This shows you the differences between two versions of the page.
Both sides previous revision Previous revision | |||
hospodarska_uprava_lesa [2018/01/04 22:30] efox [GIT v lesnictví] |
hospodarska_uprava_lesa [2018/01/04 22:39] (current) efox |
||
---|---|---|---|
Line 318: | Line 318: | ||
- | ===== Level 2 Headline | + | ===== Růstový proces porostů ===== |
+ | * poznání a především pak správné vyhodnocení růstových procesů lesních porostů je jedním ze základních předpokladů úspěšného | ||
+ | * hospodářsko -úpravnického plánování | ||
+ | * **Taxační charakteristiky** | ||
+ | * vývoj porostů | ||
+ | * růst porostu = kvantitativní zvětšování objemu a biomasy živých organismů (stromů) | ||
+ | * růstové tabulky - názorně zobrazují růst a vývoj porostů | ||
+ | * popis stavu a případně i charakter změn, ke kterým dochází v průběhu vývoje lesních porostů → taxační veličiny | ||
+ | * základní veličiny: počet stromů na jednotku plochy, střední tloušťka, střední výška, kruhová základna, zásoba, přírůst | ||
+ | * Počet stromů na jednotku plochy (N) | ||
+ | * udává se zpravidla 1 ha | ||
+ | * bývá považován za veličinu, která je značně variabilní | ||
+ | * vývoj | ||
+ | * základní faktory, které ovlivňují chování této veličiny: věk porostu – dřevina – stanoviště - způsob založení porostu | ||
+ | * u rychle rostoucích a slunných dřevin počet stromů hlavního porostu v období mladosti výrazně klesá a je podstatně menší než u stinných dřevin | ||
+ | * na živnějších stanovištích je růst dřevin intenzivnější | ||
+ | |||
+ | ====== Produkční schopnost - způsoby hodnocení ====== | ||
+ | * kvalita stanoviště a druh dřeviny (porostu) – vlastnosti nejvíce ovlivňují produkční schopnost lesních porostů | ||
+ | * **Bonita stanoviště** | ||
+ | * základní kámen pro posuzování produkční schopnosti lesních porostů je obecně považována lesnická typologie | ||
+ | * na bonitu stanoviště a jeho produkční schopnost je pak usuzováno ve vztahu k lesním typům > souborů lesních typů > hospodářských souborů (lesnický typologie) | ||
+ | * **Bonita porostu (dřeviny)** | ||
+ | * existuje celá řada veličin, které k danému účelu mohou být použity: | ||
+ | * zásoba porostu, především zásoba hlavního porostu | ||
+ | * celková objemová produkce na jednotku plochy | ||
+ | * celkový průměrný přírůst (CPP) | ||
+ | * výška porostu | ||
+ | * střední tloušťka a výška porostu (společně) | ||
+ | * každá z uvedených veličin má samozřejmě jak své klady, tak i zápory | ||
+ | * nejspolehlivější ukazatel bonity dřeviny | ||
+ | * nejpoužívanější bonitační veličinou | ||
+ | * k bonitaci bývají používány následující druhy výšek: střední výška, horní výška, není možno říct který typ je lepší - v praxi používána střední výška porostu | ||
+ | |||
+ | ==== bonity ==== | ||
+ | * rozlišujeme výškové a objemové bonity | ||
+ | * převládají výškové bonitační systémy, založené na střední nebo horní výšce porostu | ||
+ | * Relativní bonity | ||
+ | * relativní vyjádření kvality stanoviště (porostu), tzn. že např. nejlepší bonita bývá označena hodnotou 1 a naopak nejhorší bonita poslední číslicí zvolené bonitní stupnice (např. 9). | ||
+ | * svým označením nepředstavují výšku absolutní produkce | ||
+ | * každá dřevina může mít svou vlastní bonitační škálu | ||
+ | * relativní bonity určitých růstových tabulek nemusí vždy nutně vyjadřovat celkové rozpětí produkčních schopností jednotlivých dřevin dané oblasti | ||
+ | * nedovolují porovnání různých růstových tabulek | ||
+ | * Absolutní bonity | ||
+ | * vyjadřuje přes danou bonitační stupnici přímo hodnoty středních výšek porostů v jejich období zralosti, | ||
+ | * podávají ihned představu o velikosti absolutní produkce; není však možno na jejich základě usuzovat na relativní produkční stupeň (produkce slabá, střední, | ||
+ | * k vyjádření bonit různých dřevin je použito jednotné, tj. stejné míry (např. střední výška ve 100 letech) | ||
+ | * absolutní bonity nezávisí od použitých růstových tabulek | ||
+ | * kromě výškových bonit existují objemové absolutní bonity | ||
+ | * mezi absolutními a relativními bonitami existuje vztah, který zaručuje převod relativních bonit na absolutní a naopak | ||
+ | |||
+ | ====== Aplikace GIT ====== | ||
+ | * Interpolace bodových dat do rastrových povrchů DMT a DMP (rozlišení DMP je zásadní pro identifikaci stromů) | ||
+ | * Vrcholy stromů použitím zjednodušené metody segmentace inverzního povodí | ||
+ | * Výpočet výšky stromů (DMP – DMT), modelování plochy korun, výčetní tloušťka na základě regresní funkce a zásoba podle modelu objemových rovnic | ||
+ | * Problémem je vzájemné propojení identických stromů vlivem náklonu kmenů a víceetážové porosty, podhodnocování výšek porostů na svazích | ||
+ | * Výsledky (s dosahovanou přesností pro): | ||
+ | * výšky stromů 5 – 8 m (bez etáží 1,5 m) | ||
+ | * výčetní tloušťka 6 cm | ||
+ | * objem kmene 0,3 m3 | ||
+ | * zásoby cca 15 % | ||
+ | * DMT 10 – 60 cm | ||
+ | |||
+ | ==== Modelování růstových procesů ==== | ||
+ | * Modelování se využívá k řešení úloh, které obecně vedou k charakterizování růstu a vývoje (prognóze) lesa, příp. ke stanovení optimálních strategií obhospodařování lesů | ||
+ | * les = systém, který můžeme nejen charakterizovat, | ||
+ | * => určité závěry za poměrně krátký časový úsek sledování aniž bychom na výsledky museli čekat například celé vývojové období lesa | ||
+ | * využívá se simulačních modelů | ||
+ | * simulovat = napodobit růstový proces jednotlivých stromů i porostů, které se mohou nacházet pod vlivem nejrůznějších faktorů prostředí a pěstebních opatření | ||
+ | * Hlavní cíle modelování růstových procesů; prognózy vývoje lesních porostů; Určení optimální strategie hospodaření | ||
+ | |||
+ | * **První modelovací přístup (růst porostních veličin)** * | ||
+ | * slouží k vyjádření primárních porostních veličin, jako např. vývoje počtu stromů na hektar či zásoby porostu apod. | ||
+ | * tloušťková struktura bývá zpravidla odvozována z porostních charakteristik | ||
+ | * Růstové a taxační tabulky hlavních dřevin ČR | ||
+ | * zkonstruovány pro čtyři základní dřeviny ČR (SM, BO, BK, DB) | ||
+ | * použito relativních bonit od nejlepší (+ 1) až po nejhorší (- 9) bonitu | ||
+ | * doplněno o absolutní výškovou bonitu, která je dána hodnotou střední výšky ve 100 letech porostu s odstupňováním po 2 metrech | ||
+ | * **Druhý modelovací přístup (rozdělení četností lesních porostů)** | ||
+ | * jako prvotní vstupní veličinu vyžadují informace o počátečním rozdělení tloušťkových četností | ||
+ | * s pomocí počátečního rozdělení se simuluje další vývoj tohoto rozdělení | ||
+ | * porostní veličiny se získávají po tloušťkových stupních | ||
+ | * na výpočet zásoby jsou zpravidla používány jednotné výškové křivky | ||
+ | * **SILVISIM** | ||
+ | * sw umožňuje variantní predikci vývoje lesních porostů v konkrétních růstových a porostních podmínkách | ||
+ | * jádrem je obecný růstový model, který je výsledkem několikaletého výzkumu v rámci projektů podporovaných MZe | ||
+ | * východiskem je uživ. definovaný způsob hospodaření a scénář očekávaného vývoje základních ekonom. parametrů | ||
+ | * možné využít zejména k modelování v souvislosti s tvorbou LHP a OPRL - k navrhování a ověřování: | ||
+ | * hospodářských cílů vlastník | ||
+ | * rámcových směrnic hospodaření | ||
+ | * výchovných programů | ||
+ | * hospodářských opatření | ||
+ | * **Třetí modelovací přístup (růst jednotlivých stromů porostu)** | ||
+ | * modely, které se zabývají modelováním jednotlivých stromů porostu | ||
+ | * na porostní veličiny se usuzuje na základě sumarizace jednotlivých stromových veličin | ||
+ | * modely se rozlišují zda k modelování využívají vzdáleností mezi stromy (tzv. nejbližšími sousedy) či nikoliv | ||
+ | * **Čtvrtý modelovacím přístupu (vývoj lesa jako populace)** | ||
+ | * modely zaměřeny na popis předpokládaného vývoje porostu, který je tvořen z jednotlivých populací a nachází se pod zátěží | ||
+ | * různých faktorů prostředí, | ||
+ | * střední Evropa (modely z Německa, Rakouska a Švýcarska), | ||
+ | * SILVA 1,2; SIBYLA; BWIN 3.0; model BO; JABOWA | ||
+ | |||
+ | |||