User Tools

Site Tools

hospodarska_uprava_lesa

Differences

This shows you the differences between two versions of the page.

Link to this comparison view

Both sides previous revision Previous revision
hospodarska_uprava_lesa [2018/01/04 22:30]
efox [GIT v lesnictví]
hospodarska_uprava_lesa [2018/01/04 22:39] (current)
efox
Line 318: Line 318:
  
  
-===== Level Headline =====+===== Růstový proces porostů ===== 
 +  * poznání a především pak správné vyhodnocení růstových procesů lesních porostů je jedním ze základních předpokladů úspěšného 
 +  * hospodářsko -úpravnického plánování 
 +  * **Taxační charakteristiky** 
 +        * vývoj porostů   - charakterizován prostřednictvím popisu stavu a charakteru změn, které v porostech nastávají v důsledku jejich růstu v čase 
 +        * růst porostu =  kvantitativní zvětšování objemu a biomasy živých organismů (stromů) 
 +              * růstové tabulky - názorně zobrazují růst a vývoj porostů   
 +              * popis stavu a případně i charakter změn, ke kterým dochází v průběhu vývoje lesních porostů → taxační veličiny 
 +              * základní veličiny: počet stromů na jednotku plochy, střední tloušťka, střední výška, kruhová základna, zásoba, přírůst 
 +        * Počet stromů na jednotku plochy (N)   
 +              * udává se zpravidla 1 ha 
 +              * bývá považován za veličinu, která je značně variabilní 
 +              * vývoj  veličiny závisí především na přirozené mortalitě a výchovných zásazích 
 +              * základní faktory, které ovlivňují chování této veličiny: věk porostu – dřevina – stanoviště - způsob založení porostu 
 +              * u rychle rostoucích a slunných dřevin počet stromů hlavního porostu v období mladosti výrazně klesá a je podstatně menší než u stinných dřevin 
 +              * na živnějších stanovištích je růst dřevin intenzivnější 
 + 
 +====== Produkční schopnost - způsoby hodnocení ====== 
 +  * kvalita stanoviště a druh dřeviny (porostu) – vlastnosti nejvíce ovlivňují produkční schopnost lesních porostů 
 +  * **Bonita stanoviště**  = vyjádření kvality půdy a klimatických podmínek 
 +        * základní kámen pro posuzování produkční schopnosti lesních porostů je obecně považována lesnická typologie 
 +        * na bonitu stanoviště a jeho produkční schopnost je pak usuzováno ve vztahu k lesním typům >  souborů lesních typů > hospodářských souborů (lesnický typologie) 
 +  * **Bonita porostu (dřeviny)**  =  taxační charakteristika, na jejímž základě se usuzuje na kvalitu stanoviště. 
 +        * existuje celá řada veličin, které k danému účelu mohou být použity: 
 +        * zásoba porostu, především zásoba hlavního porostu 
 +        * celková objemová produkce na jednotku plochy 
 +        * celkový průměrný přírůst (CPP) 
 +        * výška porostu 
 +        * střední tloušťka a výška porostu (společně) 
 +        * každá z uvedených veličin má samozřejmě jak své klady, tak i zápory 
 +        * nejspolehlivější ukazatel bonity dřeviny  = celková objemová produkce 
 +        * nejpoužívanější bonitační veličinou  = výška porostu 
 +        * k bonitaci bývají používány následující druhy výšek: střední výška, horní výška, není možno říct který typ je lepší - v praxi používána střední výška porostu 
 + 
 +==== bonity ==== 
 +  * rozlišujeme výškové a objemové bonity 
 +  * převládají výškové bonitační systémy, založené na střední nebo horní výšce porostu 
 +  * Relativní bonity 
 +        * relativní vyjádření kvality stanoviště (porostu), tzn. že např. nejlepší bonita bývá označena hodnotou 1 a naopak nejhorší bonita poslední číslicí zvolené bonitní stupnice (např. 9). 
 +        * svým označením nepředstavují výšku absolutní produkce 
 +        * každá dřevina může mít svou vlastní bonitační škálu 
 +        * relativní bonity určitých růstových tabulek nemusí vždy nutně vyjadřovat celkové rozpětí produkčních schopností jednotlivých dřevin dané oblasti 
 +        * nedovolují porovnání různých růstových tabulek 
 +  * Absolutní bonity 
 +        * vyjadřuje přes danou bonitační stupnici přímo hodnoty středních výšek porostů v jejich období zralosti,  tj. zpravidla ve 100 letech,  s odstupňováním po - 3 m   
 +        * podávají ihned představu o velikosti absolutní produkce; není však možno na jejich základě usuzovat na relativní produkční stupeň (produkce slabá, střední,dobrá) 
 +        * k vyjádření bonit různých dřevin je použito jednotné, tj. stejné míry (např. střední výška ve 100 letech) 
 +        * absolutní bonity nezávisí od použitých růstových tabulek 
 +        * kromě výškových bonit existují objemové absolutní bonity 
 +        * mezi absolutními a relativními bonitami existuje vztah, který zaručuje převod relativních bonit na absolutní a naopak 
 + 
 +====== Aplikace GIT ====== 
 +  * Interpolace bodových dat do rastrových povrchů DMT a DMP (rozlišení DMP je zásadní pro identifikaci stromů) 
 +  * Vrcholy stromů použitím zjednodušené metody segmentace inverzního povodí 
 +  * Výpočet výšky stromů (DMP – DMT), modelování plochy korun, výčetní tloušťka na základě regresní funkce a zásoba podle modelu objemových rovnic 
 +  * Problémem je vzájemné propojení identických stromů vlivem náklonu kmenů a víceetážové porosty, podhodnocování výšek porostů na svazích 
 +  * Výsledky (s dosahovanou přesností pro): 
 +  * výšky stromů 5 – 8 m (bez etáží 1,5 m) 
 +  * výčetní tloušťka 6 cm 
 +  * objem kmene 0,3 m3 
 +  * zásoby cca 15 % 
 +  * DMT 10 – 60 cm 
 + 
 +==== Modelování růstových procesů ==== 
 +  * Modelování se využívá k řešení úloh, které obecně vedou k charakterizování růstu a vývoje (prognóze) lesa, příp. ke stanovení optimálních strategií obhospodařování lesů 
 +  * les  = systém, který můžeme nejen charakterizovat, ale i sledovat jeho vývoj prostřednictvím matematického modelu. 
 +  * => určité závěry za poměrně krátký časový úsek sledování aniž bychom na výsledky museli čekat například celé vývojové období lesa 
 +  * využívá se simulačních modelů 
 +  * simulovat =  napodobit růstový proces jednotlivých stromů i porostů, které se mohou nacházet pod vlivem nejrůznějších faktorů prostředí a pěstebních opatření 
 +  * Hlavní cíle modelování růstových procesů; prognózy vývoje lesních porostů; Určení optimální strategie hospodaření 
 + 
 +  * **První modelovací přístup (růst porostních veličin)** * 
 +        * slouží k vyjádření primárních porostních veličin, jako např. vývoje počtu stromů na hektar či zásoby porostu apod. 
 +        * tloušťková struktura bývá zpravidla odvozována z porostních charakteristik 
 +        * Růstové a taxační tabulky hlavních dřevin ČR 
 +        * zkonstruovány pro čtyři základní dřeviny ČR (SM, BO, BK, DB) 
 +        * použito relativních bonit od nejlepší (+ 1) až po nejhorší (- 9) bonitu 
 +        * doplněno o absolutní výškovou bonitu, která je dána hodnotou střední výšky ve 100 letech porostu s odstupňováním po 2 metrech 
 +  * **Druhý modelovací přístup (rozdělení četností lesních porostů)** 
 +        * jako prvotní vstupní veličinu vyžadují informace o počátečním rozdělení tloušťkových četností 
 +        * s pomocí počátečního rozdělení se simuluje další vývoj tohoto rozdělení 
 +        * porostní veličiny se získávají po tloušťkových stupních 
 +        * na výpočet zásoby jsou zpravidla používány jednotné výškové křivky 
 +        * **SILVISIM** 
 +              * sw umožňuje variantní predikci vývoje lesních porostů v konkrétních růstových a porostních podmínkách 
 +              * jádrem je obecný růstový model, který je výsledkem několikaletého výzkumu v rámci projektů podporovaných MZe 
 +              * východiskem je uživ. definovaný způsob hospodaření a scénář očekávaného vývoje základních ekonom. parametrů 
 +              * možné využít zejména k modelování v souvislosti s tvorbou LHP a OPRL - k navrhování a ověřování: 
 +              * hospodářských cílů vlastník 
 +              * rámcových směrnic hospodaření 
 +              * výchovných programů 
 +              * hospodářských opatření 
 +  * **Třetí modelovací přístup (růst jednotlivých stromů porostu)** 
 +        * modely, které se zabývají modelováním jednotlivých stromů porostu 
 +        * na porostní veličiny se usuzuje na základě sumarizace jednotlivých stromových veličin 
 +        * modely se rozlišují zda k modelování využívají vzdáleností mezi stromy (tzv. nejbližšími sousedy) či nikoliv 
 +  * **Čtvrtý modelovacím přístupu (vývoj lesa jako populace)** 
 +        * modely zaměřeny na popis předpokládaného vývoje porostu, který je tvořen z jednotlivých populací a nachází se pod zátěží 
 +        * různých faktorů prostředí, např. imisí 
 +        * střední Evropa (modely z Německa, Rakouska a Švýcarska), Česká rep. a Spojené státy americké - oblasti nejrozšířenějšího využití růstových modelů v lesnické praxi. 
 +        * SILVA 1,2; SIBYLA; BWIN 3.0; model BO; JABOWA 
 + 
 + 
  
  
Permalink hospodarska_uprava_lesa.1515101406.txt.gz · Last modified: 2018/01/04 22:30 by efox

oeffentlich