Předmětem studia je zemědělská výroba, a to zejména její rozmístění, na základě jejich forem, zaměření, struktury, intenzity a pod a dále podmínky a zákonitosti tohoto rozmístění.
Zemědělská výroba je vědomé obhospodařování půdy za účelem výroby rostlinných a živočišných produktů pro uspokojení potřeb lidské společnosti
limity
Přírodní podmínky vytvářejí svým komplexním působením určité hranice zemědělství (limity) – např. nadmořská výška, zeměpisná šířka, sucho, mrazivé dny aj.
lokalizační faktory zemědělství
fg: klima, podnebí, nadmořská výška, typ půdy, georeliéf, fenologie
sg: vlastnické poměry, ekonomické poměry, technické a organizační podmínky
vznik zemědělců
v roce 8.000 př.n.l. bylo klima již ustálené a odpovídalo současným klimatickým podmínkám
lidé žili v tlupách lovců a sběračů a jejich život se nikterak nelišil od jejich předků, kteří žili před mnoha tisíci lety
s rostoucí populací lidí však začaly vznikat první vesnice, později města (5-6 tis.let př.n.l.)
vesnické osídlení bylo podpořeno zaváděním zemědělských postupů pro obživu, zemědělství bylo promyšlené využívání přírody, kdy se sázelo a následně sklízelo, probíhalo též domestikování zvířat
na Blízkém východě se začalo pěstovat obilí (pšenice, ječmen), v Číně a jihovýchodní Asii proso a rýže, ve střední Americe kukuřice, na jih od Sahary ovoce a kořenové hlízy (vodní meloun, jamy, čirok)
zvláštního významu dosáhl chov koní v suchých stepních oblastech střední Eurasie, který vedl ke vzniku kočovného pastevectví
tento velmi produktivní způsob života lidí vedl k tomu, že se populace v období let 8.000 - 4.000 př.n.l. z několikanásobila, usedlý způsob života měl dále rozhodující význam na vznik nových organizací jednotlivých společností, lidé zemědělci postupně vytlačili původní lovce a sběrače pouze do neúrodných oblastí a brzy tento způsob obživy zcela převládl v celé tehdejší populaci
Teorie vzniku a šíření zemědělství
ohniska domestikace domácích zvířat jsou v místech jejich přirozené velké diferenciace – je tu dostatek genetických předpokladů k přirozené variabilitě, jsou tu i variabilní přírodní podmínky (hlavně klimatické a reliéfové)
nejstarší zemědělství vznikalo na pahorkatinách a při malých tocích, ne v širokých údolích zaplavovaných velkými řekami (člověk se neuměl bránit před povodněmi a využívat jejich zúrodňovací schopnosti)
původní plochy pro pěstování kulturních rostlin byly zalesněné (vykácení nebo vypálení lesa bylo jednodušší než odstranění nadbytku vody)
zemědělství nemohlo vzniknout z lovu a sběru v důsledku nedostatku potravin (lidé žijící v nedostatku nemají zpravidla čas a myšlenky na experimentování)
první zemědělci museli být usazeni (alespoň část roku), vyžadovala si to délka vegetační doby (setba, úprava, ochrana před zvěří, sběr)
Vývoj systémů hospodaření na půdě
kočovné zemědělství
půda se využívala do vyčerpání, pak ji opustili
průlohový systém
obráběná půda a průloh (dlouhodobě neobráběná půda)
úhorové zemědělství
orná půda a půda ležící úhorem, ta se střídá každé dva roky
trojpolní systém
půda se rozdělila na tři díly, dva se osely (na jaře a na podzim) a třetí se nechala ležet - a další rok se to pak posunulo
střídavý systém
střídají se plodiny - obiloviny, okopaniny, krmoviny. Má to větší výnosy. Obiloviny to obohatí o dusíkaté látky a tak.
organizace zemědělství
kopaničářská kultura
nejstarší systém
už stabilizované zemědělství
JV Asie
uuu křížili vegetativním rozmnožováním
pořád trochu kočovné zemědělství, vyčerpali půdu a pak šli jinam
orbu ještě neznají, dělají jenom minimální úpravy
banány, taro, jamy, cukrová třtina, chlebovníky, citrusové ovoce, tráva derris - pro chytání ryb, má omamné účinky.
prase, husa, kachna, slepice a pes (zdomácněním se nesledovaly ekonomické cíle, ale estetické, kulturní a náboženské)
semenářské zemědělství a stádová domácí zvířata
Tyto semenářské kultury se lokalizovaly na okrajích klimatického prostoru starého kopaničářství
Úrodný půlměsíc, spraše v Číně, Etiopie
tur, urial, tarpan, nubijský osel
tržní zemědělství
žďárové hospodářství
úhorové hospodářství, dvoupolní a trojpolní systém, střídavý systém
vysoce industrializované státy a města nejsou schopny pokrývat spotřebu vlastní výrobou
specializace regionů umožňuje dodávat výrobky za nižší cenu, nové produkty, které nelze produkovat v přírodním prostředí západní a severní Evropy ???
subsistenční zemědělství
samozásobitelské
hlavně před průmyslovou revolucí
pro vlastní potřebu všechno, nechtěli zisk
malé pole za domečkem, nízké výnosy a nízká produktivita práce. Jak by taky ne, když si tam babička okopává pole.
komerční zemědělství
Nomádické pastevectví,Tradiční rotační samozásobitelské typy zemědělství, Tradiční intenzivní samozásobitelské zemědělství malých závodů, Tradiční smíšené zemědělství malých závodů, Tradiční polotržní zemědělství specializované, Tradiční zemědělství latifundií zaměřené na (živočišnou produkci, rostlinnou produkci), Plantážní zemědělství, Tržní zemědělská malovýroba, Zemědělské velkostatků, Tržní specializované zemědělství, Rančerství, Vysoce zprůmyslněné zemědělství
extenzivní chov
kočovný
nejstarší, pastevci
tundra a sobi se tam chovají
nomádi a rodiny, putujou s zvířaty
aridní oblasti Afriky, JZ a centrální Asie
polokočovný chov
Moderní extenzivní chov
transhumance
přesuny po železnici
mezi horami a nížinami
hlavně ovce (třeba Andy)
intenzivní zemědělství
chov alpského typu
dominantní stájový chov
intenzivní stájový chov