6. a. mapy českých zemí do Mullerova mapování ===== ČECHY ===== === mapa Mikuláše Klaudyána === * **1518** * **1 : 637 000** * je vyryta do dřeva * obsahuje české názvosloví * nemá matematický základ * na první pohled je na výšku → zabírá pouze spodní třetinu (ve zbylých dvou třetinách jsou erby a další malůvky kolem Ludvíka Jagellonského) * bohatý místopis, lesy, řeky, 280 měst * proslavila se v zahraničí, kdy ji Zaltieri překleslil * její jediný výtisk je v Litoměřické knihovně, ostatní jsou překreslené (Zaltieri, Munster) * chybí výškopis (je ale nahrazen **horskými lesy**) * jediný horopisný název jsou "Krkonoše" * rozlišena města * žádné "silnice" * jsou tam tečky jako milníky a není jasné co přesně znamenají (snad vzdálenost) === Crigingerova mapa === * **1568** v Lipsku * **1 : 680 000** * z mědirytiny * **kopečková metoda** * chybí Otava * něco mezi obrázkovými a symbolickými znaky * od 1571 **v [[Orteliově atlasu]]** * existují dva výtisky, jeden v Salzburku a druhý ve strahovské knihovně (ani jeden výtisk se ovšem nedochoval úplně) * saná až za současnou hranici Čech (je tam i kousek Moravy) === Aretinova mapa === * **1619, pak 1632 a 1665** * **1 : 504 000** * "//Regni Bohemia nova et exacta descriptio//" ("Nový a přesný popis království českého) * byla vytvořena na základě skutečného měření (prej Šimon Podolský) * Aretin byl sekretář Petra Voka a prohlásil se za autora až třetího vydání * první vydání bylo na mědirytině včetně šesti postav v dobových oblecích * druhé vydání zpřesnilo zobrazení řek ve východních Čechách * nejstarší politická (tematická) mapa na světě (hranice politického rozdělení země - 15 krajů) * **kopečková metoda** * města, u měst obrázek * zmenšuje se měřítko a narůstá náplň mapy === Vogtova mapa === * **1712**, Norimberk * Jan Jiří Vogt napsal spis ke kterému byla tato mapa přiložena * **1 : 396 000** * rytina = personifikace českých řek * možná první turistická mapa (vyskytuje se zde mnoho kulturních památek, zajímavostí, apod.) * tematicky přesná === Mullerovo mapování === * **1712 – 1722** * **1 : 132 000** * bylo zhotoveno 25 listů v měřítku 1 : 107 000 * 12 495 lokalit (48 znaků) * byla z ní odvozena **mapa Království českého** (* 1720) ---- ===== MORAVA ===== === Fabriciova mapa === * **1569** * Fabricio při cestách do práce zmapoval Moravu. Nic velkýho. * vznikla protože se na Moravu tlačili Turci * jsou tam i Dolní Rakousy * německé názvosloví, zkomolené názvy =) * **1 : 288 888** * na 6 měděných deskách * v **[[orteliove_atlasu|Orteliově atlasu]]** * byť je tam orientační síť, mapa stále nemá matematický základ === Komenského mapa === * **1624, 1627, 1664** * do roku 1788 bylo vytvořeno 13 mědirytin a asi 150 vydání * **1 : 470 000** * 720 místních názvů * čtyři [[veduty]] (Polná, Brno, Olomouc, Znojmo) === Vischerova mapa === * **1692** * dvě [[veduty|veduty]] (Brno, Olomouc) * **1 : 187 000** * topograficky bohatší * nebyla známá, nejsou její kopie (Vogtova mapa skončila stejně) === Mullerovo mapování === * **1708 – 1712** * bylo úplně první, takže také nejméně kvalitní ---- ===== SLEZSKO ===== === Helwigova mapa === * **1561** * **1 : 550 000** * jižní orientace (aby Odra tekla dolů) * na dřevě * měla sloužit k cestovním potřebám (obsahuje návod k používání) * originál se nedochoval * v **[[orteliove_atlasu|Orteliově atlasu]]** === Wielandovo mapování ==== * **1722 – 1736 ** * Muller se toho nedožil, Wieland taky ne, ve finále to dodělal Schubart ====== vojenská mapování ====== * ekonomické a vojenské důvody ==== I. JOSEFSKÉ ===== * překreslení a zvětšení Mullerových map, poté ještě objížděli území a dokreslovali co chybělo * **1 : 28 800** * **1764 – 1768 a 1780 – 1783** (na příkaz Marie Terezie) * výsledkem bylo 5 400 sekcí * zakreslen obraz krajiny před průmyslovou revolucí * obsahuje výčet obcí včetně počtu koní, mužů a stodol * jsou to nepřesné mapy, nicméně po 19 popisů území je sháňka ==== II. FRANTIŠKOVO ===== * **1819 – 1858** * **1 : 28 800** * **Lehmannovy šrafy** * první přesné mapování, triangulační síť * v Cassini-Soldnerově zobrazení ==== III. FRANTIŠKO-JOSEFSKÉ ===== * Prusko-Rakouská válka * fantastický popis území * nivelace * mapování výškopisu * **1 : 25 000** * vydání ve **3 sekcích** * 1 : 25 000 – topografická * 1 : 75 000 – speciální (černobílá) * 1 : 200 000 – generální (čtyřbarevná) ====== po roce 1918 ====== ===== reambulace ===== * **1918** * úprava a doplnění mapy * vydání mapy v češtině * postupné nahrazování vrstevnicemi * reevidace '75 v terénu ===== prozatimní vojenské mapování ===== * **1923 – 1933** * jenom 3 % území * **1 : 20 000** ===== definitvní vojenské mapování ===== * **1934 – 1938** * **1 : 10 000** * v Křovákově zobrazení * ukončeno Mnichovem * pokračovalo až po WWII * první národní atlas (*1935) ===== mapování po 1938 ===== * Atlas krajiny České republiky * Atlas Československé socialistické republiky ====== dějiny světové kartografie ====== == mapa orientační == * tábořiště lovců mamutů * **28 000 – 24 000 let př.n.l**. * meandry Dyje a Pálavy, příkré svahy == Babylonská mapa světa == * **6. stol. př.n.l.** ===== Antická kartografie ===== * rekonstrukce podle "tabulek souřadnic" * **Tháles z Milétu** * mapa hvězdného nebe * autor gnómonické projekce * **Aristoteles** * Země je kulatá a je středem světa * **Anaximandros** * autor první středověké mapy tehdy známého světa * **Krates z Milétu** * vytvořil globus * **Ptolemaios** * 85 – 160 n.l. * [[http://oldgeogr.muni.cz/ucebnice/dejiny/obsah.php?show=47|Geografiké Hyfégésis]] * zavedl pojem topografie * vymyslel kopečky * závazný konstrukční postup při tvorbě mapy * používat zeměpisnou síť ===== Středověká kartografie ===== * potlačeno učení o kulatosti Země * **Petr Visconte** * 1311 * první datovaná mapa * **IDRISI** * 1099 – 1166 * Arábie * Mapa světa (*1154) ==== KOMPASOVÉ MAPY ==== * //portulány// * vznikly v důsledku rozvoje námořní plavby ve 13. a 14. století * **Carta Portana** (*1275) * základem je směrová růžice * není tam tudíž souřadnicová síť, ale systém kompasových růžic * **Katalánský atlas** * 1375 * kompasové mapy s využitím poznatků Marca Pola ===== Renesance kartografie ===== * znovuobjevení Ptolemaiova díla v roce 1405 utečenci z Cařihradu * knihtisk (1448), mědirytina (1530) * **centra renesanční kartografie** * Itálie * 1. pol. 16. st. * kosmografie (nové formy regionálního popisu) * zámořské plavby * Nizozemsko * 2. pol. 16. st. – 17. st. * výroba dalekohledu (1608) * vznikají nová zobrazení * atlasová tvorba * Francie a Anglie * od 17. st. * nové měření obvodu Země (J. Fernelem) * __Pablo Toscanelli__ * konec 15. st. * 1474 * mapa s rozměry Země, které byly menší než skutečné údaje * __Kryštof Kolumbus__ * Ammerika * plul podle Toscanelliho mapy * __Amerigo Vespucci__ * 1501 objevil Jižní Ameriku * **MAPA MUNDI** * mapa známého světa * 1500 * autorem je Juan de la Cosa * zakreslení objevů Kolumba, Vespucciho, Cabrala, Vasca de Gamy * **mapa Jižní Ameriky** * 1507 * autorem je Martin Waldseemuller * __Martin Behaim__ * účastník výprav Vasca de Gammy * **Zemské jablko** * 1492 * první středověký glóbus ===== Renesance ve střední Evropě ===== * [[chorografické mapy]] ===== Reformace kartografie ===== * 17./18. st. * nová zobrazení * Newtonův zákon (rotační elipsoid) * větší přesnost a věcnost map * nové prostředky (teodolit, barometr) * nové způsoby měření (triangulace - 1625) * vznik kartografický škol * d'Anville * z francouzské školy * geograf krále * vytvořil mapu Afriky se správnými tvary ===== Novodobá kartografie ===== * podrobné mapování státních území * nové způsoby znázorňování na mapách * šrafování (Lehmann) * izobáty (17.st., Bauche) * vrstevnice (20.st., Carl-Bonifas) ===== 19. století ===== * vznik a rozvoj tematické kartografie * vznik prvních specializovaných map * mapa poštovních cest (1796, Bradley) * první tematické atlasy * fyzický atlas (1836, Berghaus) * národní atlasy jednotlivých zemí * Finsko (1899) * začátky podrobného geologického mapování * 1835, Anglie * 1891, mezinárodní atlas světa * Atlas universal ===== 20. století ===== ==== I. období ==== * 1900 – 1930 * zintenzivnění tvorby národních atlasů (1935, ČSR) * offsetový tisk (1905) * první použití v kartografii až 1920 * pozemní fotogrammetrie (1910) * letecká fotogrammetrie (1930) ==== II. období ==== * 1930 – 1980 * začátky výuky kartografie na VŠ * tvorba topografických map středních měřítek * tvorba tematických map * začátky DPZ ==== III. období ==== * po roce 1980