User Tools

Site Tools

lesnicke_mapy_a_data_typologie_oprl_nil

přírodní lesní oblasti

  • souvislá území s obdobnými růstovými podmínkami pro les (=lesní oblasti LO)
  • jako trvalé přírodní rámce nezávislé na správních změnách umožňují všestranné využití v LH při dlouhodobém a rámcovém plánování v LHP
  • primárně pro hospodářsko-úpravnické účely
  • vymezení PLO jako územních celků:
  • podstatnější rozdíly v půdotvorných matečných horninách, které podmiňují půdní vlastnosti typologických jednotek,
  • rozdíly v konfiguraci terénu vyhraněných geomorfologických celků, které ovlivňují uplatnění typologických jednotek
  • rozdíly v makroklimatu, které se rozhodující měrou (avšak společně a ostatními činiteli) podílejí na rozšíření lesních společenstev, kombinaci dřevin v jejich přirozené skladbě i předpokladech pro hospodářské dřeviny.
  • PLO včetně popisu hranic a mapového zobrazení – příloha 1 vyhl. č. 83/1996 Sb.
  • 41 lesních oblastí v ČR

topologický systém uhul

  • založen na horizontálním a vertikálním členění přírodních podmínek
  • charakterizuje konkrétní stav přírodních poměrů
  • Vertikální členění - lesní vegetační stupně (LVS)
    • vylišeny na základě vztahu mezi klimatem a biocenózou
    • charakterizovány číselně 1 - 9 (a skupinou 0) a slovně podle nejvýznamnějších původních dřevin daného výškového pásma (dbBK = dubová bučina)
    • většina lesních typů ČR je ve 3. vegetačním stupni (dubobukový)
  • Horizontální členění -ekologické řady a kategorie
    • vyjadřuje odlišnosti růstových podmínek podle stanovištních rozdílů, především půdních
    • diferenciace růstových podmínek v horizontálním členění je výraznější než diferenciace podle LVS
    • 8 základních řad: Z, K, B, J, L, P, G, R
    • dělí se do 24 kategorií
    • každá kategorie charakterizována velkým písmenem (začáteční písmeno hlavní charakteristiky)
    • X – xerotermní
    • Z – zakrslá
    • B -bohatá
    • L – lužní
    • O – oglejená
    • R – rašelinná
    • dále vylišeny lesní typy a soubory lesních typů

lesní typ

  • základní jednotka typologického systému
  • je charakterizován
  • význačnou kombinací druhů příslušné fytocenózy
  • půdními vlastnostmi
  • postavením v terénu (v lesních vegetačních stupních)
  • potenciální bonitou dřevin
  • je vyjádřen alfanumerickým kódem
  • Číslo - písmeno - číslo
  • lesní vegetační stupeň - edafická kategorie - charakteristický druh fytocenózy
  • 1K1 - kyselá doubrava kostřavová
  • 3S3 - svěží dubová bučina s ostřicí prstnatou
  • 5H4 - hlinitá jedlová bučina s kapradinami
  • LT resp. typ geobiocénu = geobiocenologická (= ekosystémová) jednotka, která zachycuje spojitost růstových podmínek i výsledný charakter
  • geobiocenologické jednotky = typizované segmenty přírody a jejich nadstavbové jednotky v krajině

Soubor lesních typů (SLT)

  • širší typologická jednotka
  • spojuje lesní typy na příbuzných stanovištích, charakterizovaných hospodářsky významnými vlastnostmi
  • v ekologické síti vymezeny edafickými kategoriemi a klimatickými (vegetačními) stupni
  • v ČR je vylišeno celkem 168 souborů lesních typů
  • zařazení porostů do lesních typů je uvedeno v lesním hospodářském plánu nebo v lesní hospodářské osnově
  • je vyjádřen alfanumerickým kódem:
  • číslo - písmeno / lesní veg. stupen - edaf. kategorie
  • 1K - kyselá doubrava
  • 3S - svěží dubová bučina
  • 5H - hlinitá jedlová bučina
  • SLT - příliš detailní pro diferenciaci hospodářských opatření ⇒

Cílový hospodářský soubor (CIHO)

  • jednotka diferencovaného hospodaření v lese
  • definuje cílový stav porostních poměrů a funkční zaměření porostu na lokalitách shodných přírodních podmínek.
  • CIHO se označují:
    • číselně - dvoumístné číslo
    • první číslo je širší klimaticko - vegetační charakteristika
    • druhé číslo je kód stanovištní jednotky (řady)
  • slovně - výstižné označení klíčové stanovištní charakteristiky, příp. dřeviny
    • 23 – hospodářství kyselých stanovišť nižších poloh
    • vznikají agregací LT do cílových HS na základě agregační tabulky

Rámcové směrnice hospodaření

  • smyslem směrnic je poskytnout majiteli lesa, nebo odbornému lesnímu hospodáři, přehled o optimálním hospodaření v porostech zahrnutých do hospodářských souborů v celém věkovém spektru od nejmladších po mýtní porosty
  • dle vyhl. MZe ČR č. 83/1996 pro jednotlivé hospodářské soubory
  • soubor doporučení pro hospodaření v porostních skupinách daného hospodářského souboru
  • vztahuje se k celému hospodářskému souboru
  • plánovacím obdobím je zde celý produkční věk
  • rámcové směrnice hospodaření pro vylišené hospodářské soubory - povinná součástí textové části LHP
  • číselné označení a název hospodářského souboru
  • název přírodní lesní oblasti, do které spadají zahrnuté porostní skupiny
  • výčet zahrnutých souborů lesních typů (případně jejich částí)
  • charakteristiku porostního typu
  • základní hospodářská doporučení
  • Hospodářský tvar lesa
    • výsledek způsobu hospodaření - zejména způsobu vzniku porostů
    • vysoký (vysokokmenný), nízký (pařezina), střední (sdružený)
  • Obmýtí = rámcová produkční doba porostů v daném HS
    • uvádí se věkovým rozpětím zaokrouhleným na desítky let
    • v praxi používané obmýtí: kulminaci hodnotového celkového průměrného přírůstu
  • Hospodářský způsob
    • doporučený způsob se uvádí ve zkratce
    • H – holosečný, N - násečný , P - podrostní , V- výběrný
  • Obnovní doba = doba, která uplyne od prvního do posledního plánovaného obnovního zásahu v obnovovaném porostu
    • závislá na stavu, skladbě a způsobu obnovy současného porostu a na cíli druhové skladby, kterého má být dosaženo v době zajištění kultury.
    • v lesích ochranných - obhospodařovaných výběrným způsobem - obnovní doba nepřetržitá
  • Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin
    • udává se minimální procentický podíl těchto dřevin v porostu v době zajištění kultury
    • cílem je zamezit vzniku monokultur
    • výčet melioračních a zpevňujících dřevin pro základní porostní typy HS uveden v příloze č. 4 k vyhl. MZe ČR č. 83/1996 Sb
    • v lesích ochranných jsou považovány za dřeviny meliorační a zpevňující všechny dřeviny přirozené druhové skladby, kromě smrku a borovice
  • Cílová druhová porostní skladba = doporučené zastoupení dřevin v mýtním věku, vyjádřené v procentech,které je z hlediska zabezpečení produkčních i mimoprodukčních funkcí lesů optimální.
    • z hlediska produkčního představuje v rámci hospodářského souboru ekonomicky i biologicky optimalizované zastoupení dřevin v mýtním věku (optimum hodnoty, trvalosti i bezpečnosti produkce).
    • vedle optimální skladby odpovídající podmínkám HS (někdy v alternativách) uvádí se u všech ostatních porostních typů souboru * upravená cílová skladba, dosažitelná ve změněných podmínkách těchto typů porostů.
    • výraznější rozdíly v cílové skladbě v rámci HS jsou při změněném stavu porostů, zejména v imisních oblastech
  • lesy jsou zmapovány podle typologického systému a systematicky revidovány v rámci vyhotovení oblastních plánů rozvoje lesů (vyhl. MZe ČR č. 83/1996 Sb.)
  • změny monitorovány na typologických plochách
  • Vlastní výstupy typologie lesů
    • charakteristiky lesních typů
    • charakteristiky LT jsou zpracovány na úrovni přírodních lesních oblastí
    • na tomto geobiocenologickém základě jsou diferencovány a respektovány specifické podmínky oblasti
    • typologická mapa (1: 10000)
    • je zpracovaná na podkladě charakteristik LT
    • zachycuje vývojový proces typologické jednotky, vzniká postupně a její vývoj není definitivní
    • cílem je zachytit aktuální stav, protože se mapuje otevřená, dynamická lesní geobiocenóza

dokonalá typologická mapa vzniká cca 60 - 80 let a zachycuje historicko-vývojový proces

Prostorová úprava lesa

  • soubor poznatků a opatření, jimiž se zabezpečuje účelné uspořádání lesů a úprava prostorových vztahů v jednotlivých lesních částech a vzájemně mezi nimi.
  • slouží k získání přehledu a orientaci při hospodaření
  • vnitřní = struktura a textura porostu (vertikální a horizontální dělení)
  • vnější = rozdělení lesa (~ JPRL = jednotky prostorového dělení lesa)
  • vvymezení hospodářsko – úpravnických jednotek jako rámců pro plánování, zjišťování a vyhodnocování stavu lesa

Pozemky určené k plnění funkcí lesa PUPFL

  • lesní pozemky - pozemky s lesními porosty a plochy, na nichž byly lesní porosty odstraněny za účelem obnovy, lesní průseky a nezpevněné lesní cesty, nejsou-li širší než 4 m a pozemky na nichž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů
  • jiné pozemky - zpevněné lesní cesty, drobné vodní plochy, ostatní plochy, pozemky nad horní hranicí dřevinné vegetace (s výjimkou ploch zastavěných a příjezdových komunikací), lesní pastviny a políčka pro zvěř, nejsou-li součástí zemědělského půdního fondu
  • lesní hospodářský celek = lesní pozemky + jiné pozemky - rámec pro vypracování LHP

pro účely zpracování LHP a O se PUPFL dělí na porostní půdu a bezlesí

  • lesní majetek = souhrn všech pozemků = PUPFL (LHC) a ostatní pozemky - neslouží k hospodaření na lesním majetku, k jeho využití ani k plnění funkcí lesa
  • Velikost pozemků je charakterizována:
    • plochou - číselný údaj o velikosti části lesa zjištěný měřením
    • výměrou - číselný údaj o velikosti části lesa zjištěný na podkladě KN
    • výměry i plochy pro jednotlivé části lesa se udávají v plochové tabulce
    • údaj výměry lze nahradit plochou pozemku v případě, kdy rozdíl mezi zjištěným stavem a údajem katastru nemovitosti překračuje mez stanovenou: delta P = 5 * (0,001 P + 0,5 odmocnina P)
    • P je výměra v m2 (ve smyslu vyhlášky č. 84/1995 Sb.); výměra se uvádí zaokrouhlená na setiny ha

6 vyhl. Č. 84/1996 Sb. O lesním hospodářském plánování

  • 1) Veškerá porostní půda na celku musí být zařazena do jednotek prostorového rozdělení lesa.
  • (2) Jednotky prostorového rozdělení lesa jsou vytvářeny tak, aby byla
    • a) usnadněna orientace v lese,
    • b) umožněna jednoznačná identifikace částí lesa při plánovacích, hospodářských, evidenčních a kontrolních činnostech.
  • (3) Jednotkami prostorového rozdělení lesa jsou:

oddělení, dílec, porost, porostní skupina a etáž, přičemž porost je základní jednotkou tohoto rozdělení, která musí být vždy vylišena.

  • Oddělení
    • optimální velikost cca 80 ha, minimum 20-30 ha, maximální 150 ha
    • jednotka pouze s orientační funkcí.
    • hranice se vedou po trvalých liniích terénu
    • oddělení se značí arabskými číslicemi (1, 2, 3)
  • Dílec
    • vytváří se na základě podobnosti přírodních a hospodářských podmínek
    • cílem je postupné dosažení jednotného způsobu hospodaření
    • výměra nepřesahuje 30 ha.
    • dílce se označují velkými písmeny (A, B, C)
  • Porost
    • vymezují se jako plošně souvislé části lesa, odlišující se od sebe druhovou, věkovou či prostorovou skladbou, kategorií lesů nebo vyžadující odlišné hospodaření.
    • vylišují se na základě odlišné druhové, věkové, nebo prostorové skladby, odlišné kategorie lesa nebo pro odlišný způsob hospodaření
    • výměra porostů neklesá pod 0,20 ha, nejedná-li se o les ve vlastnictví různých subjektů.
    • porosty se označují malými písmeny (a, b, c).
  • Porostní skupina
    • část porostu vylišená dočasně odděleně v důsledku odlišného věku nebo plošně nevýznamná část lesa nevylišená jako porost.
    • značí se číslem
  • Etáž
    • jednotka vertikálního členění porostní skupiny.
    • vylišuje se tehdy, jestliže v porostní skupině nad sebou rostou soubory stromů o jednoznačně odlišitelném věku a většinou současně i druhovém složení
    • porostní skupina obsahuje vždy minimálně jednu etáž
  • Prostorové rozdělení lesa
    • dvoustupnové: oddělení, porost
    • trojstupnové: oddělení, dílec, porost
  • jako skupiny nebo etáže se vylišují části lesa o výměře nad 0,04 ha
  • při vylišování jednotek JPRL se respektují hranice katastrálních území na úrovni hranic porostů nebo porostních skupin.
  • hranice oddělení a dílců se navrhují po zřetelných liniích v terénu.
  • tam, kde mohou vzniknout pochybnosti o průběhu těchto hranic, je třeba zřetelně označit jejich průběh v terénu na lomových bodech a mezi nimi

Informační standard lesního hospodářství

  • vznikl jako reakce na změny ve způsobu pořizování, zpracování a využívání dat o lese pro hospodářské a správní účely vyplývající z lesního zákona č.289/1995 Sb.
  • změny spočívají:
    • v diverzifikaci zdrojů
    • způsobů zpracování
    • tvarů výstupů elaborátů hospodářské úpravy lesů
  • IS LH zajišťuje zachování plné srozumitelnosti a kompatibility těchto děl na úrovni věcné i datové
  • terminologické sjednocení
  • definování rozhraní pro datovou komunikaci
  • podpora výměny dat
  • specifikace informačních východisek aplikačních informačních systémů

Předmět standardu - Katalog objektů

  • třída - objekt - vlastnost
  • vlastnost: definice, kod, datový typ, jednotka, chyba, číselník
  • geometrie: bod, linie, plocha, vsechno multi, složený formát
  • výměnný formát: XML

Lesnické mapy

  • § 2 zákona č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
  • součástí lesnických map je prostorové rozdělení lesa
  • závazným výchozím mapovým podkladem pro tvorbu LM je KN nebo SMO 1 : 5 000
  • lesnické mapy se zpracovávají a zobrazují v geodetickém referenčním systému S-JTSK
  • při zobrazení vyšších jednotek prostorového rozdělení lesa, kterými jsou oddělení, dílec se pracuje s geodetickou přesností 0,0004 x M [m], kde M je měřítko mapy.
  • pro tvorbu lesnických map se použijí mapové značky podle přílohy č. 2 této vyhlášky.
  • ve vojenských újezdech je podkladem pozemková mapa vojenských újezdů
  • při zobrazení lesních částí mimo situaci, je součástí lesnické mapy celkový situační nákres
  • základní lesnické mapy
    • mapa obrysová (10), porostní (10) ,typologická (5),těžební nebo těžebně technologická.
    • vyhotovují se zpravidla v měřítku 1 : 10 000 nebo větším (podrobnějším)
  • ostatní účelové lesnické mapy
    • organizační, dopravní, mapa dlouhodobých opatření ochrany lesa atd.
      • na lesnických mapách, které jsou náležitostí plánů, je vždy uvedeno měřítko mapy a přehled mapových značek
    • povinnou náležitostí plánu je lesnická mapa v M alespoň 1 : 10 000, zahrnující všechny vylišené JPRL, pro které je provedeno zjištění stavu lesa

Oblastní plány rozvoje lesů OPRL

  • definující zásady hospodaření v lesích dle přírodních lesních oblastí ČR
  • legislativně v zákoně č.289/1995 Sb. §23 a Vyhlášce Mze č. 83/1996 Sb.
  • obsahují souhrnné údaje o stavu lesů, potřebách plnění funkcí lesů jako veřejného zájmu a doporučení o způsobech hospodaření v ekosystémovém pojetí.
  • vycházejí z principu trvale udržitelného obhospodařování lesů ⇒ vytvářejí předpoklady pro minimalizaci střetu mezi celospolečenskými zájmy a zájmy jednotlivých vlastníků lesů.
  • jsou metodickým nástrojem státní lesnické politiky.
  • slouží jako podpora pro rozhodování orgánů státní správy.
  • tvoří podklad pro vypracování lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov.
  • data OPRL poskytuje ÚHÚL prostřednictvím Informačního a datového centra
  • aktuální pravidla pro poskytování dat jsou umístěny na www.uhul.cz
  • Obsah OPRL
    • TEXTOVÁ ČÁST
      • rámcové stanovení funkčního potenciálu - produkční, mimoprodukční
      • přehled veřejných zájmů (kategorizace) a výhled vývoje
      • přehled překryvu účelovosti lesů
      • priority funkcí
      • střely zájmů
      • rozbor přírodních podmínek
      • rozbor ohrožení imisemi a dalšími škodlivými činitel
      • základní hospodářská doporučení pro hospodářské soubory
      • návrh dlouhodobých opatření ochrany lesa včetně schválených územních systémů ekologické stability
      • návrh využití nepůvodních dřevin
      • údaje o stavu lesa - rozbor platných lesních hospodářských plánů - včetně historického vývoje hospodaření
      • návrh optimalizace dopravního zpřístupnění a limitujících těžebně-dopravních technologií
    • GRAFICKÉ A TABELÁRNÍ PŘEHLEDY
      • ZÁKLADNÍ Hospodářská doporučení dle hs
      • zastoupené cílových hs
      • celkový podíl jendotlivých skupin vlastníků na výměře
      • zatoupění věkových stupnů
      • struktura rámcových směrnic hospodaření
      • výhled roční výše celkové těžby
    • DIGITÁLNÍ A ANALOGOVÉ MAPY
      • PŘEHLEDOVÁ 50
      • typologická 10
      • lesní vegetační stupně 25
      • dlouhodobá opatření lesa 25
      • deklarované fce 25
      • fční potenciál 25
      • dopravní 25
      • ohrožení jehličnatých porostů 25
    • výsledné doporučení a závěry
    • technická zpráva
    • doklady o rozhodnutí kategorizace lesů

ROZBOR PŘÍRODNÍCH PODMÍNEK

  • 1 - Poměry klimatické
    • atlas podnebí ČSSR (1958) / Česka (2011)
    • klimatické oblasti ČSR (Quitt,1971)
  • 2 - Poměry geomorfologické a hydrologické
    • regionální členění reliéfu ČR
    • vyšší geomorfologické jednotky ČR
  • 3 - Poměry geologické a pedologické
    • geologická mapa ČR 1 : 200 000
    • zobecnění půdních rozborů typologických ploch
    • zastoupení půdních typů
  • 4 - Poměry biogeografické
    • nové fytografické členění ČR
    • starší fytografické členění ČR
  • 5 - Biogeografické členění
    • přírodní (Culek a kol., 1966)
    • sociekologické členění (Petříček, Míchal)

mapový portál uhul

oblastní plány rozvoje lesů

  • přehledka lesních oblastí, typologická mapa, lesní vege stupně, clové hospodářství, dopravní, dlouhodoobé opatření ochrany lesů, uses, fční potenciál lesů

mapy zdraví lesů ze satelitu

  • landsat
  • A - mapa poškození a mortality lesních porostů
  • B - mapa defoliace a mortality jehličnatých porostů
  • C - mapa vývoje poškození a mortality jehličnatých porostů
  • D - mapa ohrožení jehličnatých porostů
  • E - mapa trendu zhoršování zdravotního stavu jehličnatých porostů

honitby čr

Permalink lesnicke_mapy_a_data_typologie_oprl_nil.txt · Last modified: 2018/01/14 18:01 by efox

oeffentlich