• vývoj měst
• změna fyzické a sociální struktury
• migrace obyvatel (ve městě, mimo město)
• teorie popisující rozvoj měst (ven den berg)

• Urbanizace jako první stádium vývoje je vyvolána přebytkem pracovní síly v zemědělských oblastech, poklesem mezd v zemědělství a rozvojem průmyslu ve městech. Tyto skutečnosti podněcují postupně přesun obyvatelstva z venkova do měst (ze sektoru zemědělství do průmyslu). Obyvatelstvo se usazuje především v centrálních oblastech měst, poblíž průmyslových továren, což je podmíněno prozatím nízkou dopravní mobilitou lidí odkázaných většinou na pěší docházku do zaměstnání. V prostorovém průmětu vede tento proces ke koncentraci obyvatelstva a k expanzi průmyslových a obytných částí města.

V dalším vývoji dochází k nebývalému územnímu rozvoji města formou výstavby nových průmyslových a obytných čtvrtí, zlepšuje se technická infrastruktura a především dopravní propojenost centra a předměstí. K tomu slouží především kolejová doprava. Do města přicházejí další generace přistěhovalců a v centrálních částech měst se tvoří příjmové zóny často s velmi špatnými životními podmínkami. Životní úroveň první generace přistěhovalců se postupně vylepšuje především díky vyšším příjmům, dostupnosti vzdělání a zvyšování kvalifikace. Dochází k procesu sukcese (Burgess 1925) - postupnému stěhování původního obyvatelstva do oblastí s lepším bydlením (většinou směrem k okraji města) a jeho nahrazování novými přistěhovalci s nižším sociálním statusem. V nejprůmyslovějších oblastech města narůstají slamy. V tomto stádiu vývoje měst dochází k růstu celého regionu, přičemž výrazně roste především jádrové město, zatímco v zázemí většinou obyvatelstvo ubývá (absolutní centralizace) nebo přibývá méně než v jádru (relativní centralizace).

• Suburbanizace je pokračováním vývoje města v průmyslové éře. Začínají se projevovat kvalitativní změny především v oblasti bydlení a dopravy. Objevují se automobily a autobusy, budují se nové trasy veřejné dopravy (tramvaje) roste propojenost se zázemím města prostřednictvím vlakových spojení. Následkem zlepšených dopravních možností dochází k přesunu obyvatelstva směrem na okraj města, za zdravějším bydlením - uplatňují se první projekty zahradních měst. Přesouvá se zároveň i průmyslová výroba do míst, kde nejsou továrny na obtíž a mají stále dobrou dopravní dostupnost. Dochází k oddělení bydliště a pracoviště a nárůstu dojížďky do zaměstnání. Formují se městské aglomerace, často hvězdicového tvaru s obyvatelstvem koncentrovaným podél hlavních dopravních tahů v okolí města. “Město se rozkládá na doposud nevídané rozloze a je pro něj vhodnější spíše označení městská oblast nebo městský distrikt” (van den Berg a kol. 1982: 34). Obyvatelstvo v socialistických zemích je v této fázi vývoje obvykle odkázáno na veřejnou dopravu, narozdíl od situace v západních zemích, kde se stále více prosazuje individuální automobilová doprava (Herman, Regulski 1977).
  • relativní = roste jak jádro, tak zázemí
  • absolutní = roste zázemí, jádro je v mínusu
  • celý FUR je ziskový
  • rezidenční = osídlení periferních oblastí města, realizované výstavbou rodinných domů a nízkopodlažní zástavbou (vznik satelitních městeček)
  • komerční - vznik nových obchodních, výrobních, skladovacích a logistických aktivit
• Třetí stádium vývoje je nazýváno desurbanizací. Kromě výše popsaných výhod suburbanizace se ve zvětšené míře začínají projevovat i nevýhody související především s neúnosným zatížením dopravního systému města. Centrum jako pracoviště se stává stále méně dostupným, snižuje se propustnost dopravní sítě a zvyšují se nároky na parkovací místa. Zároveň roste tlak terciérního sektoru na obytnou funkci v centrálních částech měst. Kanceláře a obchodní plochy nahrazují bydlení, některé služby se stěhují za obyvatelstvem do oblastí za hranicemi města. Pokles počtu obyvatelstva zaznamenává nejen jádrové město, ale rovněž většina předměstí, zatímco původně venkovské oblasti v širším zázemí města se transformují na městská sídla, většinou na úkor přírodního prostředí a zemědělské půdy. Pokles počtu obyvatelstva v centrálním městě je natolik razantní, že dochází v součtu k populačnímu úbytku celého funkčního regionu. Přitom rostou především menší centra za hranicí dojížďkové vzdálenosti dominantního města.
• Jako odlišnou alternativu k procesu desurbanizace nabízí van den Berg a kol. koncept reurbanizace, který je spojen především se snahou politické reprezentace o znovuoživení center velkých měst. K tomu slouží “programy na zlepšení image města, rehabilitace obytného prostředí, zlepšení dopravní situace, vytváření pěších zón a vylepšení sociální infrastruktury”(van den Berg a kol. 1982: 40). Jako východisko, které může odvrátit úpadek měst (urban decline), vidí autoři aktivní městskou politiku orientovanou především na řešení dopravních problémů. K tomu může přispět například opětovné přiblížení místa bydliště a pracoviště (suburbanizace pracovních příležitostí) a podpora reurbanizačních tendencí obyvatelstva.

• charakterizovány změnami podílu obyvatel žijících ve městech a v jejich zázemí (FUR)
• ke změnám dochází různými směry pohybu obyvatel

• obec či malý uměle vytvořený sídelní celek ležící poblíž velkých měst nebo industriálních oblastí (továrna, závod) a sdílející ekonomický a demografický systém
• v ČR od 90 let 20. století
• Typy satelitních měst: Industriální, Rekreační, Obytné, Finanční, Vojenské, Historické, Rasové a etnické

• nárust dopravy, bytová výstavba, nárust zastavěných ploch, nové údp, změna struktury obyvatel
• monitoring: sege metody, dpz

• staré, nevyužívané nebo ekonomicky nedostatečně efektivně využívané průmyslové (někdy také logistické, komerční nebo obytné) objekty v kompaktně zastavěných územích a zemědělské nebo vojenské plochy ve volné krajině
• značný problém mnoha měst: :nevzhlednost, zchátralost, problematické vlastnictví, ekologická zátěž, řešeno pomocí sanací a regenerací (revitalizací), V ČR 2355 brownfieldů, rozloha cca 11 000 ha

• výstavba na zelené louce
• zemědělské, lesnické nebo rekreační plochy mimo kompaktně zastavěná území měst, které byly definovány jako rozvojové lokality určené k rezidenční, komerční nebo průmyslové zástavbě
• obvykle vybaveno dopravní a technickou infrastrukturou
• nejčastěji výstavba skladovacích areálů, obchodních nebo logistických center
  • automobilky (Hyundai v Nošovicích u Ostravy)
  • souvislost s investičními pobídkami

• neřízený (neregulovaný) nebo nedostatečně regulovaný (chaotický) růst měst
• velmi nízká hustota zástavby
• nízká prostorová separace jednotlivých lidských aktivit (bydlení, pracovní příležitosti, nakupování)
• vysoké nároky na zábor půd
• vysoké náklady na budování dopravní a technické infrastruktury
• roste mobilita obyvatelstva
• vlivem ztrát v rozvodných sítích roste také spotřeba energií
• v ČR v podobě rozvolněné zástavby
• výstavba:
  • mimo existující kompaktní zastavěná území
  • v oblastech vlivu rozvoje metropolitních měst
  • v pásech okolo hlavních dopravních tahů
  • na křižovatkách hlavních dopravních tahů
  • usměrnění pomocí nástrojů územního plánování
  • důsledné vymezení zastavěného a zastavitelného území

• Geospatial Indices of Urban Sprawl
• za účelem zhodnocení tří nově zastavěných oblastí bytovými a domovními jednotkami na území města New Jersey
• 12 geoprostorových indexů
  • napomáhají rozeznat urban sprawl (sídelní kaše) od smart growth (inteligentní růst) městských částí
• indexy:
  • Density - intenzita zastavěné plochy
  • Leap-fog - „žabí skok“
  • Segregated land use - oddělená užitná plocha
  • Regional planning inconsistency - proměnlivost regionálního plánování
  • Highway strip - silniční pruh
  • Road infrastructure inefficiency - neefektivnost hlavní silniční infrastruktury
  • Transit inaccessibility - režim alternativní dopravní dostupnosti
  • Community node inaccessibility - dostupnost do hlavních společenských uzlů
  • Consumption of important land resources – ztráta významných půdních zdrojů (mokřady, primární zemědělské půdy)
  • Sensitive open space encroachment -
  • citlivý zásah do otevřeného prostoru
  • Impervious surface coverage - nepřístupnost pokrytého povrchu
  • Growth trajectory - růstová trajektorie

• Přírůstek počtu obyvatel
• Podíl rodinných domů na trvale obydlených domech
• Podíl rodinných domů postavených v letech 1991 až 2001
• Oddělenost od kompaktní zástavby.

• struktura definovaná: rozmístěním, velikostí, členěním a vzájemnými prostorovými i funkčními vztahy sídelních útvarů (základních sídelních jednotek) a ostatních prvků osídlení (dopravní síť, lineární infrastruktura, výrobní, průmyslové a rekreační zóny, prvky krajiny, atd.)

• sídelní struktura organizována do sídelní sítě
• obsahuje sídelní útvary různé velikosti a různého sociálně-ekonomického profilu a významu plní výrazněji specializované funkce
• součásti jsou navzájem spjaty ekonomickými, sociálními a technickými vztahy a tvoří funkčně integrovaný organismus

• monocentrický
  • výrazné centrum v území založené na průmyslovém potenciálu a jeho obslužné funkci
  • většina obyvatelstva dojíždí za prací a službami
  • typická je také hustá dopravní síť a výrazná nadřazenost centra nad ostatními sídelními útvary
• polycentrický
  • vzniká integrací několika sídelních útvarů
  • spojeno silnými vzájemnými funkčními vazbami, energetickými a dopravními systémy, občanskou vybaveností atd.
  • vazby v území jsou více rozprostřeny do celé oblasti

• makroregiony
  • Přirozené geografické členění: polabský (Čechy), podunajský (Morava), pooderský (České Slezsko)
  • Dle socioekonomických a historických vlivů: Česká republika = makroregion vyššího stupně, Čechy a Morava s českým Slezskem = makroregiony nižšího stupně
  • Čechy jsou mononodální (Praha), Moravsko-slezský makroregion je polynodální (Praha, Brno, Ostrava)
• mezoregiony
  • rozsáhlé územní oblasti, charakteristické např. migrací obyvatelstva
  • dojížďka do hierarchicky vyšších center služeb
  • 7 mezoregionů v ČR nebo jednotlivé kraje
• mikroregiony
  • účelové, akční svazky, účelem je prosazení společných zájmů obcí
  • v ČR v podobě MAS (Místní akční skupiny)
  • společná propagace, turistické stezky, hipostezky, projekty, dotace
  • zásadní vztahy mezi bydlištěm, pracovištěm a koncentrací služeb

• poprvé rozpracoval a použil J. KORČÁK (1966)
• území, které má rozlohu minimálně 50 km² a hustotu zalidnění právě 1000 obyv./km²
• má odpovídat hustotě zalidnění středoevropských velkoměst s jejich okolím
• využíváno pro vymezování sídelních aglomerací
• nevychází pouze z admin. vymezených územních jednotek
• největší nevýhodou je obtížnost realizace
• obce se připojují do značné míry subjektivně, což znesnadňuje rozhodnutí o správnosti vymezení
• subjektivní zásada uzavřenosti areálu
• rozpor, zda upřednostnit uzavřenost na úkor jeho velikosti
• nezohledňuje žádné vazby jádra aglomerace s okolím

• 1.Vyhledání měst s alespoň 30 až 40 tisíci obyvateli
• 2.Stanovení kritické hustoty zalidnění
• –obvykle se provádí jako x-násobek prům. hustoty v daném státě
• –počítají se areály na 20x, 10x nebo 5x prům. hustoty, nejpoužívanější je ale 5x nebo 10x průměrná hustota zalidnění ČR
• 3.Vyhledání potenciálních AMZ
• –vyhledání všech obcí s hustotou zalidnění vyšší než minimální kritická hranice
• 4.Připojování sousedních obcí s vysokou lidnatostí
• –tak, aby obecná hustota zalidnění neklesla pod stanovenou hodnotu
• –nejdříve se připojují obce největší a nejbližší, avšak dále od centrální obce může existovat více směrů dalšího postupu
• –při připojování obcí je vhodné sledovat např. směry hlavních komunikací
• –zároveň by však měla být alespoň částečně zachovávána zásada, aby tvar získaného areálu byl pokud možno uzavřený
• 4. Připojování sousedních obcí s vysokou lidnatostí
• –sledování, zda může potenciální AMZ po připojení sousedních obcí splnit jak minimální kritickou hustotu zalidnění, tak i minimální počet obyvatel a jejich případné rozšiřování na úroveň kritických hodnot
• –snaha o přesné dosažení kritické hodnota hustoty zalidnění
• vzhledem k hranicím obcí obtížně splnitelné
• možnost dělení obcí (rozloha i počet obyvatel)

• vyjadřuje podíl plochy celkového území, na kterém žije právě polovina počtu obyvatel
• Postup při definování indexu:
• 1.zjištění poloviny počtu obyvatel v daném území
• 2.postupným načítáním počtu obyvatel v souvislém území dojit k této hodnotě (počátek od populačně největší obce)
• 3.sečtení výměry vybraných obcí
• 4.určení procentuální části těchto obcí z celku
• 5.index heterogenity je doplňkem do 100% této výměry jakožto podílu na výměře celého území

• neexistuje přesné a jednoznačné vymezení urbanizovaného nebo městského území nebo města samotného
• není možné stanovit univerzální postup nebo metodiku
• sídelní útvar, který charakterizuje:
  • vysoká hustota a koncentrace obyvatelstva
  • relativní velikost (v porovnání s jinými sídly)
  • vysoká koncentrace a kompaktnost zástavby
  • specifická demografická, profesní a sociální skladba obyv.
  • koncentrace správních, řídících a obslužných funkcí
  • vysoká vnitřní různorodost (funkční diferenciace) a komplexnost (funkční integrita rozmanitých dílčích prvků)
  • specifický městský způsob života

• popisná kritéria (populace, poloha, půdorys, vzdálenost od centra)
• vývojová kritéria (rostoucí, tagnující nebo upadající dynamika města)
• Kulturně-civilizační kritéria (předindustriální, industriální, postindustriální…)
• Ekonomicko-demografická kritéria (např. podle převažujícího sektoru ekonomiky)
• Image, kvalita životního prostředí (mezinárodní otevřenost)…
• kombinace

• stabilizovaný, geograficky vymezený sídelní útvar s výraznou výrobní, správní a obslužnou funkcí
• obyvatelstvo pracuje většinou mimo zemědělství, má specifickou sociální strukturu a specifický způsob života, čemuž odpovídá i způsob zastavění
• způsoby:
  • administrativně
    • nejpoužívanější přístup
    • vymezeno administrativními hranicemi obcí nebo případně pomocí podrobnějších vzájemně skladebných celků
    • katastrální území, základní sídelní jednotky, sčítací okrsky nebo volební obvody
    • je možné zařadit obec do určité kategorie (např. městský, přechodný a venkovský prostor), ale nelze měnit samotné hranice
    • jako město vymezeno celé k. úz. (včetně lesů, luk, polí, které městem ve skutečnosti nejsou)
    • nejčastěji používaným kritériem pro vymezení města jeho populační velikost měst
    • v ČR stanoveno zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích
    • 3000 obyvatel
    • z historických důvodů existují v ČR i menší města
    • rozdílné přístupy v rámci světa
    • pro město využíván nejen pojem „city“ ale také „town“ (malé město)
    • např. city v Anglii - minimálně 300 000 obyv.
  • morfologicky
    • kompaktně zastavěné území (hranice zastavěného území, souvislá zástavba)
    • lépe odpovídá reálnému rozložení obyvatelstva a jeho aktivit
    • snadné aplikovat pomocí využití leteckých či družicových snímků
    • rozdílné hranice města při administrativním a morfologickém vymezení
    • zastavěné vymezení
      • z pohledu územního plánování: Pozemky uvnitř obce bez vinic, chmelnic a zemědělských pozemků / Zahrnuje i stavební proluky, vjezdy, zahrádky v těsné blízkosti domů
      • z pohledu geografie: pouze zastavěné plochy, velká potenciál DPZ
  • funkční vymezení
    • na základě integrity vztahů uvnitř městského systému (např. dojížďkou za prací nebo do škol)
    • tímto způsobem se obvykle vymezují aglomerace, metropolitní regiony nebo tzv. „funkční městské regiony“
  • Alternativní přístupy k vymezení města: hustota komunikací, c služeb, síť MHD, chodníky, kočky, vymysli si co chceš

• dichotomie (protiklad)
  • Historicky starší teorie dichotomie
  • Území je rozděleno mezi dvě oblasti
    • město (moderní region) - velké fyzikální celky a vysokou fyzickou hustotou
    • venkov (tradiční region) - silná sociální hustota (sociální sítě)
• kontinuum
  • roztažení měst do prostoru a vznik kontinua město-venkov
  • město a venkov tvoří jednotný, neoddělitelný systém
  • vztah není možné pojímat v dichotomii, ale jako závislost venkova na městu

• odlehlá osídlení a oblasti volné nezastavěné krajiny tvořící mozaiku drobnějších sídel, zemědělských a vodních ploch, lesů, ploch místních komunikací a ostatních ploch
• Charakteristika venkova
• nízká hustota zalidnění, menší sídla
• vyšší zaměstnanost v zemědělství
• pozitivní vztah místních obyvatel k okolní krajině
• specifický architektonický ráz a charakter zástavby
• Různý typ venkova - samoty, malé osady, rozlehlé vesnice

• založeno na podílu obyvatelstva žijícího na území s hustotou zalidnění menší než 150 obyvatel na km2 regiony
• 3 typy regionů
  • 1.převážně venkovské, kde ve venkovských obcích žije více než 50 % obyvatel regionu
  • 2.významně venkovské, kde ve venkovských obcích žije 15 až 50 % obyvatel regionu
  • 3.výrazně městské, kde ve venkovských obcích žije méně než 15 % obyvatel regionu
• metodika OECD:
  • ke kritériu hustoty zalidnění přidána také absolutní hodnota počtu obyvatel v daném území
  • 3 kategorie:
    • 1.hustě obydlené zóny s hustotou zalidnění vyšší než 500 obyvatel na km2 a počtem obyvatel alespoň 50 000
    • 2.přechodné zóny s hustotou zalidnění 100 až 500 obyvatel na km2 a počtem obyvatel alespoň 50 000
    • 3.řídce obydlené zóny jsou všechny ostatní regiony

• 1) jádrová oblast je tvořena významnými, hustě obydlenými a na sebe navazujícími obcemi
• 2) významné integrované obce reprezentují významná sídla silně funkčně spjatá s jádrovou oblastí prostřednictvím dojížďky do zaměstnání a do škol
• 3) zázemí (ostatní obce) tvoří další obce metropolitního areálu se silnými pracovními vazbami na jádrovou oblast a na významné integrované obce

• vymezování na základě denní dojížďky za prací
• Funkční městský region (Functional urban region - FUR)
• Funkční městská oblast (Functional urban area - FUA)
• Místní pracovištní systémy – pracovní regiony (Local labour system – LLS, Local labour market area - LLMA)
• Denní urbánní systém (Daily urban system - DUS)

• Dojížďka do centrálního města
• Časová dostupnost centra
• Podíl ekonomicky aktivních obyvatel vyjíždějících z dané obce za prací
• Saldo migrace
• Počet dokončených bytů

• prostorově souvislé území, které je vnitřně koherentní a navenek relativně uzavřené vzhledem k dennímu pohybu obyvatelstva
• Nejčastěji vymezováno na základě dojížďky za prací
• Funkční městská oblast (FUA) a pracovní regiony (LSS)
  • funkční pracovištní systémy (LSS) - pracovní regiony
    • území, která spádují z hlediska dojížďky za prací k místním pracovištním centrům
  • funkční urbanizovaná (městská) území (FUA)
    • vymezeno v rámci LLS
    • xistuje zvláště silná vazba na pracoviště v centru
    • oblast dojížďky za prací, aglomerace pracovních míst, přitahující pracovní sílu z okolí
    • skládá se z centrální obce (města) a obcí, které toto centrum obklopují

• oblast charakterizovaná denní dojížďkou za prací
• dvě základní podmínky
  • interakce musí být založena na principu denní dojížďky
  • musí překročit určitou hladinu významnosti
• kromě dojížďky za prací možné posuzovat také dojížďku do škol, za službami nebo rekreací, atd.
• podle velikosti pracovního trhu vymezeny:
  • lokální, regionální, nadregionální a evropská pracovištní centra

• hlavní město státu
• obecně jakékoli velké město (velkoměsto) s jeho metropolitní oblastí
• kulturní a ekonomické centrum s velkým množstvím státních institucí a soukromých firem
• silné koncentrické vazby
• např. brněnská metropole – Brno, hanácká metropole – Olomouc

• výrazně urbanizované území zahrnující větší město a jeho zázemí
• intenzivní, dopravní, ekonomické, sociálními a technické vazby
• monocentrické, bicentrické, polycentrické aglomerace (konurbace)
• vysoká hustota zalidnění, denní mobilita obyvatelstva,
• např. většina hlavních měst států, v ČR např. Praha, Ostrava

• polycentrická forma aglomerace
• obvykle nemá jedno centrum a nemusí mít ani společné zázemí
• několik měst, velkoměst nebo aglomerací srostlých v jednu souvisle zastavěnou plochu
• např. Zlín-Otrokovice nebo tzv. Trojměstí (Gdaňsk-Gdyně-Sopoty)
• spojením několika konurbací vzniká megalopolis

• rozsáhlá oblast souvislého (případně těsně navazujícího) osídlení městského charakteru
• vzniká spojením dvou nebo více městských oblastí (aglomerací)
• extrémní případ rozrůstání měst (forma urban sprawl)
• poč. obyvatel většinou přesahuje 10 mil. např. oblast mezi Bostonem a Washingtonem
• –Tokio – Osaka - Nagoja

• pokles počtu obyvatel v některých městech a s ním související jevy
• oslabení politického, ekonomického či jiného významu v rámci hierarchie sídelního systému
• vede k nerovnoměrnému rozvoji evropských městských regionů
• často v oblastech s utlumenou těžbou
• příčiny:
  • 1.Deindustrializace - regionální ekonomiky a ekonomický pokles v národním či globálním kontextu vedou k meziregionální migraci z průmyslových regionů, motivované primárně nedostatkem pracovních příležitostí
  • 2.Demografické změny - snížení porodnosti a dlouhodobé procesy stárnutí populace jsou hlavním důvodem klesajícího počtu obyvatel a změny věkové struktury
  • 3.Suburbanizace a urban sprawl - výstavba zejména nízkopodlažních a rodinných domů mimo vnitřní města, vystěhovalectví z vnitřních měst a nárůst počtu obyvatel v zázemí měst

• Prostorová struktura města z hlediska
  • 1. Administrativního
  • 2. Fyzického – (morfologie, morfogeneze) fyzický stav objektu, přírodní prostředí nebo prostředí vytvořené člověkem
  • 3. Sociálního - na základě charakteru lidských aktivit nebo samotných lidí (demografický, sociální, etnický nebo jiný statut)
  • 4. Funkčního – na základě funkčního využití území – bydlení, průmysl, atd.
• Morfologická struktura města – v rámci fyzické
  • utvářena odlišným způsobem zastavění jednotlivých částí města
  • základními prvky jsou ulice, pozemky a budovy
  • složitějšími systémy jsou potom tvořeny uliční sítí, bloky zástavby nebo urbanistickými celky
  • morfologie zástavby má jako horizontální tak i vertikální dimenzi

• městské obvody,urbanistické obvody,městské čtvrtě,komise místních částí,katastrální území,základní sídelní jednotky,volební obvody,volební okrsky

• městské obvody
• urbanistické obvody
• městské čtvrtě
• komise místních částí
• katastrální území
• základní sídelní jednotky
• volební obvody
• volební okrsky

• nejvíce se projevuje v typu uliční sítě, a charakteru zástavby
• Typ sítě (půdorys města):
  • –nepravidelný
  • –šachovnicovitý
  • –radiálně koncentrický
  • –lineární
  • –pro různá časová období ve vývoji města převažují různé půdorysné typy
• Charakter zástavby
  • –Bloková
  • –Řádková
  • –Rozvolněná
  • –Rozptýlená
• Výška zástavby
  • –Nízkopodlažní
  • –Vysokopodlažní
• Hustota zástavby

• Matlovič (2001) :
  • –A centrum (staré město) – zpravidla středověké jádro města s nejbližším okolím
  • –B vnitřní město - kompaktní zástavba z období industrializace, většinou z konce 19. a počátku 20. století
  • –C vilové čtvrtě - části města vzniklé v průběhu 20. Století, jejich morfologickým znakem je převaha rodinných domů a vil
  • –D sídliště - rozsáhlé obytné soubory, které byly budovány na okrajích měst v druhé polovině 20. století
  • –E periferní zóna - za hranicí kompaktního města, reprezentována méně kompaktní zástavbou: typické je prolínání původní venkovské zástavby se stavbami typickými pro suburbanizaci (továrny, sklady, rekreace, zemědělství, technická infrastruktura)
• Ouředníček (2008)
  • historické centrum
  • vnitřní město
  • vnější město
• Sýkora (1999)
  • 1) historické centrum
  • 2) vnitřní město
  • 3) pás zahradních měst
  • 4) pás panelových sídlišť
  • 5) venkovskou zónu

• okrsek města s nejintenzivnějším komerčním využitím plochy, kde jsou soustředěny obchody, finanční a kulturní instituce a zastoupení velkých firem
• obvykle nejdražší pozemky, většina plochy je využita jako kancelářské a obchodní prostory, obytná funkce je potlačena
• central business district (CBD)
  • –srdce města, často umístěné v místě, kam směřuje městská doprava, které obsahuje nejvyšší procento obchodů a kancelářských prostor
  • –ceny pozemků jsou kvůli dostupnosti vysoké, a proto je země využívána co nejintenzivněji
• vymezení:
  • jádrový okrsek města s nejintenzivnějším komerčním využitím plochy, kde jsou soustředěny obchody, finanční a kulturní instituce a zastoupení velkých firem
  • v centru jsou nejdražší pozemky, většina plochy je využita jako kancelářské a obchodní prostory, obytná funkce je potlačena
  • central business district (CBD) - srdce města, často umístěné v místě, kam směřuje městská doprava, které obsahuje nejvyšší procento obchodů a kancelářských prostor, ceny pozemků jsou kvůli dostupnosti vysoké, a proto je země využívána co nejintenzivněji

• rodinný dům, řadovka, sídliště
  • sídliště:
    • výstavba od 50. let 20. století (do 90. let)
    • jen za období 1970-1980 cca 800 tis. bytů
    • přidělování bytů, pořadníky
    • nevhodná demografická struktura (pouze některé věkové kategorie – mladí lidé+děti, zaměstnanci jednoho „podniku“)
    • výstavba zejména v socialistických zemích, ale také v západní Evropě (Francie, Švédsko)
    • vyhovovala socialistické koncepci bytové výstavby a cílům řešit poválečný narůstající nedostatek bytů
    • nejprve symbol vyššího životního standardu
    • od 80. let kritika, od 90. let ukončeno, dokonce diskuse o odstranění jako v západních zemích (v ČR nereálné, proto pouze regenerace – v ČR zde bydlí cca 1/3 obyvatel)
    • v západních zemích ukončeno již v 70. letech, odstranění
• paneláky
  • dům vybudovaný z prefabrikovaných panelů (Prefab v angličtině)
  • „konstrukční stěnový systém z prefabrikovaných panelů“
  • první panelové domy se objevily v Nizozemsku po 1. světové válce
  • vznik na zelených loukách jako „nové, idylické, socialistické bydlení“
  • radikální změny struktury měst
  • uniformní, standardizované a šablonizované

• na základě charakteristik vázaných na obyvatelstvo trvale nebo přechodně žijící ve městě
• zjistitelné z terénních nebo výběrových šetření a dále potom z dat SLDB (Sčítání lidu, domů a bytů)
• Nejčastější data-témata
  • demografický status (např. věková struktura, velikost domácností, počet dětí)
  • sociálně-ekonomický status (např. profesní struktura, kvalita bytového fondu, struktura příjmů a výdajů, vzdálenost a doba dojíždění)
  • etnický status (např. národnostní složení, etnickou homogenitu, náboženství, rozvodovost, potratovost, kriminalita)
• Murdie (1969): modely se navzájem doplňují, každý zachycuje odlišnou stránku
• Dimenze sociální prostorové diferenciace a jejich prostorové uspořádání:
  • Etnický – mozaikové
  • Demografický – koncentrické
  • Sociálně-ekonomický – sektorové
• Doplněno fyzickou strukt

• na základě dělení města dle funkčního využití
• sledováno pro jednotlivé stavby a pozemky
• zjistitelné např. z dat z katastru nemovitostí nebo z územních plánů (ÚP a ÚAP)

• Burghessův model (model koncentrických zón)
  • vytvořeno na základě města Chicago
  • pojetí města v podobě soustředných kruhů – koncentrických zón
  • využití se odvíjí od dopravní dostupnosti a souvisí se socioekonomickým statutem obyvatelstva, který roste se vzrůstající vzdáleností od centra
  • dopravní cesty v modelu směřují do centra města
  • –1) central business district - CBD
  • –2) zóna velkoobchodu a průmyslová zóna
  • –3) zóna přechodu (obydlí nejchudších vrstev městského obyvatelstva)
  • –4) zóna bydlení pracujících (starší zástavba, nižší nároky na bydlení)
  • –5) obytná zóna (vyšší standard bydlení pro střední třídu)
  • –6) zóna dojížďky (obydlí vyšší třídy s vysokými nároky na kvalitu bydlení)
• Hoytův sektorový model
  • na základě analýzy více než 140 amerických měst
  • klade větší důraz na vliv komunikačních os a dopravní dostupnosti na prostorové uspořádání města
  • město uspořádáno do určitých oblastí – sektorů vykazující různé druhy aktivit, které mají specifické lokalizační požadavky
  • –1) CBD
  • –2) průmyslové zóny (v okolí významných dopravních tahů pro zajištění dobré dopravní dostupnosti pro průmyslovou výrobu)
  • –3) obytné zóny (bydlení pro domácnosti s nižšími příjmy, lemují průmyslové zóny)
  • –4), 5) obytné zóny (bydlení pro střední a vysokopříjmové domácnosti, vzdálenějších od hluku a znečištění, v blízkosti významnějších dopravních komunikací)
• Harris-Ullmanův model mnoha jader
  • vychází z předpokladu rozvoje několika oddělených, specializovaných a diferencovaných jader na základě rozdílné dopravní dostupnosti jednotlivých aktivit
  • výskyt více jader, z nichž každé má svojí specifickou funkci (průmysl, obchod, služby, sport, rekreace)
  • –1) CBD
  • –2) lehký průmysl a obchody (situovány v okolí hlavních komunikací)
  • –3) bydlení pro domácnosti s nižšími příjmy (lemují těžký průmysl)
  • –4), 5) předměstí (obytné oblasti pro střední a vyšší vrstvy obyvatel, kteří za prací dojíždějí)
  • –6) těžký průmysl na okraji města
  • –7) menší centra služeb
  • –8) rezidenční předměstí (suburbia)
  • –9) komerčně-průmyslová předměstí
• Hybridní land-use model
  • Kombinace předchozích modelů
  • snaží se zahrnout z každého modelu jeho silné a pozitivní vlastnosti
  • W. Isard (1956)
  • některé aktivity ve městě jsou orientovány podél hlavních dopravních os (sektorový model)
  • průmyslové a komerční aktivity, se nachází v jádrech v koncentrické podobě (koncentrický model, model mnoha jader)
  • výsledkem je tedy překryv všech tří modelů, který kombinuje jejich základní vlastnosti

• ITS (Inteligent Transportation Systems
• IVHS (Inteligent Vehicle Higway Systems)
  • systémy využívající moderní počítačové, komunikační a senzorové technologie k zlepšení výkonnosti přepravních systémů cestujících a nákladů
• součinnost řidiče, vozidla a cesty, čímž se vytváří jednotný integrovaný systém pro bezpečnější a účinnější provoz
• typy ITS
  • 1. systémy informací pro cestující (ATIS -Advanced Traveller Information Systems)
    • poskytují cestujícím informace, které se požadují proto, aby přeprava byla účinná, bezpečná, pohodlná a příjemná
    • poskytují se před nebo v průběhu přepravy, umožňují cestujícím ve zvýšené míře předpovídat a volit trasu i různé druhy povrchové přepravy
    • důležitou funkcí ATIS je informací přímo řidičům ve vozidlech, což umožňuje účinněji využít silniční síť
  • 2. systémy řízení vozidlového parku (AFMS -Advanced Fleet Manamegent Systems)
    • využívají škálu technologií ke zlepšení bezpečnosti, účinnosti, ale i kontrolu operací v rámci vozidlového parku, taktéž i pro vozidla v případě tísňových situací jako i pro poskytování služeb
    • Obsahují automatické monitorovací systémy pro
      • 2.1 automatické určování polohy vozidla (AVL-AutomaticVehicleLocation)
        • a) pozemní systémy
          • autonomní(nepotřebují další zařízení kromě palubního vybavení)
            • a) systémy výpočtové navigace
              • sledování vozidla od známé počáteční polohy
              • poloha je daná souřadnicemi
            • b) systémy výpočtové navigace porovnávající mapu
              • pohyb vozidel je přesně definovaný na silniční síť
              • pohyb vozidla je porovnáván s matematicky přesně vyjádřenou trasou
            • c) inerční systémy
              • měření zrychlení vozidla vzhledem k inerčnímu prostoru
              • měřeno akcelerometry
          • neautonomní (kromě palubního vybavení potřebují další externí zařízení, například radiomaják)
            • a) Polohové systémy využívající při komunikaci majáky
              • majáky v blízkosti komunikací umožňují určovat polohu vozidla pomocí kódovaných signálů
              • systém přijímá a ukládá kód polohy ve chvíli, kdy vozidlo míjí maják
              • polohau posledního majáku a ujetá vzdálenost, se automaticky vysílají radiem do centrálního počítače
            • b) Hyperbolické polohové systémy
              • vletecké a námořní navigaci
              • impulzovéa fázové
              • LORAN-C a OMEGA
        • b) satelitní systémy
          • nejvyužívanější systémy měřící vzdálenosti mezi satelity a vozidly
          • NAVSTAR/GPS, GLONASS, Galileo
          • tři segmenty: kosmický, řídící a uživatelský
          • různorodá přesnost
      • automatické sledování vozidel
        • používá se zejména ve firmách s větším vozovým parkem
        • Hlavní důvod je zabezpečení vozidel
        • Základní princip
          • GPS lokátor, zabudovaný ve vozidle, snímá v pravidelných intervalech polohu auta pomocí GPS přijímače
          • Poloha je odesílána přes GPRS modem na určitý server, který tato data zpracuje
          • Na serveru je možné data stahovat a vizualizovat
        • Základní typy
          • monitorovací GPS systémy
          • zabezpečovací (střežící) GPS systémy
          • hybridní GPS systémy (monitorovací i zabezpečovací)
        • Monitorovací systémy
          • zaměřeny na sledování polohy, rychlosti a úzce specifikovaných parametrů provozu vozidel (např. teplota, typ jízdy soukromá/služební, identifikace přihlášeného řidiče vozidla)
        • Zabezpečovací systémy
          • jsou schopné připojit k jednotce GPS i bezpečnostní prvky jako autoalarm, čidla pro detekci pohybu, spínače pro signalizaci otevření nákladového prostoru, zapojení imobilizačních prvků (vypnutí startéru, palivového čerpadla apod.)
        • pokročilé zabezpečovací GPS jednotky jsou vybaveny i rádiovým vysokofrekvenčním dohledáváním vozidla
        • eCALL
          • Celoevropský systém
          • Od r. 2018 bude povinně montován do nových vozidel
          • Využití linky 112
            • Manuální odeslání signálu (následně automatická komunikace)
            • Automatické odeslání signálu při nehodě (aktivace airbagu) –do 17 s (následně zpětné volání do vozidla)
            • Následuje vyslání příslušných záchranných jednotek
            • Předání infodo systému JSDI (Jednotný systém dopravních informací)
            • Odesílání MSD (Minimum set ofData) -standardizováno
            • Souřadnice, VIN vozidla, směr jízdy před nehodou
            • https://www.youtube.com/watch?v=A3c4--CFsA0
      • 2.2 automatické monitorováno vozidel (AVM)
        • kombinací ucelených systémů s různými zařízeními, které jsou na vozidle
        • Elektronické tachografy
          • určený k identifikaci času řidiče, rychlosti jízdy, vzdálenosti a provozu vozidla
          • informace je zaznamenaná na speciálním schematu
        • Taxametry
          • vyvinuty na výpočet kilometrovného v taxících
          • jsou schopné monitorovat vzdálenost, čas, rychlost, spotřebu paliva, otáčky motoru a jiné provozní parametry
        • Palubní počítače
          • shromažďování vnitřních údajů o vozidle, které zaznamenávají do paměti pro následnou analýzu a přehled
          • kilometrové a rychlostní údaje, teploty oleje, motoru, vody atd.
          • přetočení motoru, nadměrná rychlost, nežádoucí zásahy do vozidla atd
          • Nejznámější současně používané elektronické systémy jsou:
        • antiblokovací systémy, regulace prokluzování kol, ovládání retardérů, řazení rychlostních stupňů, řízení palivových systémů, regulace pérování a tlumení pérování, řízení
      • 2.3 identifikaci(AVI -AutomaticVehicleIdentification)
      • 2.4 klasifikaci(AVC -AutomaticVehicleClassification)
        • i 2.3 !!!
        • technika, která identifikuje a klasifikuje vozidla procházející specifickými body např. na dálnici
        • nevyžaduje součinnost ze strany řidiče nebo pozorovatele
        • nízká cena, snadná instalace a především spolehlivost
        • např. automatizované čtení poznávacích značek slouží pro jednoznačnou identifikaci vozidel
      • 2.5 vážení za pohybu (WIM -Weigh-In-Motion)
        • a) Systémy s ohýbající se deskou
          • plech vysoké odolnosti, který je možno použít pro dynamické vážení při vysoké rychlosti, pokud se umístí do prohlubně
        • b) Hluboké váhy
          • systémy hluboké prohlubně se dvěmi pravoúhlými vážícími plošinami uloženými na společných betonových základech
  • 3. systémy řízení dopravy (ATMS -Advanced Traffic Manamegent Systems)
    • např. kontrolní systémy k optimalizaci dopravního proudu na městských okruzích, na dálnicích, v síti MHD
    • integrace všech podsystémů dopravní kontroly (např. signalizační, dálniční a tranzitní kontrolní systémy) a poskytnutí dynamické kontroly v reálném čase tak, aby odpovídala měnícím se dopravním podmínkám
    • monitorování pohybu vozidel, automatické inkasování mýtného a parkovného
    • Preference MHD & inteligentní zastávky
      • činnost směřující ke zvýšení rychlosti, plynulosti a tím i atraktivity hromadné osobní dopravy oproti dopravě individuální, zejména automobilové
      • Způsoby preference
        • zřizování úseků tramvajových drah nebo autobusových pásů
        • oddělování pásů od vozovky zvýšením (obrubníkem)
        • upřednostnění tramvají legislativní úpravou
        • upřednostnění pomocí světelných signalizačních zařízení
      • absolutní preferencí
      • částečnou preferencí
      • OLOMOUC:
        • spuštěna počátkem roku 2006
        • financováno z velké části z fondů Evropské unie
        • 51 označníků na 21 zastávkách MHD
        • 35 křižovatek vybaveno systémem dynamického řízení
        • křižovatky dokáží upřednostnit zpožděná vozidla MHD před ostatními účastníky silničního provozu
        • ve vozovce jsou navíc položeny tzv. indukční smyčky, které registrují čekající vozidla
        • pokud indukční smyčka žádné vozidlo nezaznamená, ve většině případů řídící systém v tomto směru nespustí signál “volno” a upřednostní jiné směry
        • inteligentní zastávky
          • všechny vozy jsou vybaveny radiomodemem, který při zavření dveří vyšle signál o odbavení zastávky označníku na této zastávce
          • po přijetí signálu o odbavení zastávky se na displeji právě odbavené zastávky vymaže daný spoj
          • označník následně předá informaci dalším inteligentním zastávkám na trase linky, kde se případně aktualizuje čas odjezdu
        • “neinteligentní” zastávky
          • radiomodempo odbavení zastávky vydá signál na tzv. centrální bod, který je umístěn na Svatém Kopečku
          • centrální bod pak odešle informaci o odbavení zastávky dalším inteligentním zastávkám na trase linky
    • Mýtný systém v ČR
      • mikrovlnný systém je založen na detekci průjezdu vozidla spalubní jednotkou (OBU)pod mýtnou bránou
      • cca 200 kontrolních mýtných brán
      • automatické porovnání a vyhodnocení skutečných parametrů vozidla súdaji vjeho palubní jednotce
      • využití také pro sledování dopravního proudu a detekci kolon
      • jednotný systém dopravních informací pro ČRa systém elektronického mýta jsou úzce propojeny
      • Vybudováno a spravováno fimouKapsch
  • 4. systémy kontroly vozidel (AVCS -Advanced Vehicle Control Systems)
    • pomůcky řidiče jako adaptivní kontrolu, varování před překážkou a smykem
    • výkonné monitorování vozidlo-řidič
    • přínose pro bezpečné vedení vozidla
    • např. automatické brždění, adaptivní tempomat, kontrola jízdních pruhů -vibrace do volantu
    • rozpoznání únavy řidiče, sledování dopravních značek, parkovací asistent
  • 5. systémy pojízdných cestovních zařízení (AMSS -Advanced Mobile Support Systems)
    • pomocné systémy jako například pojízdný úřad nebo systémy zábavy a vzdělávání při setrvání ve vozidle
    • systémy pro speciální účely, které vyžadují starší a zdravotně postižení cestující
    • NDIC
      • Národní dopravní informační centrum
      • centrální operační pracoviště s nepřetržitým provozem pro správu Jednotného systému dopravních informací pro ČR (JSDI)
      • Cílem je sledovat vývoj dopravní situace a aktualizovat a ověřovat data a distribuovat dopravní informace
      • Činnost
        • sběr, třídění a ověřování dopravních informací týkajících se silniční dopravy
        • zpracování a šíření informace z desítek různých zdrojů
        • dopravní zpravodajství rádií a televizí, online mapové aplikace, systém RDS-TMC
      • zdroje:
        • Složky (IZS): Policie ČR, Hasičský záchranný sbor, zdravotnická záchranná služba
        • Správci komunikací všech kategorií, střediska technické údržby
        • Silniční správní úřady všech úrovní
        • Obecní a městské policie
        • Celní správa
        • Český hydrometeorologický ústav
        • Vlastníci, správci a provozovatelé inženýrských sítí
        • Přepravci nadměrných a nebezpečných nákladů
      • Využity elematické systémy
        • Dohledový kamerový systém -více než 230 kamer
        • Detekce intenzity dopravy -cca 200 detektorů
        • Systém sčítání dopravy, detekce kolon a sledování dopravního proudu
        • Detekce jízdy vozidel v protisměru
        • Silniční meteorologický systém -cca 275 meteohlásek
        • Systém elektronického mýta
        • Systém liniového řízení provozu SOKP
        • Řídicí systémy tunelů, Dopravních informační centra měst
  • JSDI
    • projekt MDČR, MVČR, ŘSD ČR a řady dalších organizací
    • prostředí pro sběr, zpracování, sdílení, distribuci a publikaci dopravních informací a dopravních dat o aktuální dopravní situaci a informací o pozemních komunikacích
    • Hlavním cílem je informační podpora procesů pro
    • zajištění průjezdnosti a sjízdnosti sítě pozemních komunikací
    • zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu prostřednictvím vytvoření spolehlivého, funkčního, efektivního a bezpečného systému v silniční dopravě
    • Vedlejší cíle
      • Zajistit průběžný, nepřetržitý sběr dopravních informací a dopravních dat o aktuální dopravní situaci
      • Zabezpečit, vzájemnou koordinaci postupů a procesů při bezprostředním řešení a odstraňování následků omezujících jevů nebo událostí (např. dopravní nehody, opravy a údržba, atd.)
      • Řízení dopravy v místě nebo úseku prostřednictvím instalovaných telematických aplikací
      • Zajištění podpory procesů při řešení omezujících událostí (např. optimalizace plánů zimní údržby)
  • RDS-TMC
    • Radiodata system-TrafficMessageChanel
    • zobrazuje aktuální dopravní informace v mapě navigačního přístroje přímo ve vozidle v průběhu cesty
    • řidič je tak prakticky okamžitě informován o všech závažných událostech, které se na jeho trase momentálně vyskytují
    • předáváno v zakódované podobě (TMC) prostřednictvím neslyšitelného datového kanálu (RDS), který je přenášen v rámci modulace FM vysílání konkrétní rozhlasové stanice (v ČR je to ČRo3)
    • informace jsou kódovány v mezinárodním protokolu Alert-C, který je jazykově nezávislý
    • provozováno ve většině zemí Evropy
    • Informace o vzniku dopravní nehody se prostřednictvím tísňového volání na linky IZS (Policie ČR –158, HZS ČR –150, zdravotnická záchranka –155) nebo prostřednictvím linky řidičů ŘSD ČRdostává bezodkladně naNárodní dopravní informační centrum
    • informace je zpracována a ihned zařazena do vysílání služby RDS-TMC společně sostatními vysílanýmidopravními informacemi

• alert-c
  • Mezinárodní protokolu pro přenos kódovaných dopravních informací
  • poloha vzhledem k silniční síti
  • poloha vzhledem k Lokalizační Databázi
  • událost podle číselníku Alert-C
  • doba trvání události
  • obsahuje seznam 2048 předdefinovaných frází, které mohou být přijímačem přeloženy do různých jazyků
  • národní lokalizační tabulky spravovány na celostátní úrovni
  • integrováno do map v navigačních přístrojích
  • V ČR řeší CEDA