky, povrchy vozovek...) | ||
| + | * Reprezentace nehody na komunikační síti | ||
| + | * Záchranáři, | ||
| + | * Pasportizace objektů na říčních tocích | ||
| + | * Modelování distribučních sítí | ||
| + | * analýzy: | ||
| + | * překryvné události | ||
| + | * dochází k logickému sjednocení nebo průniku dvou tabulek událostí | ||
| + | * vytvoří se nová tabulka se všemi možnostmi propojení | ||
| + | * Jedná se o negeometrické zpracování | ||
| + | * Lze kombinovat jak liniová tak i bodová témata | ||
| + | * Na takto vzniklé vrstvy lze aplikovat poměrně složité dotazy | ||
| + | * takto vytvořené tabulky je možné připojit pomocí dynamické | ||
| + | * sloučení události na trasách | ||
| + | * odstraní redundantní informace z tabulky, tím že je sloučí –pokud to je možné | ||
| + | * rozdělení tabulky která obsahuje více informací | ||
| + | * transformaci události | ||
| + | * transformace hodnot M události z jedné třídy trasy do druhé | ||
| + | * Třídy tras mohou mít různé jednotky souřadnice M (např. čas, délku) | ||
| + | * Vytvoří se nová tabulka a vypočítají se nové hodnoty | ||
| + | * umístění prvků podél tras | ||
| + | * vytvoří tabulku bodových (liniových) událostí z bodových prvků (z průsečíků trasy s hranicemi polygonů) | ||
| + | * Zachovává atributy bodů (polygonů) | ||
| + | * U bodu lze přidat pole se vzdáleností bodu od trasy | ||
| + | * jsou vhodné pro zobrazování více prvků –atributů v jednom místě | ||
| + | * Pracuje se převážně s tabulkami -atributy, které se následně prováží s trasou | ||
| ====== síťové analýzy ====== | ====== síťové analýzy ====== | ||
| + | * http:// | ||
| + | * **Síť** = soubor liniových objektů, přes které proudí zdroje, 2D nebo 3D | ||
| + | * Konečný, souvislý, orientovaný, | ||
| + | * **Charakteristiky linie**: délka, směr, konektivita (spojuje dva body) | ||
| + | * **Sítě**: nezorientované (se smyčkami nebo bez), orientované (se smyčkami nebo bez) | ||
| + | * Uzel (vrchol), hrana, smyčka, otevřený a uzavřený graf | ||
| + | |||
| + | * **Komponenty síťových analýz**: soubor zdrojů (materiály, | ||
| + | * **Multimodální síť**: skládá se z více liniových vrstev (linky MHD a metra) | ||
| + | * **Uzlová pravidla**: jestli můžu odbočit, otáčení v daném uzlu, cena průchodu uzlu (odbočení trvá dýl) | ||
| + | * **Hranová pravidla**: ohodnocení hrany (třeba ve směru/ | ||
| + | * **Impedance** (odpor proti pohybu hranou nebo uzlem) | ||
| + | * Mimoúrovňové křížení (neplanární uzel), planární uzel (topologické pravidlo konektivity) | ||
| + | * **Topologicky čistá síť**: linie se protínaj pouze ve svých koncových bodech, křížení linií mimo tyto body není dovoleno, určení směru pohybu po linii | ||
| + | |||
| + | ==== Modelování zatížení sítě ==== | ||
| + | |||
| + | * Rozbor dopravní situace v případě uzavření některé komunikace, pohyb plynu na základě vlastností (průřez, sklon, kvalita povrchu) | ||
| + | * Vyžaduje identifikaci = sledování proudění přes propojení sítě | ||
| + | * Např. všechny odběratele vody ovlivněné přerušením rozvodné sítě | ||
| + | * Po směru i proti směru | ||
| + | |||
| + | ==== Hledání optimálních tras ==== | ||
| + | * Od počátečního ke koncovému uživateli | ||
| + | * **Optimální trasa** (nejkratší trasa přesunu, pro ISZS, trasa přesunu s minimálním oceněním – Dijkstrův algoritmus) / **Optimální okružní trasa** (problém obchodního cestujícího, | ||
| + | |||
| + | ==== Strom minimálního napětí (minimální kostra grafu?) ==== | ||
| + | * Síť která vyhovuje třem kritériím: | ||
| + | * Kruskalův algoritmus: začnu tou nejmenší a postupně jedu -> pokud vznikne kružnice, tak hranu nechci | ||
| + | * Mám odběrná místa na elektřinu a chci je propojit s použitím nejmenšího počtu drátů | ||
| + | |||
| + | ==== Rozdělování – alokace zdrojů ==== | ||
| + | * Definice center v síti které mají kapacity (děti ve škole, kapacita nemocnic), záchranky ČR | ||
| + | * Modeluje, jak lidi přecházejí přes síť, aby se k tomu dostali | ||
| + | * Výsledek = plochy obslužné každým zařízením / určí polohu spotřebitele a současně k nim přidělí i spotřebitele | ||
| + | * **Lokační**: | ||
| + | |||
| ====== geomarketing ====== | ====== geomarketing ====== | ||
| + | * obchod = prodej | ||
| + | * marketing = rozhodnutí | ||
| + | * podporující prodej, využívá GIS jako podporu | ||
| + | * geomarketing = integrace geografické inteligence do všech marketingových aspektů, včetně prodeje a distribuce. | ||
| + | * **segmentace** | ||
| + | * Proces rozdělení zákazníků do jednotlivých skupin na základě demografických ukazatelů a geografické polohy | ||
| + | * Data | ||
| + | * adresy objektů, určené s různou přesností (adresný bod, sídlo typu obec, město nebo jiná část územního celku). | ||
| + | * shluková analýza | ||
| + | * pro určení skupin, které mají uvnitř skupiny co největší homogennost, | ||
| + | * targeting (cílení) | ||
| + | * Navazující krok po segmentaci | ||
| + | * výběr nejvhodnějších segmentů při zohlednění strategických záměrů organizace a výsledků procesu hodnocení dalších faktorů trhu, které určují přitažlivost každého segmentu: | ||
| + | * působení konkurence v segmentu | ||
| + | * potenciál segmentu, | ||
| + | * vyjednávací síla segmentu, případně dodavatelů segmentu | ||
| + | * existence substitutů daného produktu v segmentu | ||
| + | * dostupnost segmentu | ||
| + | * Využití multikriteriální analýzy, doplněné o řešení úloh lokačního charakteru | ||
| + | * market intelligence (MI) | ||
| + | * standardizovaný systém sběru dat a jejich komplexní analýza zaměřená primárně na budoucnost | ||
| + | * rozčlenění trhu do 5 C: | ||
| + | * Company(společnost) | ||
| + | * Competitors(konkurenti) | ||
| + | * Clients(klienti) | ||
| + | * Customers(zákazníci) | ||
| + | * Context(kontext) | ||
| + | * výstupem je implementace získaných poznatků do praxe | ||
| + | * parametry produktu je pak možné nastavit tak, aby bylo dosaženo optimálního poměru mezi náklady na produkt, cenou produktu pro konečné uživatele a objemem prodeje | ||
| + | * **direct mail** | ||
| + | * součástí direct marketingu (přímého marketingu) | ||
| + | * jedná se o jakýkoliv propagační materiál zaslaný prostřednictvím pošty nebo jiné distribuční sítě přímo osobě, které chce prodejce nabídnout svůj produkt | ||
| + | * Doručováno pomocí letáku, dopisu, pohlednice, katalogu, ceníku, atd. | ||
| + | * Distribuce | ||
| + | * Adresná distribuce -určeno přímo adresátovi a materiál obsahuje adresu adresáta a většinou i oslovení v dopise bývá přímo personifikováno | ||
| + | * Neadresná distribuce -určen širokému spektru zákazníků, | ||
| + | * **geomarketing** | ||
| + | * plánování, | ||
| + | * má vliv na rozvoj obchodu, vzbuzení poptávky, zasahuje do výrobku, jeho ceny, propagace i distribuce | ||
| + | * 4P–marketingovýmix | ||
| + | * Výrobek: | ||
| + | * Cena: | ||
| + | * Propagace: | ||
| + | * Distribuce: | ||
| + | * **Teorie centrálních míst** | ||
| + | * základní předpoklady: | ||
| + | * prostor, ve kterém se nachází osídlení, je homogenní se stejnou mírou dopravní dostupnosti v každém bodě | ||
| + | * populace je v prostoru rozmístěná rovnoměrně | ||
| + | * centrální místa poskytují zboží, služby a administrativní funkce jejich zázemí | ||
| + | * spotřebitelé minimalizují svoji cestovní vzdálenost, | ||
| + | * poskytovatelé služeb se snaží pokrýt co největší možnou oblast trhu | ||
| + | * **Ekonomický práh efektivnosti** | ||
| + | * každé město má své zázemí a je tedy střediskem určitéh prostoru (centrálním místem) | ||
| + | * centrum by mělo být lokalizováno přibližně v geometrickém | ||
| + | středu oblasti | ||
| + | * malá sídla (centra nižšího řádu) produkují pouze omezený sortiment zboží a mají menší zázemí (spádovou oblast) | ||
| + | * pro získání chybějícího zboží musí obyvatelé využívat mnohem vzdálenější centra (centra vyššího řádu) | ||
| + | * význam centra se hodnotí podle tzv. centrality, tedy dle rozsahu poskytovaných služeb nebo zboží, podle kterého se určí hierarchie centrálních míst | ||
| + | * čím častější je potřeba daného zboží, tím bližší je centrum jeho poskytování a tím nižšího řádu město je | ||
| + | * **Sféry vlivu (obslužné zóny)** | ||
| + | * kolem každého centra | ||
| + | * ovlivněno časovou dostupností a dopravními náklady | ||
| + | * souvisí stzv. dosahem služby a s ekonomickým prahem efektivnosti | ||
| + | * Prah efektivnosti | ||
| + | * počet obsloužených obyvatel, který určuje, zda je dané centrum ziskové nebo naopak ztrátové | ||
| + | * Dosah (horní hranice dosahu) | ||
| + | * označuje maximální vzdálenost, | ||
| + | * **Izotropní x anizotropní prostředí** | ||
| + | * ideální homogenní (izotropního) prostředí prakticky neexistuje | ||
| + | * vliv celé řady faktorů na tvar obslužných zón | ||
| + | * snaha zachovat výhodný hexagonální tvar | ||
| + | * v GIS obvykle označeno jako „Thiessenovy polygony“ | ||
| + | * •mnoho dalších způsobů vymezování spádových zón | ||
| + | * **Tržní princip (K-3 hierarchie)** | ||
| + | * centrální místa stejného řádu jsou stejně vzdálena od šesti dalších centrálních míst sousedních zón, mají přibližně stejnou velikost a obsluhují přibližně stejně velké oblasti, které mají tvar hexagonu | ||
| + | * centra nižšího řádu leží uprostřed mezi třemi sousedními centry vyššího řádu v bodech, kde se stýkají jejich zázemí | ||
| + | * každé centrum vyššího řádu zahrnuje všechny funkce center nižších úrovní | ||
| + | * každé centrum vyšší velikosti obsluhuje 3xvětší území než centrum o řád nižší | ||
| + | * **Dopravní princip** | ||
| + | * při umisťování center nižšího řádu bude upřednostňována poloha na dopravních spojnicích stávajících center, a proto vzniknou centra nižšího řádu vždy uprostřed mezi dvěma sousedními centry (K -4 síť) | ||
| + | * **Administrativní princip** | ||
| + | * centra nižšího stupně budou vytvářena tak, aby celé jejich zázemí leželo v zázemí centra vyššího řádu (K -7 síť) | ||
| + | * **Löschova teorie** | ||
| + | * zachoval hexagonální síť, postupoval od sídel s nejnižší hierarchií k sídlům na nejvyšší úrovni | ||
| + | * pro různé druhy zboží a služeb model využívá různě velké sítě, sítě jsou přes sebe překládány do uspořádané podoby | ||
| + | * každé centrální místo vyšší hierarchienemusí nabízet všechny služby jako místo na nižším stupni | ||
| + | * dochází tedy ke specializaci a rozdílu ve struktuře produkce a nabídky | ||
| + | * výsledkem je struktura s jedním společným dominantním centrem, z něhož vychází prostorové výseče s různým počtem center nižších řádů | ||
| + | * **Generování spádových obvodů v ArcGIS** | ||
| + | * Buffer –vzdálenostní zóny | ||
| + | * kružnice o daném poloměru | ||
| + | * pro volné prostory bez komunikací a vodních toků | ||
| + | * Zóny vyrovnané konkurence (Thiessen/ | ||
| + | * plochy vlivu kolem každého ze stupních bodů | ||
| + | * všechna místa vpolygonu mají blíže ke vstupnímu bodu uvnitř polygonu než ke kterémukoliv jinému vstupnímu bodu | ||
| + | * Síťové analýzy vsilniční síti | ||
| + | * obslužné plochy na základě skutečné dostupnosti vsilniční síti | ||
| + | * **Data pro geomarketing** | ||
| + | * Geografická data –podkladová data | ||
| + | * Geomarketingová –statistická, | ||
| + | * databáze: Relevantní a kvalitní data, | ||
| + | * **Geomarketingová data** | ||
| + | * PRŮZKUM TRHU | ||
| + | * Agenturní –pravidelné, | ||
| + | * Kvantitativní –osobní rozhovory, dotazníky. | ||
| + | * Kvalitativní –skupinové rozhovory, projekční techniky. | ||
| + | * KLIENTSKÉ DATABÁZE | ||
| + | * Účetní software | ||
| + | * Pokladnovýsystém –zaznamenání PSČ zákazníka | ||
| + | * Věrnostní systém –automatický, | ||
| + | * KOMERČNÍ DATABÁZE | ||
| + | * Databáze firem | ||
| + | * Údaje Statistického úřadu ČR | ||
| + | * Jiné specializované databáze –UIR-ADR | ||
| + | * využití geomarketingu | ||
| + | * operativní využití pro každodenní uplatnění ve firmě | ||
| + | * taktické využití a podpora managamentu při rozhodování, | ||
| + | * strategické využití pro sledování trhu, kontrola strategických oblastí | ||
| + | * analýza konkurence, analýza potenciálních zákazníků | ||
| + | * predikce potřeb zákazníků | ||
| + | * rozmístění reklamních billboardů na základě statistických dat | ||
| + | * vyhodnocování prodeje produktů na daném teritoriu | ||
| + | * plánování direct marketingové a marketingové akce | ||
| + | * efektivní řízení obchodních zástupců | ||
| + | * vyhodnocování spádovosti zákazníků | ||
| + | * plánování a vyhodnocování plošné distribuce letáků apod | ||
| + | * analýzy trhu: Analýzy trhuDemografické analýzy, | ||
| + | * analýza trhu: porozuměním trhu a potenciálním zákazníkům vdané oblasti pro správné využití svých produktů, řeší otázky nabídky bank, | ||
| + | * analýza zákazníků: | ||
| + | * analýza konkurence: lokalizace konkurence a vyhodnocení jejich obslužných zóny, vyhodnocení typu zákazníků, | ||
| + | * Podpora rozhodování při plánování: | ||
| + | * Sledování majetku (asset & facility management): | ||
| + | * Analýza obchodních dat: Analýza pomocí jednoduché vizualizace nebo pomocí statistických metod, Analýzy: | ||
| + | * Zobrazení potenciálu území/ míry výtěžnosti území: Zjištění potenciálu řešeného území ve vztahu k obchodním datům, " | ||
| + | |||
| + | |||
| + | * **Mozaika** | ||
| + | * Geodemografickáklasifikace domácností | ||
| + | * poskytuje komplexní marketingový obraz domácností –stávajících a potenciálních zákazníků | ||
| + | * kdo a čím jsou, jak a kde žijí, kolik jich je | ||
| + | * pomocí statistických metod rozděluje a popisuje české domácnosti do 11 skupin a 38 typů domácností | ||
| + | * rozděleno do úrovně mikroregionů –sčítacích okrsků | ||
| + | * požadavky a přání obyvatel uvnitř každého takového segmentu a z toho plynoucí následné nákupní a spotřební chování jsou podobné a rozlišitelné od potřeb a požadavků obyvatel v jiných segmentech | ||
| + | |||
| + | * firmy: | ||
| + | * tnt post, t-plan, t-mapy | ||
| + | |||
| ====== analýzy, modelování, | ====== analýzy, modelování, | ||
| + | |||
| + | ==== GIT v územním plánování ==== | ||
| + | * Územní plánování je často založeno na zkušenostech a odhadech a nikoliv na výsledcích prostorových analýzy, modelování či simulací | ||
| + | * Identifikace vhodných x nevhodných lokalit pro územní rozvoj | ||
| + | * Zacílení rozvoje měst do nejoptimálnějších lokalit | ||
| + | * Celulární automata, multikriteriální hodnocení, fuzzy logika, … | ||
| + | * Modelování, | ||
| + | * využití: | ||
| + | * zastavěné plochy | ||
| + | * černá zástavba, neřízené rozrůstání města - urban sprawl | ||
| + | * brownfields | ||
| + | * sledování tepelných ztrát | ||
| + | * sledování změn land-use/ | ||
| + | * časová analýza rozvoje měst | ||
| + | * tvorba 3D modelů zástavby | ||
| + | * mapování dopravních a inženýrských sítí | ||
| + | * vyhodnocení a predikce vývoje a funkčního využití okolní krajiny | ||
| + | * monitoring urbanizačních procesů | ||
| + | * monitoring a odhad rozložení obyvatelstva | ||
| + | * vymezování prostorových struktur měst | ||
| + | * průzkum zaniklých sídel | ||
| + | * lidar | ||
| + | * Pohyb obyvatelstva | ||
| + | * Vizualizace Říma v reálném čase | ||
| + | * Real Time Rome | ||
| + | * data z mobilních telefonů, data z přístrojů GPS v autobusech a taxi | ||
| + | * lepší a přesnější porozumění pohybu obyvatelstva v čase | ||
| + | * informace o dynamice města, o propojenosti jednotlivých oblastí a pohybu obyvatelstva v různých denních dobách | ||
| + | * strategické plánování, | ||
| + | * propojenost mezi lidmi, místy a městskou infrastrukturou | ||
| + | * Informace o: | ||
| + | * jak jsou obydlené jednotlivé čtvrtě během dne | ||
| + | * jak odpovídá rozložení vozů taxi a autobusů hustotě obyvatelstva | ||
| + | * jak jsou ve městě rozmístěné nejrůznější služby | ||
| + | * v jakých lokalitách se nachází zahraniční turisté | ||
| + | ==== vybrané modely a sw ==== | ||
| + | * LUCIS | ||
| + | * Land use Conflict Identification Strategy | ||
| + | * ArcGIS – Model Builder | ||
| + | * Optimální využití krajiny | ||
| + | * zemědělská | ||
| + | * Přírodní | ||
| + | * urbanizovaná | ||
| + | * Identifikace lokalit potenciálního konfliktu | ||
| + | * What if? | ||
| + | * Nástroj který využívá prostorová data k podpoře plánování urbanistických procesů a ke kolektivnímun rozhodování | ||
| + | * Obsahuje nástroje pro hodnocení krajinného potenciálu, | ||
| + | * Systém umožňuje vytvořit alternativní rozvojové scénáře a určit možné dopady různých rozhodnutí společnosti | ||
| + | * Skládá se ze 3 hlavních komponent – Suitability (vhodnost), Growth (růst) a | ||
| + | * Allocation (přidělení) | ||
| + | * LADSS | ||
| + | * Land Allocation Decision Support System | ||
| + | * Zaměřeno na zemědělskou půdu | ||
| + | * Rozděleno do několika modulů | ||
| + | * výsledek : plochy navržené pro změnu využití nebo pro přesun | ||
| + | * Geogracom 5W | ||
| + | * Zaměřen na rozvoj dopravních systémů | ||
| + | * Založen na datech o aktuální dopravní situaci | ||
| + | * Výsledek: jak rozvíjet dopravní sítě, doporučení k jejich změnám | ||
| + | * Doprava je jedním z nejdůležitějších faktorů rozvoje území | ||
| + | * Urban SIM | ||
| + | * Urban Simulation | ||
| + | * University of Washington | ||
| + | * Softwarově založený simulační model pro analýzu urbánního rozvoje | ||
| + | * GNU General Public License | ||
| + | * Tvorba možných scénářů vývoje krajiny a srovnání mezi nimi | ||
| + | * Softwarově založený simulační model pro analýzu urbánního rozvoje | ||
| + | * GNU General Public | ||
| + | License | ||
| + | * vorba možných scénářů vývoje krajiny a srovnání mezi nimi | ||
| + | * GeoPlanner for ArcGIS | ||
| + | * Webová aplikace od Esri | ||
| + | * Umožňuje provádět scénářové modelování pomocí multikriteriální analýzy | ||
| + | * Omezené možnosti vstupních dat, analýz a počtu vážených vrstev | ||
| + | * Provázanost s ArcGIS Online | ||
| + | * MUSE | ||
| + | * Method of Urban Safety Analysis and Environmental Design | ||
| + | * Metodu analýzy, návrhu a simulace města v prostředí GIS, ve kterém jsou městské fyzikální elementy definovány jako součásti organického systému | ||
| + | * Postaveno nad ArcView 3.x a na 3D and Spatial Analystu | ||
| + | * Simulace města | ||
| + | * Město složeno z částí organického systému převedeného do GIS (cesty, hrany, oblasti, uzly, orientační body) | ||
| + | * SUDSS | ||
| + | * Spatial Understanding and Decision Support System | ||
| + | * Internetově založený software | ||
| + | * Nástroj pro zónování využití území, management zdrojů a rozvoj veřejné správy | ||
| + | * Založeno na ESRI Map Objects | ||
| + | * Možnosti multiuživatelského hodnocení | ||
| + | * Možnosti multikriteriálního hodnocení | ||
| + | * DUEM | ||
| + | * Cellular Automata modelování | ||
| + | * simulování růstu měst a výzkum rozvoje urbánních ploch | ||
| + | * definována kritéria, na základě kterých dochází ke změnám využití půdy a určitým životním cyklům pro jednotlivé kategorie využití | ||
| + | * 3 prostorové úrovně | ||
| + | * horší propojenost s GIS | ||
| + | * Urban Network Analyst | ||
| + | * City Form Research Group – výzkumná skupina z Massachusetts Institute of Technology (MIT) | ||
| + | * toolbox pro ArcGIS sloužící pro analýzu urbánních sítí, nutný Network Analyst | ||
| + | * Analýza prostorového rozložení města a vztahů uvnitř sociálních, | ||
| + | * Analýza geometrie a vzdálenosti ve vstupní síti | ||
| + | * Začlenění budov podél sítí do výpočtu | ||
| + | * Přiřazování vah budovám (např. podle počtu obyvatel) | ||
| + | * analýzy: Dosažitelnost (Reach), Přitažlivost (Gravity), Spojitost (Betweenness), | ||
| + | |||
| + | === smart city === | ||
| + | * maximální využití moderních technologií, | ||
| + | |||
| + | * Moderní technologie – čidla, sensory, sítě, internet, smart grids, inteligentní budovy, cloud computing, big data, internet věcí, atd.. | ||
| + | |||
| + | * **úrovně: | ||
| + | * organizace a plánování, | ||
| + | * komunitní život, v němž pomocí elektronických informačních systémů může vedení města s občany bezprostředně komunikovat, | ||
| + | * infrastruktura, | ||
| + | * výsledná kvalita života a atraktivita města, která je konečným cílem zavádění konceptu smart city, je v mnoha ohledech subjektivní, | ||
| + | * Inteligentní mobilita | ||
| + | * řízení a regulace dopravy ve městě (včetně cyklistiky a dopravy v klidu) pomocí dopravní telematiky, administrativních opatření i plánovitého rozvoje městské dopravní infrastruktury | ||
| + | * podpora uživatelsky příjemné hromadné dopravy jako plnohodnotné alternativy k dopravě individuální | ||
| + | * podpora zavádění ekologicky čistých pohonů v dopravě hromadné i individuální (např. rozvoj elektrické MHD, dobíjecí infrastruktura pro elektromobily nebo systémy car sharingu) | ||
| + | * Inteligentní energetika a služby | ||
| + | * podpora využívání obnovitelných zdrojů energie nebo kombinované výroby elektřiny a tepla a jejich bezpečná integrace do městské energetické sítě | ||
| + | * inteligentní řízení spotřeby energie, včetně energetického hospodářství budov a podpory jejich energeticky úsporných řešení | ||
| + | * inteligentní řízení městských služeb směrem k efektivnímu využívání energie a přírodních zdrojů – především energeticky úsporné veřejné osvětlení, | ||
| + | * Informační a komunikační technologie | ||
| + | * systémy inteligentního řízení veřejného osvětlení a dalších městských služeb | ||
| + | * systém inteligentního řízení spotřeby energií a vody | ||
| + | * monitorovací a bezpečnostní systémy pro ochranu majetku a občanů ve městě, včetně požární signalizace a monitoringu životního prostředí | ||
| + | * monitorovací a diagnostické systémy pro včasnou detekci poruch v městské infrastruktuře | ||
| + | * inteligentní platební systémy v městských službách (například veřejná doprava nebo parkování) | ||
| + | * informační systémy pro ochranu a monitoring vážně nemocných a zdravotně postižených občanů, aj. | ||
| ====== urban planner ====== | ====== urban planner ====== | ||
| + | * počáteční vývoj na Univerzitě Palackého v Olomouci | ||
| + | * nástroj určený pro vyhodnocení územního potenciálu a k detekci optimálních ploch vhodných pro územní rozvoj | ||
| + | * výpočet územního potenciálu ve variantním řešení | ||
| + | * nastavení hodnot a vah ve třech úrovních | ||
| + | * pilíře (ekologický, | ||
| + | * identifikace ploch pro územní rozvoj převod do katastrální mapy nebo vlastních alokačních jednotek | ||
| + | * Add-In ArcGIS for Desktop 10.x | ||
| + | * vstupní data: | ||
| + | * Podporované formáty vstupních dat | ||
| + | * File Geodatabase - *.gdb | ||
| + | * Personal Geodatabase - *.mdb | ||
| + | * ESRI Shapefile - *.shp | ||
| + | * Podporované datové modely ÚAP: | ||
| + | * DMG ÚAP 4.2 (Hydrosoft Veleslavín) | ||
| + | * ÚAP 3.3, 3.2, 3.12, 3.0, 2.0 (T-MAPY) | ||
| + | * Datový model Olomouckého kraje | ||
| + | * Data v libovolném datovém modelu (bez možnosti automatického načítání dat) | ||
| + | * Podporované formáty výstupních dat | ||
| + | * File Geodatabase | ||
| + | * typy využití ploch: bydlení, rekrease, komerční vybavenost, těžký průmysl, lehký průmysl a skladování, | ||
| + | * ekologický pilíř: | ||
| + | * Ochrana vodního režimu, Ochrana přírody a krajiny, Ochrana nerostného bohatství, Ochrana zemědělské půdy a lesa | ||
| + | * Ekonomický pilíř | ||
| + | * Hustota zalidnění, | ||
| + | * sociální pilíř | ||
| + | * Dostupnost mateřské školy, Dostupnost základní školy, Dostupnost prodejny potravin, Dostupnost přirozených a historických center, Dostupnost zastávek autobusů a MHD, Dostupnost vlakových stanic a zastávek, Vzdálenost významných vodních tokůZnečištění ovzduší, Vzdálenost producentů hluků a vibrací, Hustota zalidnění, | ||
| + | |||
| + | |||
| + | ---- | ||
| + | * **Váhy faktorů** | ||
| + | * **Metoda podpory rozhodování AHP (Analytický hierarchický proces)** | ||
| + | * multikriteriální analýza - výčet prvků (faktorů), a vazby mezi nimi a intenzitu | ||
| + | * strukturovaná technika pro organizaci a analýzu rozhodování | ||
| + | * založena na matematice a psychologii - sestavena Thomasem L. Saatym | ||
| + | * pomáhá zjednodušit a zrychlit přirozený proces rozhodování. | ||
| + | * metodou rozkladu složité nestrukturované situace na jednodušší komponenty | ||
| + | * vytváří hierarchický systém problému | ||
| + | * **Saatyho metoda** | ||
| + | * nevyžaduje se přímé zadávání hodnot intenzit | ||
| + | * požadavek na zadání relativních poměrových údajů | ||
| + | * zadává pouze informace o vzájemném vztahu všech dvojic kritérií | ||
| + | * potom jsou váhy kritérií vypočteny | ||
| + | * na každé úrovni hierarchické struktury se použije tzv. Saatyho metoda | ||
| + | * pomocí subjektivních hodnocení párového porovnání - přiřazuje důležitost | ||
| + | * syntéza – zaměření se na komponentu s nejvyšší prioritou | ||
| + | * ohodnocení - 9 bodová stupnice nebo jen mezistupně (hodnoty 2, 4, 6, 8) | ||
| + | |||
| + | * datový správce: | ||
| + | * t-mapy, hydrosoft | ||
| + | * Praktické nasazení | ||
| + | * analýza a interpretace územního potenciálu | ||
| + | * alokace ploch vhodných pro rozvoj | ||
| + | * variantní - scénářové výpočty | ||
| + | * rozbor udržitelného rozvoje území v několika možných scénářích rozvoje | ||
| + | * detekce a ověřování vhodnosti rozvojových ploch | ||
| + | * SWOT analýzy | ||
| + | * Zpracování analýz pro | ||
| + | * územní studie | ||
| + | * územní plány | ||
| + | * zásady územního rozvoje | ||
| + | * územně analytické podklady | ||
| + | * geografické studie | ||
| + | * Hlavní výhody | ||
| + | * automatické načítání dat dle zvoleného datového modelu ÚAP | ||
| + | * tvorba uživatelských profilů a jejich přenositelnost | ||
| + | * ukládání uživatelských profilů a parametrů výpočtů do databáze | ||
| + | * tvorba vlastních kategorií využití území úprava nastavení vah | ||
| + | * uživatelské zařazování faktorů do jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje | ||
| + | |||
Permalink gsoc.1515280447.txt.gz · Last modified: 2018/01/07 00:14 by efox
oeffentlich
