====== les ====== * = porost, v němž stromy dosahují výšky alespoň 5 m a zápoje korun alespoň 25% (lesnické definice) * = souvislý porost jehličnatých nebo listnatých (ne ovocných) stromů * = společenstvo dřevin s charakteristickým druhovým složením, tvořícím semknutý, vícepatrový stromový porost s vlastním ekoklimatem * plocha lesa na Zemi je 44 mil km2 tj. 33% povrchu pevnin (bez Antarktidy) * 26 mil. km2 lesů a pralesů je přístupných a je zde možno těžit * **hranice lesa** * definována nadmořskou výškou či zeměpisnou šířkou, za kterou se už les nevyskytuje, neboť zde již nejsou podmínky * umožňující růst souvislého lesního porostu * průměrná denní teplota +10 °C a více alespoň po 30 dní v roce. * průměrné roční srážky alespoň 250 mm * v subtropických a tropických oblastech s ohledem na vyšší intenzitu výparu a tím silnější hrozbě vodního deficitu minimálně 400 - 500 mm * V ČR lze uvažovat hranici lesa pouze pokud jde o nadmořskou výšku, a to v pohořích Krkonoše, Jeseníky a Kralický Sněžník. * hranice lesa zde kolísá zhruba mezi 1250 - 1350 m n. m. * **Rozloha lesních pozemků** * I. informací o rozloze na našem území - Josefský katastr (1790) - 1,974 mil. ha lesa * stabilní katastr z roku 1839 uvádí už 2,267 mil. ha * při dalších šetřeních před vznikem ČSR se výměra lesů od tohoto údaje příliš neliší * dlouhodobý nárůst výměr lesní půdy se v posledních letech značně zpomalil a nyní lze zaznamenat jen nevýznamné kolísání rozlohy * současná výměra: 2 637 290 ha ~ 33,4% celkové rozlohy státu * ČR se svojí lesnatostí - v mezinárodním srovnání - středně zalesněné země (průměr za OECD činil v roce 2004 34,4 %) * na evropském kontinentu - mezi zeměmi OECD - 8. nejlesnatější zemí * **Úbytek lesů** * typickým projevem působení člověka na Zemi je trvalý úbytek lesů. * rozvoj zemědělství vedl k nesmírnému ničení lesů. * lidé vypalovali rozsáhlé plochy, aby rozšířili pozemky. * za posledních 10 000 let člověk vykácel 2/3 původní lesní pokrývky Země. * vykácení lesů vyvolalo změny v povrchovém odtoku, které se projevily zejména ve větší intenzitě svahových a říčních pochodů. * rychlý povrchový odtok je příčinou vzniku sesuvů, bahenních proudů a urychlené eroze půdy. * v současné době jsou jím postiženy rozlehlé oblasti evropského severu, Sibiře a tropických deštných lesů (Amazonie) * stromy poskytují jediný zdroj živobytí pro místní obyvatelstvo – dřevo. * každý den jsou odlesňovány stovky km2 deštného pralesa. * při vypalování se zvyšuje obsah CO2 v atmosféře, což má vliv na změnu klimatu * **Hospodaření v lesích** * všechny právní normy zakazovaly jakékoliv: * svévolné odlesňování půdy, * pustošení lesa, * omezovaly těžbu dřeva, * ukládaly zalesňování holin, * ochranu lesa, * sledovaly zlepšení hospodaření v lesích. * významné omezení vlastnických práv majitelů lesů. * **Významné lesnické organizace** * Česká jednota lesnická (ČJL),Česká lesnická společnost ( ČLS),Národní lesnický komitét ( NLK),Sdružení lesních školkařů ČR (SLŠ),Sdružení majitelů lesa a podnikatelů v lesním hospodářství ( SMPLH),Sdružení taxačních kanceláří (STK),Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL) * Státní správa v lesích (SSL) * MZe Praha , k 1.4.2004 nová organizační struktura: * Úsek lesního hospodářství (3 odbory) * Státní správy, HÚL a ochrany lesů * Koncepcí a ekonomiky LH * Rybářství, myslivosti a včelařství * Krajské úřady - Odbory ŽP - oddělení lesnictví - spadají pod Min. vnitra, metodicky řídí Mze * obce s rozšířenou působností (ORP) - metodicky řídí Kr.ú. * Zákon o lesích – 289/95 Sb. * Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 67/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 149/2003 Sb., zákona č. 1/2005 Sb. a zákona č. 444/2005 Sb. * 11 prováděcích vyhlášek - (pro nás) nejvýznamnější vyhl. č. 83/1996 a 84/1996 ====== GIT v lesnictví ====== * **Dálkový průzkum Země** (letecké laserové skenování, multispektrální a hyperspektrální snímkování, radarové snímání, UAV, fotogrammetrická mračna), * **Pozemní měření a mapování** (globální navigační satelitní systémy, pozemní laserové skenování), * **Bezkontaktní měření a testování materiálů** (počítačová tomografie, ultrazvuková měření, laserové skenování), * **Monitoring** (vysokofrekvenční identifikace a čipování, ultrazvukové detektory a čidla, laserové měřicí přístroje), * **Geografické informační systémy** (podpora prostorového rozhodování, modelování a vizualizace, geoweb). === Real-Time Forest Intelligence === * trend využívání GIT v lesnictví * Využívání služeb obsahujících lesnická data a znalostní báze pro mobilní zařízení v reálném čase – využívat data přímo na pracovní ploše v lesních porostech (v systémech pro podporu rozhodování) * Intelligent Harvest Control (projekt RTFI/SATMODO) === Základní inventarizace porostů === * zjišťování geometrických, topologických a popisných vlastností * klasifikace lesních ekosystémů * mapování lesa / druhové skladby lesa * **Vývoj porostů v čas**e * přirozená obnova lesních porostů * mapování odlesnění * lesní požáry * sledování a řízení těžby lesní hmoty * hodnocení škod způsobených lesními požáry, škodlivými látkami v ovzduší * **Globální** * v rozsahu 100km2 (celé kontinenty) * základní inventarizace – kde, kolik, jaký, koho (stát) * trendy – ústup, těžby, požáry * G.I. tech. metody * nadnárodní projekty (UNEP/GRID) * **lokální** * v rozsahu 0,1 - 100 km2 (republikové měřítko) * základní inventarizace – kde, kolik, jaký, koho (vlastník) * hodnocení zdravotního stavu, typologie lesa * terénní & G.I. tech. metody * národní projekty (Mze/MŽP ÚHUL) === ICP Forests === * Úkolem ICP Forests je::: * Shromažďovat informace o prostorovém a časovém vývoji stavu lesa v evropském měřítku * Přispět k prohloubení znalostí o příčinách současného poškození lesa se zvláštním důrazem na kritické zatížení a stupeň znečištění ovzduší. * K programu se postupně připojily téměř všechny evropské státy, ČR v r. 1986 * 61 monitorovacích ploch v síti 16x16 km * počet ploch se v následujícím roce zvýšil na 106 * 1991 byla založena síť 8x8 km s dalšími 334 plochami. * kromě toho byly v rámci regionálních studií založeny plochy v síti 1x1 km v lesních oblastech Šumava, Brdy a Krkonoše. * International Cooperative Programme on Assessment and Monitoring of Air Pollution Effects on Forests * úrovně ICP Forest: * Intenzivní monitoring lesních ekosystémů * Hodnocení stavu korun,Hodnocení stavu lesních půd,Sledování chemismu půdního roztoku,Chemická analýza asimilačních orgánů,Hodnocení růstu,Sledování depozic,Meteorologická měření,Hodnocení přízemní vegetace,Fenologická pozorování (doporučeno),Hodnocení kvality ovzduší,Sběr a hodnocení opadu ====== Monitorování růstu dřevin ====== * destruktivní metody: * časově náročné * materiál poškozen * Nedestruktivní metody * časově nenáročné, materiál nepoškozen, subjektivní, využití PC * Metoda růstové analýzy * zjištění proporcionality * zdravotního stavu * primárního růstu /přímo z rostliny * sekundárního růstu /nepřímo – z letokruhů * Distribuci koruny, biomasy… * Stanovení obsahu fotosyntetických barviv * Sběr jehlic, kůry * Chlorofyly, karotenoidy * Laboratorní sledování koncentrace fotosynteticky aktivních barviv během roku * Hodnocení spektrálních projevů vegetace * leteckých a satelitních snímků, fotografie * vliv vlastnosti listů a celé rostliny * filtrování odrazivosti v různých spektrálních pásmech * Pozemní průzkum země * Přímo v terénu, z fotografie * Odhadován zdravotní stav * stupěň defoliace * míra poškození * Optické vlastnosti jehlic na základě obsahu fotosyntet. aktiv. látek * Reflektance prýtů * Dálkový průzkum země * Letecké a družicové snímky * nákladná metoda * informace obsažená v datech DPZ je kvalitativně odlišná (bohatší) a obvykle aktuálnější než ostatní dostupné typy geografických informací * jejich využití se plně osvědčuje při terénních výzkumech a zejména v kombinaci s ostatními geodaty při modelování (v GIS) * pro zdravou vegetaci je typický výrazný rozdíl v odrazivosti v oblasti červené viditelné a blízké infračervené části spektra → Vegetační Indexy * vyjadřují vztah mezi odrazivostí v jednotlivých pásmech - cílem zvýraznit zkoumanou složku a její vlastnosti * TM4-3-2: sytě zelená - plochy se zdravými porosty / světle zelená - porosty poškozené / odstíny světle fialové - povrchy, u kterých již začíná převládat odrazivost holé půdy * Spektrální projev vegetace * liší se podle snímané vlnové délky * před výběrem druhu snímku stanovit prioritní sledované vlastnosti vegetace * utvářen především * vnějším uspořádáním (postavením listů) * vnitřní strukturou (tloušťkou listů, množstvím chlorofylu) * obsahem vody * zdravotním stavem * složením porostu * NDVI (Normalized Difference Vegetation Index) - oddělení zelené vegetace od půdního podloží * RATIO (Simple Ratio) - oddělení zelené vegetace a půdy * MSI (Moisture Stress Index) - vodní obsah v listech rostlin * NDWI (Normalized Difference Water Index) - index odrážející rozdíl v rozložení množství vody * Faktory ovlivňující odrazové vlastnosti vegetačního krytu * organické a minerální složení půdy * vodní obsah * půdní vlhkost * vnější uspořádání vegetačního krytu * vnitřní struktura jednotlivých částí rostlin * geologické charakteristiky * zdravotní stav * vlastnosti půdního substrátu * **Infračervené černobílé snímky** * menší rozptyl, snímkování i za zhoršeného počasí * silné zdůraznění stínu * vodní plochy - pohlcují záření téměř dokonale - jsou sytě černé => snadno identifikovat existenci a průběh vodních toků * jehličnatý les absorbuje IČ záření více jak listnatý => jeví se tmavší * krajina se zelenými plochami a listnaté lesy působí dojmem, jakoby byly pokryty sněhem x ozářeny měsíčním světlem. * V důsledku dobrého odlišení listnatých a jehličnatých stromů se IČ snímky používají často v lesnictví a také k rozlišení druhů zemědělských plodin. * zaniká síť komunikací, ztrácejí se liniové prvky, hůře patrné zastavěné plochy * rozlišení druhů zemědělských plodin * IČ filmy se používají s červenými filtry k potlačení fialové a modré části spektra. * **Barevné snímky infračervené** * k dokumentaci vegetačních škod * listnáče a louky se na nich zobrazují červeně * jehličnany, holá pole a mrtvá vegetace zeleně či modře * odumřelé rostliny bez chlorofylu žlutě až hnědě. * vzhled snímku se však liší podle značky filmu i podle použitého papíru => pro konkrétní interpretační účely se sestavují tabulky barev * Na IČ fotografii může být dobře zaznamenáno záření emitované výrazně teplými povrchy (požáry, láva, horké prameny) * **Radarových snímky** * odraz mikrovlnného záření od vegetace je však poměrně komplikovaný, protože k němu nedochází pouze na povrchu listů, ale většinou se jedná o několikanásobný odraz v celé vrstvě vegetačního krytu. * na radarových snímcích způsobuje vegetace ve většině případů tzv. difúzní odraz mikrovlnného záření ---- * Dokumentace lesních kalamit následkem větrných smrští, námrazy, apod. * Sledování a řízení těžby lesní hmoty * Určování druhu lesních dřevin a volné vegetace * Kácení lesů a deštných tropických pralesů * detekování špatně dostupných oblastí * dlouhodobý časový záznam odlesňovaného území * Detekce holin a zápoje korun lesních porostů * Vysychání lužních lesů u velkých vodních toků * Půdní vlastnosti * pomocí monochromatické letecké infračervené spektrometrie * půdní data se běžně získávají půdními odběry, ale nelze takto zpracovávat rozsáhlé území, ani provádět věrohodné extrapolace ==== Monitorování škod způsobených požáry ==== * lze využít snímky z viditelné části spektra → patrny oblaka kouře * snímky z IČ části spektra → lokalizace povrchů, které mají vyšší teplotu než je běžné → ohniska požárů * přesná lokalizace ohnisek požárů výrazně pomáhá při jejich likvidaci * snímky se zachyceným tepelným zářením - skutečné místo požáru a jeho rozsah - eliminace clony kouře unášeného větrem ==== Monitorování zdravotního stavu stromů ==== * zdravotní stav stromů je charakterizován především stupněm defoliace * = relativní ztráta asimilačního aparátu v koruně stromu (v porovnání se zdravým stromem, rostoucím ve stejných porostních a stanovištních podmínkách.) * způsobena především vlivem nepříznivých změn prostředí lesních ekosystémů, jako důsledku dlouhodobého a nadměrného znečištění ovzduší různými škodlivinami * monokultura napadena škůdci (lýkožrout smrkový…) je oslabena - jeví se vyschlá a světlejší * les poškozený dlouhodobými kyselými dešti, nebo poškozený jinou chemikálií obsaženou ve vodě či půdě. Na rostlinách lze pozorovat i dlouhotrvající sucha. * __Chřadnutí lesů__ * akutní = pokud z okamžitých příčin dojde k disbalanci vztahů mezi rostlinou a stanovištěm * chronické = provází porosty nevhodné skladby * rozdíl mezi A a CH chřadnutím pak pomocí spojení dat z pozemního šetření (pufrační potenciál) a DPZ (aktuální stav lesa) ====== Hospodářská úprava lesa ====== * snaha o zajištění přírodní reprodukce lesního ekosystému * Základními principy: * hospodaření v souladu s přírodními podmínkami (ekologický princip), * hospodářská vyrovnanost a nepřetržitost (ekonomický princip). * v teoretické oblasti se zabývá studiem zákonitostí přírodní reprodukce, její optimalizací a řízením, a to v oblasti biologické, technologické i ekonomické. Obecně je metodickým východiskem komplexní ekosystémové pojetí. * v oblasti praktické - prostředek dlouhodobého lesnického plánování na různých organizačních úrovních - zajišťuje ekologické a hospodářské aspekty v souladu se zájmy vlastníků lesa * ve vztahu ke státní a regionální politice je nástrojem řízení * ve vztahu k vlastníkovi lesa je službou zajišťující jeho cíl hospodaření (v mezích legislativních a přírodních limitů) ==== Klasifikace lesa podle funkčního zaměření ==== * funkční zaměření lesa vyjadřuje jeho poslání (=společenský požadavek) na přednostní plnění specifikovaných funkcí * podle převažujících funkcí se člení na 3 kategorie: * lesy hospodářské * lesy ochranné * lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích, * vysokohorské lesy pod hranici stromové vegetace, * lesy v klečovém lesním vegetačním stupni * lesy zvláštního určení * v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně, * v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod * na území národních parků a národních přírodních rezervací, * v prvních zónách CHKO a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách * lázeňské * příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí, * sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce, * se zvýšenou funkci půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou * potřebné pro zachování biologické různorodosti, * v uznaných oborách a samostatných bažantnicích, * v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření * první 3 subkategorie LZU patří do kategorie „ze zákona“ => není nutné, aby o zařazení rozhodoval orgán SS * ostatní subkategorie LZU, stejně jako subkategorie lesů ochranných, se zařazují bud' na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu orgánu státní správy, který zařazení schvaluje * u obou kategorií vyžadován odlišný způsob hospodaření ==== Hospodářský způsob ==== * souhrnně charakterizovaný soubor základních hospodářských opatření realizovaný v časových a prostorových vazbách v rámci produkční doby na vymezené části lesa zahrnuté do stejného hospodářského souboru * **h.z. pasečný** * dle LZ nesmí při mýtní těžbě (= při pasečném HZ) přesáhnout velikost holé seče 1 ha a její šíře na exponovaných hospodářských souborech jednonásobek, * na ostatních souborech dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu. * šířka holé seče není omezena při domýcení porostních zbytků a porostů o výměře menší než 1 ha. * Výjimku může povolit orgán SSL: na hospodářském souboru přirozených borových stanovišť na písčitých půdách a na hospodářském souboru přirozených lužních stanovišť, a to do velikosti 2 ha holé seče bez omezení šíře, na dopravně nepřístupných horských svazích delších než 250 m, nejedná-li se o exponované hospodářské soubory, rovněž do velikost holé seče 2 ha. * h.z. výběrný V * výběrná seč nežádoucích nebo mýtně zralých jedinců * forma stromová a skupinová * výběr dle určené dimenze mýtního typu, v podstatě klasická forma s hospodářským zaměřením na těžeb ní vyrovnanost a nepřetržitost stromů s maximálním zhodnocením, * nahodilý výběr zpravidla zdravotního typu v porostech se specifickým funkčním zaměřením (např. les ochranný), kde není zásadní ekonomický přínos z těžby, ale plnění deklarované funkce * h.z. podrostní P * = přirozená obnova nového porostu pod porostem původním, případně uplatňování podsadeb v odůvodněných případech * žádná zákonná omezení, uplatnění se řídí diferencovanými pěstebními zásadami * h.z. násečný N * zvláštní způsob - uplatňuje se obnovní technika okrajových a obrubných sečí * následný porost vzniká v blízkosti porostní stěny jak na holé ploše, tak pod ochranou těženého porostu ====== Klasifikace podle způsobu hospodaření ====== * **Hospodářský tvar lesa** = obraz lesa charakterizovaný, před určený způsobem vzniku porostu (generativní, vegetativní, kombinovaný) a modifikovaný formou hospodaření (strategie obnova pěstební péče) v závislosti na cílech hospodaření * **Vysoký (semenný) les** * tvar lesa vzniklý generativně (ze šíje, umělé výsadby, nebo přirozenou obnovou) * převažující tvar lesa (cca 96 % rozlohy lesů) * dlouhá produkční doba a vysoká hodnotová produkce * dle formy uplatňovaného hospodaření, resp. hospodářského způsobu, se vyskytuje jako stejnověký nebo nestejnověký, s možnými přechody až ke krajní poloze - lesu výběrnému * **Les střední (sdružený)** * tvar dvouvrstvého či vícevrstvého etážového lesa * spodní vrstvu tvoří les nízký, * horní vrstvy pak i několik věkových tříd výstavků * Výstavková vrstva = při každé seči nízkého lesa se ponechává na 1ha 50 - 100 nejkvalitnějších výmladků, resp. semenných jedinců tak, aby cloněná plocha výstavkovou vrstvou se pohybovala v rozmezí 10 -30%. * z hlediska strategie hospodaření může vzniknout i nepravý střední les (převodem z nepravé kmenoviny a ponecháním jedné vrstvy výstavků), případně obrácený střední les * **Les nízký (výmladkový)** * tvar lesa založený na opakované vegetativní obnově z pařezových i kořenových výmladků * charakterizován krátkou produkční dobou, brzká kulminace objemového přírůstu * na středních bonitách má les nízký cca do 40ti let věku vyšší produkci než les vysoký, pak se přírůst rychle snižuje, * objemová produkce lesa vysokého je vyšší. * na srovnávací horizont mýtního věku lesa vysokého (např. pro DB -160 let) = zhruba 3 cyklům lesa nízkého, je objemová produkce srovnatelná, výrazně vyšší je však produkce vyjádřená hodnotově u vysokého lesa ====== Složení porostů ====== * **monokultura** = porost složený pouze z jedné dřeviny je porost nesmíšený (stejnorodý) * porost ve kterém je více dřevin je porost smíšený (nestejnorodý) * zastoupení dřeviny = plošný podíl dřeviny ve smíšeném porostu * vyjadřuje zkratkou dřeviny a desítkami procent nebo procenty * SM 4, JD 2, BK 4, LP nebo SM 41, JD 19, BK 37, LP 3 * **Podle zastoupení dřeviny** * dřevina hlavní - zaujímá v porostu největší plošný podíl (min. 40%) * dřevina vedlejší - menší zastoupení než dřevina hlavní, dále se dělí: * dřevina přímíšená - s plošným podílem > 10% * dřevina vtroušená - s plošným podílem < 10% * **Přirozená skladba dřevin** * vychází z rekonstrukce původního (přirozeného) složení lesních dřevin a jejich zastoupení (v dřívějších přírodních lesích) na daném stanovišti (LT, SLT) * základem pro vytváření přirozených lesů (přírodě blízké lesní hospodářství) * **Podle věku jednotlivých stromů** * porosty stejnověké - v mladých porostech se stromy liší věkem do 5 let, ve středně starých do 10 let * porosty různověké - věkový rozdíl jednotlivých stromů je větší jak 5 (mladé porosty) případně 10 (středně staré porosty) let. * Podle věku se porosty dále rozdělují * věková třída * rozdělení porostů po intervalech 20 let * porosty pasečného lesa na základě skutečného věku. I. věková třída = 1-20 let, II. 21 - 40 let atd. * používá se zejména v porostních mapách * **věkový stupeň** * rozdělení porostů po intervalech 10 let * používá se v lesním hospodářském plánu k vyjádření plošného zastoupení věkových stupňů, plošného zastoupení dřevin apod. ===== Růstový proces porostů ===== * poznání a především pak správné vyhodnocení růstových procesů lesních porostů je jedním ze základních předpokladů úspěšného * hospodářsko -úpravnického plánování * **Taxační charakteristiky** * vývoj porostů - charakterizován prostřednictvím popisu stavu a charakteru změn, které v porostech nastávají v důsledku jejich růstu v čase * růst porostu = kvantitativní zvětšování objemu a biomasy živých organismů (stromů) * růstové tabulky - názorně zobrazují růst a vývoj porostů * popis stavu a případně i charakter změn, ke kterým dochází v průběhu vývoje lesních porostů → taxační veličiny * základní veličiny: počet stromů na jednotku plochy, střední tloušťka, střední výška, kruhová základna, zásoba, přírůst * Počet stromů na jednotku plochy (N) * udává se zpravidla 1 ha * bývá považován za veličinu, která je značně variabilní * vývoj veličiny závisí především na přirozené mortalitě a výchovných zásazích * základní faktory, které ovlivňují chování této veličiny: věk porostu – dřevina – stanoviště - způsob založení porostu * u rychle rostoucích a slunných dřevin počet stromů hlavního porostu v období mladosti výrazně klesá a je podstatně menší než u stinných dřevin * na živnějších stanovištích je růst dřevin intenzivnější ====== Produkční schopnost - způsoby hodnocení ====== * kvalita stanoviště a druh dřeviny (porostu) – vlastnosti nejvíce ovlivňují produkční schopnost lesních porostů * **Bonita stanoviště** = vyjádření kvality půdy a klimatických podmínek * základní kámen pro posuzování produkční schopnosti lesních porostů je obecně považována lesnická typologie * na bonitu stanoviště a jeho produkční schopnost je pak usuzováno ve vztahu k lesním typům > souborů lesních typů > hospodářských souborů (lesnický typologie) * **Bonita porostu (dřeviny)** = taxační charakteristika, na jejímž základě se usuzuje na kvalitu stanoviště. * existuje celá řada veličin, které k danému účelu mohou být použity: * zásoba porostu, především zásoba hlavního porostu * celková objemová produkce na jednotku plochy * celkový průměrný přírůst (CPP) * výška porostu * střední tloušťka a výška porostu (společně) * každá z uvedených veličin má samozřejmě jak své klady, tak i zápory * nejspolehlivější ukazatel bonity dřeviny = celková objemová produkce * nejpoužívanější bonitační veličinou = výška porostu * k bonitaci bývají používány následující druhy výšek: střední výška, horní výška, není možno říct který typ je lepší - v praxi používána střední výška porostu ==== bonity ==== * rozlišujeme výškové a objemové bonity * převládají výškové bonitační systémy, založené na střední nebo horní výšce porostu * Relativní bonity * relativní vyjádření kvality stanoviště (porostu), tzn. že např. nejlepší bonita bývá označena hodnotou 1 a naopak nejhorší bonita poslední číslicí zvolené bonitní stupnice (např. 9). * svým označením nepředstavují výšku absolutní produkce * každá dřevina může mít svou vlastní bonitační škálu * relativní bonity určitých růstových tabulek nemusí vždy nutně vyjadřovat celkové rozpětí produkčních schopností jednotlivých dřevin dané oblasti * nedovolují porovnání různých růstových tabulek * Absolutní bonity * vyjadřuje přes danou bonitační stupnici přímo hodnoty středních výšek porostů v jejich období zralosti, tj. zpravidla ve 100 letech, s odstupňováním po 2 - 3 m * podávají ihned představu o velikosti absolutní produkce; není však možno na jejich základě usuzovat na relativní produkční stupeň (produkce slabá, střední,dobrá) * k vyjádření bonit různých dřevin je použito jednotné, tj. stejné míry (např. střední výška ve 100 letech) * absolutní bonity nezávisí od použitých růstových tabulek * kromě výškových bonit existují objemové absolutní bonity * mezi absolutními a relativními bonitami existuje vztah, který zaručuje převod relativních bonit na absolutní a naopak ====== Aplikace GIT ====== * Interpolace bodových dat do rastrových povrchů DMT a DMP (rozlišení DMP je zásadní pro identifikaci stromů) * Vrcholy stromů použitím zjednodušené metody segmentace inverzního povodí * Výpočet výšky stromů (DMP – DMT), modelování plochy korun, výčetní tloušťka na základě regresní funkce a zásoba podle modelu objemových rovnic * Problémem je vzájemné propojení identických stromů vlivem náklonu kmenů a víceetážové porosty, podhodnocování výšek porostů na svazích * Výsledky (s dosahovanou přesností pro): * výšky stromů 5 – 8 m (bez etáží 1,5 m) * výčetní tloušťka 6 cm * objem kmene 0,3 m3 * zásoby cca 15 % * DMT 10 – 60 cm ==== Modelování růstových procesů ==== * Modelování se využívá k řešení úloh, které obecně vedou k charakterizování růstu a vývoje (prognóze) lesa, příp. ke stanovení optimálních strategií obhospodařování lesů * les = systém, který můžeme nejen charakterizovat, ale i sledovat jeho vývoj prostřednictvím matematického modelu. * => určité závěry za poměrně krátký časový úsek sledování aniž bychom na výsledky museli čekat například celé vývojové období lesa * využívá se simulačních modelů * simulovat = napodobit růstový proces jednotlivých stromů i porostů, které se mohou nacházet pod vlivem nejrůznějších faktorů prostředí a pěstebních opatření * Hlavní cíle modelování růstových procesů; prognózy vývoje lesních porostů; Určení optimální strategie hospodaření * **První modelovací přístup (růst porostních veličin)** * * slouží k vyjádření primárních porostních veličin, jako např. vývoje počtu stromů na hektar či zásoby porostu apod. * tloušťková struktura bývá zpravidla odvozována z porostních charakteristik * Růstové a taxační tabulky hlavních dřevin ČR * zkonstruovány pro čtyři základní dřeviny ČR (SM, BO, BK, DB) * použito relativních bonit od nejlepší (+ 1) až po nejhorší (- 9) bonitu * doplněno o absolutní výškovou bonitu, která je dána hodnotou střední výšky ve 100 letech porostu s odstupňováním po 2 metrech * **Druhý modelovací přístup (rozdělení četností lesních porostů)** * jako prvotní vstupní veličinu vyžadují informace o počátečním rozdělení tloušťkových četností * s pomocí počátečního rozdělení se simuluje další vývoj tohoto rozdělení * porostní veličiny se získávají po tloušťkových stupních * na výpočet zásoby jsou zpravidla používány jednotné výškové křivky * **SILVISIM** * sw umožňuje variantní predikci vývoje lesních porostů v konkrétních růstových a porostních podmínkách * jádrem je obecný růstový model, který je výsledkem několikaletého výzkumu v rámci projektů podporovaných MZe * východiskem je uživ. definovaný způsob hospodaření a scénář očekávaného vývoje základních ekonom. parametrů * možné využít zejména k modelování v souvislosti s tvorbou LHP a OPRL - k navrhování a ověřování: * hospodářských cílů vlastník * rámcových směrnic hospodaření * výchovných programů * hospodářských opatření * **Třetí modelovací přístup (růst jednotlivých stromů porostu)** * modely, které se zabývají modelováním jednotlivých stromů porostu * na porostní veličiny se usuzuje na základě sumarizace jednotlivých stromových veličin * modely se rozlišují zda k modelování využívají vzdáleností mezi stromy (tzv. nejbližšími sousedy) či nikoliv * **Čtvrtý modelovacím přístupu (vývoj lesa jako populace)** * modely zaměřeny na popis předpokládaného vývoje porostu, který je tvořen z jednotlivých populací a nachází se pod zátěží * různých faktorů prostředí, např. imisí * střední Evropa (modely z Německa, Rakouska a Švýcarska), Česká rep. a Spojené státy americké - oblasti nejrozšířenějšího využití růstových modelů v lesnické praxi. * SILVA 1,2; SIBYLA; BWIN 3.0; model BO; JABOWA