• vychází z přirozeného vnímání krajiny nebo z geografického aspektu ekologie krajiny
• základní fyziognomii ekosystémů tvořících krajinnou mozaiku
• jednotlivé typy LC jsou relativně homogenní a navzájem “viditelně” (Forman et Godron 1986) či “nápadně” (Kovář 1993) odlišné
• zásadní význam v metodologii jeho výzkumu má zvolené měřítko a rozlišení
• přírodními hranicemi jednotlivých typů LC jsou zejména vodní toky, hranice mezi odlišnými ekosystémy, hranice cest, okraje zastavěných území apod.
• výzkum v detailnějším rozsahu lze třídy krajinného pokryvu odlišovat např. dle dominujících odrůd rostlin pěstovaných v kultuře
• pro účely velkoplošného a méně detailního hodnocení (např. úroveň kraje či republiky) je třeba modifikovat kategorie dílčích atributů
• sledování dynamiky vývoje - analýzy historických podkladů - možno rekonstruovat historický stav LC pro různá období

• Landuse (LU) = soubor lidských aktivit, které jsou přímo vztažené k zemi a využívají její zdroje nebo z ní mají prospěch (FAO 1999)
• vegetační kryt formovaný přírodní sférou modifikovaný lidskou aktivitou
• ⇒ sekundární krajinná struktura
• dominantní fyziognomický projev ve vzhledu kulturní krajiny a krajinného rázu
• fční využití země: jakým způsobem je země využívaná a podle toho, co je cílem zisku.,produkty (dřevo, obilí),služby (bezmateriálové výnosy – chráněná území, rekreační území)
• biofyzikální využití země: Soubor činností prováděných postupně na území k zisku produktů nebo jiných výhod,sklizeň, orba, pastva, stavba a aplikace materiálu (např. hnojiv)

• PŘÍRODNÍ - makro-, mezoreliéf, nadmořská výška, sklonitost, expozice, nerostné zdroje, klima, vodní zdroje, půdy, biota
• SOCIÁLNĚ EKONOMICKÉ - makro-, mezo- a mikropoloha, suroviny, trh, nabídka a poptávka, doprava a dostupnost, pracovní síly, ekonomický cyklus
• HUMÁNNÍ - tradice, majetkové poměry, organizovanost, vzdělanost, technické schopnosti, hustota obyvatelstva, mentalita, životní úroveň, politický a ekonomický systém

• INOVACE – nová aktivita v území zatím nerealizovaná (pastevectví, zemědělství na orné půdě, rybníkářství, ovocnářství, bramborářství, řepařství, rekreace, sport, nákupy..)‏
• ADAPTACE – přizpůsobení se nové aktivity místním podmínkám (přerozdělení půdy)
• STRUKTURALIZACE – prostorové rozmístění nové aktivity v území a přizpůsobení dřívějších forem nové

• diferenciace (zonace) území z hlediska vhodnosti k danému způsobu využití
• účelem je racionální prostorově-funkční rozmístění jednotlivých land-use typů
• člověk dokáže některé přírodní danosti ovlivnit – pomocí dodatkové energie
• umí zvýšit produkční potenciál půd (kultivace)
• umí regulovat vodní režim půd (odvodnění, závlahy),
• na vybraných místech mění sklonitostní charakteristiky svahu (terasování vinic)

• základní kategorie ČR: les,orná půda,zahrady,sady,louky,pastviny,vodní plochy,zastavěné plochy,ostatní plochy
• eu: pastviny,orná půda,trvale úrodná půda,vnitrozemské vodní plochy,urbanizované plochy,přírodní a extenzivně využívané plochy,jehličnaté a smíšené lesy,listnaté lesy,smíšeně využívané plochy,ostatní plochy

• (základní) mapování krajiny = celoplošné zachycení ekologické diverzity krajiny v M 1:10 000
• cíl: přehled o současném stavu a rozložení různých společenstev v krajině pro navazující vymezení ekologicky významných segmentů * krajiny vyžadujících péči a ochranu
• krajina je rozdělena na jednotlivé segmenty podle typů forem využívání krajiny a vegetace
• ZABAGED, DMU 25, LPIS, CORINE LandCover
• mapuju fyziotopy
• biotopy: pouze mapování biotopů fytocenóz významných z hlediska OPaK,vylišení fytocenóz na některé z možných úrovní (asociace, podsvaz, svaz, řád, třída) v navržených ekologicky významných segmentech krajiny (VKP)

• v kontextu s implementací evropské soustavy přírodních stanovišť Natura 2000
• celoplošně v ČR v terénu od roku 2000 mapování biotopů, s důrazem na biotopy přírodní.
• mapovatel měl být dobrým znalcem vegetace, protože podle ní se biotopy v krajině rozpoznávají a také se musel dobře orientovat v krajině.
• přímo v terénu se zakreslovaly do mapy hranice výskytu jednotlivých biotopů a určovala se jejich kvalita dle stanovených kriterií.
• Katalog biotopů České republiky (Chytrý, Kučera, Kočí, 2001)
• Použity byly mapy v měřítku 1:10 000, což představuje reálnou přesnost cca 10 m.
• vzniklé zákresy se převedly do prostředí GIS ⇒ vrstva mapování biotopů (VMB)
• 1. fáze – sběr dat, zpracování /2000-2003/ ~ ArcView 3.x + NDS / ArcGIS 8.x
• 2. fáze – aktualizace /1x za 10 let/ ~ WANAS
• podklady pro vyhlášení Evropsky významných lokalit z hlediska ochrany přírodních stanovišť

• Data z censů
  • na základě přímého dotazování uživatele nebo sesbíraná sčítacími komisaři
  • ýsledkem jsou součty nebo průměry z dané části
  • Zdroj statistických dat nikoliv však detailních map
  • tyto metody umožňují přímý výzkum využití země
  • Data často poskytována národními službami v dobré přesnosti I rozlišení
  • World census of agriculture
  • VB – formát .tiff, rozlišení 5km
  • Irsko – až do měřítka 1:1000
  • USA – US Census Bureau - většina dat statistických (pochází ze sčítání 2000)

• Administrativní data
  • metody využití právních, institucionálních a administrativních dat
  • např. pro určení chráněných území, lesních rezervací nebo oblasti s povolením pro pěstování specifických plodin
  • užívají odlišné hodnoty pro dané oblasti z důvodu ochrany dat před zneužitím
• Data z pozemního pozorování
  • získaná přímým pozorováním země
  • může být doplněno informacemi od uživatelů
  • sledováno využití a/nebo pokrytí země

• Data z dálkového průzkumu Země
  • získaná ze satelitních nebo leteckých snímků
  • primární zdroj dat o pokrytí země
  • využití země je odvozeno z pokrytí země
  • Zdroj: detailních map, ale ne přímo statistických dat: National Land Cover Database,Pan-european Land Use and Land Cover Monitoring (PELCOM),rozlišení 1km, data z AVHRR, pokrývá Evropu,International Geosphere-Biosphere Programme (IGBP),European Union survey of tropical forest cover,National Aeronautics and Space Administration (NASA) Landsat Pathfinder project, on tropical forest cover;,FAO land cover map of Africa (to include development of a standard land cover classification for Africa)

• COoRdination of INformation on the Environment
• 1985 založen Evropskou komisí
• 1991 program Phare rozšířen i na střední Evropu - pilotní studie o vhodnosti nomenklatury a metodologie
• Cíl: sběr, koordinace a zajištění kvalitních informací o životním prostředí a  přírodních zdrojích srovnatelné v rámci EHS (EU)
• Land Cover (krajinný pokryv) , Biotopes (biotopy) , Air (ovzduší)
• CLC90
  • databáze krajinného pokryvu na základě jednotné metodiky
  • vytvořena interpretací snímků družice LANDSAT nasnímaných mezi roky 1986 – 1995
  • mapa vegetačního pokryvu v měřítku 1:100 000 (44 tříd)
• CLC2000
  • potřeba aktualizace→ projekty IMAGE2000 a CLC2000 (I&CLC2000)
  • databáze satelitních snímků Evropy z LANDSAT (prostor. rozlišení 25 m)
  • výchozí materiál pro aktualizaci databáze CLC a identifikování změn
  • zodpovídá Evropská agentura životního prostřední (EEA)
  • databáze pro ucelené zhodnocení stavu ŽP
  • slouží pro prostorové a místní analýzy na různých úrovních
  • korekce databáze CLC90 (zjištěno mnoho chyb)
  • vývoje CLC2000 se zúčastnilo asi 300 odborníků z přibližně 100 organizací
  • náklady ~ 13 milionů eur
  • minimální jednotka pro inventarizaci - 25 ha, min. šíře - 100 m (polygony)
  • „změnová plocha” - souvislá plocha min. 5 ha
  • 3 rozlišovací úrovně (jako u CLC90)
    • úroveň 1 (menší než 1:1 000 000) - 5 tříd
    • úroveň 2 (1:500 000 až 1:1 000 000) - 15, tříd, na území ČR 13
    • úroveň 3 (základní měřítko 1:100 000) - 44 tříd, na území ČR 28

• s použitím jednotné metodologie - první standardizovaný přehled o krajinném pokryvu Evropy v roce 2000 a o změnách, ke kterým došlo od prvního mapování
• produkty v základním měřítku bezplatně na portálech land.copernicus.eu, EEA i národní Geoportál
• území ČR zpracovávala firma HELP SERVICE – REMOTE SENSING s.r.o.
• CLC2006
• r2006 projekt CORINE Land Cover - součástí evropského projektu GMES/COPERNICUS (Global Monitoring for Environment and Security)
• v rámci části projektu – GMES Fast Track Service on Land Monitoring - proběhla aktualizace databáze CORINE k referenčnímu roku 2006
• od r2008/9 k dispozici
• GIO) Land monitoring service = CLC 2012
• projekt: GMES Initial Operations (GIO) Land Monitoring 2011 – 2013 in the framework of regulation (EU) No 911/2010.
• projekt je zaměřený na validaci, verifikaci a vyhodnocení změn v krajinné pokrývce (land cover) za období 2006 – 2012 na mezinárodní úrovni
• výstup: zpřístupněné aktualizované údaje o krajinné pokrývce (Corine Land Cover 2012) prostřednictvím standardních INSPIRE služeb
• koresponduje s plněním směrnice INSPIRE, kde Land cover patří pod přílohu II.

• Imperviousness (degree of imperviousness) – zastavěné plochy
• Forest areas (tree cover density and leaf type) – lesní plochy
• Agricultural areas (permanent grassland) – zemědělské plochy
• Wetlands (wetland inventory) - mokřady
• Water bodies (permanent water bodies) – vodní plochy

• aplikace překryvných operací (overlay) je založena na předpokladu, že atributy z obou vstupních zdrojů si odpovídají
• ve 2 vrstvách v různých časových period pro dané území, je možno provést overlay k nalezení odchylek
• ⇒ oblasti se shodnými kategoriemi se nezměnili, ty s odlišnou klasifikací vykazují změny
• B-A/průměr (A,B)
• A - % zastoupení dané formy využití ploch na celkové rozloze zájmového území v předcházejícím termínu

• mnohonásobný překryv, ukazující všechny kombinace s logickým operátorem AND
• komparativní technika pro kvalitativní data ve dvou obrazech
• výstup: tabulka obsahující seznam frekvencí, se kterými se každá možná kombinace hodnot ze 2 vstupních obrazů objevuje
• shodné plochy jdou po diagonále a ostatní kombinace, říkající jak se stav změnil (ke kolika a v jakém směru přesunům došlo)

• χ -kvadrát test - určení zda je či není nějaká signifikantní asociace mezi dvěma obrazy
• Cramerův V koeficient – ukazatel intenzity vzájemného vztahu.
• metoda korelačního koeficientu, nabývá rozsahu 0 (žádná asociace) – 1(úplná korelace).
• Kappa index - počítá se v případě výskytu shodných kategorií (kvalitativních) v obou obrazech a také měří korelaci
  • vyžaduje aby kategorie na obou mapách opravdu mínily identické položky
  • využívá se jako koeficient error matrix

• pro území ČR - relativně velké množství dat - poměrně detailně a velmi věrně zachycují stav krajiny v několika časových horizontech za 250 let
• časové řady jsou neúplné
• kombinace dat = získání komplexního obrazu o vývoji krajiny od roku 1845 do současnosti
• každý typ dat - jiné možnosti dle délky hodnoceného období, kvality či kvantity hodnocených jevů, rozlišovací schopnosti, dostupnosti a náročnosti zpracování…
• někdy nezachycují důležité změny ve vývoji krajiny, ale spíše ve vývoji společnosti
• podobné bohatství dat nemá k dispozici mnoho zemí v Evropě
• některé datové zdroje svědčící o vývoji krajiny - celosvětově unikátní

země, které srovnatelná data mají (Rakousko) - na rozdíl od ČR neprodělaly některé dějinné zvraty, které krajinu výrazně poznamenaly (centrálně plánovaná ekonomika)

• Ekologická stabilita = schopnost ekologických systémů uchovat a reprodukovat své podstatné charakteristiky pomocí autoregulačních procesů a vyrovnávat změny způsobené vnějšími i vnitřními činiteli a zachovávat své přirozené vlastnosti
• vnitřní - schopnost existovat při normálním působení faktorů prostředí, včetně extrémů, na něž jsou ekosystémy adaptovány - je dána pevností vazeb
• vnější - schopnost odolávat působení mimořádných vnějších faktorů na něž není ekosystém adaptován

ekologická rovnováha = dynamický stav ekologických systémů, který se udržuje oscilací a do něhož se systém po odeznění změn vrací

• hodnocení ES poskytuje zpřesňující pohled na kvalitu ekologických funkcí území
• posouzení ES = základ mnoha aplikací krajinné ekologie
• hodnocení ES představuje metodicky, odborně i časově náročný úkol

• v praxi se pro hodnocení větších území používají postupy, které přinášejí rychlé, i když jen orientační výsledky
• praktická hodnocení umožňuji alespoň relativně porovnávat regionální rozdíly v ekologické stabilitě krajiny nebo posoudit vývoj krajiny v čase
• podklady doplnit o informace z generelu ÚSES
• zároveň je třeba posoudit strukturu analyzované krajiny – včetně koridorů

• kvantitativní posouzení stavu a vývoje ekologické stability
• všechny známé pokusy o kvantifikací ES krajiny metodou výpočtu koeficientů ES vycházejí z poměrného zastoupení jednotlivých kategorii využití půdy
• změna v poměrném zastoupení forem využití krajiny → změna ekologické stability daného území
• = poměr rozlohy ploch relativně stabilních (S) k rozloze ploch relativně labilních (L)
• nutné rozdělit kategorie využiti půdy na ekologicky stabilní a nestabilní
• plochy relativně stabilní: lesy, trvalé travní porosty (louky, pastviny), sady, zahrady, vinice, vodní plochy
• plochy relativně labilní: orná půda, chmelnice a zastavěné plochy.
• rozdělení použito v Atlasu Životního prostředí a zdraví obyvatelstva ČSFR
• Nedostatek výpočtu
• předpokládá existenci labilních ploch v řešeném území
• ⇒ v opačném případě nelze KES stanovit (jmenovatel nabývá hodnoty 0)

• výpočet s rozlišením ekologické významnosti jednotlivých kategorií LULC
• pa * kpn to celé lomeno P
• pa – výměra jednotlivých kategorií
• kpn - koeficient ekologické významnosti kategorií
• P – výměra katastrálního území

• podrobné mapováni krajiny, nejlépe v měřítku 1: 10 000
• metodické postupy používané v praxi (Petříček aj., 1994, Vondrušková aj., 1994…)
• výslednými mapovanými jednotkami jsou plochy aktuální vegetace
• mapa ve velkém M (1 : 10 000+) s vegetační charakteristikou rozlišených ploch a jejich hodnocením podle stupně ES
• absolutní a relativní zastoupení jednotlivých kategorií ES (0-5) v řešeném území
• plochy se klasifikují podle významu plochy z hlediska ES ⇒ stupeň ekologické stability
• 0 - bez významu, 5 - výjimečně velký význam

• doporučen v metodice ÚSES
• souhrnné hodnocení pro celé území
• stanoven váženým průměrem stupňů ES jednotlivých ploch v území
• A, B, C, D, E - relativní podíly ploch stupně ekologické stability 5, 4, 3, 2, 1 na celkové ploše hodnoceného území
• předpoklad, že část území je stupně ekologické stability 1 nebo 2 (=nenulový jmenovatel)
• plochy klasifikované stupněm 0 (bez významu pro ekologickou stabilitu) nejsou do výpočtu zahrnuty
• výsledek je zpřesněným kvantitativním ukazatelem stability území - pro závěry není dostačující
• podstatnějším výsledkem je mapa krajinných segmentů + charakteristiky

• * vyjadřuje stupeň přirozenosti jednotlivých forem přiřazením hodnoty Kh1 - zastavěné území … Kh6 - lesy
• číselné označení - indexace - výhodné pro další zpracování
• vyjadřuje stupeň přirozenosti dané formy využiti půdy
• slouží jako index označující danou formu využíti půdy na kartogramech
• je číslem, s nímž lze manipulovat při výpočtech během zpracování
• přidělená čísla musí tvořit souvislou aritmetickou řadu (s ohledem na výpočetní část řešení)
• pro kategorizaci intenzity - používány různé hodnotící stupnice – vyjadřující míru odchýlení aktuálních společenstev od přírodního stavu
• typy současné vegetace jsou do jednotlivých kategorií zařazovány podle charakteru a intenzity změn vegetace i jejího abiotického prostředí

• stupeň přirozenosti = rozdíl mezi aktuálním a přirozeným stavem krajiny
• míra přímého i nepřímého ovlivnění přírodních charakteristik člověkem - vyjádřenou změnami charakteristik rostlinných společenstev
• Kritéria hodnocení stupně přirozenosti
  • změny struktury společenstva ve srovnání s přírodním společenstvem
  • podíl druhů původních organizmů vzhledem k počtu druhů tvořící přírodní společenstvo
  • podíl vymřelých druhů původní bioty
  • podíl spontánních sekundárních organizmů - členů autochtonní regionální bioty
  • podíl tzv. synantropních nebo ruderálnich organizmů (“průvodců člověka”)
  • životní trvalost kultivovaných i spontánních druhů v ekosystému

• v naší krajině neexistuje ekosystém, který by nebyl člověkem ovlivněn
• některá rostlinná společenstva, vesměs lesní, lze označit jako původní vegetaci

• Ekonomické hodnocení krajiny, kombinace expertní a nákladové metody
• dvouúrovňové hodnocení - spočívá v expertním relativním ohodnocení ekologických charakteristik daných typů území (v bodech) a přiřazení určité peněžní částky 1 bodu
• hodnota pro určitý biotop - z hodnocení 8 ekologických a ekonomických faktorů či charakteristik
• každé hodnocení v rozsahu od 1 do 6 bodů s vyloučením nuly
• první čtyři charakteristiky – vlastní vyjádření ekologické kvality biotopu
• další čtyři charakteristiky - vyjadřují stupeň vzácnosti či ohrožení biotopu
• součet bodů za prvé čtyři faktory je násoben součtem bodů za druhé čtyři charakteristiky a výsledný počet je vztažen k maximálně možnému počtu bodů (576).
• získaný počet bodů pro každý biotop - převeden do peněžní podoby - násobením bodu průměrnými náklady nezbytnými na obnovení * původních přírodních struktur
• na hodnocení typů biotopů navazuje - individuální hodnocení konkrétního biotopu (v konkrétním místě a čase), teré se provádí terénním průzkumem
• slouží k redukci (výjimečně i navýšení) základní bodové hodnoty v případě, že biotop neodpovídá stavu, jež je pro daný typ popsaný v Katalogu biotopů
• korekce bodové hodnoty - pomocí koeficientu - určen na základě 6 pomocných kritérií
• aby bylo možné spočítat peněžní hodnotu určitého území, je nutné přiřadit jednomu bodu konkrétní finanční částku.
• vyjadřuje průměrné náklady na zvýšení hodnoty 1m2 o 1 bod v rámci 136ti hodnocených akcí a dosáhla v roce 2003 hodnoty 12,36 Kč
• převedení podkladů z mapování biotopů podle metodiky NATURA 2000 na číselný koeficient individuálního hodnocení Hessenské metody

• Krajinný ráz = zdroj a informační nositel určitého počtu emocionálních smyslových předpokladů a konkrétních prostorových vlastností pro vnímání krajiny
• hodnocení KR - rozvoj v posledních letech ⇔ ochranu KR ukládá zákon 114/ 1992
  • problematické hodnocení toho, jak člověk krajinu vnímá - vždy značný podíl subjektivity (ne každá krajina zasluhuje stejnou míru ochrany)
  • ! respektovat individuální vztahy lidí ke krajině které vyplývají z jejich životních zkušeností, postojů, estetického cítění, emocí, vzdělání, věku…
  • 2 přístupy
    • hodnocení celkového krajinného rázu určité krajiny (komplexní hodnoceni)
    • hodnocení krajinného rázu vnímaného člověkem při pohledu z určitého místa v krajině (krajinná scenérie)
• Z hlediska účelu posouzeni
  • hodnoceni současného krajinného rázu - pro stanoveni limitů regionálního rozvoje nebo vymezeni krajinných celků
  • hodnoceni vlivu existujících prvků v krajině na krajinný ráz - jako podklad k návrhu zlepšujících opatření
  • hodnocení předpokládaného vlivu navrhovaných změn v krajině na krajinný ráz - jako součást procesu EIA, výběr vhodné podoby a umístění nové stavby v krajině

• krajinný prvek nebo složka krajiny výrazně přesahující některou ze svých vlastností (tvar, velikost, barva, kulturní aspekt, etc.) * rámec ostatních částí sledovaného prostoru.
• význam dominant - dán hlavní převažující charakteristikou - určující v působení na člověka
• dominanta může být dána jedním krajinným prvkem nebo jejich souborem
• dominanty můžeme diferencovat několika způsoby
• projev dominant může být pozitivní, negativní a vnitřně rozporný
• o projevu dominant - rozhoduje vztah (soulad/nesoulad) s okolím
• významnou okolností je i viditelnost dominant (např. 260°, 10 km) - ovlivňuje rozsah působení dominant
• Potírání dominant - pokud v dosahu působení stávající dominanty s pozitivním projevem umístíme novou dominantu, jejíž projev může být negativní, ale též pozitivní.
• př. umístění vysílače v blízkosti Petřínské rozhledny v panoramatu Pražského hradu