User Tools

Site Tools

dalkovy_pruzkum_v_tepelne_casti_em_spektra

Differences

This shows you the differences between two versions of the page.

Link to this comparison view

Both sides previous revision Previous revision
Next revision
Previous revision
dalkovy_pruzkum_v_tepelne_casti_em_spektra [2016/05/14 11:03]
efox
dalkovy_pruzkum_v_tepelne_casti_em_spektra [2016/05/14 12:50] (current)
efox
Line 1: Line 1:
   * 2 atmosférická okna (3-5, 8-12)   * 2 atmosférická okna (3-5, 8-12)
-  * v tom prvním se dá měřit jenom v noci bo to je ještě stále ovlivněno odraženýmm krátkovlnným zářením. V tom druhém okně už v pohodě i ve dne. Stejně ale radši před východem nebo po západu Sluncez+  * v tom prvním se dá měřit jenom v noci bo to je ještě stále ovlivněno odraženýmm krátkovlnným zářením a  tom důsledku se dá měřit jenom v noci (vznikají tzv. termální stíny tam, kam nedopadá přímé sluneční záření). V tom druhém okně už v pohodě i ve dne.
   * vychází to z Wiennova zákona posunu, že Země má teplotu okolo 300 K, takže maximální intenzita vyzařování je v 9,7 mikrometrech   * vychází to z Wiennova zákona posunu, že Země má teplotu okolo 300 K, takže maximální intenzita vyzařování je v 9,7 mikrometrech
   * princip fungování je stejný jako mechanooptický skener (to je ten s rotujícím zrcátkem v úhlu 90-120˚), uvnitř má zabudovaný fotonový detektor, kde je pro větší citlivost ochlazován dusíkem (samozřejmě tekutým) nebo He na -200˚ a kde následně dochází ke kenvertování signálu na elektrický signál   * princip fungování je stejný jako mechanooptický skener (to je ten s rotujícím zrcátkem v úhlu 90-120˚), uvnitř má zabudovaný fotonový detektor, kde je pro větší citlivost ochlazován dusíkem (samozřejmě tekutým) nebo He na -200˚ a kde následně dochází ke kenvertování signálu na elektrický signál
Line 9: Line 9:
     * šedé těleso -> takové které má emisivitu ve všech vlnových délkách konstantní (třeba mrak?)     * šedé těleso -> takové které má emisivitu ve všech vlnových délkách konstantní (třeba mrak?)
     * selektivní zářič -> když není konstantní     * selektivní zářič -> když není konstantní
-  * záření může být pohlceno/odražno/vedeno (když to sečtu všechno mělo by mi vyjít kolik záření celkem dopadlo. Dá se z toho odvodit taky pohltivost, propustnost a odrazivost +  * záření může být pohlceno/odražno/vedeno (když to sečtu všechno mělo by mi vyjít kolik záření celkem dopadlo. Dá se z toho odvodit taky pohltivost, propustnost a odrazivost (když pak tyhle dvě veličiny sečtu, musí vyjít 1) 
-  * +    * prupustnost se může zanedbat, stejně je to většinou nula 
 +  * pro správnou kalibraci termálních záznamů jsou na skeneru dvě referenční plochy, které reprezentují teplotní extrémy ve snímaném území -> takže teplá a studená referenční plocha -> když skener projede jeden řádek, tak předtím a potom sejme ty dvě referenční plochy aby to vztáhl k absolutním hodnotám 
 +  * jak se daný objekt chová závisí na jeho vodivosti, tepelné setrvačnosti (jak rychle změní svoji teplotu) a tepelné kapacitě (jak je schopen uchovávat teplo) 
 +  *  teplotní mapování (vztah mezi DN a radiační hodnotou) 
 +    * DN = A + B . emisivita . T<sup>4</sup> 
 +    * tím zjistím kinetickou teplotu pro každý prvek 
 +  * světlý tón značí teplý povrch 
 +  * u objektů se stejnou teplotou -> vzdálenější jsou tmavší 
 + 
 +  * družice termální 
 +    * NOAA a termální skener AVHRR 
 +    * LANDSAT v pásmu TM (je to 7 nebo 6) 
 +    * obě mají rozlišení 120 metrů 
 +    * pozor, u meteorologických dat je čím světlejší, tím studenější 
 +    * senzory: GOES, MODIS, AVHRR, ASTER (ten je super na vulkány, je z nich nejpřesnější) 
Permalink dalkovy_pruzkum_v_tepelne_casti_em_spektra.1463216581.txt.gz · Last modified: 2016/05/14 11:03 by efox

oeffentlich