podpovrchova

Buď do teče do puklin (v pevných horninách) nebo do průlin (zvětralé, sopečné a tak horniny)
První je pásmo aerace (pásmo provzdušnění) a voda tam se nazývá půdní vláha
To co už je úplně zaplněno vodou je pásmo saturace, má zvodeň, odděluje ji od pásma aerace hladina podzemní vody a voda uvnitř je jako voda podzemní
Magma → velká teplota a velký tlak a sloučí se vodík s kyslíkem a vznikne vodní pára → tak vzniká juvenilní voda (větší množství jí ale proniká skrz gejzíry a horské prameny)
Ta voda, co se do podzemní dostane ze země → vadózní voda (infiltruje se)

Půdní vláha

Svrchní, střední, spodní pásmo, ale spíš se rozlišují jenom mělké (intenzivní výměna vody) a hluboké zvodně
Podle druhu proudění:
- Průlinová voda: v pásmu saturace nezpevněných sedimentů, pomalý pohyb filtrací
  - Artézská voda: napjatá hladina, porušení stropu a výstřik na povrch, artézské pánve
- Puklinová voda: pohyb účinkem gravitace, je tam krátce, nestačí se mineralizovat = měkká voda
  - Krasová voda, ponor, vyvěračka, estavela

Zjevné a utajené (vytýkaj dnem do řeky)
Stálé, občasné, epizodické
Studené (nepřevýší okolní vzduch), teplé (hypotermální – 38 – termální – 50 – termy), přehřáté (nad 100)
Vody prosté, vody minerální
Podle chemického složení: kyselky (co2), alkalické (na2co3), železité, slanice, hořké, sirné (na2so4)