User Tools
Site Tools
Sidebar
historicky_vyvoj
Table of Contents
Slovo katastr je odvozeno z latiny a znamená krátce asi totéž co soupis (caput = hlava, capitastrum = soupis podle hlav, později též podle jakékoliv jednotky). Obecně pak býval tímto slovem označován přehledný soustavný popis zvláštních vlastností, osob, věcí nebo práv, zejména pak soupis pozemků nebo i výtěžků z obchodů a živností pořizovaný k účelům daňovým. Snaha o jednotnou daňovou politiku je patrná již v r. 1022, kdy český kníže Oldřich († 1034) z rodu Přemyslovců zavedl vybírání daně z lánu.
zemské desky a urbáře
- počátek 14. století a šlechta si začíná zajisťovat právo na majetek (tak, že si ho zapíšou do zemských desek)
- pozemky šlechty nebyly až do roku 1706 podrobeny žádné dani!!!
- původně byly zemské desky pro zápis soudních sporů
- pozemky připsané poddaným se zapisovaly do urbářů (→ urbární nebo rustikální pozemky)
rustikální katastr
- 1650 se sněm rozhodl, že budou spravedlivěji vyměřovány daně
- vzniká tedy první berní katastr (první berní rula) → 1680 cca se reeviduje a vzniká druhý berní katastr (druhá berní rula) - ten platí ještě dalších 60 let (do roku 1740)
- na Moravě máme obdobu, a to lánové rejstříky
- rozlišovala se jen půda zemědělská a neobdělávaná, jakost půdy měla jen tři třídy (dobrá, prostřední a špatná)
- jako dodatek k tomuto katastru bylo roku 1706 rozhodnuto zdanit i půdu šlechty a založit tzv. katastr dominikální, který byl dokončen 1747
- rozvržení daní se v dominikálním katastru řídilo počtem rustikálních usedlostí jednoho panství. Takto hrubě stanovená a nestejnoměrně rozdělená daň vedla v roce 1749 k tzv. vyrovnání (exaequace) daně již podle výměry půdy a založení tzv. Exeaquatorium dominicale, který byl dokončen v roce 1756. Takto upřesněný dominikální katastr již rozlišoval veškeré zahrady, role, úhory, vinice, chmelnice, pastviny a lesy
- přichází Marie Terezie → 1749 vstupuje v platnost první tereziánský katastr rustikální (třetí berní rula)
- rustikální + dominikánský katastr = tereziánský katastr
josefský katastr
- císař Josef II. vydal patent (1785) o reformě pozemkové daně a na vyměření půdy
- jde o první katastr založený na výsledcích skutečného, i když velmi hrubého, měření, a nikoliv pouze na základě daňových přiznání
- základní jednotkou pro odhad výnosu není usedlost, ale výměra pozemku
- Nejprve byly určeny hranice těchto katastrálních obcí (včetně protokolu o průběhu hranic)
- Pro každou katastrální obec byly vyhotoveny seznamy, kde vedle popsání polohy a názvu pozemkové tratě byla uvedena topografická čísla pozemků, jména majitelů a výměry pozemků. → Měření bylo dobře zorganizováno (výsledky se zapisovaly do připravených tiskopisů), probíhalo velmi rychle a bylo dokončeno během 4 let, takže už 1. listopadu 1789 vstoupil operát josefského katastru v platnost. Primitivní a ukvapené měření bez geometrických základů nemohlo však zajistit spolehlivé výsledky, což se ukázalo při snaze roku 1792 sestavit z náčrtů souvislou mapu celé říše, neboť z jednotlivých polních tratí nebylo často možno sestavit ani mapu obce.
- Protože tento katastr jako první již nerozlišoval půdu poddaných a šlechty, byl na nátlak šlechty po smrti Josefa II. v roce 1792 částečně zrušen a daně šlechty se opět vybíraly podle předchozího tereziánského katastru. Tato úprava se nazývá pak katastrem tereziánsko-josefským,
stabilní katastr
- 1817 František I. vydává císařský patent → pro každou obec se zhotoví samostatná mapa → vyznačená tvarem, polohou a velikostí v příslušném měřítku dle velikosti (1 : 2880 ← aby dolnorakouské jitro bylo čtvereční cenťák na mapě)
- a měřičské a mapovací práce mají provést odborníci co to umí
- katastr měl tvořit stálý a dokonalý seznam všech pozemků podrobených dani, s udáním jejich velikosti, polohy a čistého výnosu. Pro svou důkladnost a představu, že bude navždy sloužit svému účelu, byl nazván stabilním katastrem
- Stanovoval, že stavba je součástí pozemku (tj. zásadu římského práva superficies solo cedit) a že k převodu vlastnictví nemovitých věcí je třeba zápis do pozemkových knih, nazývaný vklad (intabulace).
- rozděleno na pozemky podrobené dani a pozemky osvobozené od daně
- Plodná půda byla členěna podle následujících kultur: zahrady, vinice, role, louky, pastviny, lesy. K parifikátům (pozemky využívané k jiným účelům než zemědělským a lesnickým, zdaněny podle porovnání se sousedními pozemky – parifikací) patřily např. zastavěné plochy domů a budov včetně dvorů, stavební místa, plochy lomů, soukromé cesty, kanály, dráhy atd. K pozemkům osvobozeným od daně patřila neplodná půda, ale také rybníky bez užitku, koryta řek a potoků, veřejné kanály, náměstí, návsi, veřejné cesty, státní dráhy, kostely, kaple, hřbitovy, budovy sloužící státu, veřejné vzdělávací ústavy atd.
- Gustenberg a st. Štěpán
- Geometrickým základem byla trigonometrická síť a bezprojekční souřadnicová soustava Cassini-Soldnerova
- bylo využito předchozích triangulací I., II. a III. řádu. Triangulace I. řádu byla částečně opravena a nově vypočteny souřadnice sítě II. a III. řádu.
- zkreslení úhlů a délek a ploch → museli využít dvě souřadnicové soustavy → pro Čechy Gustenberg, pro Moravu a Slezsko soustava se středem věže kostela sv. Štěpána ve Vídni
- potřebné zhuštění sítě body IV. řádu se provádělo grafickou triangulací stolovou metodou v měřítku 1:14 400
- kromě katastrálních map se vyhotovovaly indikační nástiny (skizzy), později nazývané příruční mapy. Byly to kopie katastrálních map podlepené a rozříznuté na čtvrtky. Sloužily k vyšetřování v terénu, zapisovala se do nich jména vlastníků, domovní čísla, pojmenování tratí, rozlišení kultur atd. Byly výrazně kolorovány, obvody majetku byly obtaženy silnější čarou. Komisí v terénu ověřená a schválená skica pak byla podkladem ke kancelářskému dokončení mapy a sestavení parcelních protokolů. Používala se však i pro vceňování pozemků a další práce v poli.
- Katastrální mapa byla doplněna parcelními čísly. Pozemkové parcely byly označovány v původních mapách červenými parcelními čísly, stavební černými.
- 1870 je prováděna reambulace katastru, protože nečekali že budou tak rychlé a velké změny ve využívání půdy. Ale celé dílo tímto značně utrpělo – reambulace nebyla provedena kvalifikovanými pracovníky a povolené odchylky byly vyšší než dříve
- 1874 zákon o založení nových pozemkových knihách (byly povinně veřejné)
pozemkový katastr
- Dne 16. 12. 1927 byl přijat zákon č. 177/1927 Sb. z. a. n., o pozemkovém katastru a jeho vedení (Katastrální zákon).
- nepostradatelá součást všech právních jednání o nemovitostech
- Zastaralé a nevyhovující zobrazení pozemků a budov v zastavěných částech měst se začalo nahrazovat moderním, podrobným a přesným zobrazením, zpravidla v měřítku 1 : 1000 nebo 1 : 2000.
- Nově vyhotovované katastrální mapy byly zobrazovány v lokálním národním souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK), charakterizovaným Besselovým elipsoidem a Křovákovým konformním kuželovým zobrazením v obecné poloze.
- Pro každou parcelu byl v pozemkovém katastru uveden držitel, výměra, vzdělávání (kultura), jakostní třída (ve škále 9 stupňů) a katastrální výtěžek.
- Pozemkový katastr byl velmi přesný a spolehlivý především do r. 1938. Později již nebyla jeho údržba dostatečná a zejména po r. 1945 (poválečné konfiskace a přídělové řízení) se začal hrubě rozcházet se skutečností a po roce 1956 se přestal udržovat vůbec. Katastrální zákon č. 177/1927 Sb. byl zcela zrušen až v roce 1971 zákonem č. 46/1971 Sb., o geodézii a kartografii.
- po druhé světové
- prolomení intabulačního principu (vlastnické právo přecházelo na přídělce dnem převzetí držby)
- zasažena 1/3 území státu takovými změnami
- přídělové řízení bylo (zejména na jižní Moravě) kombinováno s již započatým řízením scelovacím
- bylo připuštěno používání provizorních a málo přesných měřických podkladů → vznikl dodnes nenapravený neutěšený stav
- vytyčené hranice v terénu většinou označeny jen kolíky
- nové hranice byly do pláu zakreslovány co nejjednoduším způsobem
- 1951 zavržení římského práva že stavba je součástní pozemku. Po 1951 není!
- V nově panujících politických poměrech zcela upadl zájem na evidování soukromých práv k nemovitostem. Socialistické hospodářství bylo založeno na plánování zemědělské výroby a k naplnění těchto ambicí bylo potřeba především znát, kdo půdu obhospodařuje a nikoliv kdo ji vlastní.
- na základě tohoto je založena Jednotná evidence půdy (JEP) v roce 1956. Pozemkový katastr nebyl ani pořádně dodělaný když se na něho vykašlali a přestali ho udržovat.
- až do roku 1964 se nikdo nestaral a nikde se nevedla ani evidence o soukromém vlastnictví pozemků
evidence nemovitostí
- Dne 1. 4. 1964 nabyly účinnosti: nový občanský zákoník (zákon č. 40/1964 Sb.), zákon o evidenci nemovitostí EN (zákon č. 22/1964 Sb.) a notářský řád (zákon č. 95/1963 Sb.)
- stále to nebylo ono: soukromá práva k nemovitostem, neobnovení intabulačního principu
- Součástí EN mělo být i evidování právních vztahů k nemovitostem, a protože se od r. 1951 žádná taková úplná a systematická evidence právních vztahů nevedla, bylo nutné její nové založení. Komplexní zakládání evidence nemovitostí (KZEN), při kterém se zjišťovaly a zapisovaly aktuální právní vztahy k nemovitostem trvalo skoro čtvrt století (1964 - 1988).
- Evidence nemovitostí obsahovala operát měřický (mapu pozemkovou, pracovní a evidenční), operát písemný (výkaz změn, soupis parcel, evidenční listy, listy vlastnictví, seznam a rejstřík uživatelů a vlastníků a seznam domů), sbírku listin a sumarizační výkazy.
- Měřický operát EN (pozemkové mapy) vycházel z předchozích ostrovních map bývalého pozemkového katastru, které byly skresleny do souvislého zobrazení. Nové pozemkové mapy byly postupně vyhotovovány na základě výsledků technicko-hospodářského mapování - THM (1961 - 1981), později na základě výsledků tvorby základní mapy velkého měřítka - ZMVM (1981 - 1992).
- podařilo se při nich došetřit poslední známy stav
katastr nemovitostí
- rok 1989 - nedokonale vedený KN, co s tím?
- → zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon) a zákon č. 359/1992 Sb. o zeměměřických a katastrálních orgánech
- vzniká KN ČR (pozemková kniha a bývalý pozemkový katastr dohromady - jakože jejich funkce)
- státní správu vykonávají katastrální úřady
- částečné obnovení intabulačního principu (pro smluvní nabývání věcných práv k nemovitostem, kdy k jejich nabytí dochází (po zákonem vymezené právní aprobaci prováděné katastrálním úřadem ve správním řízení) vkladem do KN)
- Katastrální operát tvoří
- soubor geodetických informací - SGI
- zahrnující katastrální mapu a ve stanovených katastrálních územích i její číselné vyjádření
- soubor popisných informací - SPI
- zahrnující údaje o katastrálním území, o parcelách, o stavbách, o vlastnících a jiných oprávněných a o právních vztazích
- souhrnné přehledy o půdním fondu
- dokumentace výsledků šetření a měření
- sbírka listin
- KN při svém začátku zcela převzal operát předchozí EN
- Její zásadní obsahovou neúplnnost (o soukromé pozemky dříve užívané socialistickými organizacemi) bylo třeba překlenout založením zjednodušené evidence pozemků.
- Zjednodušená evidence pozemků obsahuje alespoň parcelní číslo podle dřívější pozemkové evidence, původní nebo zbytkovou výměru (po majetkoprávně provedených změnách) a údaj o vlastníku.
- Pozemky zjednodušené evidence nejsou zobrazeny v platných katastrálních mapách a využívá se proto stále jejich zobrazení v mapách bývalého pozemkového katastru nebo navazujících operátech přídělového a scelovacího řízení.
- Zákládání zjednodušené evidence bylo prováděno souběžně s digitalizací SPI v letech 1994-1998. v letech 1997-1998 byl KN jednorázově doplněn o údaje o vztahu bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) k parcelám.
- V roce 1998 byla zahájena digitalizace SGI.
Permalink historicky_vyvoj.txt · Last modified: 2016/05/16 08:02 by efox
oeffentlich
