6. a. mapy českých zemí do Mullerova mapování
ČECHY
mapa Mikuláše Klaudyána
- 1518
- 1 : 637 000
- je vyryta do dřeva
- obsahuje české názvosloví
- nemá matematický základ
- na první pohled je na výšku → zabírá pouze spodní třetinu (ve zbylých dvou třetinách jsou erby a další malůvky kolem Ludvíka Jagellonského)
- bohatý místopis, lesy, řeky, 280 měst
- proslavila se v zahraničí, kdy ji Zaltieri překleslil
- její jediný výtisk je v Litoměřické knihovně, ostatní jsou překreslené (Zaltieri, Munster)
- chybí výškopis (je ale nahrazen horskými lesy)
- jediný horopisný název jsou “Krkonoše”
- rozlišena města
- žádné “silnice”
- jsou tam tečky jako milníky a není jasné co přesně znamenají (snad vzdálenost)
Crigingerova mapa
- 1568 v Lipsku
- 1 : 680 000
- z mědirytiny
- kopečková metoda
- chybí Otava
- něco mezi obrázkovými a symbolickými znaky
- od 1571 v Orteliově atlasu
- existují dva výtisky, jeden v Salzburku a druhý ve strahovské knihovně (ani jeden výtisk se ovšem nedochoval úplně)
- saná až za současnou hranici Čech (je tam i kousek Moravy)
Aretinova mapa
- 1619, pak 1632 a 1665
- 1 : 504 000
- “Regni Bohemia nova et exacta descriptio” (“Nový a přesný popis království českého)
- byla vytvořena na základě skutečného měření (prej Šimon Podolský)
- Aretin byl sekretář Petra Voka a prohlásil se za autora až třetího vydání
- první vydání bylo na mědirytině včetně šesti postav v dobových oblecích
- druhé vydání zpřesnilo zobrazení řek ve východních Čechách
- nejstarší politická (tematická) mapa na světě (hranice politického rozdělení země - 15 krajů)
- kopečková metoda
- města, u měst obrázek
- zmenšuje se měřítko a narůstá náplň mapy
Vogtova mapa
- 1712, Norimberk
- Jan Jiří Vogt napsal spis ke kterému byla tato mapa přiložena
- 1 : 396 000
- rytina = personifikace českých řek
- možná první turistická mapa (vyskytuje se zde mnoho kulturních památek, zajímavostí, apod.)
- tematicky přesná
Mullerovo mapování
- 1712 – 1722
- 1 : 132 000
- bylo zhotoveno 25 listů v měřítku 1 : 107 000
- 12 495 lokalit (48 znaků)
- byla z ní odvozena mapa Království českého (* 1720)
MORAVA
Fabriciova mapa
- 1569
- Fabricio při cestách do práce zmapoval Moravu. Nic velkýho.
- vznikla protože se na Moravu tlačili Turci
- jsou tam i Dolní Rakousy
- německé názvosloví, zkomolené názvy
- 1 : 288 888
- na 6 měděných deskách
- byť je tam orientační síť, mapa stále nemá matematický základ
Komenského mapa
- 1624, 1627, 1664
- do roku 1788 bylo vytvořeno 13 mědirytin a asi 150 vydání
- 1 : 470 000
- 720 místních názvů
- čtyři veduty (Polná, Brno, Olomouc, Znojmo)
Vischerova mapa
- 1692
- dvě veduty (Brno, Olomouc)
- 1 : 187 000
- topograficky bohatší
- nebyla známá, nejsou její kopie (Vogtova mapa skončila stejně)
Mullerovo mapování
- 1708 – 1712
- bylo úplně první, takže také nejméně kvalitní
SLEZSKO
Helwigova mapa
- 1561
- 1 : 550 000
- jižní orientace (aby Odra tekla dolů)
- na dřevě
- měla sloužit k cestovním potřebám (obsahuje návod k používání)
- originál se nedochoval
Wielandovo mapování
- 1722 – 1736
- Muller se toho nedožil, Wieland taky ne, ve finále to dodělal Schubart