User Tools
Site Tools
hospodarska_uprava_lesa
Differences
This shows you the differences between two versions of the page.
| Next revision | Previous revision | ||
|
hospodarska_uprava_lesa [2018/01/04 21:40] efox created |
hospodarska_uprava_lesa [2018/01/04 22:39] (current) efox |
||
|---|---|---|---|
| Line 56: | Line 56: | ||
| * Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 67/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 149/2003 Sb., zákona č. 1/2005 Sb. a zákona č. 444/2005 Sb. | * Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 67/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 149/2003 Sb., zákona č. 1/2005 Sb. a zákona č. 444/2005 Sb. | ||
| * 11 prováděcích vyhlášek - (pro nás) nejvýznamnější vyhl. č. 83/1996 a 84/1996 | * 11 prováděcích vyhlášek - (pro nás) nejvýznamnější vyhl. č. 83/1996 a 84/1996 | ||
| + | ====== GIT v lesnictví ====== | ||
| + | * **Dálkový průzkum Země** (letecké laserové skenování, | ||
| + | * **Pozemní měření a mapování** (globální navigační satelitní systémy, pozemní laserové skenování), | ||
| + | * **Bezkontaktní měření a testování materiálů** (počítačová tomografie, ultrazvuková měření, laserové skenování), | ||
| + | * **Monitoring** (vysokofrekvenční identifikace a čipování, | ||
| + | * **Geografické informační systémy** (podpora prostorového rozhodování, | ||
| + | |||
| + | === Real-Time Forest Intelligence === | ||
| + | * trend využívání GIT v lesnictví | ||
| + | * Využívání služeb obsahujících lesnická data a znalostní báze pro mobilní zařízení v reálném čase – využívat data přímo na pracovní ploše v lesních porostech (v systémech pro podporu rozhodování) | ||
| + | * Intelligent Harvest Control (projekt RTFI/ | ||
| + | |||
| + | === Základní inventarizace porostů === | ||
| + | * zjišťování geometrických, | ||
| + | * klasifikace lesních ekosystémů | ||
| + | * mapování lesa / druhové skladby lesa | ||
| + | * **Vývoj porostů v čas**e | ||
| + | * přirozená obnova lesních porostů | ||
| + | * mapování odlesnění | ||
| + | * lesní požáry | ||
| + | * sledování a řízení těžby lesní hmoty | ||
| + | * hodnocení škod způsobených lesními požáry, škodlivými látkami v ovzduší | ||
| + | * **Globální** | ||
| + | * v rozsahu 100km2 (celé kontinenty) | ||
| + | * základní inventarizace – kde, kolik, jaký, koho (stát) | ||
| + | * trendy – ústup, těžby, požáry | ||
| + | * G.I. tech. metody | ||
| + | * nadnárodní projekty (UNEP/GRID) | ||
| + | * **lokální** | ||
| + | * v rozsahu 0,1 - 100 km2 (republikové měřítko) | ||
| + | * základní inventarizace – kde, kolik, jaký, koho (vlastník) | ||
| + | * hodnocení zdravotního stavu, typologie lesa | ||
| + | * terénní & G.I. tech. metody | ||
| + | * národní projekty (Mze/MŽP ÚHUL) | ||
| + | |||
| + | === ICP Forests === | ||
| + | * Úkolem ICP Forests je::: | ||
| + | * Shromažďovat informace o prostorovém a časovém vývoji stavu lesa v evropském měřítku | ||
| + | * Přispět k prohloubení znalostí o příčinách současného poškození lesa se zvláštním důrazem na kritické zatížení a stupeň znečištění ovzduší. | ||
| + | * K programu se postupně připojily téměř všechny evropské státy, ČR v r. 1986 | ||
| + | * 61 monitorovacích ploch v síti 16x16 km | ||
| + | * počet ploch se v následujícím roce zvýšil na 106 | ||
| + | * 1991 byla založena síť 8x8 km s dalšími 334 plochami. | ||
| + | * kromě toho byly v rámci regionálních studií založeny plochy v síti 1x1 km v lesních oblastech Šumava, Brdy a Krkonoše. | ||
| + | * International Cooperative Programme on Assessment and Monitoring of Air Pollution Effects on Forests | ||
| + | * úrovně ICP Forest: | ||
| + | * Intenzivní monitoring lesních ekosystémů | ||
| + | * Hodnocení stavu korun, | ||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | ====== Monitorování růstu dřevin ====== | ||
| + | * destruktivní metody: | ||
| + | * časově náročné | ||
| + | * materiál poškozen | ||
| + | * Nedestruktivní metody | ||
| + | * časově nenáročné, | ||
| + | * Metoda růstové analýzy | ||
| + | * zjištění proporcionality | ||
| + | * zdravotního stavu | ||
| + | * primárního růstu /přímo z rostliny | ||
| + | * sekundárního růstu /nepřímo – z letokruhů | ||
| + | * Distribuci koruny, biomasy… | ||
| + | * Stanovení obsahu fotosyntetických barviv | ||
| + | * Sběr jehlic, kůry | ||
| + | * Chlorofyly, karotenoidy | ||
| + | * Laboratorní sledování koncentrace fotosynteticky aktivních barviv během roku | ||
| + | * Hodnocení spektrálních projevů vegetace | ||
| + | * leteckých a satelitních snímků, fotografie | ||
| + | * vliv vlastnosti listů a celé rostliny | ||
| + | * filtrování odrazivosti v různých spektrálních pásmech | ||
| + | * Pozemní průzkum země | ||
| + | * Přímo v terénu, z fotografie | ||
| + | * Odhadován zdravotní stav | ||
| + | * stupěň defoliace | ||
| + | * míra poškození | ||
| + | * Optické vlastnosti jehlic na základě obsahu fotosyntet. aktiv. látek | ||
| + | * Reflektance prýtů | ||
| + | * Dálkový průzkum země | ||
| + | * Letecké a družicové snímky | ||
| + | * nákladná metoda | ||
| + | * informace obsažená v datech DPZ je kvalitativně odlišná (bohatší) a obvykle aktuálnější než ostatní dostupné typy geografických informací | ||
| + | * jejich využití se plně osvědčuje při terénních výzkumech a zejména v kombinaci s ostatními geodaty při modelování (v GIS) | ||
| + | * pro zdravou vegetaci je typický výrazný rozdíl v odrazivosti v oblasti červené viditelné a blízké infračervené části spektra → Vegetační Indexy | ||
| + | * vyjadřují vztah mezi odrazivostí v jednotlivých pásmech - cílem zvýraznit zkoumanou složku a její vlastnosti | ||
| + | * TM4-3-2: sytě zelená - plochy se zdravými porosty | ||
| + | * Spektrální projev vegetace | ||
| + | * liší se podle snímané vlnové délky | ||
| + | * před výběrem druhu snímku stanovit prioritní sledované vlastnosti vegetace | ||
| + | * utvářen především | ||
| + | * vnějším uspořádáním (postavením listů) | ||
| + | * vnitřní strukturou (tloušťkou listů, množstvím chlorofylu) | ||
| + | * obsahem vody | ||
| + | * zdravotním stavem | ||
| + | * složením porostu | ||
| + | * NDVI (Normalized Difference Vegetation Index) - oddělení zelené vegetace od půdního podloží | ||
| + | * RATIO (Simple Ratio) - oddělení zelené vegetace a půdy | ||
| + | * MSI (Moisture Stress Index) - vodní obsah v listech rostlin | ||
| + | * NDWI (Normalized Difference Water Index) - index odrážející rozdíl v rozložení množství vody | ||
| + | * Faktory | ||
| + | * organické a minerální složení půdy | ||
| + | * vodní obsah | ||
| + | * půdní vlhkost | ||
| + | * vnější uspořádání vegetačního krytu | ||
| + | * vnitřní struktura jednotlivých částí rostlin | ||
| + | * geologické charakteristiky | ||
| + | * zdravotní stav | ||
| + | * vlastnosti půdního substrátu | ||
| + | * **Infračervené černobílé snímky** | ||
| + | * menší rozptyl, snímkování i za zhoršeného počasí | ||
| + | * silné zdůraznění stínu | ||
| + | * vodní plochy - pohlcují záření téměř dokonale | ||
| + | * jehličnatý les absorbuje IČ záření více jak listnatý => jeví se tmavší | ||
| + | * krajina se zelenými plochami a listnaté lesy působí dojmem, jakoby byly pokryty sněhem x ozářeny měsíčním světlem. | ||
| + | * V důsledku dobrého odlišení listnatých a jehličnatých stromů se IČ snímky používají často v lesnictví a také k rozlišení druhů zemědělských plodin. | ||
| + | * zaniká síť komunikací, | ||
| + | * rozlišení druhů zemědělských plodin | ||
| + | * IČ filmy se používají s červenými filtry k potlačení fialové a modré části spektra. | ||
| + | * **Barevné snímky infračervené** | ||
| + | * k dokumentaci vegetačních škod | ||
| + | * listnáče a louky se na nich zobrazují červeně | ||
| + | * jehličnany, | ||
| + | * odumřelé rostliny bez chlorofylu žlutě až hnědě. | ||
| + | * vzhled snímku se však liší podle značky filmu i podle použitého papíru => pro konkrétní interpretační účely se sestavují tabulky barev | ||
| + | * Na IČ fotografii může být dobře zaznamenáno záření emitované výrazně teplými povrchy (požáry, láva, horké prameny) | ||
| + | * **Radarových snímky** | ||
| + | * odraz mikrovlnného záření od vegetace je však poměrně komplikovaný, | ||
| + | * na radarových snímcích způsobuje vegetace ve většině případů tzv. difúzní odraz mikrovlnného záření | ||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | ---- | ||
| + | * Dokumentace lesních kalamit následkem větrných smrští, námrazy, apod. | ||
| + | * Sledování a řízení těžby lesní hmoty | ||
| + | * Určování druhu lesních dřevin a volné vegetace | ||
| + | * Kácení lesů a deštných tropických pralesů | ||
| + | * detekování špatně dostupných oblastí | ||
| + | * dlouhodobý časový záznam odlesňovaného území | ||
| + | * Detekce holin a zápoje korun lesních porostů | ||
| + | * Vysychání lužních lesů u velkých vodních toků | ||
| + | * Půdní vlastnosti | ||
| + | * pomocí monochromatické letecké infračervené spektrometrie | ||
| + | * půdní data se běžně získávají půdními odběry, ale nelze takto zpracovávat rozsáhlé území, ani provádět věrohodné extrapolace | ||
| + | |||
| + | ==== Monitorování škod způsobených požáry ==== | ||
| + | |||
| + | * lze využít snímky z viditelné části spektra → patrny oblaka kouře | ||
| + | * snímky z IČ části spektra → lokalizace povrchů, které mají vyšší teplotu než je běžné → ohniska požárů | ||
| + | * přesná lokalizace ohnisek požárů výrazně pomáhá při jejich likvidaci | ||
| + | * snímky se zachyceným tepelným zářením | ||
| + | |||
| + | ==== Monitorování zdravotního stavu stromů ==== | ||
| + | * zdravotní stav stromů je charakterizován především stupněm defoliace | ||
| + | * = relativní ztráta asimilačního aparátu v koruně stromu (v porovnání se zdravým stromem, rostoucím ve stejných porostních a stanovištních podmínkách.) | ||
| + | * způsobena především vlivem nepříznivých změn prostředí lesních ekosystémů, | ||
| + | * monokultura napadena škůdci (lýkožrout smrkový…) je oslabena - jeví se vyschlá a světlejší | ||
| + | * les poškozený dlouhodobými kyselými dešti, nebo poškozený jinou chemikálií obsaženou ve vodě či půdě. Na rostlinách lze pozorovat i dlouhotrvající sucha. | ||
| + | * __Chřadnutí lesů__ | ||
| + | * akutní = pokud z okamžitých příčin dojde k disbalanci vztahů mezi rostlinou a stanovištěm | ||
| + | * chronické = provází porosty nevhodné skladby | ||
| + | * rozdíl mezi A a CH chřadnutím pak pomocí spojení dat z pozemního šetření (pufrační potenciál) a DPZ (aktuální stav lesa) | ||
| + | ====== Hospodářská úprava lesa ====== | ||
| + | * snaha o zajištění přírodní reprodukce lesního ekosystému | ||
| + | * Základními principy: | ||
| + | * hospodaření v souladu s přírodními podmínkami (ekologický princip), | ||
| + | * hospodářská vyrovnanost a nepřetržitost (ekonomický princip). | ||
| + | * v teoretické oblasti se zabývá studiem zákonitostí přírodní reprodukce, její optimalizací a řízením, a to v oblasti biologické, | ||
| + | * v oblasti praktické | ||
| + | * ve vztahu ke státní a regionální politice je nástrojem řízení | ||
| + | * ve vztahu k vlastníkovi lesa je službou zajišťující jeho cíl hospodaření (v mezích legislativních a přírodních limitů) | ||
| + | |||
| + | ==== Klasifikace lesa podle funkčního zaměření ==== | ||
| + | * funkční zaměření lesa vyjadřuje jeho poslání (=společenský požadavek) na přednostní plnění specifikovaných funkcí | ||
| + | * podle převažujících funkcí se člení na 3 kategorie: | ||
| + | * lesy hospodářské | ||
| + | * lesy ochranné | ||
| + | * lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích, | ||
| + | * vysokohorské lesy pod hranici stromové vegetace, | ||
| + | * lesy v klečovém lesním vegetačním stupni | ||
| + | * lesy zvláštního určení | ||
| + | * v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně, | ||
| + | * v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod | ||
| + | * na území národních parků a národních přírodních rezervací, | ||
| + | * v prvních zónách CHKO a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách | ||
| + | * lázeňské | ||
| + | * příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí, | ||
| + | * sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce, | ||
| + | * se zvýšenou funkci půdoochrannou, | ||
| + | * potřebné pro zachování biologické různorodosti, | ||
| + | * v uznaných oborách a samostatných bažantnicích, | ||
| + | * v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření | ||
| + | * první 3 subkategorie LZU patří do kategorie „ze zákona“ => není nutné, aby o zařazení rozhodoval orgán SS | ||
| + | * ostatní subkategorie LZU, stejně jako subkategorie lesů ochranných, | ||
| + | * u obou kategorií vyžadován odlišný způsob hospodaření | ||
| + | |||
| + | ==== Hospodářský způsob ==== | ||
| + | * souhrnně charakterizovaný soubor základních hospodářských opatření realizovaný v časových a prostorových vazbách v rámci produkční doby na vymezené části lesa zahrnuté do stejného hospodářského souboru | ||
| + | * **h.z. pasečný** | ||
| + | * dle LZ nesmí při mýtní těžbě (= při pasečném HZ) přesáhnout velikost holé seče 1 ha a její šíře na exponovaných hospodářských souborech jednonásobek, | ||
| + | * na ostatních souborech dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu. | ||
| + | * šířka holé seče není omezena při domýcení porostních zbytků a porostů o výměře menší než 1 ha. | ||
| + | * Výjimku může povolit orgán SSL: na hospodářském souboru přirozených borových stanovišť na písčitých půdách a na hospodářském souboru přirozených lužních stanovišť, | ||
| + | * h.z. výběrný V | ||
| + | * výběrná seč nežádoucích nebo mýtně zralých jedinců | ||
| + | * forma stromová a skupinová | ||
| + | * výběr dle určené dimenze mýtního typu, v podstatě klasická forma s hospodářským zaměřením na těžeb ní vyrovnanost a nepřetržitost stromů s maximálním zhodnocením, | ||
| + | * nahodilý výběr zpravidla zdravotního typu v porostech se specifickým funkčním zaměřením (např. les ochranný), kde není zásadní ekonomický přínos z těžby, ale plnění deklarované funkce | ||
| + | * h.z. podrostní P | ||
| + | * = přirozená obnova nového porostu pod porostem původním, případně uplatňování podsadeb v odůvodněných případech | ||
| + | * žádná zákonná omezení, uplatnění se řídí diferencovanými pěstebními zásadami | ||
| + | * h.z. násečný N | ||
| + | * zvláštní způsob - uplatňuje se obnovní technika okrajových a obrubných sečí | ||
| + | * následný porost vzniká v blízkosti porostní stěny jak na holé ploše, tak pod ochranou těženého porostu | ||
| + | |||
| + | ====== Klasifikace podle způsobu hospodaření ====== | ||
| + | * **Hospodářský tvar lesa** = obraz lesa charakterizovaný, | ||
| + | * **Vysoký (semenný) les** | ||
| + | * tvar lesa vzniklý generativně (ze šíje, umělé výsadby, nebo přirozenou obnovou) | ||
| + | * převažující tvar lesa (cca 96 % rozlohy lesů) | ||
| + | * dlouhá produkční doba a vysoká hodnotová produkce | ||
| + | * dle formy uplatňovaného hospodaření, | ||
| + | * **Les střední (sdružený)** | ||
| + | * tvar dvouvrstvého či vícevrstvého etážového lesa | ||
| + | * spodní vrstvu tvoří les nízký, | ||
| + | * horní vrstvy pak i několik věkových tříd výstavků | ||
| + | * Výstavková vrstva | ||
| + | * z hlediska strategie hospodaření může vzniknout i nepravý střední les (převodem z nepravé kmenoviny a ponecháním jedné vrstvy výstavků), | ||
| + | * **Les nízký (výmladkový)** | ||
| + | * tvar lesa založený na opakované vegetativní obnově z pařezových i kořenových výmladků | ||
| + | * charakterizován krátkou produkční dobou, brzká kulminace objemového přírůstu | ||
| + | * na středních bonitách má les nízký cca do 40ti let věku vyšší produkci než les vysoký, pak se přírůst rychle snižuje, | ||
| + | * objemová produkce lesa vysokého je vyšší. | ||
| + | * na srovnávací horizont mýtního věku lesa vysokého (např. pro DB -160 let) = zhruba 3 cyklům lesa nízkého, je objemová produkce srovnatelná, | ||
| + | |||
| + | ====== Složení porostů ====== | ||
| + | * **monokultura** = porost složený pouze z jedné dřeviny je porost nesmíšený (stejnorodý) | ||
| + | * porost ve kterém je více dřevin je porost smíšený (nestejnorodý) | ||
| + | * zastoupení dřeviny = plošný podíl dřeviny ve smíšeném porostu | ||
| + | * vyjadřuje zkratkou dřeviny a desítkami procent nebo procenty | ||
| + | * SM 4, JD 2, BK 4, LP nebo SM 41, JD 19, BK 37, LP 3 | ||
| + | * **Podle zastoupení dřeviny** | ||
| + | * dřevina hlavní - zaujímá v porostu největší plošný podíl (min. 40%) | ||
| + | * dřevina vedlejší - menší zastoupení než dřevina hlavní, dále se dělí: | ||
| + | * dřevina přímíšená - s plošným podílem > 10% | ||
| + | * dřevina vtroušená | ||
| + | * **Přirozená skladba dřevin** | ||
| + | * vychází z rekonstrukce původního (přirozeného) složení lesních dřevin a jejich zastoupení (v dřívějších přírodních lesích) na daném stanovišti (LT, SLT) | ||
| + | * základem pro vytváření přirozených lesů (přírodě blízké lesní hospodářství) | ||
| + | |||
| + | * **Podle věku jednotlivých stromů** | ||
| + | * porosty stejnověké - v mladých porostech se stromy liší věkem do 5 let, ve středně starých do 10 let | ||
| + | * porosty různověké - věkový rozdíl jednotlivých stromů je větší jak 5 (mladé porosty) případně 10 (středně staré porosty) let. | ||
| + | * Podle věku se porosty dále rozdělují | ||
| + | * věková třída | ||
| + | * rozdělení porostů po intervalech 20 let | ||
| + | * porosty pasečného lesa na základě skutečného věku. I. věková třída = 1-20 let, II. 21 - 40 let atd. | ||
| + | * používá se zejména v porostních mapách | ||
| + | * **věkový stupeň** | ||
| + | * rozdělení porostů po intervalech 10 let | ||
| + | * používá se v lesním hospodářském plánu k vyjádření plošného zastoupení věkových stupňů, plošného zastoupení dřevin apod. | ||
| + | |||
| + | |||
| + | ===== Růstový proces porostů ===== | ||
| + | * poznání a především pak správné vyhodnocení růstových procesů lesních porostů je jedním ze základních předpokladů úspěšného | ||
| + | * hospodářsko -úpravnického plánování | ||
| + | * **Taxační charakteristiky** | ||
| + | * vývoj porostů | ||
| + | * růst porostu = kvantitativní zvětšování objemu a biomasy živých organismů (stromů) | ||
| + | * růstové tabulky - názorně zobrazují růst a vývoj porostů | ||
| + | * popis stavu a případně i charakter změn, ke kterým dochází v průběhu vývoje lesních porostů → taxační veličiny | ||
| + | * základní veličiny: počet stromů na jednotku plochy, střední tloušťka, střední výška, kruhová základna, zásoba, přírůst | ||
| + | * Počet stromů na jednotku plochy (N) | ||
| + | * udává se zpravidla 1 ha | ||
| + | * bývá považován za veličinu, která je značně variabilní | ||
| + | * vývoj | ||
| + | * základní faktory, které ovlivňují chování této veličiny: věk porostu – dřevina – stanoviště - způsob založení porostu | ||
| + | * u rychle rostoucích a slunných dřevin počet stromů hlavního porostu v období mladosti výrazně klesá a je podstatně menší než u stinných dřevin | ||
| + | * na živnějších stanovištích je růst dřevin intenzivnější | ||
| + | |||
| + | ====== Produkční schopnost - způsoby hodnocení ====== | ||
| + | * kvalita stanoviště a druh dřeviny (porostu) – vlastnosti nejvíce ovlivňují produkční schopnost lesních porostů | ||
| + | * **Bonita stanoviště** | ||
| + | * základní kámen pro posuzování produkční schopnosti lesních porostů je obecně považována lesnická typologie | ||
| + | * na bonitu stanoviště a jeho produkční schopnost je pak usuzováno ve vztahu k lesním typům > souborů lesních typů > hospodářských souborů (lesnický typologie) | ||
| + | * **Bonita porostu (dřeviny)** | ||
| + | * existuje celá řada veličin, které k danému účelu mohou být použity: | ||
| + | * zásoba porostu, především zásoba hlavního porostu | ||
| + | * celková objemová produkce na jednotku plochy | ||
| + | * celkový průměrný přírůst (CPP) | ||
| + | * výška porostu | ||
| + | * střední tloušťka a výška porostu (společně) | ||
| + | * každá z uvedených veličin má samozřejmě jak své klady, tak i zápory | ||
| + | * nejspolehlivější ukazatel bonity dřeviny | ||
| + | * nejpoužívanější bonitační veličinou | ||
| + | * k bonitaci bývají používány následující druhy výšek: střední výška, horní výška, není možno říct který typ je lepší - v praxi používána střední výška porostu | ||
| + | |||
| + | ==== bonity ==== | ||
| + | * rozlišujeme výškové a objemové bonity | ||
| + | * převládají výškové bonitační systémy, založené na střední nebo horní výšce porostu | ||
| + | * Relativní bonity | ||
| + | * relativní vyjádření kvality stanoviště (porostu), tzn. že např. nejlepší bonita bývá označena hodnotou 1 a naopak nejhorší bonita poslední číslicí zvolené bonitní stupnice (např. 9). | ||
| + | * svým označením nepředstavují výšku absolutní produkce | ||
| + | * každá dřevina může mít svou vlastní bonitační škálu | ||
| + | * relativní bonity určitých růstových tabulek nemusí vždy nutně vyjadřovat celkové rozpětí produkčních schopností jednotlivých dřevin dané oblasti | ||
| + | * nedovolují porovnání různých růstových tabulek | ||
| + | * Absolutní bonity | ||
| + | * vyjadřuje přes danou bonitační stupnici přímo hodnoty středních výšek porostů v jejich období zralosti, | ||
| + | * podávají ihned představu o velikosti absolutní produkce; není však možno na jejich základě usuzovat na relativní produkční stupeň (produkce slabá, střední, | ||
| + | * k vyjádření bonit různých dřevin je použito jednotné, tj. stejné míry (např. střední výška ve 100 letech) | ||
| + | * absolutní bonity nezávisí od použitých růstových tabulek | ||
| + | * kromě výškových bonit existují objemové absolutní bonity | ||
| + | * mezi absolutními a relativními bonitami existuje vztah, který zaručuje převod relativních bonit na absolutní a naopak | ||
| + | |||
| + | ====== Aplikace GIT ====== | ||
| + | * Interpolace bodových dat do rastrových povrchů DMT a DMP (rozlišení DMP je zásadní pro identifikaci stromů) | ||
| + | * Vrcholy stromů použitím zjednodušené metody segmentace inverzního povodí | ||
| + | * Výpočet výšky stromů (DMP – DMT), modelování plochy korun, výčetní tloušťka na základě regresní funkce a zásoba podle modelu objemových rovnic | ||
| + | * Problémem je vzájemné propojení identických stromů vlivem náklonu kmenů a víceetážové porosty, podhodnocování výšek porostů na svazích | ||
| + | * Výsledky (s dosahovanou přesností pro): | ||
| + | * výšky stromů 5 – 8 m (bez etáží 1,5 m) | ||
| + | * výčetní tloušťka 6 cm | ||
| + | * objem kmene 0,3 m3 | ||
| + | * zásoby cca 15 % | ||
| + | * DMT 10 – 60 cm | ||
| + | |||
| + | ==== Modelování růstových procesů ==== | ||
| + | * Modelování se využívá k řešení úloh, které obecně vedou k charakterizování růstu a vývoje (prognóze) lesa, příp. ke stanovení optimálních strategií obhospodařování lesů | ||
| + | * les = systém, který můžeme nejen charakterizovat, | ||
| + | * => určité závěry za poměrně krátký časový úsek sledování aniž bychom na výsledky museli čekat například celé vývojové období lesa | ||
| + | * využívá se simulačních modelů | ||
| + | * simulovat = napodobit růstový proces jednotlivých stromů i porostů, které se mohou nacházet pod vlivem nejrůznějších faktorů prostředí a pěstebních opatření | ||
| + | * Hlavní cíle modelování růstových procesů; prognózy vývoje lesních porostů; Určení optimální strategie hospodaření | ||
| + | |||
| + | * **První modelovací přístup (růst porostních veličin)** * | ||
| + | * slouží k vyjádření primárních porostních veličin, jako např. vývoje počtu stromů na hektar či zásoby porostu apod. | ||
| + | * tloušťková struktura bývá zpravidla odvozována z porostních charakteristik | ||
| + | * Růstové a taxační tabulky hlavních dřevin ČR | ||
| + | * zkonstruovány pro čtyři základní dřeviny ČR (SM, BO, BK, DB) | ||
| + | * použito relativních bonit od nejlepší (+ 1) až po nejhorší (- 9) bonitu | ||
| + | * doplněno o absolutní výškovou bonitu, která je dána hodnotou střední výšky ve 100 letech porostu s odstupňováním po 2 metrech | ||
| + | * **Druhý modelovací přístup (rozdělení četností lesních porostů)** | ||
| + | * jako prvotní vstupní veličinu vyžadují informace o počátečním rozdělení tloušťkových četností | ||
| + | * s pomocí počátečního rozdělení se simuluje další vývoj tohoto rozdělení | ||
| + | * porostní veličiny se získávají po tloušťkových stupních | ||
| + | * na výpočet zásoby jsou zpravidla používány jednotné výškové křivky | ||
| + | * **SILVISIM** | ||
| + | * sw umožňuje variantní predikci vývoje lesních porostů v konkrétních růstových a porostních podmínkách | ||
| + | * jádrem je obecný růstový model, který je výsledkem několikaletého výzkumu v rámci projektů podporovaných MZe | ||
| + | * východiskem je uživ. definovaný způsob hospodaření a scénář očekávaného vývoje základních ekonom. parametrů | ||
| + | * možné využít zejména k modelování v souvislosti s tvorbou LHP a OPRL - k navrhování a ověřování: | ||
| + | * hospodářských cílů vlastník | ||
| + | * rámcových směrnic hospodaření | ||
| + | * výchovných programů | ||
| + | * hospodářských opatření | ||
| + | * **Třetí modelovací přístup (růst jednotlivých stromů porostu)** | ||
| + | * modely, které se zabývají modelováním jednotlivých stromů porostu | ||
| + | * na porostní veličiny se usuzuje na základě sumarizace jednotlivých stromových veličin | ||
| + | * modely se rozlišují zda k modelování využívají vzdáleností mezi stromy (tzv. nejbližšími sousedy) či nikoliv | ||
| + | * **Čtvrtý modelovacím přístupu (vývoj lesa jako populace)** | ||
| + | * modely zaměřeny na popis předpokládaného vývoje porostu, který je tvořen z jednotlivých populací a nachází se pod zátěží | ||
| + | * různých faktorů prostředí, | ||
| + | * střední Evropa (modely z Německa, Rakouska a Švýcarska), | ||
| + | * SILVA 1,2; SIBYLA; BWIN 3.0; model BO; JABOWA | ||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
Permalink hospodarska_uprava_lesa.1515098421.txt.gz · Last modified: 2018/01/04 21:40 by efox
oeffentlich
