* biodiversita = druhová rozmanitost * genová – záležitost molekulární biologie a genetiky * druhová – zachování jednotlivých druhů, záchranné programy, WWF, telemetrie, mezinárodní úmluvy * ochrana: * in-site: ochrana druhů v jejich přirozeném prostředí. * ex-site: ochrana druhů za využití uměle vytvořeného prostředí, např. pěstování v živném roztoku. * nejlepší ochranou druhové diversity je ochrana celých ekosystémů, kde druh žije * ekosystémová – ochrana biotopů, USES, N2, UNEP-GRID - neschopnost racionálně využívat ekosystémy * kulturní – týká se člověka – kultury, kulturní plodiny * odhad bioty 3-50 mil. druhů * dodnes popsáno 1,7 mil (40 000 obratlovců, 250 000 vyšších rostlin) * asi 1/10 rostlinných druhů je bezprostředně ohroženo vyhubením * musí se ctít a chtít celosvětově (Agenda21, mez. smlouvy)– absurdní případ se žábami ====== Hodnocení vegetace ====== * Aktuální vegetace * aktuální vegetace (současná reálná vegetace) - skutečný stav vegetace k datu jejího mapování. * historicky reálná (aktuální) vegetace - přibližný stav aktuální vegetace v různých historických obdobích. * **Rekonstrukční mapy** - mapy extrapolují vegetaci přirozenou nebo přírodní, tvořenou primárními společenstvy, vycházejíce z jejich dosud zachovalých zbytků a jejich vztahů s prostředím * **mapy potenciální přirozené vegetace** * vegetace, která by se vytvořila v daném místě a čase za předpokladu absence vlivu člověka * __PPV__ - odráží vlastnosti stanoviště = souhrn všech faktorů, působících v daném místě na vývoj vegetačního krytu * mapovací vegetační jednotky = přirozená, stabilizovaná rostlinná společenstva na nejvyšším stupni vývoje, odrážející současný charakter přirozeného, případně i člověkem ireverzibilně změněného prostředí * na základě analýz zachovalých zbytků přirozené vegetace (nebo vegetace blízké přirozené) a jejího vztahu k prostředí – extrapolace údajů na analogické polohy s obdobnými stanovištními podmínkami * __MPPV__ - vyjadřují soubory stanovišť s relativně podobnými charakteristikami - v rámci téže jednotky - lze očekávat obdobné reakce na různé antropické zásahy (např. odvodnění, zalesnění, intenzifikace hospodaření apod.) * srovnáním s mapou aktuální vegetace -> stupeň synantropizace – míra přírodního charakteru krajiny * **mapy rekonstruované přirozené vegetace** * RPV = vegetace, která by za současného klimatu pokrývala zemský povrch, kdyby člověk v historii nezasahoval do přírody. * nejsou zohledněny antropické zásahy (odvodňování, skrývek omice, zakládání výsypek, výstavby rybníků apod). * mapa prezentuje původní stanovištní poměry vymezením v současnosti zachovaných území přirozené vegetace a její rekonstrukcí tam, kde se již nevyskytuje. * významný podklad při zjišťování stupně synantropizace vegetace. * mapy přirozené vegetace odpovídající stavu prostředí * Složení rostlinného společenstva (=floristické složení) = jmenovitý výčet druhů (popř. i nižších taxonů), z jejichž populací je společenstvo složeno * zahrnuty kvalitativní charakteristiky - taxonomická specifikace kvantitativní charakteristiky - biomasa, pokryvnost, druhová diverzita * **Struktura rostlinného společenstva** = prostorové uspořádání jedinců jednotlivých druhových populací * závisí na druhovém složení společenstva - není jím však jednoznačně determinována * vertikální stavbu společenstva - vegetační patra * horizontální uspořádání - mozaikovitost * časovou proměnlivost rostlinných společenstev * **Stratifikace (=patrovitost)** * charakteristická vertikální stavby společenstva - charakterizuje nadzemní i podzemní biomasu rostlin * Nadzemní patrp - přízemní, bylinné, keřové, stromové ====== Fytocenologický snímek ====== * = informační obraz studovaného společenstva, jakožto objektu výzkumu a jednotlivý porost, resp. jeho část, kde byl snímek zapsán, * představuje logické individuum syntaxonomie a odpovídající snímek element syntaxonomického zpracování * základ analýzy a popisu rostlinného společenstva * obsahuje souhrn znaků vyplývajících ze struktury a druhového složení společenstva * druhy se řadí po patrech počínaje stromovým patrem. * každý zaznamenaný druh je charakterizován kvantitativním zastoupením. * u každého patra se vyhodnotí pokryvnost - různé stupnice * další doprovodné údaje: lokalizaci, souřadnice, sklon svahu, expozice svahu, datum aj. * významný faktor vegetačního snímkování - výběr studijní plochy - získání reprezentativních výsledků - pro určitou krajinnou jednotku * grafické znázornění typizace aktuální vegetace * mapy aktuální (reálné) vegetace ====== Typy sítí ====== * **KFME (Kartierung der Flora Mitteleuropas)** * mapové pole je lichoběžník * měří 10 minut zeměpisné délky a 6 minut zeměpisné šířky, tj. na naší úrovni přibližně 11,2 x 12,0 km * pole se označuje čtyřmístným číselným kódem * první dvě čísla označují řadu (číslováno od severu k jihu) * druhá dvě čísla označují sloupec (číslováno od západu k východu) 7170 * pole se dá dělit na čtyři stejné díly, označené malými písmeny a,b,c,d. * ve střední Evropě mnohem používanější * **Universal Transverse Mercator** * základní čtverec je 100 x 100 km * jemnější dělení je na 50 x 50 km a 10 x 10 km * vychází z příčného Mercatorova zobrazení ---- * metody sběru: Pomocí terénního záznamníku bez lokalizace na mapu, Pomocí škrtacího seznamu s kopií mapy, Síťové mapování s mapou a škrtacím seznamem, Terénní záznamník a „turistická“ GPS, biolog