hazard

přírodní nebo člověkem podmíněný proces, který představuje možné ohrožení
přírodní hazard
- geomorfologické jevy s velkou intenzitou, které se střetávají s lidskou společností
- zcela přírodní hazardy vůbec neexistují -většina hazardů má hybridní povahu
- rozsah povodně je sice podmíněn klimatickými podmínkami, na jeho velikost má ale vliv i charakter využívání krajiny, odlesňování apod.
technologický hazard
- čistě antropogenně generovaný hazard
- riziko různých průmyslových nehod (únik toxických látek, požáry rafinerií…)
environmentální hazard
- zastřešující pojem či co
- všechny typy hazardů od přírodních, přes technologické až po sociální (od rizika zemětřesení, přes průmyslové nehody až po kriminalitu)
- rychlé i dlouhodobé procesy

Fyzikální projev přírodního procesu, který má potenciál ohrozit lidskou společnost
Můžeme ji vyjádřit ve fyzikálních jednotkách
Příklad –Větrná eroze –množství odnesené půdy za čas

Bezprostřední vliv hrozby na zájmy společnosti, které se dá vyjádřit v sociálních nebo ekonomických kategoriích
Příklad –snížení výnosu z hektaru v důsledku větrné eroze

klasifikace environmentálních hazardů

všeobecné dělení:
- doby, která uplyne od zjištění jevu nebo od jeho zaručené předpovědi k dostavení se jeho účinku
- doba trvání
- rozsah zasaženého území
- četnosti opakování

pravděpodobnost, že nastane událost, kterou hazard představuje
pravděpodobnost negativních účinků katastrofy
Riziko = f (PA, PB, PCB, C)
- f = faktor, který je různý u různých katastrof
- PA = pravděpodobnost katastrofy, která se spočítá podle četnosti katastrof předchozích
- PB = pravděpodobnost vzniku jisté kvality ničivého procesu při katastrofě (např. výška vlny tsunami, rychlost větru u cyklónu, amplituda zemětřesných vln, apod.)
- PCB = vnější podmínky, jako hustota osídlení, charakter staveb, sociální a politické poměry
- C = následky katastrofy
lodě -parník a člun -je hazard (vysoké vlny a velká hloubka) na oceánu shodný. riziko, kterému čelí člun (možnost potopení) je ale mnohonásobně vyšší než u parníku
hazard vzniku zemětřesení se může vyskytovat v neobydlených oblastech riziku zemětřesení jsou vystavena pouze území obývaná lidmi

událost v přírodě, která změní dosavadní způsob vývoje a umožní prosazení jiného způsobu (revoluční změna)
vlastní uskutečnění rizika, při kterém je usmrcena, zraněna nebo negativně ovlivněna velká část obyvatelstva
rychlý pohyb hmot, uvolnění hlubinné zemské energie a její uvolnění na povrch, zvýšení vodní hladiny, mimořádně silný vítr
dle místa vzniku:
- pod zemským povrchem
- na zemském povrchu
- nad zemským povrchem
následky:
- přímé a nepřímé efekty (ihned a po určité době)
- přímé a nepřímé ztráty
- přímé zisky

Většina přírodních systémů má poměrně vysokou stabilitu a narušení způsobená menšími přírodními katastrofami (povodně, požáry, období sucha) , nenarušují jejich rovnováhu
Někdy stačí nepatrný zásah do přírodního systému a rovnováha se poruší
Z teorie dynamických systémů ⇒ systém lze do určité míry z jeho rovnováhy vychýlit bez průchodu kritickým bodem. Při určité velikosti této výchylky systém projde kritickým bodem a zaujme nový stabilní stav
Důsledkem narušení rovnováhy může být nejen bezprostřední reakce přírodního systému, ale reakce se může objevit až za velmi dlouhou dobu

socio a eko tolerance vůči hazardům
odolnost = schopnost společnosti čelit vzniklé katastrofě a následnou schopnost obnovy (např. rychlost obnovy dodávek pitné vody po zemětřesení)
spolehlivost = míra, s jakou selhávají riziková opatření v případě katastrofy

proměnlivost jevu se může měnit, může růst, nebo se může menit tolerance společnosti

u extrémních hodnot můžeme určit dvě základní charakteristiky hazardu - velikost a dobu trvání
přirozený proces
antropogenně zrychlený
interval opakování: průměrná doba, která uplyne mezi výskytem dvou událostí o stejné velikosti

koncepční analýza problému (rozhodnutí o vstupu relevantních veličin)
sestavení modelu z vybraných veličin (podoba matematické rovnice)
verifikace modelu (ověření modelu aplikací na vybraném území a porovnání s laboratorními měřeními]
stanovení míry a oboru platnosti (míra přesnosti –procentní úspěšnost předpovědi; obor platnosti –podmínky, kdy je možno model použít)

ochrana: pasivní (evakuace obyvatelstva nebo využití ochranných krytů), aktivní (stavba protipovodňových hrází, zpevňování svahů proti sesuvům apod.)

prognóza:
- ze historických statistickýh dat která se analyzují
- výsledek je pravděpodobnost výskytu určitého hazardu
- má relativně dlouhou platnost
předpověď:
- udává specifikaci času a prostoru výskytu hazardu stejně jako velikost možné katastrofy
- kratky časový hoizont
- z aktuálních údajů
- tektonické hazardy je těžké předpovědět
varování
- nejkratší časová platnost
- i s pokyny pro překonání krize