Table of Contents
6. a. mapy českých zemí do Mullerova mapování
ČECHY
mapa Mikuláše Klaudyána
- 1518
- 1 : 637 000
- je vyryta do dřeva
- obsahuje české názvosloví
- nemá matematický základ
- na první pohled je na výšku → zabírá pouze spodní třetinu (ve zbylých dvou třetinách jsou erby a další malůvky kolem Ludvíka Jagellonského)
- bohatý místopis, lesy, řeky, 280 měst
- proslavila se v zahraničí, kdy ji Zaltieri překleslil
- její jediný výtisk je v Litoměřické knihovně, ostatní jsou překreslené (Zaltieri, Munster)
- chybí výškopis (je ale nahrazen horskými lesy)
- jediný horopisný název jsou “Krkonoše”
- rozlišena města
- žádné “silnice”
- jsou tam tečky jako milníky a není jasné co přesně znamenají (snad vzdálenost)
Crigingerova mapa
- 1568 v Lipsku
- 1 : 680 000
- z mědirytiny
- kopečková metoda
- chybí Otava
- něco mezi obrázkovými a symbolickými znaky
- od 1571 v Orteliově atlasu
- existují dva výtisky, jeden v Salzburku a druhý ve strahovské knihovně (ani jeden výtisk se ovšem nedochoval úplně)
- saná až za současnou hranici Čech (je tam i kousek Moravy)
Aretinova mapa
- 1619, pak 1632 a 1665
- 1 : 504 000
- “Regni Bohemia nova et exacta descriptio” (“Nový a přesný popis království českého)
- byla vytvořena na základě skutečného měření (prej Šimon Podolský)
- Aretin byl sekretář Petra Voka a prohlásil se za autora až třetího vydání
- první vydání bylo na mědirytině včetně šesti postav v dobových oblecích
- druhé vydání zpřesnilo zobrazení řek ve východních Čechách
- nejstarší politická (tematická) mapa na světě (hranice politického rozdělení země - 15 krajů)
- kopečková metoda
- města, u měst obrázek
- zmenšuje se měřítko a narůstá náplň mapy
Vogtova mapa
- 1712, Norimberk
- Jan Jiří Vogt napsal spis ke kterému byla tato mapa přiložena
- 1 : 396 000
- rytina = personifikace českých řek
- možná první turistická mapa (vyskytuje se zde mnoho kulturních památek, zajímavostí, apod.)
- tematicky přesná
Mullerovo mapování
- 1712 – 1722
- 1 : 132 000
- bylo zhotoveno 25 listů v měřítku 1 : 107 000
- 12 495 lokalit (48 znaků)
- byla z ní odvozena mapa Království českého (* 1720)
MORAVA
Fabriciova mapa
- 1569
- Fabricio při cestách do práce zmapoval Moravu. Nic velkýho.
- vznikla protože se na Moravu tlačili Turci
- jsou tam i Dolní Rakousy
- německé názvosloví, zkomolené názvy
- 1 : 288 888
- na 6 měděných deskách
- byť je tam orientační síť, mapa stále nemá matematický základ
Komenského mapa
- 1624, 1627, 1664
- do roku 1788 bylo vytvořeno 13 mědirytin a asi 150 vydání
- 1 : 470 000
- 720 místních názvů
- čtyři veduty (Polná, Brno, Olomouc, Znojmo)
Vischerova mapa
- 1692
- dvě veduty (Brno, Olomouc)
- 1 : 187 000
- topograficky bohatší
- nebyla známá, nejsou její kopie (Vogtova mapa skončila stejně)
Mullerovo mapování
- 1708 – 1712
- bylo úplně první, takže také nejméně kvalitní
SLEZSKO
Helwigova mapa
- 1561
- 1 : 550 000
- jižní orientace (aby Odra tekla dolů)
- na dřevě
- měla sloužit k cestovním potřebám (obsahuje návod k používání)
- originál se nedochoval
Wielandovo mapování
- 1722 – 1736
- Muller se toho nedožil, Wieland taky ne, ve finále to dodělal Schubart
vojenská mapování
- ekonomické a vojenské důvody
I. JOSEFSKÉ
- překreslení a zvětšení Mullerových map, poté ještě objížděli území a dokreslovali co chybělo
- 1 : 28 800
- 1764 – 1768 a 1780 – 1783 (na příkaz Marie Terezie)
- výsledkem bylo 5 400 sekcí
- zakreslen obraz krajiny před průmyslovou revolucí
- obsahuje výčet obcí včetně počtu koní, mužů a stodol
- jsou to nepřesné mapy, nicméně po 19 popisů území je sháňka
II. FRANTIŠKOVO
- 1819 – 1858
- 1 : 28 800
- Lehmannovy šrafy
- první přesné mapování, triangulační síť
- v Cassini-Soldnerově zobrazení
III. FRANTIŠKO-JOSEFSKÉ
- Prusko-Rakouská válka
- fantastický popis území
- nivelace
- mapování výškopisu
- 1 : 25 000
- vydání ve 3 sekcích
- 1 : 25 000 – topografická
- 1 : 75 000 – speciální (černobílá)
- 1 : 200 000 – generální (čtyřbarevná)
po roce 1918
reambulace
- 1918
- úprava a doplnění mapy
- vydání mapy v češtině
- postupné nahrazování vrstevnicemi
- reevidace '75 v terénu
prozatimní vojenské mapování
- 1923 – 1933
- jenom 3 % území
- 1 : 20 000
definitvní vojenské mapování
- 1934 – 1938
- 1 : 10 000
- v Křovákově zobrazení
- ukončeno Mnichovem
- pokračovalo až po WWII
- první národní atlas (*1935)
mapování po 1938
- Atlas krajiny České republiky
- Atlas Československé socialistické republiky
dějiny světové kartografie
mapa orientační
- tábořiště lovců mamutů
- 28 000 – 24 000 let př.n.l.
- meandry Dyje a Pálavy, příkré svahy
Babylonská mapa světa
- 6. stol. př.n.l.
Antická kartografie
- rekonstrukce podle “tabulek souřadnic”
- Tháles z Milétu
- mapa hvězdného nebe
- autor gnómonické projekce
- Aristoteles
- Země je kulatá a je středem světa
- Anaximandros
- autor první středověké mapy tehdy známého světa
- Krates z Milétu
- vytvořil globus
- Ptolemaios
- 85 – 160 n.l.
- zavedl pojem topografie
- vymyslel kopečky
- závazný konstrukční postup při tvorbě mapy
- používat zeměpisnou síť
Středověká kartografie
- potlačeno učení o kulatosti Země
- Petr Visconte
- 1311
- první datovaná mapa
- IDRISI
- 1099 – 1166
- Arábie
- Mapa světa (*1154)
KOMPASOVÉ MAPY
- portulány
- vznikly v důsledku rozvoje námořní plavby ve 13. a 14. století
- Carta Portana (*1275)
- základem je směrová růžice
- není tam tudíž souřadnicová síť, ale systém kompasových růžic
- Katalánský atlas
- 1375
- kompasové mapy s využitím poznatků Marca Pola
Renesance kartografie
- znovuobjevení Ptolemaiova díla v roce 1405 utečenci z Cařihradu
- knihtisk (1448), mědirytina (1530)
- centra renesanční kartografie
- Itálie
- 1. pol. 16. st.
- kosmografie (nové formy regionálního popisu)
- zámořské plavby
- Nizozemsko
- 2. pol. 16. st. – 17. st.
- výroba dalekohledu (1608)
- vznikají nová zobrazení
- atlasová tvorba
- Francie a Anglie
- od 17. st.
- nové měření obvodu Země (J. Fernelem)
- Pablo Toscanelli
- konec 15. st.
- 1474
- mapa s rozměry Země, které byly menší než skutečné údaje
- Kryštof Kolumbus
- Ammerika
- plul podle Toscanelliho mapy
- Amerigo Vespucci
- 1501 objevil Jižní Ameriku
- MAPA MUNDI
- mapa známého světa
- 1500
- autorem je Juan de la Cosa
- zakreslení objevů Kolumba, Vespucciho, Cabrala, Vasca de Gamy
- mapa Jižní Ameriky
- 1507
- autorem je Martin Waldseemuller
- Martin Behaim
- účastník výprav Vasca de Gammy
- Zemské jablko
- 1492
- první středověký glóbus
Renesance ve střední Evropě
Reformace kartografie
- 17./18. st.
- nová zobrazení
- Newtonův zákon (rotační elipsoid)
- větší přesnost a věcnost map
- nové prostředky (teodolit, barometr)
- nové způsoby měření (triangulace - 1625)
- vznik kartografický škol
- d'Anville
- z francouzské školy
- geograf krále
- vytvořil mapu Afriky se správnými tvary
Novodobá kartografie
- podrobné mapování státních území
- nové způsoby znázorňování na mapách
- šrafování (Lehmann)
- izobáty (17.st., Bauche)
- vrstevnice (20.st., Carl-Bonifas)
19. století
- vznik a rozvoj tematické kartografie
- vznik prvních specializovaných map
- mapa poštovních cest (1796, Bradley)
- první tematické atlasy
- fyzický atlas (1836, Berghaus)
- národní atlasy jednotlivých zemí
- Finsko (1899)
- začátky podrobného geologického mapování
- 1835, Anglie
- 1891, mezinárodní atlas světa
- Atlas universal
20. století
I. období
- 1900 – 1930
- zintenzivnění tvorby národních atlasů (1935, ČSR)
- offsetový tisk (1905)
- první použití v kartografii až 1920
- pozemní fotogrammetrie (1910)
- letecká fotogrammetrie (1930)
II. období
- 1930 – 1980
- začátky výuky kartografie na VŠ
- tvorba topografických map středních měřítek
- tvorba tematických map
- začátky DPZ
III. období
- po roce 1980