User Tools
Site Tools
Sidebar
hospodarska_uprava_lesa
Table of Contents
les
- = porost, v němž stromy dosahují výšky alespoň 5 m a zápoje korun alespoň 25% (lesnické definice)
- = souvislý porost jehličnatých nebo listnatých (ne ovocných) stromů
- = společenstvo dřevin s charakteristickým druhovým složením, tvořícím semknutý, vícepatrový stromový porost s vlastním ekoklimatem
- plocha lesa na Zemi je 44 mil km2 tj. 33% povrchu pevnin (bez Antarktidy)
- 26 mil. km2 lesů a pralesů je přístupných a je zde možno těžit
- hranice lesa
- definována nadmořskou výškou či zeměpisnou šířkou, za kterou se už les nevyskytuje, neboť zde již nejsou podmínky
- umožňující růst souvislého lesního porostu
- průměrná denní teplota +10 °C a více alespoň po 30 dní v roce.
- průměrné roční srážky alespoň 250 mm
- v subtropických a tropických oblastech s ohledem na vyšší intenzitu výparu a tím silnější hrozbě vodního deficitu minimálně 400 - 500 mm
- V ČR lze uvažovat hranici lesa pouze pokud jde o nadmořskou výšku, a to v pohořích Krkonoše, Jeseníky a Kralický Sněžník.
- hranice lesa zde kolísá zhruba mezi 1250 - 1350 m n. m.
- Rozloha lesních pozemků
- I. informací o rozloze na našem území - Josefský katastr (1790) - 1,974 mil. ha lesa
- stabilní katastr z roku 1839 uvádí už 2,267 mil. ha
- při dalších šetřeních před vznikem ČSR se výměra lesů od tohoto údaje příliš neliší
- dlouhodobý nárůst výměr lesní půdy se v posledních letech značně zpomalil a nyní lze zaznamenat jen nevýznamné kolísání rozlohy
- současná výměra: 2 637 290 ha ~ 33,4% celkové rozlohy státu
- ČR se svojí lesnatostí - v mezinárodním srovnání - středně zalesněné země (průměr za OECD činil v roce 2004 34,4 %)
- na evropském kontinentu - mezi zeměmi OECD - 8. nejlesnatější zemí
- Úbytek lesů
- typickým projevem působení člověka na Zemi je trvalý úbytek lesů.
- rozvoj zemědělství vedl k nesmírnému ničení lesů.
- lidé vypalovali rozsáhlé plochy, aby rozšířili pozemky.
- za posledních 10 000 let člověk vykácel 2/3 původní lesní pokrývky Země.
- vykácení lesů vyvolalo změny v povrchovém odtoku, které se projevily zejména ve větší intenzitě svahových a říčních pochodů.
- rychlý povrchový odtok je příčinou vzniku sesuvů, bahenních proudů a urychlené eroze půdy.
- v současné době jsou jím postiženy rozlehlé oblasti evropského severu, Sibiře a tropických deštných lesů (Amazonie)
- stromy poskytují jediný zdroj živobytí pro místní obyvatelstvo – dřevo.
- každý den jsou odlesňovány stovky km2 deštného pralesa.
- při vypalování se zvyšuje obsah CO2 v atmosféře, což má vliv na změnu klimatu
- Hospodaření v lesích
- všechny právní normy zakazovaly jakékoliv:
- svévolné odlesňování půdy,
- pustošení lesa,
- omezovaly těžbu dřeva,
- ukládaly zalesňování holin,
- ochranu lesa,
- sledovaly zlepšení hospodaření v lesích.
- významné omezení vlastnických práv majitelů lesů.
- Významné lesnické organizace
- Česká jednota lesnická (ČJL),Česká lesnická společnost ( ČLS),Národní lesnický komitét ( NLK),Sdružení lesních školkařů ČR (SLŠ),Sdružení majitelů lesa a podnikatelů v lesním hospodářství ( SMPLH),Sdružení taxačních kanceláří (STK),Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL)
- Státní správa v lesích (SSL)
- MZe Praha , k 1.4.2004 nová organizační struktura:
- Úsek lesního hospodářství (3 odbory)
- Státní správy, HÚL a ochrany lesů
- Koncepcí a ekonomiky LH
- Rybářství, myslivosti a včelařství
- Krajské úřady - Odbory ŽP - oddělení lesnictví - spadají pod Min. vnitra, metodicky řídí Mze
- obce s rozšířenou působností (ORP) - metodicky řídí Kr.ú.
- Zákon o lesích – 289/95 Sb.
- Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 67/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 149/2003 Sb., zákona č. 1/2005 Sb. a zákona č. 444/2005 Sb.
- 11 prováděcích vyhlášek - (pro nás) nejvýznamnější vyhl. č. 83/1996 a 84/1996
GIT v lesnictví
- Dálkový průzkum Země (letecké laserové skenování, multispektrální a hyperspektrální snímkování, radarové snímání, UAV, fotogrammetrická mračna),
- Pozemní měření a mapování (globální navigační satelitní systémy, pozemní laserové skenování),
- Bezkontaktní měření a testování materiálů (počítačová tomografie, ultrazvuková měření, laserové skenování),
- Monitoring (vysokofrekvenční identifikace a čipování, ultrazvukové detektory a čidla, laserové měřicí přístroje),
- Geografické informační systémy (podpora prostorového rozhodování, modelování a vizualizace, geoweb).
Real-Time Forest Intelligence
- trend využívání GIT v lesnictví
- Využívání služeb obsahujících lesnická data a znalostní báze pro mobilní zařízení v reálném čase – využívat data přímo na pracovní ploše v lesních porostech (v systémech pro podporu rozhodování)
- Intelligent Harvest Control (projekt RTFI/SATMODO)
Základní inventarizace porostů
- zjišťování geometrických, topologických a popisných vlastností
- klasifikace lesních ekosystémů
- mapování lesa / druhové skladby lesa
- Vývoj porostů v čase
- přirozená obnova lesních porostů
- mapování odlesnění
- lesní požáry
- sledování a řízení těžby lesní hmoty
- hodnocení škod způsobených lesními požáry, škodlivými látkami v ovzduší
- Globální
- v rozsahu 100km2 (celé kontinenty)
- základní inventarizace – kde, kolik, jaký, koho (stát)
- trendy – ústup, těžby, požáry
- G.I. tech. metody
- nadnárodní projekty (UNEP/GRID)
- lokální
- v rozsahu 0,1 - 100 km2 (republikové měřítko)
- základní inventarizace – kde, kolik, jaký, koho (vlastník)
- hodnocení zdravotního stavu, typologie lesa
- terénní & G.I. tech. metody
- národní projekty (Mze/MŽP ÚHUL)
ICP Forests
- Úkolem ICP Forests je:::
- Shromažďovat informace o prostorovém a časovém vývoji stavu lesa v evropském měřítku
- Přispět k prohloubení znalostí o příčinách současného poškození lesa se zvláštním důrazem na kritické zatížení a stupeň znečištění ovzduší.
- K programu se postupně připojily téměř všechny evropské státy, ČR v r. 1986
- 61 monitorovacích ploch v síti 16×16 km
- počet ploch se v následujícím roce zvýšil na 106
- 1991 byla založena síť 8×8 km s dalšími 334 plochami.
- kromě toho byly v rámci regionálních studií založeny plochy v síti 1×1 km v lesních oblastech Šumava, Brdy a Krkonoše.
- International Cooperative Programme on Assessment and Monitoring of Air Pollution Effects on Forests
- úrovně ICP Forest:
- Intenzivní monitoring lesních ekosystémů
- Hodnocení stavu korun,Hodnocení stavu lesních půd,Sledování chemismu půdního roztoku,Chemická analýza asimilačních orgánů,Hodnocení růstu,Sledování depozic,Meteorologická měření,Hodnocení přízemní vegetace,Fenologická pozorování (doporučeno),Hodnocení kvality ovzduší,Sběr a hodnocení opadu
Monitorování růstu dřevin
- destruktivní metody:
- časově náročné
- materiál poškozen
- Nedestruktivní metody
- časově nenáročné, materiál nepoškozen, subjektivní, využití PC
- Metoda růstové analýzy
- zjištění proporcionality
- zdravotního stavu
- primárního růstu /přímo z rostliny
- sekundárního růstu /nepřímo – z letokruhů
- Distribuci koruny, biomasy…
- Stanovení obsahu fotosyntetických barviv
- Sběr jehlic, kůry
- Chlorofyly, karotenoidy
- Laboratorní sledování koncentrace fotosynteticky aktivních barviv během roku
- Hodnocení spektrálních projevů vegetace
- leteckých a satelitních snímků, fotografie
- vliv vlastnosti listů a celé rostliny
- filtrování odrazivosti v různých spektrálních pásmech
- Pozemní průzkum země
- Přímo v terénu, z fotografie
- Odhadován zdravotní stav
- stupěň defoliace
- míra poškození
- Optické vlastnosti jehlic na základě obsahu fotosyntet. aktiv. látek
- Reflektance prýtů
- Dálkový průzkum země
- Letecké a družicové snímky
- nákladná metoda
- informace obsažená v datech DPZ je kvalitativně odlišná (bohatší) a obvykle aktuálnější než ostatní dostupné typy geografických informací
- jejich využití se plně osvědčuje při terénních výzkumech a zejména v kombinaci s ostatními geodaty při modelování (v GIS)
- pro zdravou vegetaci je typický výrazný rozdíl v odrazivosti v oblasti červené viditelné a blízké infračervené části spektra → Vegetační Indexy
- vyjadřují vztah mezi odrazivostí v jednotlivých pásmech - cílem zvýraznit zkoumanou složku a její vlastnosti
- TM4-3-2: sytě zelená - plochy se zdravými porosty / světle zelená - porosty poškozené / odstíny světle fialové - povrchy, u kterých již začíná převládat odrazivost holé půdy
- Spektrální projev vegetace
- liší se podle snímané vlnové délky
- před výběrem druhu snímku stanovit prioritní sledované vlastnosti vegetace
- utvářen především
- vnějším uspořádáním (postavením listů)
- vnitřní strukturou (tloušťkou listů, množstvím chlorofylu)
- obsahem vody
- zdravotním stavem
- složením porostu
- NDVI (Normalized Difference Vegetation Index) - oddělení zelené vegetace od půdního podloží
- RATIO (Simple Ratio) - oddělení zelené vegetace a půdy
- MSI (Moisture Stress Index) - vodní obsah v listech rostlin
- NDWI (Normalized Difference Water Index) - index odrážející rozdíl v rozložení množství vody
- Faktory ovlivňující odrazové vlastnosti vegetačního krytu
- organické a minerální složení půdy
- vodní obsah
- půdní vlhkost
- vnější uspořádání vegetačního krytu
- vnitřní struktura jednotlivých částí rostlin
- geologické charakteristiky
- zdravotní stav
- vlastnosti půdního substrátu
- Infračervené černobílé snímky
- menší rozptyl, snímkování i za zhoršeného počasí
- silné zdůraznění stínu
- vodní plochy - pohlcují záření téměř dokonale - jsou sytě černé ⇒ snadno identifikovat existenci a průběh vodních toků
- jehličnatý les absorbuje IČ záření více jak listnatý ⇒ jeví se tmavší
- krajina se zelenými plochami a listnaté lesy působí dojmem, jakoby byly pokryty sněhem x ozářeny měsíčním světlem.
- V důsledku dobrého odlišení listnatých a jehličnatých stromů se IČ snímky používají často v lesnictví a také k rozlišení druhů zemědělských plodin.
- zaniká síť komunikací, ztrácejí se liniové prvky, hůře patrné zastavěné plochy
- rozlišení druhů zemědělských plodin
- IČ filmy se používají s červenými filtry k potlačení fialové a modré části spektra.
- Barevné snímky infračervené
- k dokumentaci vegetačních škod
- listnáče a louky se na nich zobrazují červeně
- jehličnany, holá pole a mrtvá vegetace zeleně či modře
- odumřelé rostliny bez chlorofylu žlutě až hnědě.
- vzhled snímku se však liší podle značky filmu i podle použitého papíru ⇒ pro konkrétní interpretační účely se sestavují tabulky barev
- Na IČ fotografii může být dobře zaznamenáno záření emitované výrazně teplými povrchy (požáry, láva, horké prameny)
- Radarových snímky
- odraz mikrovlnného záření od vegetace je však poměrně komplikovaný, protože k němu nedochází pouze na povrchu listů, ale většinou se jedná o několikanásobný odraz v celé vrstvě vegetačního krytu.
- na radarových snímcích způsobuje vegetace ve většině případů tzv. difúzní odraz mikrovlnného záření
- Dokumentace lesních kalamit následkem větrných smrští, námrazy, apod.
- Sledování a řízení těžby lesní hmoty
- Určování druhu lesních dřevin a volné vegetace
- Kácení lesů a deštných tropických pralesů
- detekování špatně dostupných oblastí
- dlouhodobý časový záznam odlesňovaného území
- Detekce holin a zápoje korun lesních porostů
- Vysychání lužních lesů u velkých vodních toků
- Půdní vlastnosti
- pomocí monochromatické letecké infračervené spektrometrie
- půdní data se běžně získávají půdními odběry, ale nelze takto zpracovávat rozsáhlé území, ani provádět věrohodné extrapolace
Monitorování škod způsobených požáry
- lze využít snímky z viditelné části spektra → patrny oblaka kouře
- snímky z IČ části spektra → lokalizace povrchů, které mají vyšší teplotu než je běžné → ohniska požárů
- přesná lokalizace ohnisek požárů výrazně pomáhá při jejich likvidaci
- snímky se zachyceným tepelným zářením - skutečné místo požáru a jeho rozsah - eliminace clony kouře unášeného větrem
Monitorování zdravotního stavu stromů
- zdravotní stav stromů je charakterizován především stupněm defoliace
- = relativní ztráta asimilačního aparátu v koruně stromu (v porovnání se zdravým stromem, rostoucím ve stejných porostních a stanovištních podmínkách.)
- způsobena především vlivem nepříznivých změn prostředí lesních ekosystémů, jako důsledku dlouhodobého a nadměrného znečištění ovzduší různými škodlivinami
- monokultura napadena škůdci (lýkožrout smrkový…) je oslabena - jeví se vyschlá a světlejší
- les poškozený dlouhodobými kyselými dešti, nebo poškozený jinou chemikálií obsaženou ve vodě či půdě. Na rostlinách lze pozorovat i dlouhotrvající sucha.
- Chřadnutí lesů
- akutní = pokud z okamžitých příčin dojde k disbalanci vztahů mezi rostlinou a stanovištěm
- chronické = provází porosty nevhodné skladby
- rozdíl mezi A a CH chřadnutím pak pomocí spojení dat z pozemního šetření (pufrační potenciál) a DPZ (aktuální stav lesa)
Hospodářská úprava lesa
- snaha o zajištění přírodní reprodukce lesního ekosystému
- Základními principy:
- hospodaření v souladu s přírodními podmínkami (ekologický princip),
- hospodářská vyrovnanost a nepřetržitost (ekonomický princip).
- v teoretické oblasti se zabývá studiem zákonitostí přírodní reprodukce, její optimalizací a řízením, a to v oblasti biologické, technologické i ekonomické. Obecně je metodickým východiskem komplexní ekosystémové pojetí.
- v oblasti praktické - prostředek dlouhodobého lesnického plánování na různých organizačních úrovních - zajišťuje ekologické a hospodářské aspekty v souladu se zájmy vlastníků lesa
- ve vztahu ke státní a regionální politice je nástrojem řízení
- ve vztahu k vlastníkovi lesa je službou zajišťující jeho cíl hospodaření (v mezích legislativních a přírodních limitů)
Klasifikace lesa podle funkčního zaměření
- funkční zaměření lesa vyjadřuje jeho poslání (=společenský požadavek) na přednostní plnění specifikovaných funkcí
- podle převažujících funkcí se člení na 3 kategorie:
- lesy hospodářské
- lesy ochranné
- lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích,
- vysokohorské lesy pod hranici stromové vegetace,
- lesy v klečovém lesním vegetačním stupni
- lesy zvláštního určení
- v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně,
- v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod
- na území národních parků a národních přírodních rezervací,
- v prvních zónách CHKO a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách
- lázeňské
- příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí,
- sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce,
- se zvýšenou funkci půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou
- potřebné pro zachování biologické různorodosti,
- v uznaných oborách a samostatných bažantnicích,
- v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření
- první 3 subkategorie LZU patří do kategorie „ze zákona“ ⇒ není nutné, aby o zařazení rozhodoval orgán SS
- ostatní subkategorie LZU, stejně jako subkategorie lesů ochranných, se zařazují bud' na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu orgánu státní správy, který zařazení schvaluje
- u obou kategorií vyžadován odlišný způsob hospodaření
Hospodářský způsob
- souhrnně charakterizovaný soubor základních hospodářských opatření realizovaný v časových a prostorových vazbách v rámci produkční doby na vymezené části lesa zahrnuté do stejného hospodářského souboru
- h.z. pasečný
- dle LZ nesmí při mýtní těžbě (= při pasečném HZ) přesáhnout velikost holé seče 1 ha a její šíře na exponovaných hospodářských souborech jednonásobek,
- na ostatních souborech dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu.
- šířka holé seče není omezena při domýcení porostních zbytků a porostů o výměře menší než 1 ha.
- Výjimku může povolit orgán SSL: na hospodářském souboru přirozených borových stanovišť na písčitých půdách a na hospodářském souboru přirozených lužních stanovišť, a to do velikosti 2 ha holé seče bez omezení šíře, na dopravně nepřístupných horských svazích delších než 250 m, nejedná-li se o exponované hospodářské soubory, rovněž do velikost holé seče 2 ha.
- h.z. výběrný V
- výběrná seč nežádoucích nebo mýtně zralých jedinců
- forma stromová a skupinová
- výběr dle určené dimenze mýtního typu, v podstatě klasická forma s hospodářským zaměřením na těžeb ní vyrovnanost a nepřetržitost stromů s maximálním zhodnocením,
- nahodilý výběr zpravidla zdravotního typu v porostech se specifickým funkčním zaměřením (např. les ochranný), kde není zásadní ekonomický přínos z těžby, ale plnění deklarované funkce
- h.z. podrostní P
- = přirozená obnova nového porostu pod porostem původním, případně uplatňování podsadeb v odůvodněných případech
- žádná zákonná omezení, uplatnění se řídí diferencovanými pěstebními zásadami
- h.z. násečný N
- zvláštní způsob - uplatňuje se obnovní technika okrajových a obrubných sečí
- následný porost vzniká v blízkosti porostní stěny jak na holé ploše, tak pod ochranou těženého porostu
Klasifikace podle způsobu hospodaření
- Hospodářský tvar lesa = obraz lesa charakterizovaný, před určený způsobem vzniku porostu (generativní, vegetativní, kombinovaný) a modifikovaný formou hospodaření (strategie obnova pěstební péče) v závislosti na cílech hospodaření
- Vysoký (semenný) les
- tvar lesa vzniklý generativně (ze šíje, umělé výsadby, nebo přirozenou obnovou)
- převažující tvar lesa (cca 96 % rozlohy lesů)
- dlouhá produkční doba a vysoká hodnotová produkce
- dle formy uplatňovaného hospodaření, resp. hospodářského způsobu, se vyskytuje jako stejnověký nebo nestejnověký, s možnými přechody až ke krajní poloze - lesu výběrnému
- Les střední (sdružený)
- tvar dvouvrstvého či vícevrstvého etážového lesa
- spodní vrstvu tvoří les nízký,
- horní vrstvy pak i několik věkových tříd výstavků
- Výstavková vrstva = při každé seči nízkého lesa se ponechává na 1ha 50 - 100 nejkvalitnějších výmladků, resp. semenných jedinců tak, aby cloněná plocha výstavkovou vrstvou se pohybovala v rozmezí 10 -30%.
- z hlediska strategie hospodaření může vzniknout i nepravý střední les (převodem z nepravé kmenoviny a ponecháním jedné vrstvy výstavků), případně obrácený střední les
- Les nízký (výmladkový)
- tvar lesa založený na opakované vegetativní obnově z pařezových i kořenových výmladků
- charakterizován krátkou produkční dobou, brzká kulminace objemového přírůstu
- na středních bonitách má les nízký cca do 40ti let věku vyšší produkci než les vysoký, pak se přírůst rychle snižuje,
- objemová produkce lesa vysokého je vyšší.
- na srovnávací horizont mýtního věku lesa vysokého (např. pro DB -160 let) = zhruba 3 cyklům lesa nízkého, je objemová produkce srovnatelná, výrazně vyšší je však produkce vyjádřená hodnotově u vysokého lesa
Složení porostů
- monokultura = porost složený pouze z jedné dřeviny je porost nesmíšený (stejnorodý)
- porost ve kterém je více dřevin je porost smíšený (nestejnorodý)
- zastoupení dřeviny = plošný podíl dřeviny ve smíšeném porostu
- vyjadřuje zkratkou dřeviny a desítkami procent nebo procenty
- SM 4, JD 2, BK 4, LP nebo SM 41, JD 19, BK 37, LP 3
- Podle zastoupení dřeviny
- dřevina hlavní - zaujímá v porostu největší plošný podíl (min. 40%)
- dřevina vedlejší - menší zastoupení než dřevina hlavní, dále se dělí:
- dřevina přímíšená - s plošným podílem > 10%
- dřevina vtroušená - s plošným podílem < 10%
- Přirozená skladba dřevin
- vychází z rekonstrukce původního (přirozeného) složení lesních dřevin a jejich zastoupení (v dřívějších přírodních lesích) na daném stanovišti (LT, SLT)
- základem pro vytváření přirozených lesů (přírodě blízké lesní hospodářství)
- Podle věku jednotlivých stromů
- porosty stejnověké - v mladých porostech se stromy liší věkem do 5 let, ve středně starých do 10 let
- porosty různověké - věkový rozdíl jednotlivých stromů je větší jak 5 (mladé porosty) případně 10 (středně staré porosty) let.
- Podle věku se porosty dále rozdělují
- věková třída
- rozdělení porostů po intervalech 20 let
- porosty pasečného lesa na základě skutečného věku. I. věková třída = 1-20 let, II. 21 - 40 let atd.
- používá se zejména v porostních mapách
- věkový stupeň
- rozdělení porostů po intervalech 10 let
- používá se v lesním hospodářském plánu k vyjádření plošného zastoupení věkových stupňů, plošného zastoupení dřevin apod.
Růstový proces porostů
- poznání a především pak správné vyhodnocení růstových procesů lesních porostů je jedním ze základních předpokladů úspěšného
- hospodářsko -úpravnického plánování
- Taxační charakteristiky
- vývoj porostů - charakterizován prostřednictvím popisu stavu a charakteru změn, které v porostech nastávají v důsledku jejich růstu v čase
- růst porostu = kvantitativní zvětšování objemu a biomasy živých organismů (stromů)
- růstové tabulky - názorně zobrazují růst a vývoj porostů
- popis stavu a případně i charakter změn, ke kterým dochází v průběhu vývoje lesních porostů → taxační veličiny
- základní veličiny: počet stromů na jednotku plochy, střední tloušťka, střední výška, kruhová základna, zásoba, přírůst
- Počet stromů na jednotku plochy (N)
- udává se zpravidla 1 ha
- bývá považován za veličinu, která je značně variabilní
- vývoj veličiny závisí především na přirozené mortalitě a výchovných zásazích
- základní faktory, které ovlivňují chování této veličiny: věk porostu – dřevina – stanoviště - způsob založení porostu
- u rychle rostoucích a slunných dřevin počet stromů hlavního porostu v období mladosti výrazně klesá a je podstatně menší než u stinných dřevin
- na živnějších stanovištích je růst dřevin intenzivnější
Produkční schopnost - způsoby hodnocení
- kvalita stanoviště a druh dřeviny (porostu) – vlastnosti nejvíce ovlivňují produkční schopnost lesních porostů
- Bonita stanoviště = vyjádření kvality půdy a klimatických podmínek
- základní kámen pro posuzování produkční schopnosti lesních porostů je obecně považována lesnická typologie
- na bonitu stanoviště a jeho produkční schopnost je pak usuzováno ve vztahu k lesním typům > souborů lesních typů > hospodářských souborů (lesnický typologie)
- Bonita porostu (dřeviny) = taxační charakteristika, na jejímž základě se usuzuje na kvalitu stanoviště.
- existuje celá řada veličin, které k danému účelu mohou být použity:
- zásoba porostu, především zásoba hlavního porostu
- celková objemová produkce na jednotku plochy
- celkový průměrný přírůst (CPP)
- výška porostu
- střední tloušťka a výška porostu (společně)
- každá z uvedených veličin má samozřejmě jak své klady, tak i zápory
- nejspolehlivější ukazatel bonity dřeviny = celková objemová produkce
- nejpoužívanější bonitační veličinou = výška porostu
- k bonitaci bývají používány následující druhy výšek: střední výška, horní výška, není možno říct který typ je lepší - v praxi používána střední výška porostu
bonity
- rozlišujeme výškové a objemové bonity
- převládají výškové bonitační systémy, založené na střední nebo horní výšce porostu
- Relativní bonity
- relativní vyjádření kvality stanoviště (porostu), tzn. že např. nejlepší bonita bývá označena hodnotou 1 a naopak nejhorší bonita poslední číslicí zvolené bonitní stupnice (např. 9).
- svým označením nepředstavují výšku absolutní produkce
- každá dřevina může mít svou vlastní bonitační škálu
- relativní bonity určitých růstových tabulek nemusí vždy nutně vyjadřovat celkové rozpětí produkčních schopností jednotlivých dřevin dané oblasti
- nedovolují porovnání různých růstových tabulek
- Absolutní bonity
- vyjadřuje přes danou bonitační stupnici přímo hodnoty středních výšek porostů v jejich období zralosti, tj. zpravidla ve 100 letech, s odstupňováním po 2 - 3 m
- podávají ihned představu o velikosti absolutní produkce; není však možno na jejich základě usuzovat na relativní produkční stupeň (produkce slabá, střední,dobrá)
- k vyjádření bonit různých dřevin je použito jednotné, tj. stejné míry (např. střední výška ve 100 letech)
- absolutní bonity nezávisí od použitých růstových tabulek
- kromě výškových bonit existují objemové absolutní bonity
- mezi absolutními a relativními bonitami existuje vztah, který zaručuje převod relativních bonit na absolutní a naopak
Aplikace GIT
- Interpolace bodových dat do rastrových povrchů DMT a DMP (rozlišení DMP je zásadní pro identifikaci stromů)
- Vrcholy stromů použitím zjednodušené metody segmentace inverzního povodí
- Výpočet výšky stromů (DMP – DMT), modelování plochy korun, výčetní tloušťka na základě regresní funkce a zásoba podle modelu objemových rovnic
- Problémem je vzájemné propojení identických stromů vlivem náklonu kmenů a víceetážové porosty, podhodnocování výšek porostů na svazích
- Výsledky (s dosahovanou přesností pro):
- výšky stromů 5 – 8 m (bez etáží 1,5 m)
- výčetní tloušťka 6 cm
- objem kmene 0,3 m3
- zásoby cca 15 %
- DMT 10 – 60 cm
Modelování růstových procesů
- Modelování se využívá k řešení úloh, které obecně vedou k charakterizování růstu a vývoje (prognóze) lesa, příp. ke stanovení optimálních strategií obhospodařování lesů
- les = systém, který můžeme nejen charakterizovat, ale i sledovat jeho vývoj prostřednictvím matematického modelu.
- ⇒ určité závěry za poměrně krátký časový úsek sledování aniž bychom na výsledky museli čekat například celé vývojové období lesa
- využívá se simulačních modelů
- simulovat = napodobit růstový proces jednotlivých stromů i porostů, které se mohou nacházet pod vlivem nejrůznějších faktorů prostředí a pěstebních opatření
- Hlavní cíle modelování růstových procesů; prognózy vývoje lesních porostů; Určení optimální strategie hospodaření
- První modelovací přístup (růst porostních veličin) *
- slouží k vyjádření primárních porostních veličin, jako např. vývoje počtu stromů na hektar či zásoby porostu apod.
- tloušťková struktura bývá zpravidla odvozována z porostních charakteristik
- Růstové a taxační tabulky hlavních dřevin ČR
- zkonstruovány pro čtyři základní dřeviny ČR (SM, BO, BK, DB)
- použito relativních bonit od nejlepší (+ 1) až po nejhorší (- 9) bonitu
- doplněno o absolutní výškovou bonitu, která je dána hodnotou střední výšky ve 100 letech porostu s odstupňováním po 2 metrech
- Druhý modelovací přístup (rozdělení četností lesních porostů)
- jako prvotní vstupní veličinu vyžadují informace o počátečním rozdělení tloušťkových četností
- s pomocí počátečního rozdělení se simuluje další vývoj tohoto rozdělení
- porostní veličiny se získávají po tloušťkových stupních
- na výpočet zásoby jsou zpravidla používány jednotné výškové křivky
- SILVISIM
- sw umožňuje variantní predikci vývoje lesních porostů v konkrétních růstových a porostních podmínkách
- jádrem je obecný růstový model, který je výsledkem několikaletého výzkumu v rámci projektů podporovaných MZe
- východiskem je uživ. definovaný způsob hospodaření a scénář očekávaného vývoje základních ekonom. parametrů
- možné využít zejména k modelování v souvislosti s tvorbou LHP a OPRL - k navrhování a ověřování:
- hospodářských cílů vlastník
- rámcových směrnic hospodaření
- výchovných programů
- hospodářských opatření
- Třetí modelovací přístup (růst jednotlivých stromů porostu)
- modely, které se zabývají modelováním jednotlivých stromů porostu
- na porostní veličiny se usuzuje na základě sumarizace jednotlivých stromových veličin
- modely se rozlišují zda k modelování využívají vzdáleností mezi stromy (tzv. nejbližšími sousedy) či nikoliv
- Čtvrtý modelovacím přístupu (vývoj lesa jako populace)
- modely zaměřeny na popis předpokládaného vývoje porostu, který je tvořen z jednotlivých populací a nachází se pod zátěží
- různých faktorů prostředí, např. imisí
- střední Evropa (modely z Německa, Rakouska a Švýcarska), Česká rep. a Spojené státy americké - oblasti nejrozšířenějšího využití růstových modelů v lesnické praxi.
- SILVA 1,2; SIBYLA; BWIN 3.0; model BO; JABOWA
Permalink hospodarska_uprava_lesa.txt · Last modified: 2018/01/04 22:39 by efox
oeffentlich
