je souhrnnou hodnotou všech předpokladů cestovního ruchu,oceněných na základě bodovací škály, sníţenou o zápornou hodnotu negativních faktorů rozvoje cestovního ruchu – zejména o špatný stav sloţek životního prostředí (kyselé deště, nízká kvalita vzduchu, znečištění moře, pláží aj.) a konfliktní land-use daného území
představují souhrn přírodních a antropogenních aspektů včetně jejich mnohoúrovňových vazeb, které vytvářejí předpoklady pro realizaci cestovního ruchu. Podle funkčně – chorologického členění (P. Mariot) je lze členit (základní klasifikace) na lokalizační předpoklady cestovního ruchu, selektivní předpoklady cestovního ruchu a realizační předpoklady cestovního ruchu. Lokalizační předpoklady se dále dělí na přírodní a kulturněmunicipální, realizační předpoklady na komunikační a materiálně-technické, selektivní předpoklady se člení na politické, demografické, administrativní, urbanizační, sociologické, personální a ekologické
Byl vytvořen hlavně člověkem a jeho zásahem do krajiny a je lokalizován bodově! Má spíš sekundární význam. Památky maj velký vliv na motivaci návštěvníků.
V předchozí kapitole bylo pojednáno o přírodních rekreačních zdrojích a předpokladech. Jestliţe tyto zdroje a předpoklady stojí na jedné straně jako „lokalizační“ faktory vzniku a rozvoje cestovního ruchu a rekreace, pak na straně druhé stojí takové zdroje, předpoklady a impulsy, které uvádějí v činnost rekreační a turistické procesy. Těmito zdroji jsou v nejobecnějším slova smyslu veškeré socioekonomické zdroje, předpoklady a moţnosti, ovlivňující zejména rozdílnou intenzitu účasti obyvatelstva na cestovním ruchu a rekreaci (selekce).
Realizační předpoklady cestovního ruchu (angl. realisation prerequisities of tourism) jsou předpoklady cestovního ruchu, zahrnující komunikační předpoklady (textura a struktura komunikační sítě, dostupnost území) a infrastrukturu cestovního ruchu ( (ubytovací zařízení, stravovací zařízení, kulturní zařízení, zábavní zařízení, sportovní zařízení, dopravní zařízení, další zařízení infrastruktury cestovního ruchu).
Infrastruktura cestovního ruchu (angl. tourist infrastructure) představuje souhrn organizačně technických předpokladů pro uspokojování potřeb účastníků cestovního ruchu v dané destinaci (doprava, komunikace, zásobování elektřinou, pitnou vodou, kanalizace, maloobchodní síť, banky, směnárny, kulturní zařízení, zábavní zařízení, sportovní zařízení atd.). Infrastrukturu cestovního ruchu lze rozdělit na základní (doprava, ubytovací a stravovací sluţby) a doplňkovou (doprovodnou). Jádrem infrastruktury cestovního ruchu je tzv. suprastruktura cestovního ruchu (ubytovací, stravovací, dopravní sluţby a doplňkové sluţby), která je budována zejména pro návštěvníky.
druh CR: typ cestovního ruchu, pro jehož určení je klíčovým kritériem „jevový průběh cestovního ruchu a způsob jeho realizace v závislosti na geografických, ekonomických, společenských a jiných podmínkách, jakoţ i jeho účinky“. Toto obecné kriterium se dále dělí podle objektivních faktorů (prostorové, časové, sociální a demografické, vlivů cestovního ruchu) – např. místa realizace cestovního ruchu (domácí a zahraniční,
mezinárodní CR, národní, příhraniční, výjezdový, vnitřní), doby trvání pobytu – kritériem je hranice tří (resp. čtyř) přenocování (krátkodobý, dlouhodobý cestovní ruch), způsobu zabezpečení cesty a pobytu (organizovaný, neorganizovaný), převaţujícího prostředí pobytu (městský, venkovský, lázeňský, přírodní, vodní cestovní druh.
forma CR: typ cestovního ruchu, pro jehoţ určení je klíčovým kriteriem motivace návštěvníka. Základními motivacemi CR jsou odpočinek, poznávání prostředí a kontakty s lidmi, odtud základní formy cestovního ruchu : rekreační, pobytový, lázeňský, lovecký, poznávací (kulturně poznávací, přírodně poznávací, historicky poznávací), socioprofesní (profesně orientovaný: např. obchodní, kongresový, incentivní cestovní ruch).
Formy cestovního ruchu vycházejí ze zaměření cestovního ruchu na uspokojování určitých konkrétních potřeb účastníka. Tyto potřeby mají specifický charakter, jednotlivé formy cestovního ruchu obvykle kladou zvláštní poţadavky na způsob realizace a zabezpečení sluţeb (rozsah a kvalita). Členění na formy cestovního ruchu nepředstavuje skutečnou pojmovou klasifikaci, ale tvoří spíše obchodní, pracovní nebo propagační označení, a proto se také stále vyvíjí a mění.