This shows you the differences between two versions of the page.
Next revision | Previous revision | ||
dalkovy_pruzkum_v_tepelne_casti_em_spektra [2016/05/14 10:17] efox created |
dalkovy_pruzkum_v_tepelne_casti_em_spektra [2016/05/14 12:50] (current) efox |
||
---|---|---|---|
Line 1: | Line 1: | ||
* 2 atmosférická okna (3-5, 8-12) | * 2 atmosférická okna (3-5, 8-12) | ||
- | * v tom prvním se dá měřit jenom v noci bo to je ještě stále ovlivněno odraženýmm krátkovlnným zářením. V tom druhém okně už v pohodě i ve dne. Stejně ale radši před východem nebo po západu Sluncez | + | * v tom prvním se dá měřit jenom v noci bo to je ještě stále ovlivněno odraženýmm krátkovlnným zářením |
* vychází to z Wiennova zákona posunu, že Země má teplotu okolo 300 K, takže maximální intenzita vyzařování je v 9,7 mikrometrech | * vychází to z Wiennova zákona posunu, že Země má teplotu okolo 300 K, takže maximální intenzita vyzařování je v 9,7 mikrometrech | ||
- | * princip fungování je stejný jako mechanooptický skener (to je ten s rotujícím zrcátkem v úhlu 90-120˚), uvnitř má zabudovaný fotonový detektor, kde je pro větší citlivost | + | * princip fungování je stejný jako mechanooptický skener (to je ten s rotujícím zrcátkem v úhlu 90-120˚), uvnitř má zabudovaný fotonový detektor, kde je pro větší citlivost |
- | * | + | * kinetická teplota je projevem interní energie molekul, to je to co se měří teploměrem |
+ | * radiační teplota je to, co těleso vyzařuje -> vnější projev energie tělesa | ||
+ | * emisivita = poměr mezi intenzitou vyzařování reálného a absolutně černého tělesa | ||
+ | * 1 má AČT, 0 mají třeba plechové střechy | ||
+ | * šedé těleso -> takové které má emisivitu ve všech vlnových délkách konstantní (třeba mrak?) | ||
+ | * selektivní zářič -> když není konstantní | ||
+ | * záření může být pohlceno/ | ||
+ | * prupustnost se může zanedbat, stejně je to většinou nula | ||
+ | * pro správnou kalibraci termálních záznamů jsou na skeneru dvě referenční plochy, které reprezentují teplotní extrémy ve snímaném území -> takže teplá a studená referenční plocha -> když skener projede jeden řádek, tak předtím a potom sejme ty dvě referenční plochy aby to vztáhl k absolutním hodnotám | ||
+ | * jak se daný objekt chová závisí na jeho vodivosti, tepelné setrvačnosti (jak rychle změní svoji teplotu) a tepelné kapacitě (jak je schopen uchovávat teplo) | ||
+ | * teplotní mapování (vztah mezi DN a radiační hodnotou) | ||
+ | * DN = A + B . emisivita . T< | ||
+ | * tím zjistím kinetickou teplotu pro každý prvek | ||
+ | * světlý tón značí teplý povrch | ||
+ | * u objektů se stejnou teplotou -> vzdálenější jsou tmavší | ||
+ | |||
+ | * družice termální | ||
+ | * NOAA a termální skener AVHRR | ||
+ | * LANDSAT v pásmu TM (je to 7 nebo 6) | ||
+ | * obě mají rozlišení 120 metrů | ||
+ | * pozor, u meteorologických dat je čím světlejší, | ||
+ | * senzory: GOES, MODIS, AVHRR, ASTER (ten je super na vulkány, je z nich nejpřesnější) |