====== urbanizační procesy a sídelní struktury ====== ===== urbanizační procesy ===== * vývoj měst * změna fyzické a sociální struktury * migrace obyvatel (ve městě, mimo město) * teorie popisující rozvoj měst (ven den berg) ==== van den bergova teorie rozvoje měst ==== * **Urbanizace** jako první stádium vývoje je vyvolána přebytkem pracovní síly v zemědělských oblastech, poklesem mezd v zemědělství a rozvojem průmyslu ve městech. Tyto skutečnosti podněcují postupně přesun obyvatelstva z venkova do měst (ze sektoru zemědělství do průmyslu). Obyvatelstvo se usazuje především v centrálních oblastech měst, poblíž průmyslových továren, což je podmíněno prozatím nízkou dopravní mobilitou lidí odkázaných většinou na pěší docházku do zaměstnání. V prostorovém průmětu vede tento proces ke koncentraci obyvatelstva a k expanzi průmyslových a obytných částí města. V dalším vývoji dochází k nebývalému územnímu rozvoji města formou výstavby nových průmyslových a obytných čtvrtí, zlepšuje se technická infrastruktura a především dopravní propojenost centra a předměstí. K tomu slouží především kolejová doprava. Do města přicházejí další generace přistěhovalců a v centrálních částech měst se tvoří příjmové zóny často s velmi špatnými životními podmínkami. Životní úroveň první generace přistěhovalců se postupně vylepšuje především díky vyšším příjmům, dostupnosti vzdělání a zvyšování kvalifikace. Dochází k procesu sukcese (Burgess 1925) - postupnému stěhování původního obyvatelstva do oblastí s lepším bydlením (většinou směrem k okraji města) a jeho nahrazování novými přistěhovalci s nižším sociálním statusem. V nejprůmyslovějších oblastech města narůstají slamy. V tomto stádiu vývoje měst dochází k růstu celého regionu, přičemž výrazně roste především jádrové město, zatímco v zázemí většinou obyvatelstvo ubývá (absolutní centralizace) nebo přibývá méně než v jádru (relativní centralizace). * **Suburbanizace** je pokračováním vývoje města v průmyslové éře. Začínají se projevovat kvalitativní změny především v oblasti bydlení a dopravy. Objevují se automobily a autobusy, budují se nové trasy veřejné dopravy (tramvaje) roste propojenost se zázemím města prostřednictvím vlakových spojení. Následkem zlepšených dopravních možností dochází k přesunu obyvatelstva směrem na okraj města, za zdravějším bydlením - uplatňují se první projekty zahradních měst. Přesouvá se zároveň i průmyslová výroba do míst, kde nejsou továrny na obtíž a mají stále dobrou dopravní dostupnost. Dochází k oddělení bydliště a pracoviště a nárůstu dojížďky do zaměstnání. Formují se městské aglomerace, často hvězdicového tvaru s obyvatelstvem koncentrovaným podél hlavních dopravních tahů v okolí města. "Město se rozkládá na doposud nevídané rozloze a je pro něj vhodnější spíše označení městská oblast nebo městský distrikt" (van den Berg a kol. 1982: 34). Obyvatelstvo v socialistických zemích je v této fázi vývoje obvykle odkázáno na veřejnou dopravu, narozdíl od situace v západních zemích, kde se stále více prosazuje individuální automobilová doprava (Herman, Regulski 1977). * relativní = roste jak jádro, tak zázemí * absolutní = roste zázemí, jádro je v mínusu * celý FUR je ziskový * rezidenční = osídlení periferních oblastí města, realizované výstavbou rodinných domů a nízkopodlažní zástavbou (vznik satelitních městeček) * komerční - vznik nových obchodních, výrobních, skladovacích a logistických aktivit * Třetí stádium vývoje je nazýváno **desurbanizací**. Kromě výše popsaných výhod suburbanizace se ve zvětšené míře začínají projevovat i nevýhody související především s neúnosným zatížením dopravního systému města. Centrum jako pracoviště se stává stále méně dostupným, snižuje se propustnost dopravní sítě a zvyšují se nároky na parkovací místa. Zároveň roste tlak terciérního sektoru na obytnou funkci v centrálních částech měst. Kanceláře a obchodní plochy nahrazují bydlení, některé služby se stěhují za obyvatelstvem do oblastí za hranicemi města. Pokles počtu obyvatelstva zaznamenává nejen jádrové město, ale rovněž většina předměstí, zatímco původně venkovské oblasti v širším zázemí města se transformují na městská sídla, většinou na úkor přírodního prostředí a zemědělské půdy. Pokles počtu obyvatelstva v centrálním městě je natolik razantní, že dochází v součtu k populačnímu úbytku celého funkčního regionu. Přitom rostou především menší centra za hranicí dojížďkové vzdálenosti dominantního města. * Jako odlišnou alternativu k procesu desurbanizace nabízí van den Berg a kol. koncept **reurbanizace**, který je spojen především se snahou politické reprezentace o znovuoživení center velkých měst. K tomu slouží "programy na zlepšení image města, rehabilitace obytného prostředí, zlepšení dopravní situace, vytváření pěších zón a vylepšení sociální infrastruktury"(van den Berg a kol. 1982: 40). Jako východisko, které může odvrátit úpadek měst (urban decline), vidí autoři aktivní městskou politiku orientovanou především na řešení dopravních problémů. K tomu může přispět například opětovné přiblížení místa bydliště a pracoviště (suburbanizace pracovních příležitostí) a podpora reurbanizačních tendencí obyvatelstva. * charakterizovány změnami podílu obyvatel žijících ve městech a v jejich zázemí (FUR) * ke změnám dochází různými směry pohybu obyvatel ==== satelitní města ==== * obec či malý uměle vytvořený sídelní celek ležící poblíž velkých měst nebo industriálních oblastí (továrna, závod) a sdílející ekonomický a demografický systém * v ČR od 90 let 20. století * Typy satelitních měst: Industriální, Rekreační, Obytné, Finanční, Vojenské, Historické, Rasové a etnické ==== projevy rezidenční suburbanizace ==== * nárust dopravy, bytová výstavba, nárust zastavěných ploch, nové údp, změna struktury obyvatel * monitoring: sege metody, dpz ==== brownfields ==== * staré, nevyužívané nebo ekonomicky nedostatečně efektivně využívané průmyslové (někdy také logistické, komerční nebo obytné) objekty v kompaktně zastavěných územích a zemědělské nebo vojenské plochy ve volné krajině * značný problém mnoha měst: :nevzhlednost, zchátralost, problematické vlastnictví, ekologická zátěž, řešeno pomocí sanací a regenerací (revitalizací), V ČR 2355 brownfieldů, rozloha cca 11 000 ha ==== greenfields ==== * výstavba na zelené louce * zemědělské, lesnické nebo rekreační plochy mimo kompaktně zastavěná území měst, které byly definovány jako rozvojové lokality určené k rezidenční, komerční nebo průmyslové zástavbě * obvykle vybaveno dopravní a technickou infrastrukturou * nejčastěji výstavba skladovacích areálů, obchodních nebo logistických center * automobilky (Hyundai v Nošovicích u Ostravy) * souvislost s investičními pobídkami ==== urban sprawl ==== * neřízený (neregulovaný) nebo nedostatečně regulovaný (chaotický) růst měst * velmi nízká hustota zástavby * nízká prostorová separace jednotlivých lidských aktivit (bydlení, pracovní příležitosti, nakupování) * vysoké nároky na zábor půd * vysoké náklady na budování dopravní a technické infrastruktury * roste mobilita obyvatelstva * vlivem ztrát v rozvodných sítích roste také spotřeba energií * v ČR v podobě rozvolněné zástavby * výstavba: * mimo existující kompaktní zastavěná území * v oblastech vlivu rozvoje metropolitních měst * v pásech okolo hlavních dopravních tahů * na křižovatkách hlavních dopravních tahů * usměrnění pomocí nástrojů územního plánování * důsledné vymezení zastavěného a zastavitelného území ==== metodika GUIS ==== * Geospatial Indices of Urban Sprawl * za účelem zhodnocení tří nově zastavěných oblastí bytovými a domovními jednotkami na území města New Jersey * 12 geoprostorových indexů * napomáhají rozeznat urban sprawl (sídelní kaše) od smart growth (inteligentní růst) městských částí * indexy: * Density - intenzita zastavěné plochy * Leap-fog - „žabí skok“ * Segregated land use - oddělená užitná plocha * Regional planning inconsistency - proměnlivost regionálního plánování * Highway strip - silniční pruh * Road infrastructure inefficiency - neefektivnost hlavní silniční infrastruktury * Transit inaccessibility - režim alternativní dopravní dostupnosti * Community node inaccessibility - dostupnost do hlavních společenských uzlů * Consumption of important land resources – ztráta významných půdních zdrojů (mokřady, primární zemědělské půdy) * Sensitive open space encroachment - * citlivý zásah do otevřeného prostoru * Impervious surface coverage - nepřístupnost pokrytého povrchu * Growth trajectory - růstová trajektorie ==== případová studie ==== * Přírůstek počtu obyvatel * Podíl rodinných domů na trvale obydlených domech * Podíl rodinných domů postavených v letech 1991 až 2001 * Oddělenost od kompaktní zástavby. ===== sídelní struktura ===== * struktura definovaná: rozmístěním, velikostí, členěním a vzájemnými prostorovými i funkčními vztahy sídelních útvarů (základních sídelních jednotek) a ostatních prvků osídlení (dopravní síť, lineární infrastruktura, výrobní, průmyslové a rekreační zóny, prvky krajiny, atd.) ===== sídelní soustava ===== * sídelní struktura organizována do sídelní sítě * obsahuje sídelní útvary různé velikosti a různého sociálně-ekonomického profilu a významu plní výrazněji specializované funkce * součásti jsou navzájem spjaty ekonomickými, sociálními a technickými vztahy a tvoří funkčně integrovaný organismus ===== systém osídlení ===== * monocentrický * výrazné centrum v území založené na průmyslovém potenciálu a jeho obslužné funkci * většina obyvatelstva dojíždí za prací a službami * typická je také hustá dopravní síť a výrazná nadřazenost centra nad ostatními sídelními útvary * polycentrický * vzniká integrací několika sídelních útvarů * spojeno silnými vzájemnými funkčními vazbami, energetickými a dopravními systémy, občanskou vybaveností atd. * vazby v území jsou více rozprostřeny do celé oblasti ===== regionální struktura čr ===== * makroregiony * Přirozené geografické členění: polabský (Čechy), podunajský (Morava), pooderský (České Slezsko) * Dle socioekonomických a historických vlivů: Česká republika = makroregion vyššího stupně, Čechy a Morava s českým Slezskem = makroregiony nižšího stupně * Čechy jsou mononodální (Praha), Moravsko-slezský makroregion je polynodální (Praha, Brno, Ostrava) * mezoregiony * rozsáhlé územní oblasti, charakteristické např. migrací obyvatelstva * dojížďka do hierarchicky vyšších center služeb * 7 mezoregionů v ČR nebo jednotlivé kraje * mikroregiony * účelové, akční svazky, účelem je prosazení společných zájmů obcí * v ČR v podobě MAS (Místní akční skupiny) * společná propagace, turistické stezky, hipostezky, projekty, dotace * zásadní vztahy mezi bydlištěm, pracovištěm a koncentrací služeb ===== areály maximálního zalidnění ===== * poprvé rozpracoval a použil J. KORČÁK (1966) * území, které má rozlohu minimálně 50 km² a hustotu zalidnění právě 1000 obyv./km² * má odpovídat hustotě zalidnění středoevropských velkoměst s jejich okolím * využíváno pro vymezování sídelních aglomerací * nevychází pouze z admin. vymezených územních jednotek * největší nevýhodou je obtížnost realizace * obce se připojují do značné míry subjektivně, což znesnadňuje rozhodnutí o správnosti vymezení * subjektivní zásada uzavřenosti areálu * rozpor, zda upřednostnit uzavřenost na úkor jeho velikosti * nezohledňuje žádné vazby jádra aglomerace s okolím === postup === * 1.Vyhledání měst s alespoň 30 až 40 tisíci obyvateli * 2.Stanovení kritické hustoty zalidnění * –obvykle se provádí jako x-násobek prům. hustoty v daném státě * –počítají se areály na 20x, 10x nebo 5x prům. hustoty, nejpoužívanější je ale 5x nebo 10x průměrná hustota zalidnění ČR * 3.Vyhledání potenciálních AMZ * –vyhledání všech obcí s hustotou zalidnění vyšší než minimální kritická hranice * 4.Připojování sousedních obcí s vysokou lidnatostí * –tak, aby obecná hustota zalidnění neklesla pod stanovenou hodnotu * –nejdříve se připojují obce největší a nejbližší, avšak dále od centrální obce může existovat více směrů dalšího postupu * –při připojování obcí je vhodné sledovat např. směry hlavních komunikací * –zároveň by však měla být alespoň částečně zachovávána zásada, aby tvar získaného areálu byl pokud možno uzavřený * 4. Připojování sousedních obcí s vysokou lidnatostí * –sledování, zda může potenciální AMZ po připojení sousedních obcí splnit jak minimální kritickou hustotu zalidnění, tak i minimální počet obyvatel a jejich případné rozšiřování na úroveň kritických hodnot * –snaha o přesné dosažení kritické hodnota hustoty zalidnění * vzhledem k hranicím obcí obtížně splnitelné * možnost dělení obcí (rozloha i počet obyvatel) ===== index heterogenity ===== * vyjadřuje podíl plochy celkového území, na kterém žije právě polovina počtu obyvatel * Postup při definování indexu: * 1.zjištění poloviny počtu obyvatel v daném území * 2.postupným načítáním počtu obyvatel v souvislém území dojit k této hodnotě (počátek od populačně největší obce) * 3.sečtení výměry vybraných obcí * 4.určení procentuální části těchto obcí z celku * 5.index heterogenity je doplňkem do 100% této výměry jakožto podílu na výměře celého území ====== prostorové struktury ====== ==== definice města ==== * neexistuje přesné a jednoznačné vymezení urbanizovaného nebo městského území nebo města samotného * není možné stanovit univerzální postup nebo metodiku * sídelní útvar, který charakterizuje: * vysoká hustota a koncentrace obyvatelstva * relativní velikost (v porovnání s jinými sídly) * vysoká koncentrace a kompaktnost zástavby * specifická demografická, profesní a sociální skladba obyv. * koncentrace správních, řídících a obslužných funkcí * vysoká vnitřní různorodost (funkční diferenciace) a komplexnost (funkční integrita rozmanitých dílčích prvků) * specifický městský způsob života ==== klasifikace měst ==== * popisná kritéria (populace, poloha, půdorys, vzdálenost od centra) * vývojová kritéria (rostoucí, tagnující nebo upadající dynamika města) * Kulturně-civilizační kritéria (předindustriální, industriální, postindustriální...) * Ekonomicko-demografická kritéria (např. podle převažujícího sektoru ekonomiky) * Image, kvalita životního prostředí (mezinárodní otevřenost)... * kombinace ==== vymezování města ==== * stabilizovaný, geograficky vymezený sídelní útvar s výraznou výrobní, správní a obslužnou funkcí * obyvatelstvo pracuje většinou mimo zemědělství, má specifickou sociální strukturu a specifický způsob života, čemuž odpovídá i způsob zastavění * způsoby: * **administrativně** * nejpoužívanější přístup * vymezeno administrativními hranicemi obcí nebo případně pomocí podrobnějších vzájemně skladebných celků * katastrální území, základní sídelní jednotky, sčítací okrsky nebo volební obvody * je možné zařadit obec do určité kategorie (např. městský, přechodný a venkovský prostor), ale nelze měnit samotné hranice * jako město vymezeno celé k. úz. (včetně lesů, luk, polí, které městem ve skutečnosti nejsou) * nejčastěji používaným kritériem pro vymezení města jeho populační velikost měst * v ČR stanoveno zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích * 3000 obyvatel * z historických důvodů existují v ČR i menší města * rozdílné přístupy v rámci světa * pro město využíván nejen pojem „city“ ale také „town“ (malé město) * např. city v Anglii - minimálně 300 000 obyv. * **morfologicky** * kompaktně zastavěné území (hranice zastavěného území, souvislá zástavba) * lépe odpovídá reálnému rozložení obyvatelstva a jeho aktivit * snadné aplikovat pomocí využití leteckých či družicových snímků * rozdílné hranice města při administrativním a morfologickém vymezení * **zastavěné vymezení** * z pohledu územního plánování: Pozemky uvnitř obce bez vinic, chmelnic a zemědělských pozemků / Zahrnuje i stavební proluky, vjezdy, zahrádky v těsné blízkosti domů * z pohledu geografie: pouze zastavěné plochy, velká potenciál DPZ * funkční vymezení * na základě integrity vztahů uvnitř městského systému (např. dojížďkou za prací nebo do škol) * tímto způsobem se obvykle vymezují aglomerace, metropolitní regiony nebo tzv. „funkční městské regiony“ * Alternativní přístupy k vymezení města: hustota komunikací, c služeb, síť MHD, chodníky, kočky, vymysli si co chceš ===== dichotomie / kontinuum ===== * dichotomie (protiklad) * Historicky starší teorie dichotomie * Území je rozděleno mezi dvě oblasti * město (moderní region) - velké fyzikální celky a vysokou fyzickou hustotou * venkov (tradiční region) - silná sociální hustota (sociální sítě) * kontinuum * roztažení měst do prostoru a vznik kontinua město-venkov * město a venkov tvoří jednotný, neoddělitelný systém * vztah není možné pojímat v dichotomii, ale jako závislost venkova na městu ===== venkov ===== * odlehlá osídlení a oblasti volné nezastavěné krajiny tvořící mozaiku drobnějších sídel, zemědělských a vodních ploch, lesů, ploch místních komunikací a ostatních ploch * Charakteristika venkova * nízká hustota zalidnění, menší sídla * vyšší zaměstnanost v zemědělství * pozitivní vztah místních obyvatel k okolní krajině * specifický architektonický ráz a charakter zástavby * Různý typ venkova - samoty, malé osady, rozlehlé vesnice ==== OECD vymezení ==== * založeno na podílu obyvatelstva žijícího na území s hustotou zalidnění menší než 150 obyvatel na km2 regiony * 3 typy regionů * 1.převážně venkovské, kde ve venkovských obcích žije více než 50 % obyvatel regionu * 2.významně venkovské, kde ve venkovských obcích žije 15 až 50 % obyvatel regionu * 3.výrazně městské, kde ve venkovských obcích žije méně než 15 % obyvatel regionu * metodika OECD: * ke kritériu hustoty zalidnění přidána také absolutní hodnota počtu obyvatel v daném území * 3 kategorie: * 1.hustě obydlené zóny s hustotou zalidnění vyšší než 500 obyvatel na km2 a počtem obyvatel alespoň 50 000 * 2.přechodné zóny s hustotou zalidnění 100 až 500 obyvatel na km2 a počtem obyvatel alespoň 50 000 * 3.řídce obydlené zóny jsou všechny ostatní regiony ===== vymezování zázemí města ===== ==== metropolitní areály ==== * 1) jádrová oblast je tvořena významnými, hustě obydlenými a na sebe navazujícími obcemi * 2) významné integrované obce reprezentují významná sídla silně funkčně spjatá s jádrovou oblastí prostřednictvím dojížďky do zaměstnání a do škol * 3) zázemí (ostatní obce) tvoří další obce metropolitního areálu se silnými pracovními vazbami na jádrovou oblast a na významné integrované obce ==== vymezování zázemí ==== * vymezování na základě denní dojížďky za prací * Funkční městský region (Functional urban region - FUR) * Funkční městská oblast (Functional urban area - FUA) * Místní pracovištní systémy – pracovní regiony (Local labour system – LLS, Local labour market area - LLMA) * Denní urbánní systém (Daily urban system - DUS) ==== kritéria ==== * Dojížďka do centrálního města * Časová dostupnost centra * Podíl ekonomicky aktivních obyvatel vyjíždějících z dané obce za prací * Saldo migrace * Počet dokončených bytů ==== FUR ==== * prostorově souvislé území, které je vnitřně koherentní a navenek relativně uzavřené vzhledem k dennímu pohybu obyvatelstva * Nejčastěji vymezováno na základě dojížďky za prací * Funkční městská oblast (FUA) a pracovní regiony (LSS) * funkční pracovištní systémy (LSS) - pracovní regiony * území, která spádují z hlediska dojížďky za prací k místním pracovištním centrům * funkční urbanizovaná (městská) území (FUA) * vymezeno v rámci LLS * xistuje zvláště silná vazba na pracoviště v centru * oblast dojížďky za prací, aglomerace pracovních míst, přitahující pracovní sílu z okolí * skládá se z centrální obce (města) a obcí, které toto centrum obklopují ==== DUS ==== * oblast charakterizovaná denní dojížďkou za prací * dvě základní podmínky * interakce musí být založena na principu denní dojížďky * musí překročit určitou hladinu významnosti * kromě dojížďky za prací možné posuzovat také dojížďku do škol, za službami nebo rekreací, atd. * podle velikosti pracovního trhu vymezeny: * lokální, regionální, nadregionální a evropská pracovištní centra ==== metropole ==== * hlavní město státu * obecně jakékoli velké město (velkoměsto) s jeho metropolitní oblastí * kulturní a ekonomické centrum s velkým množstvím státních institucí a soukromých firem * silné koncentrické vazby * např. brněnská metropole – Brno, hanácká metropole – Olomouc ==== aglomerace ==== * výrazně urbanizované území zahrnující větší město a jeho zázemí * intenzivní, dopravní, ekonomické, sociálními a technické vazby * monocentrické, bicentrické, polycentrické aglomerace (konurbace) * vysoká hustota zalidnění, denní mobilita obyvatelstva, * např. většina hlavních měst států, v ČR např. Praha, Ostrava ==== Konurbace (souměstí) ==== * polycentrická forma aglomerace * obvykle nemá jedno centrum a nemusí mít ani společné zázemí * několik měst, velkoměst nebo aglomerací srostlých v jednu souvisle zastavěnou plochu * např. Zlín-Otrokovice nebo tzv. Trojměstí (Gdaňsk-Gdyně-Sopoty) * spojením několika konurbací vzniká megalopolis ==== Megalopolis (megalopole) ==== * rozsáhlá oblast souvislého (případně těsně navazujícího) osídlení městského charakteru * vzniká spojením dvou nebo více městských oblastí (aglomerací) * extrémní případ rozrůstání měst (forma urban sprawl) * poč. obyvatel většinou přesahuje 10 mil. např. oblast mezi Bostonem a Washingtonem * –Tokio – Osaka - Nagoja ==== Shrinking cities (smršťování měst) ==== * pokles počtu obyvatel v některých městech a s ním související jevy * oslabení politického, ekonomického či jiného významu v rámci hierarchie sídelního systému * vede k nerovnoměrnému rozvoji evropských městských regionů * často v oblastech s utlumenou těžbou * příčiny: * 1.Deindustrializace - regionální ekonomiky a ekonomický pokles v národním či globálním kontextu vedou k meziregionální migraci z průmyslových regionů, motivované primárně nedostatkem pracovních příležitostí * 2.Demografické změny - snížení porodnosti a dlouhodobé procesy stárnutí populace jsou hlavním důvodem klesajícího počtu obyvatel a změny věkové struktury * 3.Suburbanizace a urban sprawl - výstavba zejména nízkopodlažních a rodinných domů mimo vnitřní města, vystěhovalectví z vnitřních měst a nárůst počtu obyvatel v zázemí měst ===== prostorové struktury měst ===== * Prostorová struktura města z hlediska * 1. Administrativního * 2. Fyzického – (morfologie, morfogeneze) fyzický stav objektu, přírodní prostředí nebo prostředí vytvořené člověkem * 3. Sociálního - na základě charakteru lidských aktivit nebo samotných lidí (demografický, sociální, etnický nebo jiný statut) * 4. Funkčního – na základě funkčního využití území – bydlení, průmysl, atd. * Morfologická struktura města – v rámci fyzické * utvářena odlišným způsobem zastavění jednotlivých částí města * základními prvky jsou ulice, pozemky a budovy * složitějšími systémy jsou potom tvořeny uliční sítí, bloky zástavby nebo urbanistickými celky * morfologie zástavby má jako horizontální tak i vertikální dimenzi === administrativní hledisko === * městské obvody,urbanistické obvody,městské čtvrtě,komise místních částí,katastrální území,základní sídelní jednotky,volební obvody,volební okrsky === fyzivcké hledisko === * městské obvody * urbanistické obvody * městské čtvrtě * komise místních částí * katastrální území * základní sídelní jednotky * volební obvody * volební okrsky ===== morfologie města ===== * nejvíce se projevuje v typu uliční sítě, a charakteru zástavby * Typ sítě (půdorys města): * –nepravidelný * –šachovnicovitý * –radiálně koncentrický * –lineární * –pro různá časová období ve vývoji města převažují různé půdorysné typy * Charakter zástavby * –Bloková * –Řádková * –Rozvolněná * –Rozptýlená * Výška zástavby * –Nízkopodlažní * –Vysokopodlažní * Hustota zástavby === město z hlediska morfologie === * Matlovič (2001) : * –A centrum (staré město) – zpravidla středověké jádro města s nejbližším okolím * –B vnitřní město - kompaktní zástavba z období industrializace, většinou z konce 19. a počátku 20. století * –C vilové čtvrtě - části města vzniklé v průběhu 20. Století, jejich morfologickým znakem je převaha rodinných domů a vil * –D sídliště - rozsáhlé obytné soubory, které byly budovány na okrajích měst v druhé polovině 20. století * –E periferní zóna - za hranicí kompaktního města, reprezentována méně kompaktní zástavbou: typické je prolínání původní venkovské zástavby se stavbami typickými pro suburbanizaci (továrny, sklady, rekreace, zemědělství, technická infrastruktura) * Ouředníček (2008) * historické centrum * vnitřní město * vnější město * Sýkora (1999) * 1) historické centrum * 2) vnitřní město * 3) pás zahradních měst * 4) pás panelových sídlišť * 5) venkovskou zónu ===== centrum města ===== * okrsek města s nejintenzivnějším komerčním využitím plochy, kde jsou soustředěny obchody, finanční a kulturní instituce a zastoupení velkých firem * obvykle nejdražší pozemky, většina plochy je využita jako kancelářské a obchodní prostory, obytná funkce je potlačena * central business district (CBD) * –srdce města, často umístěné v místě, kam směřuje městská doprava, které obsahuje nejvyšší procento obchodů a kancelářských prostor * –ceny pozemků jsou kvůli dostupnosti vysoké, a proto je země využívána co nejintenzivněji * vymezení: * jádrový okrsek města s nejintenzivnějším komerčním využitím plochy, kde jsou soustředěny obchody, finanční a kulturní instituce a zastoupení velkých firem * v centru jsou nejdražší pozemky, většina plochy je využita jako kancelářské a obchodní prostory, obytná funkce je potlačena * central business district (CBD) - srdce města, často umístěné v místě, kam směřuje městská doprava, které obsahuje nejvyšší procento obchodů a kancelářských prostor, ceny pozemků jsou kvůli dostupnosti vysoké, a proto je země využívána co nejintenzivněji ---- * rodinný dům, řadovka, sídliště * sídliště: * výstavba od 50. let 20. století (do 90. let) * jen za období 1970-1980 cca 800 tis. bytů * přidělování bytů, pořadníky * nevhodná demografická struktura (pouze některé věkové kategorie – mladí lidé+děti, zaměstnanci jednoho „podniku“) * výstavba zejména v socialistických zemích, ale také v západní Evropě (Francie, Švédsko) * vyhovovala socialistické koncepci bytové výstavby a cílům řešit poválečný narůstající nedostatek bytů * nejprve symbol vyššího životního standardu * od 80. let kritika, od 90. let ukončeno, dokonce diskuse o odstranění jako v západních zemích (v ČR nereálné, proto pouze regenerace – v ČR zde bydlí cca 1/3 obyvatel) * v západních zemích ukončeno již v 70. letech, odstranění * paneláky * dům vybudovaný z prefabrikovaných panelů (Prefab v angličtině) * „konstrukční stěnový systém z prefabrikovaných panelů“ * první panelové domy se objevily v Nizozemsku po 1. světové válce * vznik na zelených loukách jako „nové, idylické, socialistické bydlení“ * radikální změny struktury měst * uniformní, standardizované a šablonizované ===== sociální hledisko ===== * na základě charakteristik vázaných na obyvatelstvo trvale nebo přechodně žijící ve městě * zjistitelné z terénních nebo výběrových šetření a dále potom z dat SLDB (Sčítání lidu, domů a bytů) * Nejčastější data-témata * demografický status (např. věková struktura, velikost domácností, počet dětí) * sociálně-ekonomický status (např. profesní struktura, kvalita bytového fondu, struktura příjmů a výdajů, vzdálenost a doba dojíždění) * etnický status (např. národnostní složení, etnickou homogenitu, náboženství, rozvodovost, potratovost, kriminalita) * Murdie (1969): modely se navzájem doplňují, každý zachycuje odlišnou stránku * Dimenze sociální prostorové diferenciace a jejich prostorové uspořádání: * Etnický – mozaikové * Demografický – koncentrické * Sociálně-ekonomický – sektorové * Doplněno fyzickou strukt ===== funkční hledisko ===== * na základě dělení města dle funkčního využití * sledováno pro jednotlivé stavby a pozemky * zjistitelné např. z dat z katastru nemovitostí nebo z územních plánů (ÚP a ÚAP) ===== Základní modely zónování měst ===== * Burghessův model (model koncentrických zón) * vytvořeno na základě města Chicago * pojetí města v podobě soustředných kruhů – koncentrických zón * využití se odvíjí od dopravní dostupnosti a souvisí se socioekonomickým statutem obyvatelstva, který roste se vzrůstající vzdáleností od centra * dopravní cesty v modelu směřují do centra města * –1) central business district - CBD * –2) zóna velkoobchodu a průmyslová zóna * –3) zóna přechodu (obydlí nejchudších vrstev městského obyvatelstva) * –4) zóna bydlení pracujících (starší zástavba, nižší nároky na bydlení) * –5) obytná zóna (vyšší standard bydlení pro střední třídu) * –6) zóna dojížďky (obydlí vyšší třídy s vysokými nároky na kvalitu bydlení) * Hoytův sektorový model * na základě analýzy více než 140 amerických měst * klade větší důraz na vliv komunikačních os a dopravní dostupnosti na prostorové uspořádání města * město uspořádáno do určitých oblastí – sektorů vykazující různé druhy aktivit, které mají specifické lokalizační požadavky * –1) CBD * –2) průmyslové zóny (v okolí významných dopravních tahů pro zajištění dobré dopravní dostupnosti pro průmyslovou výrobu) * –3) obytné zóny (bydlení pro domácnosti s nižšími příjmy, lemují průmyslové zóny) * –4), 5) obytné zóny (bydlení pro střední a vysokopříjmové domácnosti, vzdálenějších od hluku a znečištění, v blízkosti významnějších dopravních komunikací) * Harris-Ullmanův model mnoha jader * vychází z předpokladu rozvoje několika oddělených, specializovaných a diferencovaných jader na základě rozdílné dopravní dostupnosti jednotlivých aktivit * výskyt více jader, z nichž každé má svojí specifickou funkci (průmysl, obchod, služby, sport, rekreace) * –1) CBD * –2) lehký průmysl a obchody (situovány v okolí hlavních komunikací) * –3) bydlení pro domácnosti s nižšími příjmy (lemují těžký průmysl) * –4), 5) předměstí (obytné oblasti pro střední a vyšší vrstvy obyvatel, kteří za prací dojíždějí) * –6) těžký průmysl na okraji města * –7) menší centra služeb * –8) rezidenční předměstí (suburbia) * –9) komerčně-průmyslová předměstí * Hybridní land-use model * Kombinace předchozích modelů * snaží se zahrnout z každého modelu jeho silné a pozitivní vlastnosti * W. Isard (1956) * některé aktivity ve městě jsou orientovány podél hlavních dopravních os (sektorový model) * průmyslové a komerční aktivity, se nachází v jádrech v koncentrické podobě (koncentrický model, model mnoha jader) * výsledkem je tedy překryv všech tří modelů, který kombinuje jejich základní vlastnosti ====== AVL systémy ====== * ITS (Inteligent Transportation Systems * IVHS (Inteligent Vehicle Higway Systems) * systémy využívající moderní počítačové, komunikační a senzorové technologie k zlepšení výkonnosti přepravních systémů cestujících a nákladů * součinnost řidiče, vozidla a cesty, čímž se vytváří jednotný integrovaný systém pro bezpečnější a účinnější provoz * **typy ITS** * 1. systémy informací pro cestující (ATIS -Advanced Traveller Information Systems) * poskytují cestujícím informace, které se požadují proto, aby přeprava byla účinná, bezpečná, pohodlná a příjemná * poskytují se před nebo v průběhu přepravy, umožňují cestujícím ve zvýšené míře předpovídat a volit trasu i různé druhy povrchové přepravy * důležitou funkcí ATIS je informací přímo řidičům ve vozidlech, což umožňuje účinněji využít silniční síť * 2. systémy řízení vozidlového parku (AFMS -Advanced Fleet Manamegent Systems) * využívají škálu technologií ke zlepšení bezpečnosti, účinnosti, ale i kontrolu operací v rámci vozidlového parku, taktéž i pro vozidla v případě tísňových situací jako i pro poskytování služeb * Obsahují automatické monitorovací systémy pro * 2.1 automatické určování polohy vozidla (AVL-AutomaticVehicleLocation) * a) pozemní systémy * autonomní(nepotřebují další zařízení kromě palubního vybavení) * a) systémy výpočtové navigace * sledování vozidla od známé počáteční polohy * poloha je daná souřadnicemi * b) systémy výpočtové navigace porovnávající mapu * pohyb vozidel je přesně definovaný na silniční síť * pohyb vozidla je porovnáván s matematicky přesně vyjádřenou trasou * c) inerční systémy * měření zrychlení vozidla vzhledem k inerčnímu prostoru * měřeno akcelerometry * neautonomní (kromě palubního vybavení potřebují další externí zařízení, například radiomaják) * a) Polohové systémy využívající při komunikaci majáky * majáky v blízkosti komunikací umožňují určovat polohu vozidla pomocí kódovaných signálů * systém přijímá a ukládá kód polohy ve chvíli, kdy vozidlo míjí maják * polohau posledního majáku a ujetá vzdálenost, se automaticky vysílají radiem do centrálního počítače * b) Hyperbolické polohové systémy * vletecké a námořní navigaci * impulzovéa fázové * LORAN-C a OMEGA * b) satelitní systémy * nejvyužívanější systémy měřící vzdálenosti mezi satelity a vozidly * NAVSTAR/GPS, GLONASS, Galileo * tři segmenty: kosmický, řídící a uživatelský * různorodá přesnost * **automatické sledování vozidel** * používá se zejména ve firmách s větším vozovým parkem * Hlavní důvod je zabezpečení vozidel * Základní princip * GPS lokátor, zabudovaný ve vozidle, snímá v pravidelných intervalech polohu auta pomocí GPS přijímače * Poloha je odesílána přes GPRS modem na určitý server, který tato data zpracuje * Na serveru je možné data stahovat a vizualizovat * Základní typy * monitorovací GPS systémy * zabezpečovací (střežící) GPS systémy * hybridní GPS systémy (monitorovací i zabezpečovací) * Monitorovací systémy * zaměřeny na sledování polohy, rychlosti a úzce specifikovaných parametrů provozu vozidel (např. teplota, typ jízdy soukromá/služební, identifikace přihlášeného řidiče vozidla) * Zabezpečovací systémy * jsou schopné připojit k jednotce GPS i bezpečnostní prvky jako autoalarm, čidla pro detekci pohybu, spínače pro signalizaci otevření nákladového prostoru, zapojení imobilizačních prvků (vypnutí startéru, palivového čerpadla apod.) * pokročilé zabezpečovací GPS jednotky jsou vybaveny i rádiovým vysokofrekvenčním dohledáváním vozidla * eCALL * Celoevropský systém * Od r. 2018 bude povinně montován do nových vozidel * Využití linky 112 * Manuální odeslání signálu (následně automatická komunikace) * Automatické odeslání signálu při nehodě (aktivace airbagu) –do 17 s (následně zpětné volání do vozidla) * Následuje vyslání příslušných záchranných jednotek * Předání infodo systému JSDI (Jednotný systém dopravních informací) * Odesílání MSD (Minimum set ofData) -standardizováno * Souřadnice, VIN vozidla, směr jízdy před nehodou * https://www.youtube.com/watch?v=A3c4--CFsA0 * 2.2 automatické monitorováno vozidel (AVM) * kombinací ucelených systémů s různými zařízeními, které jsou na vozidle * Elektronické tachografy * určený k identifikaci času řidiče, rychlosti jízdy, vzdálenosti a provozu vozidla * informace je zaznamenaná na speciálním schematu * Taxametry * vyvinuty na výpočet kilometrovného v taxících * jsou schopné monitorovat vzdálenost, čas, rychlost, spotřebu paliva, otáčky motoru a jiné provozní parametry * Palubní počítače * shromažďování vnitřních údajů o vozidle, které zaznamenávají do paměti pro následnou analýzu a přehled * kilometrové a rychlostní údaje, teploty oleje, motoru, vody atd. * přetočení motoru, nadměrná rychlost, nežádoucí zásahy do vozidla atd * Nejznámější současně používané elektronické systémy jsou: * antiblokovací systémy, regulace prokluzování kol, ovládání retardérů, řazení rychlostních stupňů, řízení palivových systémů, regulace pérování a tlumení pérování, řízení * 2.3 identifikaci(AVI -AutomaticVehicleIdentification) * 2.4 klasifikaci(AVC -AutomaticVehicleClassification) * i 2.3 !!! * technika, která identifikuje a klasifikuje vozidla procházející specifickými body např. na dálnici * nevyžaduje součinnost ze strany řidiče nebo pozorovatele * nízká cena, snadná instalace a především spolehlivost * např. automatizované čtení poznávacích značek slouží pro jednoznačnou identifikaci vozidel * 2.5 vážení za pohybu (WIM -Weigh-In-Motion) * a) Systémy s ohýbající se deskou * plech vysoké odolnosti, který je možno použít pro dynamické vážení při vysoké rychlosti, pokud se umístí do prohlubně * b) Hluboké váhy * systémy hluboké prohlubně se dvěmi pravoúhlými vážícími plošinami uloženými na společných betonových základech * 3. systémy řízení dopravy (ATMS -Advanced Traffic Manamegent Systems) * např. kontrolní systémy k optimalizaci dopravního proudu na městských okruzích, na dálnicích, v síti MHD * integrace všech podsystémů dopravní kontroly (např. signalizační, dálniční a tranzitní kontrolní systémy) a poskytnutí dynamické kontroly v reálném čase tak, aby odpovídala měnícím se dopravním podmínkám * monitorování pohybu vozidel, automatické inkasování mýtného a parkovného * **Preference MHD & inteligentní zastávky** * činnost směřující ke zvýšení rychlosti, plynulosti a tím i atraktivity hromadné osobní dopravy oproti dopravě individuální, zejména automobilové * Způsoby preference * zřizování úseků tramvajových drah nebo autobusových pásů * oddělování pásů od vozovky zvýšením (obrubníkem) * upřednostnění tramvají legislativní úpravou * upřednostnění pomocí světelných signalizačních zařízení * absolutní preferencí * částečnou preferencí * OLOMOUC: * spuštěna počátkem roku 2006 * financováno z velké části z fondů Evropské unie * 51 označníků na 21 zastávkách MHD * 35 křižovatek vybaveno systémem dynamického řízení * křižovatky dokáží upřednostnit zpožděná vozidla MHD před ostatními účastníky silničního provozu * ve vozovce jsou navíc položeny tzv. indukční smyčky, které registrují čekající vozidla * pokud indukční smyčka žádné vozidlo nezaznamená, ve většině případů řídící systém v tomto směru nespustí signál "volno" a upřednostní jiné směry * inteligentní zastávky * všechny vozy jsou vybaveny radiomodemem, který při zavření dveří vyšle signál o odbavení zastávky označníku na této zastávce * po přijetí signálu o odbavení zastávky se na displeji právě odbavené zastávky vymaže daný spoj * označník následně předá informaci dalším inteligentním zastávkám na trase linky, kde se případně aktualizuje čas odjezdu * "neinteligentní" zastávky * radiomodempo odbavení zastávky vydá signál na tzv. centrální bod, který je umístěn na Svatém Kopečku * centrální bod pak odešle informaci o odbavení zastávky dalším inteligentním zastávkám na trase linky * **Mýtný systém v ČR** * mikrovlnný systém je založen na detekci průjezdu vozidla spalubní jednotkou (OBU)pod mýtnou bránou * cca 200 kontrolních mýtných brán * automatické porovnání a vyhodnocení skutečných parametrů vozidla súdaji vjeho palubní jednotce * využití také pro sledování dopravního proudu a detekci kolon * jednotný systém dopravních informací pro ČRa systém elektronického mýta jsou úzce propojeny * Vybudováno a spravováno fimouKapsch * 4. systémy kontroly vozidel (AVCS -Advanced Vehicle Control Systems) * pomůcky řidiče jako adaptivní kontrolu, varování před překážkou a smykem * výkonné monitorování vozidlo-řidič * přínose pro bezpečné vedení vozidla * např. automatické brždění, adaptivní tempomat, kontrola jízdních pruhů -vibrace do volantu * rozpoznání únavy řidiče, sledování dopravních značek, parkovací asistent * 5. systémy pojízdných cestovních zařízení (AMSS -Advanced Mobile Support Systems) * pomocné systémy jako například pojízdný úřad nebo systémy zábavy a vzdělávání při setrvání ve vozidle * systémy pro speciální účely, které vyžadují starší a zdravotně postižení cestující * **NDIC** * Národní dopravní informační centrum * centrální operační pracoviště s nepřetržitým provozem pro správu Jednotného systému dopravních informací pro ČR (JSDI) * Cílem je sledovat vývoj dopravní situace a aktualizovat a ověřovat data a distribuovat dopravní informace * Činnost * sběr, třídění a ověřování dopravních informací týkajících se silniční dopravy * zpracování a šíření informace z desítek různých zdrojů * dopravní zpravodajství rádií a televizí, online mapové aplikace, systém RDS-TMC * zdroje: * Složky (IZS): Policie ČR, Hasičský záchranný sbor, zdravotnická záchranná služba * Správci komunikací všech kategorií, střediska technické údržby * Silniční správní úřady všech úrovní * Obecní a městské policie * Celní správa * Český hydrometeorologický ústav * Vlastníci, správci a provozovatelé inženýrských sítí * Přepravci nadměrných a nebezpečných nákladů * Využity elematické systémy * Dohledový kamerový systém -více než 230 kamer * Detekce intenzity dopravy -cca 200 detektorů * Systém sčítání dopravy, detekce kolon a sledování dopravního proudu * Detekce jízdy vozidel v protisměru * Silniční meteorologický systém -cca 275 meteohlásek * Systém elektronického mýta * Systém liniového řízení provozu SOKP * Řídicí systémy tunelů, Dopravních informační centra měst * **JSDI** * projekt MDČR, MVČR, ŘSD ČR a řady dalších organizací * prostředí pro sběr, zpracování, sdílení, distribuci a publikaci dopravních informací a dopravních dat o aktuální dopravní situaci a informací o pozemních komunikacích * Hlavním cílem je informační podpora procesů pro * zajištění průjezdnosti a sjízdnosti sítě pozemních komunikací * zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu prostřednictvím vytvoření spolehlivého, funkčního, efektivního a bezpečného systému v silniční dopravě * Vedlejší cíle * Zajistit průběžný, nepřetržitý sběr dopravních informací a dopravních dat o aktuální dopravní situaci * Zabezpečit, vzájemnou koordinaci postupů a procesů při bezprostředním řešení a odstraňování následků omezujících jevů nebo událostí (např. dopravní nehody, opravy a údržba, atd.) * Řízení dopravy v místě nebo úseku prostřednictvím instalovaných telematických aplikací * Zajištění podpory procesů při řešení omezujících událostí (např. optimalizace plánů zimní údržby) * **RDS-TMC** * Radiodata system-TrafficMessageChanel * zobrazuje aktuální dopravní informace v mapě navigačního přístroje přímo ve vozidle v průběhu cesty * řidič je tak prakticky okamžitě informován o všech závažných událostech, které se na jeho trase momentálně vyskytují * předáváno v zakódované podobě (TMC) prostřednictvím neslyšitelného datového kanálu (RDS), který je přenášen v rámci modulace FM vysílání konkrétní rozhlasové stanice (v ČR je to ČRo3) * informace jsou kódovány v mezinárodním protokolu Alert-C, který je jazykově nezávislý * provozováno ve většině zemí Evropy * Informace o vzniku dopravní nehody se prostřednictvím tísňového volání na linky IZS (Policie ČR –158, HZS ČR –150, zdravotnická záchranka –155) nebo prostřednictvím linky řidičů ŘSD ČRdostává bezodkladně naNárodní dopravní informační centrum * informace je zpracována a ihned zařazena do vysílání služby RDS-TMC společně sostatními vysílanýmidopravními informacemi * **alert-c** * Mezinárodní protokolu pro přenos kódovaných dopravních informací * poloha vzhledem k silniční síti * poloha vzhledem k Lokalizační Databázi * událost podle číselníku Alert-C * doba trvání události * obsahuje seznam 2048 předdefinovaných frází, které mohou být přijímačem přeloženy do různých jazyků * národní lokalizační tabulky spravovány na celostátní úrovni * integrováno do map v navigačních přístrojích * V ČR řeší CEDA ====== geokódování, segmentace, referencování ====== * Cílem je určit přímou lokalizaci objektů (souřadnice), které jsou lokalizovány pouze nepřímo (adresou), něco jako nepřímé georeferencování * Nutně potřebuju data z daného území kde je přímá i nepřímá lokalizace * Databázovým záznamům se přiřadí souřadnice, pomocí kterých se záznam umístí do mapy Geotag = přiřadí obrázku informaci o poloze a čase, telefon to má * Georeferencování = proces, při kterém je známa absolutně poloha alespoň jednoho bodu (prej 4) Dopředné / Zpětné (reverzní): ze souřadnic chci neprostorové souřadnice -> lokalitě je přiřazen nejbližší adresní bod, číslo popisné, město, stát, … * Proces geokódování: vstup původních adres -> parsování adres -> tvorba vícenásobné reprezentace adres -> výběr (tvorba) adresního lokátoru -> ohodnocení každé z potenciálních shod -> filtrování * seznamu kandidátů -> nalezení kandidáta s největší shodou -> propojení kandidáta s grafikou Např. proces generování vstupních dat pro síťové analýzy * Pokročilá analýza volného textu -> parsování * Dříve to byla pouze situace, kdy není k dispozici bodová vrstva, ale pouze liniová vrstva ulic s rozsahy domovních čísel v jednotlivých částech ulice a dovolují připojit zadané adresy -> poloha se * pak určuje interpolací mezi krajními adresami * Porovnávání hledaných a referenčních adres: potenciální kandidáti -> je jim přiřazeno skóre o tom, jak jsou si podobní -> pak se to uloží do „souboru všech případů pro porovnání“ * Parametry ArcGis: hlásková citlivost, minimální skóre pro určení kandidátů, minimální * porovnávací skóre pro výběr správného protějšku * API MAPY.CZ: služba vrací XML se z.š. a z.d. + vrací seznam firem které se na adrese nacházejí (placená reklama), žádná schopnost aproximace (neberou překlepy), bezplatné i pro komerční účely GOOGLE MAPS GEOCODING API: vrací JSON nebo XML se souřadnicemi ve WGS84 + identifikovatelné segmenty ulice, administrativní jednotky, ZIP code, bere adresy dle národní poštovní služby, dá se to implementovat do R, možné použití jenom ve spojení s Google Map a bez zobrazení výsledků v mapě je to zakázáno * Nominatim od OpenStreet Map, Excel Geocoding Tool (je nutný klíč Bing Maps Key, princip makra v excelu) ==== Lineární referencování ==== * kilometráž vypovídá více o poloze než znalost souřadnic (dopravní nehody, staničení vodních toků, inženýrských sítí, …) * pracuje s informace o tom jak je daný liniový prvek dlouhý, v jaké části linie se nacházíme * pro vytvoření takovýchto liniových prvků se používá metoda lineárního referencování, která ukládá geografickou polohu nepřímým způsobem * součástí je dynamická segmentace -přiřazuje danému úseku linie určité vlastnosti * pracuje s liniovými daty -upravuje tak, aby bylo možno pracovat s vytvořenou kilometráží –staničení * edílnou součástí lineárního referencování je dynamická segmentace * do základních liniových dat vnáší atributovou složku (povrch komunikace, nehody, počet jízdních pruhů, atd.). * Hlavním principem je vytvoření nové datové vrstvy –trasy–do které je přidána informace o vzdálenosti (M –measure) * Může být také čas nebo jiné jednotky * Trasa je linie, která je v každém bodě, určená zeměpisnými souřadnicemi X, Y -zároveň obsahuje informaci o vzdálenosti M * Každá linie musí být jednoznačná, 1 linie = 1 trasa * souběžné vedení linií (např. sinice č.35 a 13, souběh tras MHD) * nutné vytvořit síť, ve které na sobě může ležet i několik probíhajících linií -každá je však atributově jednoznačně určena * Geometrielinie -jednolitá ale i složena z více částí * může být modelována smyčkami, větvením nebo 180°otočkami * Do výpočtu trasy ve většině případech vstupují známé hodnoty –staničení * automatické propočítání trasyod zadaného počátku –bez znalosti staničení * vychází se z nulových hodnot M na linii (označení NaN) * vzdálenosti mohou narůstat lineárněnebo umělenebo mohou být hodnoty vynechány * Díky vypočítaným hodnotám lze lokalizovatna trase jakýkoli bod(nehoda na x-tém kilometru) nebo část linie * **počáteční priorita**: * Při vzniku bez jakékoli znalosti staničení je nutné zvolit počátek –počáteční priorita(Levý horní, levý dolní, pravý horní, pravý dolní roh) * Pokud máme naměřené body, staničení, např. pomocí GPS, lze využít tzv. kalibraci trasy * lze využít i na již automaticky vypočtené trasy, dochází ke zpřesnění * body použité pro zpřesnění výpočtu nemusí na linii ležet * **dynamická segmentace** * Přináší rozšířené možnostivyužití lineárního referencování * Rozšiřujetrasu o události, které se k ní vztahují * Události * bodové (dopravní nehody) * liniové (rychlost na silnicích) * Výhoda dynamické segmentace * možnost využití více událostí, které se vztahují k jednomu místu, relace 1:N * Události jsou vždy určeny staničením (kilometráží, časem...) * možnost využívat velké databáze –atributy * Výsledkemdynamického procesu segmentace je dynamická vlastnost třídy * proces výpočtu polohy událostí pomocí systému lineárního referencování * Linie nemusí být rozdělena ale geometrie i atributy jsou je dle potřeby dynamicky segmentovány * může být spojeno více atributů nezávisle na tom, kde segment končí a začíná * nutné znát základní údaje, které jsou uloženy v tabulce spolu s ostatními daty * Potřebujeme znát unikátní identifikátor trasy(číslo silnice, železnice,...) a staničení, kterého se daná událost týká) * Tabulka událostí * obsahuje informace o kvalitě a základních vlastnostech linie (typ dlažby, stav chodníku, šířka,... * Dynamická funkce vrstvy se chová stejně jako všechny ostatní vrstvy * Atributové indexy-indexy zvyšující rychlost načítání a vyhledávání ve velkém počtu záznamů. * využití: * Pasportizace technických objektů z oblasti komunikací (chodníky, povrchy vozovek...) * Reprezentace nehody na komunikační síti * Záchranáři, policie, železnice * Pasportizace objektů na říčních tocích * Modelování distribučních sítí * analýzy: * překryvné události * dochází k logickému sjednocení nebo průniku dvou tabulek událostí * vytvoří se nová tabulka se všemi možnostmi propojení * Jedná se o negeometrické zpracování * Lze kombinovat jak liniová tak i bodová témata * Na takto vzniklé vrstvy lze aplikovat poměrně složité dotazy * takto vytvořené tabulky je možné připojit pomocí dynamické * sloučení události na trasách * odstraní redundantní informace z tabulky, tím že je sloučí –pokud to je možné * rozdělení tabulky která obsahuje více informací * transformaci události * transformace hodnot M události z jedné třídy trasy do druhé * Třídy tras mohou mít různé jednotky souřadnice M (např. čas, délku) * Vytvoří se nová tabulka a vypočítají se nové hodnoty * umístění prvků podél tras * vytvoří tabulku bodových (liniových) událostí z bodových prvků (z průsečíků trasy s hranicemi polygonů) * Zachovává atributy bodů (polygonů) * U bodu lze přidat pole se vzdáleností bodu od trasy * jsou vhodné pro zobrazování více prvků –atributů v jednom místě * Pracuje se převážně s tabulkami -atributy, které se následně prováží s trasou ====== síťové analýzy ====== * http://po.licka.cz/teorie_grafu * **Síť** = soubor liniových objektů, přes které proudí zdroje, 2D nebo 3D * Konečný, souvislý, orientovaný, acyklický, hranově nebo uzlově ohodnocený graf * **Charakteristiky linie**: délka, směr, konektivita (spojuje dva body) * **Sítě**: nezorientované (se smyčkami nebo bez), orientované (se smyčkami nebo bez) * Uzel (vrchol), hrana, smyčka, otevřený a uzavřený graf * **Komponenty síťových analýz**: soubor zdrojů (materiály, které se mají v síti přesunovat), jedna nebo více lokalit (kde se zdroje nachází), jedna nebo více cílových lokalit, soustava podmínek (definují propojení sítě mezi uzly) * **Multimodální síť**: skládá se z více liniových vrstev (linky MHD a metra) * **Uzlová pravidla**: jestli můžu odbočit, otáčení v daném uzlu, cena průchodu uzlu (odbočení trvá dýl) * **Hranová pravidla**: ohodnocení hrany (třeba ve směru/proti směru linie) * **Impedance** (odpor proti pohybu hranou nebo uzlem) * Mimoúrovňové křížení (neplanární uzel), planární uzel (topologické pravidlo konektivity) * **Topologicky čistá síť**: linie se protínaj pouze ve svých koncových bodech, křížení linií mimo tyto body není dovoleno, určení směru pohybu po linii ==== Modelování zatížení sítě ==== * Rozbor dopravní situace v případě uzavření některé komunikace, pohyb plynu na základě vlastností (průřez, sklon, kvalita povrchu) * Vyžaduje identifikaci = sledování proudění přes propojení sítě * Např. všechny odběratele vody ovlivněné přerušením rozvodné sítě * Po směru i proti směru ==== Hledání optimálních tras ==== * Od počátečního ke koncovému uživateli * **Optimální trasa** (nejkratší trasa přesunu, pro ISZS, trasa přesunu s minimálním oceněním – Dijkstrův algoritmus) / **Optimální okružní trasa** (problém obchodního cestujícího, čínského listonoše) ==== Strom minimálního napětí (minimální kostra grafu?) ==== * Síť která vyhovuje třem kritériím: spojuje všechny uzly minimálním počtem spojů, kořen každého stromu je umístěn v jednom z uzlů v síti, vzdálenost mezi každým uzlem a kořenem je minimální * Kruskalův algoritmus: začnu tou nejmenší a postupně jedu -> pokud vznikne kružnice, tak hranu nechci * Mám odběrná místa na elektřinu a chci je propojit s použitím nejmenšího počtu drátů ==== Rozdělování – alokace zdrojů ==== * Definice center v síti které mají kapacity (děti ve škole, kapacita nemocnic), záchranky ČR * Modeluje, jak lidi přecházejí přes síť, aby se k tomu dostali * Výsledek = plochy obslužné každým zařízením / určí polohu spotřebitele a současně k nim přidělí i spotřebitele * **Lokační**: jak optimálně objekty rozmístit (lokalizace – určení polohy objektů) / **Alokační** (přiřazení spotřebitelů k jednotlivým zdrojům – zásobování) ====== geomarketing ====== * obchod = prodej * marketing = rozhodnutí * podporující prodej, využívá GIS jako podporu * geomarketing = integrace geografické inteligence do všech marketingových aspektů, včetně prodeje a distribuce. * **segmentace** * Proces rozdělení zákazníků do jednotlivých skupin na základě demografických ukazatelů a geografické polohy * Data * adresy objektů, určené s různou přesností (adresný bod, sídlo typu obec, město nebo jiná část územního celku). * shluková analýza * pro určení skupin, které mají uvnitř skupiny co největší homogennost, přičemž mezi skupinami existuje co největší heterogennost * targeting (cílení) * Navazující krok po segmentaci * výběr nejvhodnějších segmentů při zohlednění strategických záměrů organizace a výsledků procesu hodnocení dalších faktorů trhu, které určují přitažlivost každého segmentu: * působení konkurence v segmentu * potenciál segmentu, * vyjednávací síla segmentu, případně dodavatelů segmentu * existence substitutů daného produktu v segmentu * dostupnost segmentu * Využití multikriteriální analýzy, doplněné o řešení úloh lokačního charakteru * market intelligence (MI) * standardizovaný systém sběru dat a jejich komplexní analýza zaměřená primárně na budoucnost * rozčlenění trhu do 5 C: * Company(společnost) * Competitors(konkurenti) * Clients(klienti) * Customers(zákazníci) * Context(kontext) * výstupem je implementace získaných poznatků do praxe * parametry produktu je pak možné nastavit tak, aby bylo dosaženo optimálního poměru mezi náklady na produkt, cenou produktu pro konečné uživatele a objemem prodeje * **direct mail** * součástí direct marketingu (přímého marketingu) * jedná se o jakýkoliv propagační materiál zaslaný prostřednictvím pošty nebo jiné distribuční sítě přímo osobě, které chce prodejce nabídnout svůj produkt * Doručováno pomocí letáku, dopisu, pohlednice, katalogu, ceníku, atd. * Distribuce * Adresná distribuce -určeno přímo adresátovi a materiál obsahuje adresu adresáta a většinou i oslovení v dopise bývá přímo personifikováno * Neadresná distribuce -určen širokému spektru zákazníků, neoslovuje se napřímo (např. leták) * **geomarketing** * plánování, koordinacea kontrolazákazníkovy orientované marketingové aktivity pomocí GISs použitím metod, které pracují s prostorovými souvislostmi zkoumaných údajů a které je analyzují a znázorňují * má vliv na rozvoj obchodu, vzbuzení poptávky, zasahuje do výrobku, jeho ceny, propagace i distribuce * 4P–marketingovýmix * Výrobek:uspokojuje potřeby zákazníka * Cena:hodnota výrobku pro zákazníka * Propagace:nejviditelnější částmarketingového mixu * Distribuce:přemístění výrobku od výrobce k zákazníkovi * **Teorie centrálních míst** * základní předpoklady: * prostor, ve kterém se nachází osídlení, je homogenní se stejnou mírou dopravní dostupnosti v každém bodě * populace je v prostoru rozmístěná rovnoměrně * centrální místa poskytují zboží, služby a administrativní funkce jejich zázemí * spotřebitelé minimalizují svoji cestovní vzdálenost, mají stejný příjem a stejné požadavky na služby * poskytovatelé služeb se snaží pokrýt co největší možnou oblast trhu * **Ekonomický práh efektivnosti** * každé město má své zázemí a je tedy střediskem určitéh prostoru (centrálním místem) * centrum by mělo být lokalizováno přibližně v geometrickém středu oblasti * malá sídla (centra nižšího řádu) produkují pouze omezený sortiment zboží a mají menší zázemí (spádovou oblast) * pro získání chybějícího zboží musí obyvatelé využívat mnohem vzdálenější centra (centra vyššího řádu) * význam centra se hodnotí podle tzv. centrality, tedy dle rozsahu poskytovaných služeb nebo zboží, podle kterého se určí hierarchie centrálních míst * čím častější je potřeba daného zboží, tím bližší je centrum jeho poskytování a tím nižšího řádu město je * **Sféry vlivu (obslužné zóny)** * kolem každého centra * ovlivněno časovou dostupností a dopravními náklady * souvisí stzv. dosahem služby a s ekonomickým prahem efektivnosti * Prah efektivnosti * počet obsloužených obyvatel, který určuje, zda je dané centrum ziskové nebo naopak ztrátové * Dosah (horní hranice dosahu) * označuje maximální vzdálenost, kterou jsou lidé ochotni cestovat za danou službou a za kterou již nebude výhodné nakupovat * **Izotropní x anizotropní prostředí** * ideální homogenní (izotropního) prostředí prakticky neexistuje * vliv celé řady faktorů na tvar obslužných zón * snaha zachovat výhodný hexagonální tvar * v GIS obvykle označeno jako „Thiessenovy polygony“ * •mnoho dalších způsobů vymezování spádových zón * **Tržní princip (K-3 hierarchie)** * centrální místa stejného řádu jsou stejně vzdálena od šesti dalších centrálních míst sousedních zón, mají přibližně stejnou velikost a obsluhují přibližně stejně velké oblasti, které mají tvar hexagonu * centra nižšího řádu leží uprostřed mezi třemi sousedními centry vyššího řádu v bodech, kde se stýkají jejich zázemí * každé centrum vyššího řádu zahrnuje všechny funkce center nižších úrovní * každé centrum vyšší velikosti obsluhuje 3xvětší území než centrum o řád nižší * **Dopravní princip** * při umisťování center nižšího řádu bude upřednostňována poloha na dopravních spojnicích stávajících center, a proto vzniknou centra nižšího řádu vždy uprostřed mezi dvěma sousedními centry (K -4 síť) * **Administrativní princip** * centra nižšího stupně budou vytvářena tak, aby celé jejich zázemí leželo v zázemí centra vyššího řádu (K -7 síť) * **Löschova teorie** * zachoval hexagonální síť, postupoval od sídel s nejnižší hierarchií k sídlům na nejvyšší úrovni * pro různé druhy zboží a služeb model využívá různě velké sítě, sítě jsou přes sebe překládány do uspořádané podoby * každé centrální místo vyšší hierarchienemusí nabízet všechny služby jako místo na nižším stupni * dochází tedy ke specializaci a rozdílu ve struktuře produkce a nabídky * výsledkem je struktura s jedním společným dominantním centrem, z něhož vychází prostorové výseče s různým počtem center nižších řádů * **Generování spádových obvodů v ArcGIS** * Buffer –vzdálenostní zóny * kružnice o daném poloměru * pro volné prostory bez komunikací a vodních toků * Zóny vyrovnané konkurence (Thiessen/Voronoi polygony) * plochy vlivu kolem každého ze stupních bodů * všechna místa vpolygonu mají blíže ke vstupnímu bodu uvnitř polygonu než ke kterémukoliv jinému vstupnímu bodu * Síťové analýzy vsilniční síti * obslužné plochy na základě skutečné dostupnosti vsilniční síti * **Data pro geomarketing** * Geografická data –podkladová data * Geomarketingová –statistická, tematická data * databáze: Relevantní a kvalitní data,Dotazníková šetření,Klientské databáze,ČSÚ–data ze SLDBAdresní body –ÚIR-ADR,Hranice administrativních jednotek –ZSJ, katastry, obce, ORP, … * **Geomarketingová data** * PRŮZKUM TRHU * Agenturní –pravidelné, průběžné informace o prodeji, nákupu, distribuci. * Kvantitativní –osobní rozhovory, dotazníky. * Kvalitativní –skupinové rozhovory, projekční techniky. * KLIENTSKÉ DATABÁZE * Účetní software * Pokladnovýsystém –zaznamenání PSČ zákazníka * Věrnostní systém –automatický, plynulý sběr dat * KOMERČNÍ DATABÁZE * Databáze firem * Údaje Statistického úřadu ČR * Jiné specializované databáze –UIR-ADR * využití geomarketingu * operativní využití pro každodenní uplatnění ve firmě * taktické využití a podpora managamentu při rozhodování, vyhodnocování a plánování střednědobých projektů * strategické využití pro sledování trhu, kontrola strategických oblastí * analýza konkurence, analýza potenciálních zákazníků * predikce potřeb zákazníků * rozmístění reklamních billboardů na základě statistických dat * vyhodnocování prodeje produktů na daném teritoriu * plánování direct marketingové a marketingové akce * efektivní řízení obchodních zástupců * vyhodnocování spádovosti zákazníků * plánování a vyhodnocování plošné distribuce letáků apod * analýzy trhu: Analýzy trhuDemografické analýzy,Socioekonomické analýzy,Analýzy zákazníků,Analýzy konkurence,Plánování rozšíření obchodních aktivit,Analýzy ekonomického potenciálu území,Analýzy obchodní sítě,Analýzy logistiky a rozvozů zboží,Lokalizace nových pobočekAnalýza a lokalizace spádových oblastí,Analýza distribučních zón * analýza trhu: porozuměním trhu a potenciálním zákazníkům vdané oblasti pro správné využití svých produktů, řeší otázky nabídky bank,(finanční produkty, služby,zákaznické služby n,pobočkách či pomocí ATM) a poptávky –zákazníka, využití geo-demografických analýz * analýza zákazníků: hlavním úkolem je lokalizace zákazníků a zjištění jejich charakteristik (rozdělení trhu, klasifikace obytných zón), využití socio-demografických informací, využití lokační/alokační analýzy * analýza konkurence: lokalizace konkurence a vyhodnocení jejich obslužných zóny, vyhodnocení typu zákazníků, zjištění potenciálních slabých místa (ve smyslu slabé obslužnosti vprostoru) * Podpora rozhodování při plánování: testování různých scénářů možného vývoje trhu po zavedení pobočky (tzv. „whatifscenario“), modelování uzavření nebo otevření poboček, sledování interakce mezi land use, možnostech infrastruktury a vzdáleností (např. od železnice, zdrojů vody, hlavní silnice, apod.) a ekonomického růstu * Sledování majetku (asset & facility management): real-time mapování (sledování aktuálního stavu bankomatů, řízení doplňování bankomatů nebo jejich oprava vpřípadě závady), odhadování pohybu peněz, predikce logistiky, sledování posádky, která převáží peníze zpobočky či kbankomatu, plánování tras -síťové analýzy * Analýza obchodních dat: Analýza pomocí jednoduché vizualizace nebo pomocí statistických metod, Analýzy:prodeje, obratu, hustoty obyvatel, kupní síly apod) * Zobrazení potenciálu území/ míry výtěžnosti území: Zjištění potenciálu řešeného území ve vztahu k obchodním datům, "Portfolio analysis"-porovnání dat v regionálním kontextu, odhalování slabých míst, Penetrace x potenciál * **Mozaika** * Geodemografickáklasifikace domácností * poskytuje komplexní marketingový obraz domácností –stávajících a potenciálních zákazníků * kdo a čím jsou, jak a kde žijí, kolik jich je * pomocí statistických metod rozděluje a popisuje české domácnosti do 11 skupin a 38 typů domácností * rozděleno do úrovně mikroregionů –sčítacích okrsků * požadavky a přání obyvatel uvnitř každého takového segmentu a z toho plynoucí následné nákupní a spotřební chování jsou podobné a rozlišitelné od potřeb a požadavků obyvatel v jiných segmentech * firmy: * tnt post, t-plan, t-mapy ====== analýzy, modelování, simulace ====== ==== GIT v územním plánování ==== * Územní plánování je často založeno na zkušenostech a odhadech a nikoliv na výsledcích prostorových analýzy, modelování či simulací * Identifikace vhodných x nevhodných lokalit pro územní rozvoj * Zacílení rozvoje měst do nejoptimálnějších lokalit * Celulární automata, multikriteriální hodnocení, fuzzy logika, … * Modelování, simulace, prognózy vývoje, scénáře vývoje * využití: * zastavěné plochy * černá zástavba, neřízené rozrůstání města - urban sprawl * brownfields * sledování tepelných ztrát * sledování změn land-use/land cover * časová analýza rozvoje měst * tvorba 3D modelů zástavby * mapování dopravních a inženýrských sítí * vyhodnocení a predikce vývoje a funkčního využití okolní krajiny * monitoring urbanizačních procesů * monitoring a odhad rozložení obyvatelstva * vymezování prostorových struktur měst * průzkum zaniklých sídel * lidar * Pohyb obyvatelstva * Vizualizace Říma v reálném čase * Real Time Rome * data z mobilních telefonů, data z přístrojů GPS v autobusech a taxi * lepší a přesnější porozumění pohybu obyvatelstva v čase * informace o dynamice města, o propojenosti jednotlivých oblastí a pohybu obyvatelstva v různých denních dobách * strategické plánování, trvale udržitelný rozvoj měst * propojenost mezi lidmi, místy a městskou infrastrukturou * Informace o: * jak jsou obydlené jednotlivé čtvrtě během dne * jak odpovídá rozložení vozů taxi a autobusů hustotě obyvatelstva * jak jsou ve městě rozmístěné nejrůznější služby * v jakých lokalitách se nachází zahraniční turisté ==== vybrané modely a sw ==== * LUCIS * Land use Conflict Identification Strategy * ArcGIS – Model Builder * Optimální využití krajiny * zemědělská * Přírodní * urbanizovaná * Identifikace lokalit potenciálního konfliktu * What if? * Nástroj který využívá prostorová data k podpoře plánování urbanistických procesů a ke kolektivnímun rozhodování * Obsahuje nástroje pro hodnocení krajinného potenciálu, pro projektování požadavků na budoucí využití území a na umisťování plánovaných funkcí do nejvhodnějších lokalit * Systém umožňuje vytvořit alternativní rozvojové scénáře a určit možné dopady různých rozhodnutí společnosti * Skládá se ze 3 hlavních komponent – Suitability (vhodnost), Growth (růst) a * Allocation (přidělení) * LADSS * Land Allocation Decision Support System * Zaměřeno na zemědělskou půdu * Rozděleno do několika modulů * výsledek : plochy navržené pro změnu využití nebo pro přesun * Geogracom 5W * Zaměřen na rozvoj dopravních systémů * Založen na datech o aktuální dopravní situaci * Výsledek: jak rozvíjet dopravní sítě, doporučení k jejich změnám * Doprava je jedním z nejdůležitějších faktorů rozvoje území * Urban SIM * Urban Simulation * University of Washington * Softwarově založený simulační model pro analýzu urbánního rozvoje * GNU General Public License * Tvorba možných scénářů vývoje krajiny a srovnání mezi nimi * Softwarově založený simulační model pro analýzu urbánního rozvoje * GNU General Public License * vorba možných scénářů vývoje krajiny a srovnání mezi nimi * GeoPlanner for ArcGIS * Webová aplikace od Esri * Umožňuje provádět scénářové modelování pomocí multikriteriální analýzy * Omezené možnosti vstupních dat, analýz a počtu vážených vrstev * Provázanost s ArcGIS Online * MUSE * Method of Urban Safety Analysis and Environmental Design * Metodu analýzy, návrhu a simulace města v prostředí GIS, ve kterém jsou městské fyzikální elementy definovány jako součásti organického systému * Postaveno nad ArcView 3.x a na 3D and Spatial Analystu * Simulace města * Město složeno z částí organického systému převedeného do GIS (cesty, hrany, oblasti, uzly, orientační body) * SUDSS * Spatial Understanding and Decision Support System * Internetově založený software * Nástroj pro zónování využití území, management zdrojů a rozvoj veřejné správy * Založeno na ESRI Map Objects * Možnosti multiuživatelského hodnocení * Možnosti multikriteriálního hodnocení * DUEM * Cellular Automata modelování * simulování růstu měst a výzkum rozvoje urbánních ploch * definována kritéria, na základě kterých dochází ke změnám využití půdy a určitým životním cyklům pro jednotlivé kategorie využití * 3 prostorové úrovně * horší propojenost s GIS * Urban Network Analyst * City Form Research Group – výzkumná skupina z Massachusetts Institute of Technology (MIT) * toolbox pro ArcGIS sloužící pro analýzu urbánních sítí, nutný Network Analyst * Analýza prostorového rozložení města a vztahů uvnitř sociálních, ekonomických a environmentálních procesů * Analýza geometrie a vzdálenosti ve vstupní síti * Začlenění budov podél sítí do výpočtu * Přiřazování vah budovám (např. podle počtu obyvatel) * analýzy: Dosažitelnost (Reach), Přitažlivost (Gravity), Spojitost (Betweenness), Blízkost (Closeness), Přímost (Straightness) === smart city === * maximální využití moderních technologií, především informačních, pro ovlivňování kvality života v daném městě takovým způsobem, aby docházelo k synergickým efektům mezi různými odvětvími (doprava, logistika, bezpečnost, energetika, správa budov, atd.) s ohledem na energetickou náročnost a kvalitu života občanů v daném městě * Moderní technologie – čidla, sensory, sítě, internet, smart grids, inteligentní budovy, cloud computing, big data, internet věcí, atd.. * **úrovně:** * organizace a plánování, pro něž informační technologie umožňují získat a zpracovat potřebná data * komunitní život, v němž pomocí elektronických informačních systémů může vedení města s občany bezprostředně komunikovat, a získávat tak od nich potřebné informace i odezvu na své řízení města * infrastruktura, především energetika, doprava, městské služby a budovy a jejich „inteligentní“ řízení pomocí informačních a komunikačních technologií * výsledná kvalita života a atraktivita města, která je konečným cílem zavádění konceptu smart city, je v mnoha ohledech subjektivní, a tudíž obtížně měřitelná * Inteligentní mobilita * řízení a regulace dopravy ve městě (včetně cyklistiky a dopravy v klidu) pomocí dopravní telematiky, administrativních opatření i plánovitého rozvoje městské dopravní infrastruktury * podpora uživatelsky příjemné hromadné dopravy jako plnohodnotné alternativy k dopravě individuální * podpora zavádění ekologicky čistých pohonů v dopravě hromadné i individuální (např. rozvoj elektrické MHD, dobíjecí infrastruktura pro elektromobily nebo systémy car sharingu) * Inteligentní energetika a služby * podpora využívání obnovitelných zdrojů energie nebo kombinované výroby elektřiny a tepla a jejich bezpečná integrace do městské energetické sítě * inteligentní řízení spotřeby energie, včetně energetického hospodářství budov a podpory jejich energeticky úsporných řešení * inteligentní řízení městských služeb směrem k efektivnímu využívání energie a přírodních zdrojů – především energeticky úsporné veřejné osvětlení, efektivní odpadové hospodářství a efektivní hospodaření s vodou * Informační a komunikační technologie * systémy inteligentního řízení veřejného osvětlení a dalších městských služeb * systém inteligentního řízení spotřeby energií a vody * monitorovací a bezpečnostní systémy pro ochranu majetku a občanů ve městě, včetně požární signalizace a monitoringu životního prostředí * monitorovací a diagnostické systémy pro včasnou detekci poruch v městské infrastruktuře * inteligentní platební systémy v městských službách (například veřejná doprava nebo parkování) * informační systémy pro ochranu a monitoring vážně nemocných a zdravotně postižených občanů, aj. ====== urban planner ====== * počáteční vývoj na Univerzitě Palackého v Olomouci * nástroj určený pro vyhodnocení územního potenciálu a k detekci optimálních ploch vhodných pro územní rozvoj * výpočet územního potenciálu ve variantním řešení * nastavení hodnot a vah ve třech úrovních * pilíře (ekologický, sociální a ekonomický), faktory, jevy * identifikace ploch pro územní rozvoj převod do katastrální mapy nebo vlastních alokačních jednotek * Add-In ArcGIS for Desktop 10.x * vstupní data: * Podporované formáty vstupních dat * File Geodatabase - *.gdb * Personal Geodatabase - *.mdb * ESRI Shapefile - *.shp * Podporované datové modely ÚAP: * DMG ÚAP 4.2 (Hydrosoft Veleslavín) * ÚAP 3.3, 3.2, 3.12, 3.0, 2.0 (T-MAPY) * Datový model Olomouckého kraje * Data v libovolném datovém modelu (bez možnosti automatického načítání dat) * Podporované formáty výstupních dat * File Geodatabase * typy využití ploch: bydlení, rekrease, komerční vybavenost, těžký průmysl, lehký průmysl a skladování, zemědělstká výroba * ekologický pilíř: * Ochrana vodního režimu, Ochrana přírody a krajiny, Ochrana nerostného bohatství, Ochrana zemědělské půdy a lesa * Ekonomický pilíř * Hustota zalidnění, Radonové riziko, Zásobování elektrickou energií, Zásobování pitnou vodou, Zásobování plynem, Odvádění odpadních vod, Zásobování teplem, Optické kabely, Vzdálenost od komunikace, Vzdálenost železnice, Riziko záplav, Geologická rizika * sociální pilíř * Dostupnost mateřské školy, Dostupnost základní školy, Dostupnost prodejny potravin, Dostupnost přirozených a historických center, Dostupnost zastávek autobusů a MHD, Dostupnost vlakových stanic a zastávek, Vzdálenost významných vodních tokůZnečištění ovzduší, Vzdálenost producentů hluků a vibrací, Hustota zalidnění, Radonové riziko, Ochrana kulturních a sociálních prvků ---- * **Váhy faktorů** * **Metoda podpory rozhodování AHP (Analytický hierarchický proces)** * multikriteriální analýza - výčet prvků (faktorů), a vazby mezi nimi a intenzitu * strukturovaná technika pro organizaci a analýzu rozhodování * založena na matematice a psychologii - sestavena Thomasem L. Saatym * pomáhá zjednodušit a zrychlit přirozený proces rozhodování. * metodou rozkladu složité nestrukturované situace na jednodušší komponenty * vytváří hierarchický systém problému * **Saatyho metoda** * nevyžaduje se přímé zadávání hodnot intenzit * požadavek na zadání relativních poměrových údajů * zadává pouze informace o vzájemném vztahu všech dvojic kritérií * potom jsou váhy kritérií vypočteny * na každé úrovni hierarchické struktury se použije tzv. Saatyho metoda * pomocí subjektivních hodnocení párového porovnání - přiřazuje důležitost * syntéza – zaměření se na komponentu s nejvyšší prioritou * ohodnocení - 9 bodová stupnice nebo jen mezistupně (hodnoty 2, 4, 6, 8) * datový správce: * t-mapy, hydrosoft * Praktické nasazení * analýza a interpretace územního potenciálu * alokace ploch vhodných pro rozvoj * variantní - scénářové výpočty * rozbor udržitelného rozvoje území v několika možných scénářích rozvoje * detekce a ověřování vhodnosti rozvojových ploch * SWOT analýzy * Zpracování analýz pro * územní studie * územní plány * zásady územního rozvoje * územně analytické podklady * geografické studie * Hlavní výhody * automatické načítání dat dle zvoleného datového modelu ÚAP * tvorba uživatelských profilů a jejich přenositelnost * ukládání uživatelských profilů a parametrů výpočtů do databáze * tvorba vlastních kategorií využití území úprava nastavení vah * uživatelské zařazování faktorů do jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje