les

= porost, v němž stromy dosahují výšky alespoň 5 m a zápoje korun alespoň 25% (lesnické definice)
= souvislý porost jehličnatých nebo listnatých (ne ovocných) stromů
= společenstvo dřevin s charakteristickým druhovým složením, tvořícím semknutý, vícepatrový stromový porost s vlastním ekoklimatem
plocha lesa na Zemi je 44 mil km2 tj. 33% povrchu pevnin (bez Antarktidy)
26 mil. km2 lesů a pralesů je přístupných a je zde možno těžit

hranice lesa
- definována nadmořskou výškou či zeměpisnou šířkou, za kterou se už les nevyskytuje, neboť zde již nejsou podmínky
- umožňující růst souvislého lesního porostu
- průměrná denní teplota +10 °C a více alespoň po 30 dní v roce.
- průměrné roční srážky alespoň 250 mm
- v subtropických a tropických oblastech s ohledem na vyšší intenzitu výparu a tím silnější hrozbě vodního deficitu minimálně 400 - 500 mm
- V ČR lze uvažovat hranici lesa pouze pokud jde o nadmořskou výšku, a to v pohořích Krkonoše, Jeseníky a Kralický Sněžník.
- hranice lesa zde kolísá zhruba mezi 1250 - 1350 m n. m.
Rozloha lesních pozemků
- I. informací o rozloze na našem území - Josefský katastr (1790) - 1,974 mil. ha lesa
- stabilní katastr z roku 1839 uvádí už 2,267 mil. ha
- při dalších šetřeních před vznikem ČSR se výměra lesů od tohoto údaje příliš neliší
- dlouhodobý nárůst výměr lesní půdy se v posledních letech značně zpomalil a nyní lze zaznamenat jen nevýznamné kolísání rozlohy
- současná výměra: 2 637 290 ha ~ 33,4% celkové rozlohy státu
- ČR se svojí lesnatostí - v mezinárodním srovnání - středně zalesněné země (průměr za OECD činil v roce 2004 34,4 %)
- na evropském kontinentu - mezi zeměmi OECD - 8. nejlesnatější zemí
Úbytek lesů
- typickým projevem působení člověka na Zemi je trvalý úbytek lesů.
- rozvoj zemědělství vedl k nesmírnému ničení lesů.
- lidé vypalovali rozsáhlé plochy, aby rozšířili pozemky.
- za posledních 10 000 let člověk vykácel 2/3 původní lesní pokrývky Země.
- vykácení lesů vyvolalo změny v povrchovém odtoku, které se projevily zejména ve větší intenzitě svahových a říčních pochodů.
- rychlý povrchový odtok je příčinou vzniku sesuvů, bahenních proudů a urychlené eroze půdy.
- v současné době jsou jím postiženy rozlehlé oblasti evropského severu, Sibiře a tropických deštných lesů (Amazonie)
- stromy poskytují jediný zdroj živobytí pro místní obyvatelstvo – dřevo.
- každý den jsou odlesňovány stovky km2 deštného pralesa.
- při vypalování se zvyšuje obsah CO2 v atmosféře, což má vliv na změnu klimatu
Hospodaření v lesích
- všechny právní normy zakazovaly jakékoliv:
  - svévolné odlesňování půdy,
  - pustošení lesa,
  - omezovaly těžbu dřeva,
  - ukládaly zalesňování holin,
  - ochranu lesa,
    - sledovaly zlepšení hospodaření v lesích.
- významné omezení vlastnických práv majitelů lesů.

Významné lesnické organizace
- Česká jednota lesnická (ČJL),Česká lesnická společnost ( ČLS),Národní lesnický komitét ( NLK),Sdružení lesních školkařů ČR (SLŠ),Sdružení majitelů lesa a podnikatelů v lesním hospodářství ( SMPLH),Sdružení taxačních kanceláří (STK),Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL)
- Státní správa v lesích (SSL)
  - MZe Praha , k 1.4.2004 nová organizační struktura:
  - Úsek lesního hospodářství (3 odbory)
  - Státní správy, HÚL a ochrany lesů
  - Koncepcí a ekonomiky LH
  - Rybářství, myslivosti a včelařství
  - Krajské úřady - Odbory ŽP - oddělení lesnictví - spadají pod Min. vnitra, metodicky řídí Mze
  - obce s rozšířenou působností (ORP) - metodicky řídí Kr.ú.
  - Zákon o lesích – 289/95 Sb.
    - Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 67/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 149/2003 Sb., zákona č. 1/2005 Sb. a zákona č. 444/2005 Sb.
    - 11 prováděcích vyhlášek - (pro nás) nejvýznamnější vyhl. č. 83/1996 a 84/1996

GIT v lesnictví

Dálkový průzkum Země (letecké laserové skenování, multispektrální a hyperspektrální snímkování, radarové snímání, UAV, fotogrammetrická mračna),
Pozemní měření a mapování (globální navigační satelitní systémy, pozemní laserové skenování),
Bezkontaktní měření a testování materiálů (počítačová tomografie, ultrazvuková měření, laserové skenování),
Monitoring (vysokofrekvenční identifikace a čipování, ultrazvukové detektory a čidla, laserové měřicí přístroje),
Geografické informační systémy (podpora prostorového rozhodování, modelování a vizualizace, geoweb).

Real-Time Forest Intelligence

trend využívání GIT v lesnictví
Využívání služeb obsahujících lesnická data a znalostní báze pro mobilní zařízení v reálném čase – využívat data přímo na pracovní ploše v lesních porostech (v systémech pro podporu rozhodování)
Intelligent Harvest Control (projekt RTFI/SATMODO)

Základní inventarizace porostů

zjišťování geometrických, topologických a popisných vlastností
klasifikace lesních ekosystémů
mapování lesa / druhové skladby lesa
Vývoj porostů v čase
- přirozená obnova lesních porostů
- mapování odlesnění
- lesní požáry
- sledování a řízení těžby lesní hmoty
- hodnocení škod způsobených lesními požáry, škodlivými látkami v ovzduší
Globální
- v rozsahu 100km2 (celé kontinenty)
- základní inventarizace – kde, kolik, jaký, koho (stát)
- trendy – ústup, těžby, požáry
- G.I. tech. metody
- nadnárodní projekty (UNEP/GRID)
lokální
- v rozsahu 0,1 - 100 km2 (republikové měřítko)
- základní inventarizace – kde, kolik, jaký, koho (vlastník)
- hodnocení zdravotního stavu, typologie lesa
- terénní & G.I. tech. metody
- národní projekty (Mze/MŽP ÚHUL)

ICP Forests

Úkolem ICP Forests je:::
Shromažďovat informace o prostorovém a časovém vývoji stavu lesa v evropském měřítku
Přispět k prohloubení znalostí o příčinách současného poškození lesa se zvláštním důrazem na kritické zatížení a stupeň znečištění ovzduší.
K programu se postupně připojily téměř všechny evropské státy, ČR v r. 1986
61 monitorovacích ploch v síti 16×16 km
počet ploch se v následujícím roce zvýšil na 106
1991 byla založena síť 8×8 km s dalšími 334 plochami.
kromě toho byly v rámci regionálních studií založeny plochy v síti 1×1 km v lesních oblastech Šumava, Brdy a Krkonoše.
International Cooperative Programme on Assessment and Monitoring of Air Pollution Effects on Forests
úrovně ICP Forest:
- Intenzivní monitoring lesních ekosystémů
  - Hodnocení stavu korun,Hodnocení stavu lesních půd,Sledování chemismu půdního roztoku,Chemická analýza asimilačních orgánů,Hodnocení růstu,Sledování depozic,Meteorologická měření,Hodnocení přízemní vegetace,Fenologická pozorování (doporučeno),Hodnocení kvality ovzduší,Sběr a hodnocení opadu

Monitorování růstu dřevin

destruktivní metody:
- časově náročné
- materiál poškozen
Nedestruktivní metody
- časově nenáročné, materiál nepoškozen, subjektivní, využití PC
Metoda růstové analýzy
- zjištění proporcionality
- zdravotního stavu
- primárního růstu /přímo z rostliny
- sekundárního růstu /nepřímo – z letokruhů
- Distribuci koruny, biomasy…
- Stanovení obsahu fotosyntetických barviv
- Sběr jehlic, kůry
- Chlorofyly, karotenoidy
- Laboratorní sledování koncentrace fotosynteticky aktivních barviv během roku
Hodnocení spektrálních projevů vegetace
- leteckých a satelitních snímků, fotografie
- vliv vlastnosti listů a celé rostliny
- filtrování odrazivosti v různých spektrálních pásmech
Pozemní průzkum země
- Přímo v terénu, z fotografie
- Odhadován zdravotní stav
- stupěň defoliace
- míra poškození
- Optické vlastnosti jehlic na základě obsahu fotosyntet. aktiv. látek
- Reflektance prýtů
Dálkový průzkum země
- Letecké a družicové snímky
- nákladná metoda
- informace obsažená v datech DPZ je kvalitativně odlišná (bohatší) a obvykle aktuálnější než ostatní dostupné typy geografických informací
- jejich využití se plně osvědčuje při terénních výzkumech a zejména v kombinaci s ostatními geodaty při modelování (v GIS)
- pro zdravou vegetaci je typický výrazný rozdíl v odrazivosti v oblasti červené viditelné a blízké infračervené části spektra → Vegetační Indexy
- vyjadřují vztah mezi odrazivostí v jednotlivých pásmech - cílem zvýraznit zkoumanou složku a její vlastnosti
- TM4-3-2: sytě zelená - plochy se zdravými porosty / světle zelená - porosty poškozené / odstíny světle fialové - povrchy, u kterých již začíná převládat odrazivost holé půdy
- Spektrální projev vegetace
  - liší se podle snímané vlnové délky
  - před výběrem druhu snímku stanovit prioritní sledované vlastnosti vegetace
  - utvářen především
  - vnějším uspořádáním (postavením listů)
  - vnitřní strukturou (tloušťkou listů, množstvím chlorofylu)
  - obsahem vody
  - zdravotním stavem
  - složením porostu
  - NDVI (Normalized Difference Vegetation Index) - oddělení zelené vegetace od půdního podloží
  - RATIO (Simple Ratio) - oddělení zelené vegetace a půdy
  - MSI (Moisture Stress Index) - vodní obsah v listech rostlin
  - NDWI (Normalized Difference Water Index) - index odrážející rozdíl v rozložení množství vody
- Faktory ovlivňující odrazové vlastnosti vegetačního krytu
  - organické a minerální složení půdy
  - vodní obsah
  - půdní vlhkost
  - vnější uspořádání vegetačního krytu
  - vnitřní struktura jednotlivých částí rostlin
  - geologické charakteristiky
  - zdravotní stav
  - vlastnosti půdního substrátu
- Infračervené černobílé snímky
  - menší rozptyl, snímkování i za zhoršeného počasí
  - silné zdůraznění stínu
  - vodní plochy - pohlcují záření téměř dokonale - jsou sytě černé ⇒ snadno identifikovat existenci a průběh vodních toků
  - jehličnatý les absorbuje IČ záření více jak listnatý ⇒ jeví se tmavší
  - krajina se zelenými plochami a listnaté lesy působí dojmem, jakoby byly pokryty sněhem x ozářeny měsíčním světlem.
  - V důsledku dobrého odlišení listnatých a jehličnatých stromů se IČ snímky používají často v lesnictví a také k rozlišení druhů zemědělských plodin.
  - zaniká síť komunikací, ztrácejí se liniové prvky, hůře patrné zastavěné plochy
  - rozlišení druhů zemědělských plodin
  - IČ filmy se používají s červenými filtry k potlačení fialové a modré části spektra.
- Barevné snímky infračervené
  - k dokumentaci vegetačních škod
  - listnáče a louky se na nich zobrazují červeně
  - jehličnany, holá pole a mrtvá vegetace zeleně či modře
  - odumřelé rostliny bez chlorofylu žlutě až hnědě.
  - vzhled snímku se však liší podle značky filmu i podle použitého papíru ⇒ pro konkrétní interpretační účely se sestavují tabulky barev
  - Na IČ fotografii může být dobře zaznamenáno záření emitované výrazně teplými povrchy (požáry, láva, horké prameny)
- Radarových snímky
  - odraz mikrovlnného záření od vegetace je však poměrně komplikovaný, protože k němu nedochází pouze na povrchu listů, ale většinou se jedná o několikanásobný odraz v celé vrstvě vegetačního krytu.
  - na radarových snímcích způsobuje vegetace ve většině případů tzv. difúzní odraz mikrovlnného záření

Dokumentace lesních kalamit následkem větrných smrští, námrazy, apod.
Sledování a řízení těžby lesní hmoty
Určování druhu lesních dřevin a volné vegetace
Kácení lesů a deštných tropických pralesů
detekování špatně dostupných oblastí
dlouhodobý časový záznam odlesňovaného území
Detekce holin a zápoje korun lesních porostů
Vysychání lužních lesů u velkých vodních toků
Půdní vlastnosti
pomocí monochromatické letecké infračervené spektrometrie
půdní data se běžně získávají půdními odběry, ale nelze takto zpracovávat rozsáhlé území, ani provádět věrohodné extrapolace

Monitorování škod způsobených požáry

lze využít snímky z viditelné části spektra → patrny oblaka kouře
snímky z IČ části spektra → lokalizace povrchů, které mají vyšší teplotu než je běžné → ohniska požárů
přesná lokalizace ohnisek požárů výrazně pomáhá při jejich likvidaci
snímky se zachyceným tepelným zářením - skutečné místo požáru a jeho rozsah - eliminace clony kouře unášeného větrem

Monitorování zdravotního stavu stromů

zdravotní stav stromů je charakterizován především stupněm defoliace
= relativní ztráta asimilačního aparátu v koruně stromu (v porovnání se zdravým stromem, rostoucím ve stejných porostních a stanovištních podmínkách.)
způsobena především vlivem nepříznivých změn prostředí lesních ekosystémů, jako důsledku dlouhodobého a nadměrného znečištění ovzduší různými škodlivinami
monokultura napadena škůdci (lýkožrout smrkový…) je oslabena - jeví se vyschlá a světlejší
les poškozený dlouhodobými kyselými dešti, nebo poškozený jinou chemikálií obsaženou ve vodě či půdě. Na rostlinách lze pozorovat i dlouhotrvající sucha.
Chřadnutí lesů
- akutní = pokud z okamžitých příčin dojde k disbalanci vztahů mezi rostlinou a stanovištěm
  - chronické = provází porosty nevhodné skladby
  - rozdíl mezi A a CH chřadnutím pak pomocí spojení dat z pozemního šetření (pufrační potenciál) a DPZ (aktuální stav lesa)

Hospodářská úprava lesa

snaha o zajištění přírodní reprodukce lesního ekosystému
Základními principy:
- hospodaření v souladu s přírodními podmínkami (ekologický princip),
- hospodářská vyrovnanost a nepřetržitost (ekonomický princip).
v teoretické oblasti se zabývá studiem zákonitostí přírodní reprodukce, její optimalizací a řízením, a to v oblasti biologické, technologické i ekonomické. Obecně je metodickým východiskem komplexní ekosystémové pojetí.
v oblasti praktické - prostředek dlouhodobého lesnického plánování na různých organizačních úrovních - zajišťuje ekologické a hospodářské aspekty v souladu se zájmy vlastníků lesa
ve vztahu ke státní a regionální politice je nástrojem řízení
ve vztahu k vlastníkovi lesa je službou zajišťující jeho cíl hospodaření (v mezích legislativních a přírodních limitů)

Klasifikace lesa podle funkčního zaměření

funkční zaměření lesa vyjadřuje jeho poslání (=společenský požadavek) na přednostní plnění specifikovaných funkcí
podle převažujících funkcí se člení na 3 kategorie:
- lesy hospodářské
- lesy ochranné
  - lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích,
  - vysokohorské lesy pod hranici stromové vegetace,
  - lesy v klečovém lesním vegetačním stupni
- lesy zvláštního určení
  - v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně,
  - v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod
  - na území národních parků a národních přírodních rezervací,
  - v prvních zónách CHKO a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách
  - lázeňské
  - příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí,
  - sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce,
  - se zvýšenou funkci půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou
  - potřebné pro zachování biologické různorodosti,
  - v uznaných oborách a samostatných bažantnicích,
  - v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření
  - první 3 subkategorie LZU patří do kategorie „ze zákona“ ⇒ není nutné, aby o zařazení rozhodoval orgán SS
  - ostatní subkategorie LZU, stejně jako subkategorie lesů ochranných, se zařazují bud' na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu orgánu státní správy, který zařazení schvaluje
  - u obou kategorií vyžadován odlišný způsob hospodaření

Hospodářský způsob

souhrnně charakterizovaný soubor základních hospodářských opatření realizovaný v časových a prostorových vazbách v rámci produkční doby na vymezené části lesa zahrnuté do stejného hospodářského souboru
h.z. pasečný
- dle LZ nesmí při mýtní těžbě (= při pasečném HZ) přesáhnout velikost holé seče 1 ha a její šíře na exponovaných hospodářských souborech jednonásobek,
- na ostatních souborech dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu.
- šířka holé seče není omezena při domýcení porostních zbytků a porostů o výměře menší než 1 ha.
- Výjimku může povolit orgán SSL: na hospodářském souboru přirozených borových stanovišť na písčitých půdách a na hospodářském souboru přirozených lužních stanovišť, a to do velikosti 2 ha holé seče bez omezení šíře, na dopravně nepřístupných horských svazích delších než 250 m, nejedná-li se o exponované hospodářské soubory, rovněž do velikost holé seče 2 ha.
h.z. výběrný V
- výběrná seč nežádoucích nebo mýtně zralých jedinců
- forma stromová a skupinová
- výběr dle určené dimenze mýtního typu, v podstatě klasická forma s hospodářským zaměřením na těžeb ní vyrovnanost a nepřetržitost stromů s maximálním zhodnocením,
- nahodilý výběr zpravidla zdravotního typu v porostech se specifickým funkčním zaměřením (např. les ochranný), kde není zásadní ekonomický přínos z těžby, ale plnění deklarované funkce
h.z. podrostní P
- = přirozená obnova nového porostu pod porostem původním, případně uplatňování podsadeb v odůvodněných případech
- žádná zákonná omezení, uplatnění se řídí diferencovanými pěstebními zásadami
h.z. násečný N
- zvláštní způsob - uplatňuje se obnovní technika okrajových a obrubných sečí
- následný porost vzniká v blízkosti porostní stěny jak na holé ploše, tak pod ochranou těženého porostu

Klasifikace podle způsobu hospodaření

Hospodářský tvar lesa = obraz lesa charakterizovaný, před určený způsobem vzniku porostu (generativní, vegetativní, kombinovaný) a modifikovaný formou hospodaření (strategie obnova pěstební péče) v závislosti na cílech hospodaření
Vysoký (semenný) les
- tvar lesa vzniklý generativně (ze šíje, umělé výsadby, nebo přirozenou obnovou)
- převažující tvar lesa (cca 96 % rozlohy lesů)
- dlouhá produkční doba a vysoká hodnotová produkce
- dle formy uplatňovaného hospodaření, resp. hospodářského způsobu, se vyskytuje jako stejnověký nebo nestejnověký, s možnými přechody až ke krajní poloze - lesu výběrnému
Les střední (sdružený)
- tvar dvouvrstvého či vícevrstvého etážového lesa
- spodní vrstvu tvoří les nízký,
- horní vrstvy pak i několik věkových tříd výstavků
- Výstavková vrstva = při každé seči nízkého lesa se ponechává na 1ha 50 - 100 nejkvalitnějších výmladků, resp. semenných jedinců tak, aby cloněná plocha výstavkovou vrstvou se pohybovala v rozmezí 10 -30%.
- z hlediska strategie hospodaření může vzniknout i nepravý střední les (převodem z nepravé kmenoviny a ponecháním jedné vrstvy výstavků), případně obrácený střední les
Les nízký (výmladkový)
- tvar lesa založený na opakované vegetativní obnově z pařezových i kořenových výmladků
- charakterizován krátkou produkční dobou, brzká kulminace objemového přírůstu
- na středních bonitách má les nízký cca do 40ti let věku vyšší produkci než les vysoký, pak se přírůst rychle snižuje,
- objemová produkce lesa vysokého je vyšší.
- na srovnávací horizont mýtního věku lesa vysokého (např. pro DB -160 let) = zhruba 3 cyklům lesa nízkého, je objemová produkce srovnatelná, výrazně vyšší je však produkce vyjádřená hodnotově u vysokého lesa

Složení porostů

monokultura = porost složený pouze z jedné dřeviny je porost nesmíšený (stejnorodý)
- porost ve kterém je více dřevin je porost smíšený (nestejnorodý)
zastoupení dřeviny = plošný podíl dřeviny ve smíšeném porostu
vyjadřuje zkratkou dřeviny a desítkami procent nebo procenty
SM 4, JD 2, BK 4, LP nebo SM 41, JD 19, BK 37, LP 3
Podle zastoupení dřeviny
- dřevina hlavní - zaujímá v porostu největší plošný podíl (min. 40%)
- dřevina vedlejší - menší zastoupení než dřevina hlavní, dále se dělí:
- dřevina přímíšená - s plošným podílem > 10%
- dřevina vtroušená - s plošným podílem < 10%
Přirozená skladba dřevin
- vychází z rekonstrukce původního (přirozeného) složení lesních dřevin a jejich zastoupení (v dřívějších přírodních lesích) na daném stanovišti (LT, SLT)
- základem pro vytváření přirozených lesů (přírodě blízké lesní hospodářství)

Podle věku jednotlivých stromů
- porosty stejnověké - v mladých porostech se stromy liší věkem do 5 let, ve středně starých do 10 let
- porosty různověké - věkový rozdíl jednotlivých stromů je větší jak 5 (mladé porosty) případně 10 (středně staré porosty) let.
Podle věku se porosty dále rozdělují
- věková třída
- rozdělení porostů po intervalech 20 let
- porosty pasečného lesa na základě skutečného věku. I. věková třída = 1-20 let, II. 21 - 40 let atd.
- používá se zejména v porostních mapách
věkový stupeň
- rozdělení porostů po intervalech 10 let
- používá se v lesním hospodářském plánu k vyjádření plošného zastoupení věkových stupňů, plošného zastoupení dřevin apod.

Růstový proces porostů

poznání a především pak správné vyhodnocení růstových procesů lesních porostů je jedním ze základních předpokladů úspěšného
hospodářsko -úpravnického plánování
Taxační charakteristiky
- vývoj porostů - charakterizován prostřednictvím popisu stavu a charakteru změn, které v porostech nastávají v důsledku jejich růstu v čase
- růst porostu = kvantitativní zvětšování objemu a biomasy živých organismů (stromů)
  - růstové tabulky - názorně zobrazují růst a vývoj porostů
  - popis stavu a případně i charakter změn, ke kterým dochází v průběhu vývoje lesních porostů → taxační veličiny
  - základní veličiny: počet stromů na jednotku plochy, střední tloušťka, střední výška, kruhová základna, zásoba, přírůst
- Počet stromů na jednotku plochy (N)
  - udává se zpravidla 1 ha
  - bývá považován za veličinu, která je značně variabilní
  - vývoj veličiny závisí především na přirozené mortalitě a výchovných zásazích
  - základní faktory, které ovlivňují chování této veličiny: věk porostu – dřevina – stanoviště - způsob založení porostu
  - u rychle rostoucích a slunných dřevin počet stromů hlavního porostu v období mladosti výrazně klesá a je podstatně menší než u stinných dřevin
  - na živnějších stanovištích je růst dřevin intenzivnější

Produkční schopnost - způsoby hodnocení

kvalita stanoviště a druh dřeviny (porostu) – vlastnosti nejvíce ovlivňují produkční schopnost lesních porostů
Bonita stanoviště = vyjádření kvality půdy a klimatických podmínek
- základní kámen pro posuzování produkční schopnosti lesních porostů je obecně považována lesnická typologie
- na bonitu stanoviště a jeho produkční schopnost je pak usuzováno ve vztahu k lesním typům > souborů lesních typů > hospodářských souborů (lesnický typologie)
Bonita porostu (dřeviny) = taxační charakteristika, na jejímž základě se usuzuje na kvalitu stanoviště.
- existuje celá řada veličin, které k danému účelu mohou být použity:
- zásoba porostu, především zásoba hlavního porostu
- celková objemová produkce na jednotku plochy
- celkový průměrný přírůst (CPP)
- výška porostu
- střední tloušťka a výška porostu (společně)
- každá z uvedených veličin má samozřejmě jak své klady, tak i zápory
- nejspolehlivější ukazatel bonity dřeviny = celková objemová produkce
- nejpoužívanější bonitační veličinou = výška porostu
- k bonitaci bývají používány následující druhy výšek: střední výška, horní výška, není možno říct který typ je lepší - v praxi používána střední výška porostu

bonity

rozlišujeme výškové a objemové bonity
převládají výškové bonitační systémy, založené na střední nebo horní výšce porostu
Relativní bonity
- relativní vyjádření kvality stanoviště (porostu), tzn. že např. nejlepší bonita bývá označena hodnotou 1 a naopak nejhorší bonita poslední číslicí zvolené bonitní stupnice (např. 9).
- svým označením nepředstavují výšku absolutní produkce
- každá dřevina může mít svou vlastní bonitační škálu
- relativní bonity určitých růstových tabulek nemusí vždy nutně vyjadřovat celkové rozpětí produkčních schopností jednotlivých dřevin dané oblasti
- nedovolují porovnání různých růstových tabulek
Absolutní bonity
- vyjadřuje přes danou bonitační stupnici přímo hodnoty středních výšek porostů v jejich období zralosti, tj. zpravidla ve 100 letech, s odstupňováním po 2 - 3 m
- podávají ihned představu o velikosti absolutní produkce; není však možno na jejich základě usuzovat na relativní produkční stupeň (produkce slabá, střední,dobrá)
- k vyjádření bonit různých dřevin je použito jednotné, tj. stejné míry (např. střední výška ve 100 letech)
- absolutní bonity nezávisí od použitých růstových tabulek
- kromě výškových bonit existují objemové absolutní bonity
- mezi absolutními a relativními bonitami existuje vztah, který zaručuje převod relativních bonit na absolutní a naopak

Aplikace GIT

Interpolace bodových dat do rastrových povrchů DMT a DMP (rozlišení DMP je zásadní pro identifikaci stromů)
Vrcholy stromů použitím zjednodušené metody segmentace inverzního povodí
Výpočet výšky stromů (DMP – DMT), modelování plochy korun, výčetní tloušťka na základě regresní funkce a zásoba podle modelu objemových rovnic
Problémem je vzájemné propojení identických stromů vlivem náklonu kmenů a víceetážové porosty, podhodnocování výšek porostů na svazích
Výsledky (s dosahovanou přesností pro):
výšky stromů 5 – 8 m (bez etáží 1,5 m)
výčetní tloušťka 6 cm
objem kmene 0,3 m3
zásoby cca 15 %
DMT 10 – 60 cm

Modelování růstových procesů

Modelování se využívá k řešení úloh, které obecně vedou k charakterizování růstu a vývoje (prognóze) lesa, příp. ke stanovení optimálních strategií obhospodařování lesů
les = systém, který můžeme nejen charakterizovat, ale i sledovat jeho vývoj prostřednictvím matematického modelu.
⇒ určité závěry za poměrně krátký časový úsek sledování aniž bychom na výsledky museli čekat například celé vývojové období lesa
využívá se simulačních modelů
simulovat = napodobit růstový proces jednotlivých stromů i porostů, které se mohou nacházet pod vlivem nejrůznějších faktorů prostředí a pěstebních opatření
Hlavní cíle modelování růstových procesů; prognózy vývoje lesních porostů; Určení optimální strategie hospodaření

První modelovací přístup (růst porostních veličin) *
- slouží k vyjádření primárních porostních veličin, jako např. vývoje počtu stromů na hektar či zásoby porostu apod.
- tloušťková struktura bývá zpravidla odvozována z porostních charakteristik
- Růstové a taxační tabulky hlavních dřevin ČR
- zkonstruovány pro čtyři základní dřeviny ČR (SM, BO, BK, DB)
- použito relativních bonit od nejlepší (+ 1) až po nejhorší (- 9) bonitu
- doplněno o absolutní výškovou bonitu, která je dána hodnotou střední výšky ve 100 letech porostu s odstupňováním po 2 metrech
Druhý modelovací přístup (rozdělení četností lesních porostů)
- jako prvotní vstupní veličinu vyžadují informace o počátečním rozdělení tloušťkových četností
- s pomocí počátečního rozdělení se simuluje další vývoj tohoto rozdělení
- porostní veličiny se získávají po tloušťkových stupních
- na výpočet zásoby jsou zpravidla používány jednotné výškové křivky
- SILVISIM
  - sw umožňuje variantní predikci vývoje lesních porostů v konkrétních růstových a porostních podmínkách
  - jádrem je obecný růstový model, který je výsledkem několikaletého výzkumu v rámci projektů podporovaných MZe
  - východiskem je uživ. definovaný způsob hospodaření a scénář očekávaného vývoje základních ekonom. parametrů
  - možné využít zejména k modelování v souvislosti s tvorbou LHP a OPRL - k navrhování a ověřování:
  - hospodářských cílů vlastník
  - rámcových směrnic hospodaření
  - výchovných programů
  - hospodářských opatření
Třetí modelovací přístup (růst jednotlivých stromů porostu)
- modely, které se zabývají modelováním jednotlivých stromů porostu
- na porostní veličiny se usuzuje na základě sumarizace jednotlivých stromových veličin
- modely se rozlišují zda k modelování využívají vzdáleností mezi stromy (tzv. nejbližšími sousedy) či nikoliv
Čtvrtý modelovacím přístupu (vývoj lesa jako populace)
- modely zaměřeny na popis předpokládaného vývoje porostu, který je tvořen z jednotlivých populací a nachází se pod zátěží
- různých faktorů prostředí, např. imisí
- střední Evropa (modely z Německa, Rakouska a Švýcarska), Česká rep. a Spojené státy americké - oblasti nejrozšířenějšího využití růstových modelů v lesnické praxi.
- SILVA 1,2; SIBYLA; BWIN 3.0; model BO; JABOWA