This shows you the differences between two versions of the page.
| Both sides previous revision Previous revision Next revision | Previous revision | ||
|
zdrojova_data [2016/05/19 13:12] efox [vzorkování] |
zdrojova_data [2016/05/19 16:42] (current) efox [radarová interferometrie] |
||
|---|---|---|---|
| Line 13: | Line 13: | ||
| ===== primární zdroje dat ===== | ===== primární zdroje dat ===== | ||
| - | * zemský povrch | + | * **zemský povrch** |
| * ale pozor, v horách to asi přímým měřením nepůjde, takže lepší fotogrammetrie | * ale pozor, v horách to asi přímým měřením nepůjde, takže lepší fotogrammetrie | ||
| - | * letecké snímkování | + | * pozemní měření -> geodetická měření, GPS (RTK), data přímo použitelná pro generování DMR |
| + | *** letecké snímkování** | ||
| * tvorba vysoce kvalitních DMR velkých měřítek | * tvorba vysoce kvalitních DMR velkých měřítek | ||
| * použití pro tvorbu a aktualizaci topografických map | * použití pro tvorbu a aktualizaci topografických map | ||
| - | * družiové snímky | + | * **družiové snímky** |
| * skeny na družicích | * skeny na družicích | ||
| * SPOT – pro tvorbu DMR malých měřítek, ale rozsáhlých oblastí | * SPOT – pro tvorbu DMR malých měřítek, ale rozsáhlých oblastí | ||
| * IKONOS – pixel 1 m | * IKONOS – pixel 1 m | ||
| * radary - zdroj po tvorbu DMR středního a malého měřítka | * radary - zdroj po tvorbu DMR středního a malého měřítka | ||
| + | |||
| + | |||
| ===== sekundární zdroje dat ===== | ===== sekundární zdroje dat ===== | ||
| * existující topografické mapy (digitální data - ZABAGED, DMU, | * existující topografické mapy (digitální data - ZABAGED, DMU, | ||
| * obecně je očekávána přesnost jakéhokoli interpolovaného bodu okolo 1/2 nebo 1/3 intervalu původních vrstevnic | * obecně je očekávána přesnost jakéhokoli interpolovaného bodu okolo 1/2 nebo 1/3 intervalu původních vrstevnic | ||
| - | ===== vzorkování ===== | + | ====== metody sběru dat ====== |
| + | ===== fotogrammetrie ===== | ||
| + | * Využívá dvou vhodně pořízených fotografií, | ||
| + | * dvojice leteckých nebo družicových snímků se stereoskopickým překryvem 60-80 % | ||
| + | * **vlícování** = určení prvků vnitřní a vnější orientace snímku | ||
| + | * přesnost závisí na měřítku, prostorovém rozlišení snímku, přesnosti souřadnic vlícovacích bodů | ||
| + | * umozňuje plošný sběr dat i zaměřování specifických geoprvků | ||
| + | * z leteckých snímků je DMR kvalitní | ||
| + | * u družicových v metrech | ||
| + | * data relativně levná | ||
| + | ===== geodetická měření ===== | ||
| + | * jedna z nejpřesnějších, | ||
| + | * data jsou přímo použitelná pro generování velice kvalitních DMR | ||
| + | * je důležité, | ||
| + | |||
| + | ===== radarová interferometrie ===== | ||
| + | * principem je zaznamenávání radarového echa stejného místa z různých poloh, z nichž lze získat rozdíl (interferenci) fází radarového signálu, který je nositelem informace o výšce | ||
| + | * měření výšek je založeno na rozdílech ve fázi dvou radarových signálů získaných | ||
| + | - z odlišné pozice jednoho nosiče (tj. ze dvou sousedních drah) | ||
| + | - dvěma radarovými systémy zároveň (dříve např. ERS1 - ERS2) | ||
| + | - pomocí jednoho nosiče, který má jeden radar a dvě přijímací antény umístěné ve známé vzdálenosti od sebe (př. SRTM) | ||
| + | {{ :: | ||
| + | * zpracováním hodnot korespondujících obrazových prvků z obou radarových snímků se vytváří tzv. interferogram → z něj lze zjistit relativní výškové rozdíly bodů na snímcích | ||
| + | * využitím vlícovacích bodů lze relativní hodnoty převést na absolutní | ||
| + | * **diferenční interferometrie** | ||
| + | * založena na rozdílu dvou interferogramů | ||
| + | * přesnost na cm | ||
| + | * aplikace: detekce sesuvů, výška vodní hladiny, DMT | ||
| + | |||
| + | ===== radarová altimetrie ===== | ||
| + | * využívá toho, že radarová měření jsou ve své podstatě také měření vzdálenosti | ||
| + | * radarové echo je zaznamenáváno jako | ||
| + | - časový interval mezi vysláním a přijetím signálu | ||
| + | - signál modifikovaný povrchem | ||
| + | * mikrovlnné záření se šíří konstantní rychlostí, je tedy možné z rozdílu času zjistit vzdálenost (tj. výšku nosiče nad odrážejícím se povrchem) a pomocí parametrů orbity ji přepočítat na absolutní výšku povrchu | ||
| + | |||
| + | ===== laserové snímání ===== | ||
| + | * viz DPZ | ||
| + | |||
| + | {{ :: | ||
| + | |||
| + | ===== Digitalizace existujících topografických dat ===== | ||
| + | * **ZABAGED** | ||
| + | * čúzk | ||
| + | * vrstevnice ve variabilním intervalu 2, 4, 6, 8 a 10 m nebo 5 a 10 m | ||
| + | * vrstevnice v kopcovitém (hornatém) terénu poměrně přesné a kvalitní, v rovinatém terénu horší, v sídlech špatné | ||
| + | * **DMR 1** | ||
| + | * rastr 1x1 km pixel | ||
| + | * výšky jsou dány nejvyšším bodem reliéfu v daném čtverci (vztaženy k jz. rohu pixelu) | ||
| + | * přesnost 15-30 m (v závislosti na členitosti reliéfu) | ||
| + | * **DMR 2** | ||
| + | * pravidelná síť bodů o kroku 100100 m (skutečná výška v bodu) | ||
| + | * z podkladů TM 25 (ČR, SR + cca 50 km pruh okolo hranic) | ||
| + | * přesnost 3 až 15 metrů (v závislosti na členitosti reliéfu) | ||
| + | * **DMR 3** | ||
| + | * fotogrametrický výškový model | ||
| + | * ze stereomodelů | ||
| + | * TIN | ||
| + | * přesnost 1 – 7 m | ||
| + | * **DTED** | ||
| + | * Digited Terrain Elevation Data | ||
| + | * standard pro digitální modely pro armády NATO | ||
| + | * AČR jej tvoří z DMR 2, DVD a DMÚ | ||
| + | * pravidelná síť bodů o kroku | ||
| + | * 3‘‘ x 3‘‘, od 50° pak 3‘‘ x 6‘‘ | ||
| + | * **Laserové snímkování 2009-2012** | ||
| + | * DMR4G, DMR5G a DMP1G | ||
| + | * zajišťuje Zeměměřický úřad v Pardubicích + Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad v Dobrušce | ||
| + | * JTSK – ukládací jednotky dle státní mapy 1:5000 (2 x 2,5 km) | ||
| + | * WGS84/UTM – 10 x 10 km | ||
| + | * vstupní data pro tvorbu výškopisných modelů: | ||
| + | * data leteckého laserového skenování | ||
| + | * ortofoto ČR | ||
| + | * současné výškopisné databáze | ||
| + | * geodeticky zaměřená data z komparačních základen (horizontální bodové mikropole 100 x 100 m, body v síti 10 x 10 m) | ||
| + | * **DMR 4G** | ||
| + | * grid | ||
| + | * Digitální model reliéfu České republiky 4. generace (DMR 4G) představuje zobrazení přirozeného nebo lidskou činností upraveného zemského povrchu v digitálním tvaru ve formě výšek diskrétních bodů v pravidelné síti (5 x 5 m) bodů o souřadnicích X,Y,H, kde H reprezentuje nadmořskou výšku ve výškovém referenčním systému Balt po vyrovnání (Bpv) s úplnou střední chybou výšky 0,3 m v odkrytém terénu a 1 m v zalesněném terénu. Model vznikl z dat pořízených metodou leteckého laserového skenování výškopisu území České republiky v letech 2009 až 2013. DMR 4G je určen k analýzám terénních poměrů regionálního charakteru a rozsahu, např. při projektování rozsáhlých dopravních a vodohospodářských záměrů, modelování přírodních jevů, apod. | ||
| + | * **DMR 5G** | ||
| + | * TIN | ||
| + | * dokončen max. do 3 let po ukončení skenování (tj. do konce 2015) -> furt není hotovo | ||
| + | * **DMP1G** | ||
| + | * Digitální model povrchu České republiky 1. generace (DMP 1G) představuje zobrazení území včetně staveb a rostlinného pokryvu ve formě nepravidelné sítě výškových bodů (TIN) s úplnou střední chybou výšky 0,4 m pro přesně vymezené objekty (budovy) a 0,7 m pro objekty přesně neohraničené (lesy a další prvky rostlinného pokryvu). Model vznikl z dat pořízených metodou leteckého laserového skenování výškopisu území České republiky v letech 2009 až 2013. DMP 1G je určen k analýzám výškových poměrů terénu (DMR 5G) a geografických objektů na něm se vyskytujících (stavby a rostlinný pokryv) regionálního a částečně i lokálního charakteru, např. při analýzách viditelnosti, | ||
| + | |||
| + | {{ :: | ||
| + | * **INSPIRE datová sada pro téma Nadmořská výška (EL)** | ||
| + | * Data INSPIRE tématu Nadmořská výška jsou harmonizována dle prováděcích pravidel INSPIRE. Tato datová sada nadmořské výšky České republiky má proto jednotnou podobu s ostatními daty vytvářenými pro toto INSPIRE téma v rámci celé Evropy. Zdrojovou datovou sadou je digitální model reliéfu České republiky 4. generace (DMR 4G). Pro splnění požadavků datové specifikace byla data transformována do souřadnicových referenčních systémů ETRS89-TM33N a ETRS89-TM34N a výškového systému EVRS. Data jsou poskytována ve formě rastru (tiff) s prostorovým rozlišením 5 m, spolu s doprovodnou informací ve formátu GML. Výdejní jednotky jsou definované sítí ETRS89-GRS80. Pro území celé republiky jsou data dostupná v souřadnicovém systému ETRS89-TM33N, | ||
| + | * **SRTM DEM, ASTER GDEM, T-mapy, ArcData Praha, GEODIS Brno** | ||
| + | ====== vzorkování | ||
| * cílem vzorkování (angl. sampling) tedy je **popsat spojitý jev**, jakým je povrch terénu, **pomocí konečného počtu vzorků** (bodů) a určit jejich optimální rozmístění | * cílem vzorkování (angl. sampling) tedy je **popsat spojitý jev**, jakým je povrch terénu, **pomocí konečného počtu vzorků** (bodů) a určit jejich optimální rozmístění | ||
| - | {{ :: | + | {{ :: |
| * pozor - data můžu podvzorkovat i převzorkovat (undersampling, | * pozor - data můžu podvzorkovat i převzorkovat (undersampling, | ||
| Line 43: | Line 134: | ||
| ==== vzorkování se dvěma fixními dimenzemi ==== | ==== vzorkování se dvěma fixními dimenzemi ==== | ||
| === pravidelné vzorkování === | === pravidelné vzorkování === | ||
| - | * nastavením fixního intervalu ve směru X i Y je zajištěno, | + | * nastavením |
| * kvůli potřebě zaznamenat všechny nespojitosti svahů a změny v topografii dochází k nadměrnému získávání dat (redundanci dat) | * kvůli potřebě zaznamenat všechny nespojitosti svahů a změny v topografii dochází k nadměrnému získávání dat (redundanci dat) | ||
| + | === progresivní vzorkování === | ||
| + | * modifikace předchozí metody řešící redundanci dat | ||
| + | * velikost intervalu se postupně mění –> nejprve je zaměřena hrubá síť bodů –> ta je analyzována (zpravidla je vypočítána 2. derivace nadmořské výšky) a jsou určeny nové body pro získávání hodnot (vzorků) (může se i několikrát opakovat) | ||
| + | * **nevýhody**: | ||
| + | * velká redundance dat v místech, kde dochází k náhlým změnám v průběhu terénu | ||
| + | * některé významné prvky mohou být při prvotním hrubém vzorkování nezasaženy a v dalších krocích již s nimi není počítáno | ||
| + | * může být zdlouhavé, čímž metoda ztrácí na účinnosti | ||
| + | |||
| + | ==== kombinované vzorkování ==== | ||
| + | === kombinace pravidelného a selektivního vzorkování === | ||
| + | * účinné + efektivní | ||
| + | * pravidelná síť bodů + VIP body | ||
| + | === kombinace progresivního a selektivního vzorkování === | ||
| + | * z praxe je ověřeno, že společným použitím těchto dvou strategií jsou z velké části eliminovány jejich nevýhody | ||
| + | |||
| + | ==== nepravidelné vzorkování ==== | ||
| + | === náhodné vzorkování === | ||
| + | * může tvořit nežádoucí shluky | ||
| + | === shlukové vzorkování === | ||
| + | * časté v případě geologických mapování | ||
| + | === proudové vzorkování === | ||
| + | * sleduje skutečné liniové prvky v terénu (zlomy, řeky); často v kombinaci s pravidelným vzorkováním | ||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| - | {{ :: | + | {{ :: |