* Buď do teče do puklin (v pevných horninách) nebo do průlin (zvětralé, sopečné a tak horniny)
   * První je pásmo aerace (pásmo provzdušnění) a voda tam se nazývá půdní vláha
   * To co už je úplně zaplněno vodou je pásmo saturace, má zvodeň, odděluje ji od pásma aerace hladina podzemní vody a voda uvnitř je jako voda podzemní
   * Magma -> velká teplota a velký tlak a sloučí se vodík s kyslíkem a vznikne vodní pára -> tak vzniká juvenilní voda (větší množství jí ale proniká skrz gejzíry a horské prameny)
   * Ta voda, co se do podzemní dostane ze země -> vadózní voda (infiltruje se)
===== Půdní vláha =====

   * Aheze a koheze (soudržnost) -> adhezní voda
   * kapilární voda (to je ta vertikální co se nadzvedává)
   * vsakující voda
   * půdní led
   * 
===== Podzemní voda =====
   * Svrchní, střední, spodní pásmo, ale spíš se rozlišují jenom mělké (intenzivní výměna vody) a hluboké zvodně
   * **Podle druhu proudění**:
     * **Průlinová voda**: v pásmu saturace nezpevněných sedimentů, pomalý pohyb filtrací
       * Artézská voda: napjatá hladina, porušení stropu a výstřik na povrch, artézské pánve
     * **Puklinová voda**: pohyb účinkem gravitace, je tam krátce, nestačí se mineralizovat = měkká voda
       * Krasová voda, ponor, vyvěračka, estavela
===== Prameny =====

   * Zjevné a utajené (vytýkaj dnem do řeky)
   * Stálé, občasné, epizodické
   * **Studené** (nepřevýší okolní vzduch), **teplé** (hypotermální – 38 – termální – 50 – termy), **přehřáté** (nad 100)
   * Vody prosté, vody minerální
   * Podle chemického složení: kyselky (co2), alkalické (na2co3), železité, slanice, hořké, sirné (na2so4)